Manžel nechce druhé miminko. Nevím, jak dál

@primaska to mě mrzí

@michaelamisa To nemusí 😀 Jen jsem chtěla napsat, že argument "aby nebyl chudáček sám" je blbost..

@michaelamisa pisu ti jen muj pribeh, nic ti nepodsouvam. S manzelem jsme temer 20 let, fin.situace pro me skvela. Dite konecne na ceste. Nechtel. Vubec a nikdy. Pro me strasne, ale silou jsem si to vydupala a jeste tak trochu neferove. Prvni 4 mesice tehotenstvi to bylo peklo. Myslela jsem, ze je to konec. Od 5.mesice se to zmenilo k lepsimu, dokonce i koupil barak kvuli nam a rekonstruuje jo. ALE NIKDY se mnou nebyl na UZ a ani nepujde. U porodu taky nechce byt. Ani se me nezepta jak bylo na kontrole. Skace kolem me a dela mi pomysleni, ale co bude az se mala narodi, tezko rict.
Kdyz jsem spinila, vezl me rychle do nemocnice, malem se zhroutil, ale dela to vsechno jen proto, ze me strasne miluje. Bude to pak stacit? Ja budu hlavne chtit, aby miloval malou, jestli ji nebude mit rad, neprekoname to.

@primaska no to ze ty si nerozumíš se sourozenci neznamená, že jiní je nemohou milovat, pravidelně se setkáváme instalace dětmi u našich na vesnici, mamka navari, napece, jsou to nádherné víkendy i svátky, i když si často vjedeme do vlasů, no tři holky. A manzelova ségra nám pomáhá i my ji také, letos pojedeme i na společnou dovolenou do Turecka, ať si děti pokraji,co by Davídek dělal jen s rodiči. Myslím, že by její muž nemel byt sobec jen pro své pohodlí, ale myslet i na svoji ženu a dceru. Omlouvám se,klapu na mobilu

@irennn Sebe jsem psala jako příklad.. Ty taky mluvíš o sobě, a je super, že tobě to vyšlo. Ale psala jsem taky o tom, že bohužel ve svém okolí mám spoustu kamarádek/kamarádů, kteří se sourozenci nevycházejí. Já si s mým sourozencem jenom nerozumím.. ale znám takové sourozence, kteří se nesnášejí, závidí si.. apod.

@michaelamisa Ahoj, nečetla jsem všechno. Jen jsem chtěla povzbudit. Můj manžel taky moc děti nechtěl, první ještě jo, druhé už moc nadšený teda nebyl a ted je šťastný, že má dceru i syna. Znám hodně chlapů, kteří děti spíš nechtěli, mají rádi své pohodlí, ale pak, když už jsou na světě, jsou z nich poprdění. Třeba můj brácha celý život tvrdil, že děti nechce a nakonec má syna. Myslím si, že to chce čas. Netlač na manžela. Nech tomu volný průběh, vždyť přeci ještě nejsi tak stará. Třeba časem začne malá mluvit o sourozencích a manžel změkne. Ze zkušenosti vím, že když se tlačí na pilu, je to horší. Pokud manžela miluješ a on tebe, není co řešit. Věřím, že to dobře dopadne a za čas se rozrostete. Držím moc palce 😉. Neztrácej naději!

@michaelamisa chtělo by to si s manželem promluvit, nebo lépe aby ty jsi mluvila a on poslouchal a pak naopak. Je důležité mu říct, co pro tebe druhé dítě znamená, o co jsi přišla, když jsi se stěhovala, o tvých pocitech i o tom, že uvažuješ, že by jsi i odešla. Nevyhrožuj, ale vědět by to měl. Pak bych chtěla slyšet, proč on druhé nechce. Pokud to nějak nevyřešíte, stejně bude manželství narušené...
Můj manžel taky druhé moc nechtěl, opět nám to nešlo (12 měsíců) a já jsem moc tlačila na sex, hlídala plodné dny a udělala jsem z toho válečný tažení. Měli jsme krizi, z mé strany došlo k jakémusi odcizení. No, musela jsem se srovnat, hodit snažení za hlavu a pak se i podařilo. Pokud by bylo na mém muži, tak máme jen jedno dítě a to možná ani to. Chlapy to mají jinak, ale ve většině případů nechtějí problémy, jak s dítětem, tak i bez dítěte...

