Manželova rodina se o nás nezajímá

Ja teda na rodice nemuzu rict nic, kdyz jsem byla ve srabu, tak pomohli, ale proste s nima nemam duverny sverovaci vztah. Jsem rada, ze je ma rad syn, vim, ze si pomuzem navzajem, kdyby neco vaznyho, ale tim nas oboustranny vztah konci. Rodice maji sve zajmy a praci a ja taky.

@pajula123 Taky si s mámou denně nevolam, kdyby jsme si volali denně, tak si budeme říkat pořád ty samé věty a fráze, jak se máš, co v práci, co doma, co jsi vařila a to je na palici, ne? Vidíme se, tak si všechno řeknem,zeptáme.

A muj chlap to ma teda se svymi rodici stejne. Nema potrebu jim volat, sverovat se, navstevovat. Jezdime tam jednou tydne na obed kvuli Justyne.

@andreaandrejka @sisstinjá neříkám denně... ale neumím si představit, že by mě jednou nezajímalo, jak se má syn. S rodiči je to nějak, ale jednou to přece budeme řešit s našimi dětmi - a já bych teda byla ráda, kdyby syn měl důvěru, že se mnou může řešit problémy, a věděl, že tu pro něj jsem...

Jako kdyby balo na mne, tak nejezdim tam a i tam, ale kvuli detem jo. Je sobecky, aby kvuli mne prisli o prarodice, takze kontakt udrzujem nejaky. A neni to o tom, ze by mi jedni nebo druzi vadili, ale v mym volnym case bych radsi delala jiny veci, nez byla u nasich nebo tchanovcu.

jo a holky važte si toho že vycházíte s vlastními rodiči, musí to být fajn když mají děti babi a dědu kteří o ně stojí.Maminka mi bohužel zemřela když byli kluci ještě malí a ani si ji nepamatují 😢 Vím že by je milovala, nikdy mě nepřestane mrzet že si je neužila a oni jí...Bohužel i děda je na tom zdravotně zle, nenadělám nic.

@pajula123 vsak ale zakladatelka pise, ze si jednou za 14 dni volaji, to by mne stacilo. Jinak nasi se treba na stavbu taky neptaj, js o tom sama nemluvim a neberu to jako nezajem.

@pajula123 tak to je vec druha. Mne treba mamka vzdycky za problemy spis sprdla nebo vim, ze by to resila tak, ze by mne to vadilo. To uz je na vztahu rodicu s detmi a celkovy povaze. Ja nemuzu rict, ze mam vztah spatny, ake rozhodne nasi nejsou ti, kam bych bezela pro radu nebo pochopeni 😉

@pajula123 a obe moje svagrovd jsou hodne druzne a resici, muj chlap vubec a to jsou sourozenci 😉

@pajula123 Samozřejmě že budu chtít,aby se mi děti svěřili, ale nebudu je moct nutit. V dospělosti máme každý své životy, tím ale netvrdím, že své děti nechám být a nebudu se zajímat. Budu, ale tak, aby je to neobtěžovalo a aby jednou třeba moje snacha nepsala na MK jakou má šíleně vlezlou tchýni, která jim do všeho kecá a vnucuje se 🙂
Neříkám,že mojí mamku nezajímá jak se mám, ale mamka chodí do práce, má taky svou domácnost, svoje starosti, pořád ještě docela malé dítě a já jakožto její dospelá dcera se svým životem jí nebudu obtěžovat svými problémy. Pokud jsou to problémy, které si stejně musím vyřešit sama.

@andreaandrejka lip bych to nenapsala 😵

Ja mam treba tchyni rada prave proto, ze neni vlezla a nenuti mi svoje moudra. Je rada, kdyz prijedem, i pokecame chvili, dceru ma rada, ale treba vi, ze malou zatim "nepujcuju", pro me znacka ideal a jsem fakt spokojena. Nasi jsou to same, takz my s chlapem si nestezujem ani jeden 😉

Já mám teda báječnou rodinu, ale řídíme se heslem "žít a nechat žít". Ale chápu, že existují rodiny, které jsou emotivnější a sdílnější, mají pospolitější život a tak. Však každému, co jeho jest. Ale všechny případy jsou správné, a nezbývá, než je respektovat, dojde-li v páru ke spojení těchto dvou odlišných světů.

Taky to nic nevypovídá o tom, jací budou z rodičů manžela prarodiče, jaký k nim budou mít děti vztah. Ani to, že jednomu (jednomu, ze sedmi dětí!) synovi dle zakladatelky pomáhají, kdežto jim ne, nemusí vůbec být tak jednoduché.

