Manžel nechce druhé miminko. Nevím, jak dál
Nevím ani jak začít...je toho moc. Největší bolest mi však způsobuje myšlenka, že jsem si strašně přála druhé miminko a to už zřejmě nebude. Mám už jednu dcerku, od jejího narození jsem si přála pro ni sourozence, ale manžel stále nechtěl (prý ať může studovat a je zabezpečená-přitom na tom nejsme špatně, že bychom neutáhli studia dvou dětí).Po čase z něj vylezlo, že jde spíš o jeho pohodlí-mít klid. Je přece jen starší (40). Nechala jsem tomu průběh, netlačila na něj až po 2 letech mu vysvětlila všechna "pro" a konečně ho přemluvila. Vyšlo to hned na poprvé 🙂 Jenže mi to pak vždycky předhazoval, že to tak nechtěl. Nakonec to nedopadlo a skončila jsem v nemocnici s mimoděložním ☹ . Těšila jsem se, že do toho půjdeme znovu, ale je přesvědčen, že už nechce. Dokonce tak, že by mě prý opustil (myslím, že to řekl v afektu). Všichni mi radí, ať zase počkám a dělám jakoby nic. Začala jsem tedy prodávat věci po dcerce, ale s každou snahou dát to pryč, mi to urve kus srdce, že je to definitivní. Prý se mám bavit a užívat si, ale není noc a ráno, co bych nebrečela. Přece jen už mi tikají hodiny (mám 36) a navíc jsem se k němu přestěhovala z dálky, tak jsem chtěla navázat na mateřskou a až pak hledat novou práci. Odejít nechci-jsme spolu 19 let, vybudovali jsme společně dům, dcera ho miluje, on ji...jen nevím, jak dál. Nutit se do "užívání si života" mi prostě nejde...
Stručné shrnutí
- Nesouhlas partnera s druhým dítětem se v praxi řeší opakovanými klidnými rozhovory, vyčkáváním (půl roku až 1–2 roky) nebo využitím manželské/partnerské terapie jako prostředkem ke kompromisu.
- Po mimoděložním těhotenství lékaři i sestry v diskuzi uvedli, že po revizi může být znovu možné otěhotnět („jako pohnojené“), ale upozorňovali i na riziko srůstů, které mohou později snižovat plodnost.
- Reálné alternativy zmíněné v diskuzi jsou: počkat a užívat si života s jedním dítětem, zkusit plánované plození sledováním ovulace nebo neplánované otěhotnění bez antikoncepce (někteří to doporučovali, jiní varovali jako „podvod“), nebo ukončit vztah a hledat partnera, který sourozence chce.
Nejčastější otázky
Q: Jak řešit, že partner nechce druhé dítě?
A: Doporučuje se otevřeně a klidně vysvětlit své pocity, dát partnerovi čas k přemýšlení (v diskuzi padaly návrhy půl roku až 1–2 roky) a zvážit manželskou/partnerskou terapii jako třetí pohled.
Q: Je etické a účinné otěhotnět bez vědomí partnera (nebrat antikoncepci)?
A: Některé příspěvky navrhovaly přestat užívat antikoncepci a „pokusit se“ (sledovat ovulaci), zatímco jiné příspěvky to označily za podvod a varovaly, že to může vztah významně poškodit.
Q: Jak ovlivní mimoděložní těhotenství další šanci na otěhotnění?
A: V diskusi ženy s mimoděložním těhotenstvím uváděly, že lékaři po revizi říkali, že je možné znovu otěhotnět („jako pohnojené“), ale také upozorňovali na možnost vzniku srůstů, které mohou snížit šanci na další početí.
Q: Pomůže, když dítě „řekne, že chce sourozence“?
A: Některé příspěvky navrhují zmiňovat myšlenku sourozence před dítětem, ale zároveň uvádějí, že téměř tříleté dítě otce pravděpodobně nepřesvědčí.
Q: Může nátlak na partnera kvůli druhému dítěti vztah zničit?
A: Ano, v diskuzi více příspěvků upozorňovalo, že dlouhodobý nátlak může vztah poznamenat a vést až k rozchodu, pokud jeden z partnerů neustoupí.
Q: Jaké praktické kroky může žena podniknout, pokud chce druhé dítě a partner odmítá?
A: Navrhované kroky zahrnují: nechat emocím vydechnout, dohodnout si časový horizont (půl roku–2 roky), sledovat ovulaci při plánování těhotenství, zkusit manželskou terapii, hledat naplnění v práci či koníčcích, nebo zvážit rozchod a jiné možnosti rodičovství (např. pěstounská péče byla zmíněna jako koncept).
Závěry z diskuze
Shoda
- Je nutné o problému opakovaně mluvit klidně a dát partnerovi čas, nikoli okamžitě tlačit.
- Manželská/partnerská terapie nebo „třetí pohled“ je často doporučovanou cestou k nalezení kompromisu.
