Nevlastní dítě - co si k němu můžu dovolit? Vůbec neposlouchá
Zdravím, potřeboval bych nutně poradit co mám dělat jelikož já už opravdu nevím. S přítelkyní jsem pomalu rok má jedno své dítě 3 roky a momentálně čekáme další dítě, přijde mi že na své dítě je velmi měkká několikrát jsme se otom spolu bavili a dala mi i za pravdu a že se bude snažit to trochu změnit ale nic se neděje pořád do kola jako bych mluvil do zdi Vladik neposlouchá jak mě tak ani mámu, odmlouva pokaždé když se mu ne o řekne že nemůže, nesmí nebo ať jde dělat tohle a tamto, dělá na schválí a je drzí řekl bych na 3 roky až moc a mamka mu nic moc nezakazuje to se málo kdy stane pořád jen vyhrožuje že mu dá na zadek atd ale opět se nic neděje já jsem se snažíl ho malinko srovnat ale když se snažím sám tak mě to přestalo bavit připadám si pak jako zlej pořád jen já což nechci a nechci aby to vypadalo že ho nemám rád několikrát mi vyčetl že si sním nejdu sám od sebe hrát nebo tak ale když vidím jaký je tak prostě nemám nějaký zájem nebo motivaci, bavil jsem se o tom s dost lidmi jejími kamarádkami a mými kamadary a kamarádky co maj zkušenosti s lidmi a dali mi za pravdu ale já prostě už nevím co mám dělat a a žádnou cenu nechci aby to dospělo k tomu že se rozejdem na to nemůžu ani pomýšlet, byl bych rád za nějaký názor nebo radu děkuji jestli se smířit s tou výchovou.. Každopádně nechci se kvůli
podle mě jste přepálili začátek, po roce chození už čekáte společné dítě....na mě moc hrr, na toho malého prcka ještě větší hrr, rodiče se rozešli, táta je fuč, máma přitáhla domů toho cizáka, co furt prudí....Co jeho vlastní táta? Bere si ho nebo ne? pokud ano, můžete narazit na to, že jeho vlastní táta ho bude vychovávat určitým způsobem a vy zase jiným a prcek bude mít akorát zamotanou šišku, vám nezbyde nic jiného než se buď přizpůsobit stylu výchovy matky, která bude mít u výchovy toho nevlastního poslední slovo (ale chtělo by to mít stejný metr na nevlastní a pak na vlastní dítě, protože obě děti to budou porovnávat) nebo jít o dům dál...
Podle mě je špatný celkový přístup. Dítě není pes, aby poslouchalo. Myslím, že je potřeba některé věci spíše vysvětlit a přistupovat k dítěti trochu partnersky. A další věc. 3 roky jsou věk, kdy dítě začíná vzdorovat a nějakou dobu to trvá.. Objevuje samo sebe a své možnosti. Je to těžké i v úplné rodině, natož když se mu obrátí život naruby tím, že do něj přijde někdo nový a ještě po něm něco chce, že ano.. Mrkla bych na nějaké publikace o respektujícím přístupu k dětem...
@guinea ty si teda hodně mimo...
Ja muzu jen potvrdit, ze moje Julie ma ted pres tri roky ma takove obdobi, ze si rikam, kdo ji tak rozmazlil? proste to je takove obdobi, z hodne holcicky pomahajici, naslouchajici je najednou satan, co rve kdyz neni po jejim a pri kazde dalsi blbosti a odmlouva az to hezke neni. 🙂 Jen doufam, ze ji to brzy prejde.
@guinea to zas ne.. Jde o to že málo kdy poslechne i Mámu bez odmlouvani a dělání na schval.. A nikdo nepsal že chci aby šlapal jak hodinky nevím kde jste to vzala prostě neposlouchá ani svou mámu.. Málo kdy poslechne věčně dělá naschváli když se mu něco řekne a nebo odmlouva ale přítelkyně na to tak trošku kašle a tohle jde!
