Manžel nechce druhé miminko. Nevím, jak dál
Nevím ani jak začít...je toho moc. Největší bolest mi však způsobuje myšlenka, že jsem si strašně přála druhé miminko a to už zřejmě nebude. Mám už jednu dcerku, od jejího narození jsem si přála pro ni sourozence, ale manžel stále nechtěl (prý ať může studovat a je zabezpečená-přitom na tom nejsme špatně, že bychom neutáhli studia dvou dětí).Po čase z něj vylezlo, že jde spíš o jeho pohodlí-mít klid. Je přece jen starší (40). Nechala jsem tomu průběh, netlačila na něj až po 2 letech mu vysvětlila všechna "pro" a konečně ho přemluvila. Vyšlo to hned na poprvé 🙂 Jenže mi to pak vždycky předhazoval, že to tak nechtěl. Nakonec to nedopadlo a skončila jsem v nemocnici s mimoděložním ☹ . Těšila jsem se, že do toho půjdeme znovu, ale je přesvědčen, že už nechce. Dokonce tak, že by mě prý opustil (myslím, že to řekl v afektu). Všichni mi radí, ať zase počkám a dělám jakoby nic. Začala jsem tedy prodávat věci po dcerce, ale s každou snahou dát to pryč, mi to urve kus srdce, že je to definitivní. Prý se mám bavit a užívat si, ale není noc a ráno, co bych nebrečela. Přece jen už mi tikají hodiny (mám 36) a navíc jsem se k němu přestěhovala z dálky, tak jsem chtěla navázat na mateřskou a až pak hledat novou práci. Odejít nechci-jsme spolu 19 let, vybudovali jsme společně dům, dcera ho miluje, on ji...jen nevím, jak dál. Nutit se do "užívání si života" mi prostě nejde...
Osobně si myslím, že manžela pokud nechce nepřinutíš a taky bych do nějakého podvodu rozhodně nešla. Jste spolu už dlouho a tak mě překvapuje, že jste se o tom kolik budete mít dětí nikdy dřív nebavili - tedy před plánováním rodiny. My jsme s manželem 13 let a máme jednoho kloučka, ale už když jsme plánovali první miminko, tak jsme se domluvili, že chceme i druhé dítko. Myslím si, že rozhodně mít nebo nemít druhé dítě (nebo i první) je prostě na rozhodnutí dvou lidí....
@michaelamisa taky tady nechodím často 🙂 tak hned tak vždycky neodepíšu. To mě mrzí, že se u vás nic nezměnilo, u nás taky pochybuji, že se něco změní. Manžel se o druhém dítěti už ani nebaví a já už toto téma taky vynechávám. Ale pořád mě to mrzí, plánovali jsme, že děti budou dvě, já jsem odjakživa chtěla v životě dvě děti,ani mě nenapadlo, že bych měla jedináčka. A ani teď se mi tyto myšlenky nelíbí, i když už se s tím snažím nějak smířit. Vždycky jsem chtěla děti věkově k sobě blízko a už mi pomalu dochází, že druhé dítě prostě nebude. Rozvádět se kvůli toho nehodlám, manžela mám ráda, vím, že i pro něj obě dvě hodně znamenáme a asi bych ho nikdy nedokázala opustit a vzít dceři tátu jen kvůli toho, že já chci druhé dítě. Na druhou stranu jsem na něj za to naštvaná nebo spíše smutná z toho, že zrovna v tomto důležitém rozhodnutí se neshodujeme. On nemá pocit, že dělá něco špatně, prostě druhé dítě nechce, tečka. Ale mě vždycky bude mrzet, že jen kvůli něho němá dcera sourozence ☹ . V poslední době mě to užírá čím dál více a asi to jde poznat i na mé náladě, což samozřejmě vytáčí mého muže, který nechápe, proč jsem protivná a já nemám chuť to s ním probírat, protože vím,že to stejně nevyřešíme. Bojím se toho, že mu to budu zazlívat celý život, i když se snažím chápat, že tak, jak já druhé dítě chci, tak on to druhé nechce a prostě nevím,jak to vyřešit ☹
NIKDY bych to neřešila tím, že bez jeho vědomí vysadím antikoncepci a pak budu tvrdit, že jsem otěhotněla náhodou 🙂 takový podraz bych svému muži nikdy neudělala a za druhé bych asi nedovedla představit přivést na svět miminko, které on nechce ☹
@pavlushka1 Přesně jak píšeš - úplně mi bereš slova z úst 🙂 Tento i předchozí příspěvek jako bych psala sama. Taky mě to užírá, taky se bojím, že budu v budoucnu litovat, že malá nemá sourozence...Někteří to téma tady odsuzují :"Ježíš, jak může někdo někoho nutit...prostě nechce...vy naděláte"...Kdo nezažije, ten nepochopí. Nikoho nenutím, ale zkrátka mě to mrzí. Taky jsem nechtěla nikdy jedináčka. A úplně souhlasím i s tím, že nechci muže opustit a dceři vzít milujícího otce. A s těmi podrazy typu "vysazení antikoncepce" se taky naprosto shodujeme - to bych neudělala. Třeba by to miminko neměl ani tak rád. Toužím jen po jednom krásném dni, kdy mi řekne: "Ano, chci druhé dítě". Ale to čekání je dlouhé, trápí mě a bojím se, že to ani nikdy nevysloví. ☹
@anelamates určitě ano, jen bych se možná už neptala, taky nemám ráda, když řeknu, že ne, a pořád jsem tázána zda jsem si to nerozmyslela, ale v podstatě s tebou souhlasím 🙂