@primaska no podle mě to až tak blbost není..jako jasný,sourozenec se nepořizuje jen proto,ale já osobně jsem to jako malý nevýznamný argument při promluvě k manželovi zařadila: sourozenci tu budou jeden pro druhého,až my odejdeme.

@very
@michaelamisa holky ja vam tak moc rozumim ☹ . My mame 2 krasne deti a strasne touzim po ještě jednom miminku. Nikdy bych neverila jak moc tohle budu chtit, i když po porodu druhyho jsem byla presvedcena, ze mame splneno a to porod byl skvely. Manzel k tomu moc nakloneny zatím není, mame stavbu svepomoci, do toho ja dostala vypoved po rodicaku a musim hledat novou praci. Za mesic mi je 34 a nemuzu nekde nastoupit a otěhotnět, takze se to zas prodlouzi. Ted jsme to zkouseli a nepovedlo se, nevim kde byl problém, předtím byly deti na první pokus. Jsem z toho zklamana, i z tech nabídek práce, co nejdou skloubit s peci o deti z casoveho hlediska. Hlavne všude smlouva na rok, takze pak bych hledala praci tak jako tak znovu.Veci zatím neprodavam, myslim, ze ted je ta prava doba, citim se na to, ale situace tomu nepreje. A nejvic me dostava dcerka, když se zepta: mami kdy budem 3? ja chci sestřičku...

@marcinek Mě se taky dcera ptá. jestli budeme mít ještě miminko ☹ ..

@katerinap1978 Vy jste mi vehnala slzy do očí.. Jak v pohádce.. Ať všechno dobře dopadne, strašně vám držím palce a upřímně, strašně chci vědět, co vám odpoví 🙂 Těší mě, že i muži umí překvapit 🙂

Já osobně bych taky netlačila. Můj manžel si strašně přál první dítě. Narodil se syn a musím říci, že byl zlaté miminko, vše jsem zvládala sama a manžel se nikdy nemusel moc angažovat. Přesto mi řekl, že druhé už nikdy. Neprosila jsem, nenadávala jsem, nic jsem si nevynucovala. Jen jsem mu jasně řekla, že já druhé chci. Když malému byli necelé 2 roky, přišel za mnou, že jestli chci druhé, tak není problém. Vím, že to udělal jen kvůli mě, on sám by ho nikdy nechtěl. Druhému synovi je teď 2,5 a manžel mi zrovna říkal, jak je šťastný, že ho má, je to naše zlatíčko stejně jako ten první. A dokonce prohlásil, pokud by se dalo ovlivnit pohlaví, tak chce třetí, chybí mu holčička. Už začal uvažovat o pěstounské péči. Bohužel, i přestože bych si třetí moc přála, nemyslím si, že zrovna v této chvíli je náš vztah dostatečně pevný na třetí dítě. Přeji ti, ať ti to s tím druhým prckem vyjde. Taky nejsem zastánce jedináčků a po všem co se v naší rodině stalo, jsem šťastná za to, že mám bráchu a mamka ségry.

Dnes je první ráno, kdy jsem vstávala bez slz - zřejmě jste mi daly sílu, že není nic ztraceno, děkuji 🙂

@marcinek
@very až vám to vyjde, dejte určitě vědět, budu se těšit na dobré zprávy. Já taky budu doufat, že se to za čas zlomí a druhé BUDE. Zatím nebudu tlačit a budu vyčkávat. Snad se umoudří. 😒

@sisinka74 Co znamená "trochu neférově"?

@michaelamisa Náš příběh. Chtěli jsme vždycky dvě děti, maximální věkovej rozdíl tři roky. Když prvátku byly dva začala jsem mluvit o druhym, manžel ovšem změnil názor že druhý nechce ☹ Do toho měl pracovní úraz a byl půl roku na invalidním vozíčku což ho v nároru bohužel ještě víc utvrdilo 😠 Po víc jak roce (a po celkový rekovalescenci z úrazu kdy opět začal chodit a pracovat) pookřál, já se radovala. Jenže narozdíl od prvátka který vzniklo na první pokus následoval po čtyřech měsících snažení brzký potrat. Já nervy v kýblu, manžel to bral jako znamení a začal opět pochybovat. No, happyend následoval - ovšem po dalším roce snažení. Nejsem nejmladší, těhotenství nic moc a teď je to náročný, ale nakonec jsem ráda že je mezi dětma větší věkovej rozdíl. Prvátko je samostatný, dobrovolně pomáhá a my jsme s manželem zas omládli 😵 Neházej flintu do žita, ale hlavně se snaž myslet pozitivně o současnosti. Ano, vím že je to těžký, mě to stálo spoustu sil samotnou. Byl by nesmysl a věčná škoda brát svůj život už s jednou krásnou zdravou milovanou dcerou jako nekompletní 😉 😵

