Manželská poradna. Může pomoct?
Zdravím,
zajímalo by mě, zda je tu někdo, kterému opravdu pomohla manželská poradna nebo psycholog k tomu, aby se mu vrátil partnerský život do roviny, kdy jsou oba spokojeni, miluji se jako na začátku atd...
Já bych strašně moc chtěla zachránit naše manželství, ale moc poradne atd nevěřím, jak by mohl cizí člověk řešit něčí vztah...my vlastně nemáme vůbec žádný problém, když o tom tak přemýšlím...vlastně jeden jediný zásadní, zjistila jsem, že vlastně nepotřebuju k životu chlapa 😢 mám to v hlavě furt...a ne že on by byl k ničemu, naopak, uspává, žehlí, pomáhá sám od sebe, nemáme fin.problemy, nehadame se, nic...jen prostě ten pocit, proč tu jako je s námi 🤔 nevím, jak se toho zbavit, trvá to už cca rok a půl, kdy nemůžu dostat z hlavy myšlenky na rozvod 😢
Souhlasím s příspěvkem nade mnou, zkusila bych spíš psychologa, toto bude spíš nějaký blok v tvé hlavě, a neříkám že vždy, ale opravdu může pomoct, mám osobní zkušenost s dcerou... Držím pěsti, ať se podaří ❤️
Nepotrebuju v zivote chlapa... pokud je to opravdu mezi vami vazne, dejte si napr. Na 3 mesice pauzu ( s tim rizikem ale ze se treba manzel nevrati). At ti nedava zadne penize jen to, co bys dostala na alimentech, at nic neplati, nezarizuje. Vsechny vydaje at jdou z tvoji kapsi vcetne inkasa, poplatku za tv, jakykoliv veci co se v domacnosti stanou at resis jen ty. S detmi at ti vubec nepomaha, max si je vezme na vikend. Pokud mate spolecne bydleni a v pripade rozvodu bys tam nebydlela, odstehuj se na ty 3 mesice ted s detmi ty, .... zkus to a uvidis sama. Samozrejme, ze to nakonec zvladnes, ale za jakou cenu, pokud resis opravdu jen to, ze chlapa nepotrebujes, opravdu navrhuji zkusit si to.
@lolam10 moc důvěru v to právě nemám, vyhodit peníze za tohle, kdyby to mělo být k ničemu, to by mě štvalo dost...proto se ptám, zda má někdo i pozitivní zkušenost...🙂
Jinak já si manzela vážím strašně moc,on je asi svým způsobem partner snů...i to tak nějak slyším ze svého okolí...kde se hledají takoví partneři? Mas neuvěřitelný štěstí... Moje mamka ho třeba uplne "miluje"...jen prostě jsem zjistila, že jsem asi typ, co si o věcech rád rozhoduje sám, nemusí dělat v ničem kompromisy, když se mu chce uvaří si, když ne, kašle na to (to už mi zase povaha nedovolí říct v neděli chlapovi, ať si na oběd zajde)...nevím, jestli mě takhle semlelo to, že už jsem pěkných pár let doma...přitom mě to vážně mrzi, za prvé si on tohle nezaslouží a za druhé si pořád říkám, jak se vlastně máme skvele-zdravotne celá rodina, celkem i majetkově, pohodicka, žádné stresy...když občas slyším ty osudy okolo sebe, tak bych si nafackovala...ale jak to z ty hlavy dostat 😢
Před 2 lety, když jsem čekala poslední dítě, tak jsme byli na dovolené a tam to bylo naprosto dokonale, možná ještě lepší než ty začátky...pak ještě pár měsíců a po porodu toto 🤦
@ito vážné? Já nevím, on nic netuší nejspís...
Ano, poradna pomohla, milujeme se, chceme být spolu, je nám fajn. Chodili jsme asi půl rok, 1x14dni, důvod tehdy byl jiný, než u vás. Je bezplatná. Důvěra atd v cizího člověka - umí, ví jak, zná způsoby jak vás nasměrovat - je to odborník. Auto dáš taky k automechanikovi a bude fungovat líp, než když se v něm bude vrtat amatér, ne?