@kafr ale nejde tak moc o mě ale neposlouchá ani svoji mamku.. Mou přítelkyni kdyby neposlouchal jen mě a dělal naschváli jen mě tak je to úplně o něčem jiným to se dá pobrat ještě ale když má i mamku někde.. Tak je to něco jiného a když ta mamka to nechce řešit a neřeší.
syn má 3 roky a také neposlouchá tatínka ještě, ten na něj byl vždy malinko přísnější, ale zároeň ho teda zbožňuje 🙂
rozčilování u takto starého dítěte je normální - ovšem "krotit" to chce - musíte chtít oba - vždy by měl být jeden ten "zlý" né né pořád - my se v tom střídme. Aby si syn mohl ostěžovat u druhého, který mu to vysvětlí. a tohle teda mylsím funguje (alespoň napár dní) Navíc s příchodem dalšího dítěte může žárlit - buď nevědomky. Také čekáme přírustek a sny se moc těší, tedy vypadá to tak, ale začal i více "zlobit" dělat naschváli - řičítám to i tomu, že cítí, že nastává změna. Ví, že bude sourozence? Mluvte s nm tom, vyprvějte mu co bude až tu bude miminko.....
Měli by jste táhnout za jeden provaz. Dohodnout se na "podmínkách" jak vychovávat.
@anazuzzuzana syn má tedauž 3 roky tak je to asi jiní - ale myslím, že takto to má už dlouho - když mluvíme a jedno zda v autě... tak také začne - ale my teď se bavíme my, až mi to tatínek poví tak nám to řekneš/zazpíváš > když byl menší tak si v autě halsitě broukal (ted´komentuje krajinu) > dát mu prostor ab yse také cítil důležitý,
@leakers4ever přítelkyni to časem asi dojde, že musí přitáhnout otěže. mé děti žijí s oběma rodiči, syn jde teď do první třídy a mám pocit, že je vše čím dál horší a těžší. dcera je paličatá a seká se, trucuje, budou jí čtyři, tam to svádím na období, ale syn má teď období, kdy mu nic není dobré, kdy chce všechno a hned nebo naopak nechce nikdy nic. rodičovství je fakt masakr a to v každém věku :-/
@leakers4ever nebudu se opakovat, ty důvody jsou pořád stejné. Máma si přivede někoho cizího a ještě se na něj hrne nějaké mimino, ze kterého jsou všichni nadšení a to tu ještě ani není. To dítě nechápe, co to je, že bude mít brášku. Chce zpátky ten pocit, že je pro maminku nejdůležitější na světě. A když chcete zapadnout, musí být nejdůležitější i pro vás. Musí si byt jistý, že ho 100% milujete. Tim nemyslím rozmazlovat.
A když se k tomu přidá vzdor ve 3 letech jak psaly ostatní... Vy jste dospělí, vy musíte mít nadhled a SPOLEČNĚ ho zvládnout.
@guinea
Presne.
@leakers4ever Jak dlouho bydlíš s přítelkyní? Předpokládám, že když jste spolu méně než rok, tak spolu bydlíte ještě kratší dobu? A kdy začal syn vzdorovat? Vzdor okolou dvou let věku je běžný a je to důležitá součást vývoje, dítě si uvědomuje sebe samotné a to, že má vlastní vůli i názor. Tento vzdor může přetrvávat déle nebo se vracet, třeba i do těch tří let. Proto se těžko odlišuje, jestli je tohle součást vývoje, nebo už reakce na tebe (ale bylo by to pochopitelné, kdyby byla). Díte nevzdoruje selektivně. Takže pokud třeba rodiče trvají na dojídání, tak dítě může vzdorovat u jídla, a je jedno, kdo mu to jídlo podá. Je to vlastně jediný způsob, jak se může takhle malé dítě prosadit a je to běžné i v "normálních" rodinách (mimochodem tohle nám říkala naše pediatra na tříleté prohlídce). Je možné, že tvoje přítelkyně intuitivně cítí, že její chlapeček má teď těžké období kvůli tobě - "vetřelci", a kdyby byla na něj ještě "zlá" ona, tak by ho dodělala. Nejlepší bude poradit se s nějkou dětskou psycholožkou, vidíš, že tady na fóru dostáváš naprosto protichůdné rady. A známých se neptej už vůbec, speciálně ne těch, co děti nemají.