@marecekavendulka Tak tohle.. "sourozenci tu budou jeden pro druhého, až my odejdeme".. je právě ta naivita rodičů.. anebo možná přání všech rodičů, aby měly jejich děti hezký vztah. Ale v reálu to, bohužel, často bývá jinak.. Jako argument k pořízení sourozence to teda blbost je. Pořídit si druhé dítě musí chtít hlavně rodiče a to proto, že druhé dítě chtějí, že to tak cítí oba!.. ne proto, aby to první dítě nebylo samo..

Obcas mam pocit, ze "jedinacek" je tu bran asi jako sproste slovo...

@primaska nevím,co je na tom naivního. možná máš blbou zkušenost ve své vlastní rodině,což pochopitelně ovlivnuje tvůj úsudek,ale myslím si,že není o nic méně naivnější,než ten můj 😉

@primaska krom toho jsme psala,že jsem to uvedla jako nepodstatný ,vedlejší argument,když jsme to s manželem probírali. K některým věcem musí člověk dojít,někdy je potřeba ho trochu popostrčit . 😎

@marecekavendulka 😀 .. tak můj "naivní úsudek" mě opravdu pobavil.. bohužel jsem celkem realistka 😀 No nic, všem bych přála, aby se jejich děti milovaly a až vy rodiče tu nebudete, aby tu byly jeden pro druhého 😀 Blbou zkušenost ze své vlastní rodiny nemám: kamarády si člověk vybere podle svého naturelu, sourozence ale ne

Ahoj, omlouvám se, nečetla jsem celou diskuzi, ale říká ti to, že již nechce dítě i když je ovíněný ?..vím, že to zní divně, ale ...za střízliva mluví hlava s alkoholem srdce...

@profiss to neeee, ja toho nakvakam, kdyz jsm ovinena. A dle mych zkusenosti, u mych znamych je to podobne 😀 😀 😀

@sisinka74 Tak nejlepší věci se domlouvají většinou v hospodě :D...můj manžel o dítěti také nechtěl ani slyšet, ale nad skleničkou vína, když jsem nadhodila tuto debatu a zjistila jsem, že zase není tak definitivní, tak jsem tu myšlenku pomalu zpracovávala...máme krásného chlapečka a snažíme se o další !

Můj manžel nechtěl 3, byla jsem urazena, smutna, nastvana. Po čase zjistil, že se trápím a ze miminko opravdu chci. Jednou večer mi přišla SMS, že si miminecko uděláme, tak začínáme se snazenim hned od zítřka, ptz má tento týden včetně dneska noční

@profiss nevím, jestli by si dal říct ovíněný. Moc se "neovíňujeme" 😝 Ale při nějaké příležitosti to téma zkusím nadhodit. Děkuji za typ. Za pokus nic nedám 🙂

@michaelamisa Je to jako bych četla můj příběh. Do posledního písmene.S tim rozdílem, ze je mi 37 a manželovi 35. Navíc řešíme to, ze mu sex nějak nic neříká. Spime spolu minimálně a ja uz nemuzu. Některý dny bych se nejraději sbalila a odešla od nej. Ale máme Tonika. Tátu a mámu miluje a kdybych od manžela odešla, moc by se malej trápil. Miluju mého muže, ale nenávidím tu jeho sobě kost nebo jak to nazvat.