@lv tak to gratuluji, to je paráda 👍
Já se vůbec necítím na žádné rady komukoli... Ale že zvědavosti jsem do diskuze nakoukla a mně to připadá jako ukázkový syndrom vyhoření. Nemáš si jakoby nač stěžovat, ale přesto nejsi šťastná. Píšeš, jak máš manžela zlatého, ale že nevíš, jestli tě tak nesemlely ty roky na mateřské. Ona ta rutina a kolotoč opravdu není legrace. Zkus se zamyslet nad tím, jestli by ti nepomohlo víc svobody, ve smyslu třeba rozvíjení koníčků, nebo že dáte děti na hlídání a něco spolu podniknete. Prostě vystoupit ze stereotypu, rozbít tu rutinu, neřešit jen provozní záležitosti. Ať máš kromě toho hlavního smyslu života-dětí taky nějaké další cesty a cíle, kam se posouvat a na co se těšit.
Pokud jsem mimo, tak se omlouvám (jak píšu, necítím se na udílení rad). Ale vyhoření bylo to první, co mi běželo hlavou, když jsem tvé příspěvky pročítala.
Me take poradna pomohla, hlavne srovnat se sama se sebou. Terapeut nebo psycholog ti nijak neradí ale pomuze ti zpracovat tve myslenky a pocity a sama si s jeho pomoci najdes svou cestu. Chce to aby ti terapeut sednul
Mozna bys mohla jit i sama. Me to pomohlo moc. Uz jen to, ze se muzes vykecat a treba pobrecet. Ja tam chodila jako slzave udoli a nakonec jsem v cajku. Doma to mame hezci nez kdy driv.
ja bych to resila s psychologem protoze pokud se nehadate a on asi ani nic netusi tak problem nebude ve vasem vztahu ale v tobe.ono by se taky mohlo stat,ze ho posles do haje a zjistis,ze to byla zivotni chyba.
A jak to mate v sexu? Nezmenilo se neco? Zni to jako, ze te mozna nepritahuje.. to se pak nabizi myslenka byt sama nebo si najit nekoho jineho. S poradnou zkusenost nemam, ale pomoct asi muze.. i kdyz nekdy treba i k rychlejsimu konci.
O bože, zabav se něčím, najdi si koníček a přestaň myslet na hlouposti. Když jej nepotřebuješ, začni žít víc sama se sebou po jeho boku. Odjeď sama na dovolenou a přemýšlej.
@lilv hmmm, díky za radu, ale to asi nebude úplně problém, spíše uvazuji, kde zvolnit...mám pár hodin týdně brigádu, taky dělám v neziskovce,závodně sportuju a koníčku mám asi sto, jen čas na ně ne...a nejmladšímu jsou ani ne dva roky, bez něj bych nejela nikam, už jen proto, že ho kojim
Myslím, že sis odpověděla sama. Pořád sázím na vyhoření, i když teď tedy vidím, že ze stereotypu v domácnosti to úplně nebude. Když vystoupíš z rozjetého kolotoče a začneš si aspoň někdy užívat čas "jen tak", věřím, že to pomůže. Méně je často více (vím, o čem mluvím, taky jsem maximalista s milionem zájmů). Já v takových chvílích říkala, že si připadám jak křeček běhající v kolečku.
Nám s přítelem po porodu vázl sex, ale nakonec jsme to překonali i bez poradny. Hodně jsme zkoušeli potom nové věci.
@marketanova mě sex vázl vždycky, to je jedna z věcí co fakt nemusím, resp.radsi se vyspím, když už je čas a nehodlám to měnit...ale to nevidím jako problém, on s tím do toho vztahu šel (řekla jsem mu to na prvním rande) a nevadí mu to
Pohled zvenci může pomoct.ale chce to (k tomu) důvěru.nicmene se mi zda ze problem muze byt hlavne u vas.o psychologovi jste neuvažovala?mohlo by vam pomoct přijít na to co a proč vam chybí.a pokud jste na to za rok a půl nepřišla sama,zkusila bych pohled zvenčí od psychologa.nic horšího než ze to nepomůže se asi nemůže stát...p.s.vztah nikdy nelze vrátit do začátku,je to silná chemická reakce kterou nelze získat zpět.ale to neznamená že nemuzete mit pekny vztah kde si budete manzela vážit...