@kafr krásně napsáno 🙂
@leakers4ever váš kluk se chová jako spratek protože nemá hranice, nikdo mu je nedal. Matka nečinně přihlíží a ty stojíš opodál ze strachu, že te matka pošle pryč. Jsi chlap a čekáš další dítě - jeho bratra/sestru, tvoje povinnost je srovnat ho a dát mu směr. Dokazovat dítěti lásku tím, že ho nechám růst jako dříví v lese, aby se náááhodou jeho osobnost neporanila je hovadina všech hovadin a lesoženy tím mávají zleva doprava... na to se vykašli. Jsi hlava rodiny, ženská se na tebe musí umět spolehnout, že dokážeš tyhle situace řešit a hlavně si je vyřešit. Nemluvím o zápasech s tříletým děckem, mluvím o hranici /nezaměňovat/ ... V tomhle věku děcka nedokážou rozeznat hlubší smysly našeho chování, proto musíš bejt jednoduchej a věcnej, důslednej. To dáš, uvidíš, že pro to děcko pak budeš Bůh, pak se ti naučí věřit a bude za tebou chodit, protože ty jsi ho vysvobodil z té obrovské nejistoty.
@tinaprofi Předem upozorňuji, že nerýpu a nechci nikoho negovat, ale jak víš, že je dítě spratek a že nemá hranice? Jak víš, že to třeba jen dotyčný nevidí trochu zkresleně, protože sám svoje dítě nemá? Fakt je jeho povinnost dítě srovnat, když ho zná sotva pár měsíců a kdo ví, jak dlouho s ním bydlí? Myslíš, že tohle je opravdu zlatá cesta k tomu, aby měl s dítětem dobrý vztah? mě to zní jako cesta do pekla, takové přesvědčení... Možná tvá rada jen vyznívá hůř, než je míněna, ale dávat za pravdu někomu online v takové věci je docela odvážné, nemyslíš?
Znovu - nechci rýpat, opravdu ne, jen se ptám se zájmem, protože mi to pořád přijde jako dvě různé strany - matka a dítě - vztah od narození vs. "cizí" pán, který s nimi bydlí sotva pár měsíců a už ví, jak by to mělo vypadat (zjednodušuji to, vím, ale takhle to na mě celé působí...?)
(a předem radši ujasňuju, že nejsem zastánce volných hranic u dětí, nevýchovy a neustále povolených otěží, to opravdu ne...) jen aby bylo jasno 🙂 hranice jsou důležité a důslednost je základním kamenem, ale nevím, jak moc to v tomto případě dokáže dotyčný posoudit...
@journals tak když spolu bydlí a čekají dítě, tak už opravdu není cizí pán a měla by to přítelkyně tak brát a potažmo i to dítě. Neni hranice od kdy už nebude ten cizí pán. Je to dítě přeci jen hodně malé aby se distancoval když mají tvořit jednu rodinnou jednotku, nebo má být dítě nějak vyčleněno mimo rodinu? Já si tedy myslím že buď bude ten chlap fungovat jako nevlastní otec nebo strýc a nebo to nikam nepovede. Nemůže být to dítě vyčleňované a mít jiné pravidla než sourozenec.