@pajula123 bude me to zajímat, tak jim zavolám (otázkou je, kolik je moc, abych nebyla moc vlezla a nevznikla dalsi diskuze🙂).
Ale tchanovci mají dle zakladatelky 8 deti! I kdyby se rozkrajeli a jezdili každý víkend někomu pomáhat, tak na zakladatelku dojde jednou za dva měsíce. A předpokládám, že mají i jiný program než objíždět děti, tak mi nepřijde nic divného na tom, že se jim nikam nechce... to samé dřevo apod. - když si každý ze sourozenců vzpomene a ostatní poběží, nebudou dělat nic jiného... je jich hodně, tak se každý musí postarat o sebe sám. Nevěřím, že kdyby šlo do tuhýho, že by nepomohli.
To samé s telefonováním - než to tchyně obvola, tak bude mit hlavu jak pátrací balón🙂
A pak je druhý extrém typu "jedina dcera se vdává/stavi barak" - kdy rodiče prozivaji a resi vše a pro dite by se rozkrajeli.
No a blbe je, když se tyhle dva světy potkají, jako se to stalo zakladatelce🙂

Nečetla jsem celou diskuzi, jen par příspěvků...ale nemyslím si, ze by rodiče zakladatelcina manžela dělali něco špatně...ja bydlím od svych rodičů 200 km, my tam jdeme tak třikrát do roka, oni k nám cca dvakrat, vždycky se vidíme rádi, i s mým manželem, jsou to několikadenní vesele návštěvy, jdeme společné na výlet atd. s mamkou si tak jednou dvakrát do měsíce zavoláme, bud jen poklabosime, nebo když potrebuju, zavolám, porobereme potřebné...podle mě naprosto dostačující, jsou rádi že maji nas deti z domu, užívají si života opět ve dvou. Taky stavíme a ani by mě nenapadlo čekat nějakou pomoc...prohlédli si projekt, pozemek, poptali se...ale to je všecko, je to naše stavba, naše hypotéka...z manželovy strany babička je přesně opačného razu, ta by na nasi stavbu nahnala celou rodinu, prispivala by nám penize atd...všecko odmítáme, jsme dospeli lidé a nechceme po nikom nic, obcas si bereme na brigádu manželovi sourozence,ale normálně jim za to zaplatíme...jinak s manželovou rodinou se stykame o něco častěji, máme je přes ulici zatím, ale nic dramatického...jen ta jeho babička by nám všem chtěla denně volat a oranizovat nám život, ale my se nedáme 🙂

Ono je i tezky se pretransformovat, ja jsem jedinacek, se sirsi rodinou se stykam opravdu minimalne, napr. babicku jsem ted videka oo 5 letechu, druhou jsem nevidela asi 7 let. Nejsem zvykla na rodinne oslavy, slaveni svatku atd, jde to mimo me a kdybych do toho byla nucena, citila bych se hodne spatne. Chlap je z velky rodiny, kde se stykaji, slavi atd, ale vedi, ze ja na to nejsem a nikdo mi to nenuti a nevycita. Nevim teda, jestli pak to resi mezi sebou, ale mne teda nikdo nic nerekne ani se ke mne nic nedostalo. Fakt mam tchanovce rada a to prave proto, ze nevyzaduji denni a intenzivni kontakt a proste nas nechavaj zit 😎

Takze pro nekoho nezajem muze pro druheho znamenat bezva vztah a znacka ideal, to je pak tezky no 😅

@sisstin To by mi bylo strašně líto nevidět vlastní babičku takovou dobu 😕říkala bych si že už tu třeba nemusí být dlouho a už jí neuvidím nikdy...a u snachy bych byla zklamaná asi kdyby nepřijela na rodinou oslavu ale každý jsme jiný nezbývá než to přijmout a tolerovat...doufám že budu snesitelná tchýně🙂

@montane me tam nutili rodice jezdit na cely prazdniny, mesic tam a mesic tam a vubec se mi tam nelibilo, takze co "nemusim" od puberty, nejezdim. Vztah zadnej, jen formalne z povinnosti 😉 jako na rodinou oslavu bych prijela, kdybych byla vyslovne pozadana, ale sedet nekde cely den a cumet do blba, je pro me dost ztraceny cas no. Plus bavit se s lidma, ktery vubec neznam a nic s nima nemam spolecnyho 😉