Vím, co to je toužit po dítěti (ať je první, druhé nebo páté). S manželem jsem o dětech mluvili už, když jsme spolu chodili, on je do 13 let starší, ale pořád říkal, že neví, jak to zvládne, jestli bude dobrej táta, že neměl nikdy otcovský vzor (otec jim brzo zemřel), přitom já věděla, jak bude super táta, vždyť skoro vychoval svého mladšího bratra, ale pořád mi říkal, že fakt neví, jak to zvládnem. Po střední mi "hrklo" v hlavě a rozhodla jsem se, že dítě prostě chci teď a hned.On měl pocit, že pořád není na mimi připravený. Chtěl, abych si dodělala Vš, argumentoval, že on nikdy neměl možnost studovat (3 děti jen s matkou) a že by nerad, abych mu to někdy vyčetla. Za dost velkého tlaku jsem nastoupila na školu v hlavě otázku, proč nechce. Je to kvůli tomu, že semnou nechce být? Má strach, že nebudu dobrá máma? Nebo proč. Finančně nás přece zajistit dokázal. Měla jsem zmatek a on dokola opakoval, že nejdřív škola... Následovali tři roky hrozného utrpení, tolik probrečených nocí, nenápadné naznačování a on nepovolil ani o píď, jen říkal, až po škole. Asi to tehdy byl racionální přístup, ale já v tu chvíli nemyslela na nic jiného než na dítě. Když pak čekal dítě jeho mladší bratr, málem jsem od manžela utekla, pak jsem si ale říkala, že ten rok už to zvládnu... Poslední rok a pak jsem byla rozhodnutá, že odejdu, když stále bude něco vymýšlet, měla jsem splašený hormony a neviděla nic, než miminko. Začal poslední semestr, hned v lednu mě manžel požádal o ruku a když jsem další měsíc v zásuvce už hodinu hledala nové platíčko HA oznámil mě, že si myslel, že chci mimino. Vyhodil ho. Začala jsem plánovat svatbu konec října prý bude fajn, shodli jsme se, jenže v březnu jsem už byla těhotná. Svatbu jsem přehodili na začátek září, v červnu jsem dodělala školu s vyznamenáním v září jsme se vzali a v prosinci se nám narodil syn Marek. Dneska vím, že měl manžel pravdu, ale chtěla jsem tím říct, že někdy se vyplatí počkat, i když je to se skřípěním zubů. Tehdy mi mohl kde kdo vykládat, ať jsem trpělivá, napadaly mě myšlenky, že vysadím HA a prostě řeknu, že se to stalo, ale pravda je, že takhle bych to nechtěla ani já. Manžel je dnes bezkonkurenční táta a chlap do nepohody- koupe, přebaluje, jezdí s kočárem, kdyby mohl, tak snad i kojí 😝 neustále mele o tom, že majel bude mít ségru a pak že určitě ještě jedno, takže možná časem nastane situace, kdy se to otočí, zatím si stojím za tím, že dvě a dost, ale to se uvidí. Jo a o tom věku to není, manželovi je 37 a má dvouměsíční miminko, tátovi, když jsem se narodila bylo 38, druhé chtěli, nemohli. Spíš je to asi o člověku o tom, že má rád svůj klid. To mu nelze vyčítat, ale měl by brát ohled no, třeba se to zlomí, uvidíte, užívejte si dceru a až se jednou malá zeptá, proč že to ještě nemá bráchu do party, pošlete ji za manželem, třeba povolí, děti umí být přesvědčivé. No a třeba zatouží po synovi, dost chlapů chce "nástupce" rodu

@michaelamisa Ahoj, po pravdě moc nerozumím tomu, proč jsi tak nešťastná. Vždyť máte dcerku. Neřeknu, kdybyste miminko neměli a on by vůbec nechtěl děti, to bych potom chápala a brala bych to opravdu jako problém. U nás to je tak, že jsme od začátku chtěli oba jedno dítě. Máme roční holčičku a nedávno jsem se manžela ptala, jestli opravdu trvá na jednom dítěti, on říkal, že ano. Tak jsem to dál neřešila. Kdyby chtěl další, asi bych do toho šla, když nechce, není co řešit - přece jsme se tak původně dohodli, takže by to ode mě byl i podraz chtít po něm další. Ale naštěstí jsem spokojená s tím, jak to je. Nevím, jak to bylo u vás, jestli jste o tom dřív nemluvili nebo jestli on změnil názor - pak by mě to asi taky naštvalo. Buď ráda, že máte holčičku a užívejte si společného života. Jsou páry, které nemůžou mít vůbec děti, ty teprve můžou být nešťastné.

@michaelamisa Já si myslím, že daleko horší by bylo, kdyby nechtěl vás s dítětem a řekl, že je konec. Jedno dítko máte. A ještě není všem dnům konec .-)) Užívejte si, jezděte na tu dovolenou a netrapte se tím, co nezměníte.