Nevlastní dítě - co si k němu můžu dovolit? Vůbec neposlouchá
Zdravím, potřeboval bych nutně poradit co mám dělat jelikož já už opravdu nevím. S přítelkyní jsem pomalu rok má jedno své dítě 3 roky a momentálně čekáme další dítě, přijde mi že na své dítě je velmi měkká několikrát jsme se otom spolu bavili a dala mi i za pravdu a že se bude snažit to trochu změnit ale nic se neděje pořád do kola jako bych mluvil do zdi Vladik neposlouchá jak mě tak ani mámu, odmlouva pokaždé když se mu ne o řekne že nemůže, nesmí nebo ať jde dělat tohle a tamto, dělá na schválí a je drzí řekl bych na 3 roky až moc a mamka mu nic moc nezakazuje to se málo kdy stane pořád jen vyhrožuje že mu dá na zadek atd ale opět se nic neděje já jsem se snažíl ho malinko srovnat ale když se snažím sám tak mě to přestalo bavit připadám si pak jako zlej pořád jen já což nechci a nechci aby to vypadalo že ho nemám rád několikrát mi vyčetl že si sním nejdu sám od sebe hrát nebo tak ale když vidím jaký je tak prostě nemám nějaký zájem nebo motivaci, bavil jsem se o tom s dost lidmi jejími kamarádkami a mými kamadary a kamarádky co maj zkušenosti s lidmi a dali mi za pravdu ale já prostě už nevím co mám dělat a a žádnou cenu nechci aby to dospělo k tomu že se rozejdem na to nemůžu ani pomýšlet, byl bych rád za nějaký názor nebo radu děkuji jestli se smířit s tou výchovou.. Každopádně nechci se kvůli
Stručné shrnutí
- Tříleté dítě prochází běžným obdobím vzdoru, při kterém je doporučována trpělivost, důslednost a vyhýbání se fyzickým trestům (např. "dát na zadek").
- Pokud nevlastní rodič žije se spolu s matkou dítěte ve společné domácnosti a chystá se společné dítě, doporučuje se dohodnout s partnerkou jasná pravidla výchovy a jednotný přístup (dohodnout si, kdo co řeší, nesvádět spory před dítětem).
- Praktické nástroje zmíněné v diskusi zahrnují metody „respektujícího přístupu“, důslednost v dodržování pravidel, knihy Lidmily Pekařové, web AHA rodičovství (aharodicovstvi.cz) a publikace/metody popisované jako "Nevýchova".
Nejčastější otázky
Q: Má nevlastní rodič právo dítěti určovat pravidla, když s ním žije?
A: Pokud nevlastní rodič žije ve společné domácnosti a spolupodílí se na chodu domácnosti, může se podílet na výchově, ale musí to být výsledek dohody s matkou dítěte a jednotného přístupu v přítomnosti dítěte i mimo něj.
Q: Jaké jsou věkové očekávání pro tříleté dítě a co je normální chování?
A: Věk 3 let je v diskusi opakovaně označen za období vzdoru, kdy dítě zkouší hranice a často neposlouchá; pediatr na tříleté prohlídce obvykle toto období potvrzuje a doporučuje trpělivost a adaptované výchovné strategie.
Q: Jak postupovat, když rodiče nesouhlasí o výchově?
A: Doporučuje se vést klidný dialog v soukromí mimo dítě, zapsat si po dobu týdne konkrétní situace, kde se výchova liší, a na základě zápisků stanovit společná pravidla a důsledky.
Q: Jaké konkrétní metody nebo zdroje pomohou získat respekt dítěte?
A: V diskusi byly doporučeny důslednost, respektující přístup, společné aktivity „jen my dva“ (učení na kole, plavání, výlety do lesa), kniha/y Lidmily Pekařové a web AHA rodičovství (aharodicovstvi.cz).
Q: Je fyzické trestání efektivní nebo doporučené?
A: Ve fóru je jednotné varování proti fyzickým trestům; několik příspěvků explicitně uvádí, že dát dítěti "na zadek" situaci zhorší.
Q: Kdy vyhledat odbornou pomoc?
A: Pokud se chování dítěte nezlepšuje nebo rodiče nedokážou najít společný postup, v diskusi se doporučuje konzultace s pediatrem nebo dětskou psycholožkou.
Závěry z diskuze
Shoda
- Je nutné, aby rodiče (matka a partner/nevlastní rodič) měli jednotný přístup k pravidlům a důslednosti výchovy.
- Důslednost je opakovaně uváděná jako klíčová metoda při řešení neposlušnosti.