@kristyn.g Souhlasím, pravidla musí mít obě děti stejné, ale to se tu teď neřeší. Já to asi spíš beru víc z pohledu toho dítěte. Jsou spolu třeba 3/4 roku a máma je pořád máma... jako jo, souhlasím, máte pravdu, ale aby ho někdo rovnal, protože je spratek, tak to mi přijde jako ne úplně vhodná cesta. Souhlasím, že musí být metr pro obě děti stejný, souhlasím, že se musí nějak zapojit do výchovy, ale nevím, jestli jde online radit, aby byl na dítě určitě tvrdší než jeho matka, protože ona výchovu nezvládá (tak nějak to vyznívá). Nevím, jestli dokážu popsat svůj úhel pohledu tak, jak ho cítím. Mám v okolí pár párů, kteří si něčím podobným prošli a nejhorší co mohli ti muži udělat bylo, že začali rovnat dítě partnerky. To šlo samozřejmě proti nim a pak to byl jeden malér za druhým. Ale tak držím jim pěsti, aby se oba zvládli podívat na věc objektivně a společně našli cestu, která bude vyhovovat všem třem/čtyřem 🙂
@journals no kdyby nečekali další, tak by to bylo o něčem jiném, taky si nemyslím že by měl být nějaký extra trvrďák ale neznamená že ho bude brát jako cizí dítě. To by pak pro to dítě bylo v té rodině stresující. Jaký metr bude používat pro "svoje" takový by měl mít i pro nevlastní, tak to myslím. Tzn může si s ním udělat vztah, brát ho na výlety, na klučičí akce, a také ale vyžadovat respekt a nějakou základní poslušnost. I ta maminka tohle musí pochopit a domluvit se spolu na tom jak budou vychovávat společné dítě tak stejně tak by měli vychovávat spolu i to nespolečné. Myslím že pod tím srovnáváním nemuselo hned představovat to nejhorší jak to vyznělo.
@barulina Prej patent na rozum. Kdyby nějaký měl,tak paní není ani ne po roce "zbouchnutá" . Že, přispívá na domácnost neznamená,že ho dítě musí poslouchat. Nemusí,páč je to jen cizí pán ,se kterým sice (možná) žije ve společné domácnosti,ale není vůbec jisté,jestli to tak bude i za rok či dva :D . Ani není jisté,jestli vůbec na domácnost něco přispívá,ale bylo by smutné,kdyby ne,páč předpokládám,že s matkou dítěte bydlí stravuje se,meje se. Nechá si vyprat,uvařit,uklidit a občas si i (však víš co) ..a nic není zadarmo.
@tinaprofi Aby ho pak nesrovnala "stará" a on nezůstal ,jen jako platič alimentů.
@superkousky je smutne, ze mate tento.model doma.. me muj partner pomaha doma,mimo jine ze i vydelava. Takze neaudte. A po.dceri chci aby jej poslouchala, protoze jinak by to neslo. Aby nosil prachy, opravoval,pomahal,to je dobry, ale hlavne at drzi hubu. No super, urcite bych tak zila byt tim.chlapem. a znam moc paru, kteri si udelali dite po.chvilce a klape jim to uz rok🙂
@superkousky roky
@superkousky to by pak děti nemusely poslouchat ani vlastní tatínky, protože ti se často taky nestarají, v lepším případě nosí jen peníze a taky se vlastně neví, jestli tu budou za rok či dva. co to je proboha za názory?!
@barulina Smutné je,že hned víte,jak to mám já doma.V jednom máte pravdu,že bych určitě nenutila dítě,aby poslouchalo chlapa ,kterého sotva znám 😉
@blahova_andrea Je to můj názor a mám na něj právo ,stejně jako ty na ten svůj. Opravdu nevidím jediný důvod ,proč by dítě mělo poslouchat nějakého cizího pána,kterého maminka sotva zná. Pokud s tím má pán problém,může jít klidně o dům dál 😉 . Věř,že život bude dál krásný i bez něj.
@leakers4ever, jestli vztah má fungovat, měli byste si s partnerkou určit pravidla jak malého zvládat. Je důležité abys si s nim hrál, dite si k Tobě tímto tvoří vztah a důvěru, takže pokud na to je zrovna čas a prostor, určitě si s nim hrej, vem jo ven (jen vy dva) atd.. Dále je hodně důležitá duslednost, a to ne jen ze strany matky, ale také Tvé. On se srovná, možná Ti (vám) připadá nevychovany, ale je to pro nej hodně změn a navíc zkouší co si muže a nemůže dovolit. Měl bys ho vychovávat stejně jako mama, žijete spolu, jste rodina, která se za chvíli rozroste. Preji hodně trpělivosti, když budete chtít, zvládnete to.