- Nátlak nebo tajné otěhotnění jsou v diskuzi považovány za rizikové a mohou vztah poškodit.
Sporné názory
- Někteří doporučují přestat brát antikoncepci a „nechat to přijít“, zatímco jiní to odsuzují jako podvod a varují před následky pro rodinu.
- Někteří považují jedináčka za zcela přijatelnou variantu, jiní zdůrazňují výhody sourozenců v dospělosti (opora, společnost).
Otevřené otázky
- Zda a kdy se partner může časem rozmyslet a změnit názor, zůstává nejisté.
- Jak moc sníží riziková událost (mimoděložní těhotenství, revize) budoucí plodnost v konkrétním případě.
- Jaké následky bude mít dlouhodobé dusno v rodině na vztah matky, otce a jediné dítěte.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
mimoděložní těhotenství, revize (pooperační zákrok), srůsty, antikoncepce, hormonální antikoncepce (HA), sledování ovulace, neplánované otěhotnění (nevědomé zrušení antikoncepce), potrat, manželská/partnerská terapie, pěstounská péče
Místa a osoby
Brno, Turecko
Osobně si myslím, že manžela pokud nechce nepřinutíš a taky bych do nějakého podvodu rozhodně nešla. Jste spolu už dlouho a tak mě překvapuje, že jste se o tom kolik budete mít dětí nikdy dřív nebavili - tedy před plánováním rodiny. My jsme s manželem 13 let a máme jednoho kloučka, ale už když jsme plánovali první miminko, tak jsme se domluvili, že chceme i druhé dítko. Myslím si, že rozhodně mít nebo nemít druhé dítě (nebo i první) je prostě na rozhodnutí dvou lidí....
@michaelamisa taky tady nechodím často 🙂 tak hned tak vždycky neodepíšu. To mě mrzí, že se u vás nic nezměnilo, u nás taky pochybuji, že se něco změní. Manžel se o druhém dítěti už ani nebaví a já už toto téma taky vynechávám. Ale pořád mě to mrzí, plánovali jsme, že děti budou dvě, já jsem odjakživa chtěla v životě dvě děti,ani mě nenapadlo, že bych měla jedináčka. A ani teď se mi tyto myšlenky nelíbí, i když už se s tím snažím nějak smířit. Vždycky jsem chtěla děti věkově k sobě blízko a už mi pomalu dochází, že druhé dítě prostě nebude. Rozvádět se kvůli toho nehodlám, manžela mám ráda, vím, že i pro něj obě dvě hodně znamenáme a asi bych ho nikdy nedokázala opustit a vzít dceři tátu jen kvůli toho, že já chci druhé dítě. Na druhou stranu jsem na něj za to naštvaná nebo spíše smutná z toho, že zrovna v tomto důležitém rozhodnutí se neshodujeme. On nemá pocit, že dělá něco špatně, prostě druhé dítě nechce, tečka. Ale mě vždycky bude mrzet, že jen kvůli něho němá dcera sourozence ☹ . V poslední době mě to užírá čím dál více a asi to jde poznat i na mé náladě, což samozřejmě vytáčí mého muže, který nechápe, proč jsem protivná a já nemám chuť to s ním probírat, protože vím,že to stejně nevyřešíme. Bojím se toho, že mu to budu zazlívat celý život, i když se snažím chápat, že tak, jak já druhé dítě chci, tak on to druhé nechce a prostě nevím,jak to vyřešit ☹
NIKDY bych to neřešila tím, že bez jeho vědomí vysadím antikoncepci a pak budu tvrdit, že jsem otěhotněla náhodou 🙂 takový podraz bych svému muži nikdy neudělala a za druhé bych asi nedovedla představit přivést na svět miminko, které on nechce ☹
@pavlushka1 Přesně jak píšeš - úplně mi bereš slova z úst 🙂 Tento i předchozí příspěvek jako bych psala sama. Taky mě to užírá, taky se bojím, že budu v budoucnu litovat, že malá nemá sourozence...Někteří to téma tady odsuzují :"Ježíš, jak může někdo někoho nutit...prostě nechce...vy naděláte"...Kdo nezažije, ten nepochopí. Nikoho nenutím, ale zkrátka mě to mrzí. Taky jsem nechtěla nikdy jedináčka. A úplně souhlasím i s tím, že nechci muže opustit a dceři vzít milujícího otce. A s těmi podrazy typu "vysazení antikoncepce" se taky naprosto shodujeme - to bych neudělala. Třeba by to miminko neměl ani tak rád. Toužím jen po jednom krásném dni, kdy mi řekne: "Ano, chci druhé dítě". Ale to čekání je dlouhé, trápí mě a bojím se, že to ani nikdy nevysloví. ☹
@anelamates určitě ano, jen bych se možná už neptala, taky nemám ráda, když řeknu, že ne, a pořád jsem tázána zda jsem si to nerozmyslela, ale v podstatě s tebou souhlasím 🙂