Nevěrný manžel. Máte rady, tipy, zkušenosti?
Ahoj holky, sem tady s vámi už dlouho, ale na todle téma sem si založila nový účet
S manželem jsme spolu přes 10 let, před 3 lety jsme se vzali a začali stavět barák, pak sem otěhotněla, mám 15 měsíčního prcka.Loni po Vánocích mi manža řekl, že mě nemiluje(ani ne měsíc po přestěhování) a začaly výčitky, že sem ho do všeho donutila atd. Od ledna má ženskou a přerostlo to ve vztah, říká o ní, že je to přítelkyně. Ona má 2 děti ve střídavce a je to takovej hospodskej typ.
Mám pocit, že muž má hroznej bordel v hlavě, pokaždý tvrdí něco jinýho, např v minulou neděli mi řekl, že už sem bude jezdit jenom za malou a pracovat, že je doma tam a tady nebude, v pondělí odpo přijel a byl tady v podstatě celý týden. Včera zase přijel až večer, takže za mnou a řešili jsme co a jak uděláme okolo baráku, on neustále věty typu já to chci takhle, udělám si to tady takhle apod.
s mužem spolu spíme a spí většinou v ložnici
Nevim, co si o tom mám myslet a zajímalo by mě, jestli s tím máte některá zkušenost.
zatím sem zvolila taktiku, že sem super hospodyňka, matka a milenka a vyhazovat ho nechci (zatím), nějak si nedokážu představit že budu sama a mám ho ráda a vidím, jak ho to ničí a stává se z něj alkoholická troska
doufám, že je to srozumitelný, mám toho plnou hlavu a nedokážu to utřídit
Máte nějaký rady, typy zkušenosti?
@m21elis no je to složité a ti by si mohla jinak konat neboť tak se nedá zit ze tvůj manzel je stale při tobě ano vím zde i jde o dieta.ale AJTAK měla by si jinak rozvážně ..este pokud mas jedno dítě .to je samozřejmě za ta podvádí ... pokud se ta mozem spěte ... ne ve špatném mate ještě sex? a jak funguje? i to vela dìlat
@evinda12345 naprosto s tebou souhlasím. Taky jsem měla vztah, ve kterém mě partner sice nepodváděl, ale prostě jsme si přestali rozumět. Pak jsme se dohodli, že to ukončíme a než jsem si našla bydlení a vyřešila tyhle běžné věci, tak jsme spolu ještě asi 14 dní bydleli a pořád jsem si tím prodlužovala to trápení. Bylo jako kdyby ve mně furt žila naděje, že si to třeba rozmyslíme a zjistíme, že bez sebe nemůžeme být. Když jsem se od něj odstěhovala, tak jsem byla dost na dně, ale už jsem měla i klid na to, abych se z toho začala vzpamatovávat. A po měsíci jsem byla už celkem v pohodě. Jasně, nebylo to manželství, ale zas to byl první vážný vztah se společným bydlením a tak.