@sisstin tak to už mi přijde mega smutný zjednodušovat si život tím, že takové věci doma neřešíte. Nejde o dárky, ale o to vzpomenout si. Já taky nepotřebuju dostávat od příbuzných dárky, stačí mi milá sms či zavolání, ale dělat jako že nic, páč je to jednodušší ...ufff...no nevím 😨

@petradova mne je tohle fakt sumak, mnohdy si nevzpomrnu ani ja, ze mam narozky. Samozrejme u deti to resime 😉 s rodici jsme domluveni tak, taky o to nestoji 😎

@petradova nevim, mne to smutny neprijde, ja absolutne nelpim na nejakym prani, spis je mi u toho trapne. Ja to spis davala jako priklad, ze nekde to je kazdymu sumak a nekde to nekdo povazuje za vrchol nezajmu k ty osobe 😉

@petradova my ani od mych 13 neslavime Vanoce, delat saskarny kolem stromku uz slo mimo me. Slavim je zas od ty doby, co mam deti, ale absolutne me to nebere a kdybych je nemela, tak to uplne bojkotuju 😉

@novela123 diskusi jsem nečetla, ale mám úplně stejnou zkušenost - od svatby přes barák až po svoje těhotenství. svatba - to samé zařizovali jsme ji s manželem s velkuo pomocí mých rodičů. když jsme kupovali dům, nechtěl se tchán ani přijet podívat na barák, kterej jsme vybrali (nabízeli jsme mu, že může jít na prohlídku s námi). moji rodiče nám pak ještě přispěli dost vysokou částkou, z manželovy strany nic.

oproti tomu, teď rekonstruuje dům manželovo sestra a hlavním sponzorem je tchán - dodává veškeré finance, zajišťuje služby apod. nehledě na to, že ten dům švagrová od něj prostě dostala. manžel nedostal nic, ani nebyl nijak vyplacen, prostě nula. na domě je potřeba hodně práce, manžel cca jeden víkend v měsíci stráví na domě u své sestry a pomáhá s rekonstrukcí.

a nakonec moje těhotenství - absolutní nezájem, ani dotazy, jak mi je (a že mi je dost špatně), prostě nic.

ze začátku mě to hodně mrzelo, pak jsem byla strašně naštvaná kvůli těm penězům ohledně domů, toho, že švagrová dostala dům a můj manžel od svého táty nic (protože se o sebe přece umí postarat sám), teď už je mi to vlastně jedno. když tam jedeme na návštěvu, snažím se chovat vstřícně, ale tchán se baví stejně jen s mým manželem. jinak už jsem se naučila to neřešit. asi by to bylo jiné, když by žila tchýně, ale ta bohužel před pár lety zemřela. s tchánem jsme si k sobě za sedm let nenašli cestu. na druhou stranu moji rodiče manžela milují, berou ho opravdu jako vlastního syna a on se u nich taky cítí dobře. někdy to prostě nekape z obou stran...

To já právě bych ráda měla širší rodinu se kterou bych vycházela, ale jako zas nechat se jen využívat mě nabaví....

@novela123 a ještě, co se týče dřeva, konkrétně to taky děláme, topíme jen krbem. 2x do roka se jede pro dřevo, nevím kolik to je metrů nebo čeho. Je potřeba to naložit, složit, manžel si to řeže už sám. Bere si tady známýho, z rodiny není kdo. A známý tam s ním jede, naloží dřevo, tady složí. Nabízeli jsme mu peníze, byla to otázka jednoho odpoledne v sobotu. Odmítl, takže jsme grilovali, známý vypil asi 10 piv 😀 a byl spokojený. My taky. Dřevo je "fuška" a pomoc se hodí. a my se snažéme odvděčit aspoň takhle. Věřím, že kdyby vám někdo pomohl, taky by to bylo aspoň za jídlo a pití. 🙂

@evulina77 přesně tak. Máme to podobně. 😀

@sisstin Zvláštní vztahy, pro mne nepředstavitelné. Slavíme všechno, dárečky i kdyby to byla jenom propisovačka, si dáváme, na Vánoce se scházíme, vždyt rodina je to nej co může být. A strašně se těším na léto, bude rodinná akce, sejde se nás kolem padesátky, budeme povídat, hodovat a smát se, děti se zase poseznamují - ony už ty naši malí neznají ty další prcky, třeba od sestřenic. A je to hrozně fajn. Děláme to, abychom se nescházeli jenom na pohřbech.

@sisstin taky nemusím a nevídám všechny z rodiny, ale od té doby, co mám "tu svou" 🙂 , snažím se dětem vštěpovat, že scházet se s těmi, koho máme rádi, je fajn🙂