- Tříleté dítě často prochází obdobím vzdoru, které samo o sobě může vysvětlovat část problémového chování.
Sporné názory
- Někteří zastávají názor, že nevlastní rodič musí „srovnat“ dítě a prosazovat autoritu; jiní tvrdí, že nevlastní rodič nemá právo dítě „rovnat“, pokud matka s tím nesouhlasí.
- Někteří tvrdí, že finanční příspěvek a společné bydlení dává nevlastnímu rodiči právo na rozhodování o výchově; jiní to považují za nedostatečný důvod k disciplinárnímu zásahu bez konsenzu s matkou.
Otevřené otázky
- Bude ochotna matka dítěte skutečně a dlouhodobě měnit svůj přístup a být důsledná ve společně dohodnutých pravidlech?
- Jak ovlivní chování tříletého dítěte příchod nového sourozence a jak tomu předcházet?
- Kdy je optimální moment obrátit se na pediatra nebo dětského psychologa, pokud domácí dohody nepomáhají?
Zmíněné značky a firmy
Lidmila Pekařová, AHA rodičovství, aharodicovstvi.cz, Nevýchova
Zmíněné produkty a metody
respektující přístup, důslednost, "Nevýchova", AHA rodičovství, zapisování výchovných situací, střídat se v roli "zlý" rodič, společné jedinečné aktivity (učení na kole, plavání, výlety do lesa), fyzické tresty ("dát na zadek")
Místa a osoby
Lidmila Pekařová, pediatr, dětská psycholožka
@blahova_andrea Nezlob se,ale že si pán matku "pojistil" hned na první "šťouch",mu nedává žádné právo, kecat matce do výchovy. Matku nezná ani rok,takže cizí prostě je ,ale chápu,že někdo vidí chlapa 3x a už ho bere jako člena rodiny a nového tátu pro své děti. Tak snad viděl i dřív,jak matka dítě vychovává a pokud mu to nevyhovovalo,tak nechápou,proč si s ní pořizoval dítě. Snad si nemohl myslet,že když ženskou přivede do jiného stavu,tak ona změní styl výchovy.
@superkousky tal podle toho jak pisete, vypada, ze vas chlap nic.nedela krom treba prace. Me je.to.uprimne celkem jedno. Jen vam.preji at se.nikdy.nedostanete.do situace,ze noveho partnera.mit budete,protoze.s.timhle.pristupwm.by vam.dlouho.nebydrzel a kdyz.jo.tak z.ditete vyeoste.rozmazleny.fracek. krasny den
@superkousky s tou výchovou souhlasím. matka to jen tak nezmění. ne pokud nebude sama chtít. ano, na dítě je brzo, mohli počkat, víc se poznat, ujasnit si vztahy vůči dítěti, které už je...no ale na to je pozdě. další dítě je na cestě a radit mu, ať uteče a nechá ji teda samotnou se dvěma dětma? to jako fakt?!
@blahova_andrea Jestli nechce utéct,tak se bude muset s výchovou smířit a příště si dát větší pozor 😂. Neradím utéct,ale nechat výchovu na matce.
@superkousky Pokud s tím má pán problém,může jít klidně o dům dál - to je útěk 😉
prostě se neshodneme. tvůj názor je, že když už je v tom, tak má na výběr jen útěk nebo smíření. podle mě je možností více.
Děkuju za takové sdílení, právě něco podobného prožívám a taky si nevím rady. Vlastní už docela velké dítě mám - ale řekla bych, že to není výhra, protože sice mám jakousi zkušenost, ale ta mi dost brání vidět to nové dítě čirým pohledem - neporovnávat. Moje je starší o šest let. Tehdy bylo zřejmě ještě všechno úplně jinak a mně prošlo být krutorodič... a tak je moje patnáctiletá dcera hrozně fajn. Rozumím si s ní téměř pořád, děláme spolu mraky věcí a mého přítele bere s vtipným nadhledem ... Syn mého přítele nedělá vůbec nic vůbec s nikým, jen čumí na nějaký display, vydává nesrozumitelné skřeky a cpe se výhradně cukrem. Můj přítel je neskutečně pyšný na to, že jeho syn se nekroutí před nikým a umí vyjadřovat svůj názor, což není nic jiného než suveréní NE na cokoliv. Jediným měřítkem věcí je, že se cítí v pohodě - což se většinu času cítí, protože vůbec nepotřebuje na nikoho reagovat. Všem přeje ať se mají hezky a dělají si co chtějí, jen když po něm nebude nikdo nikdy nic chtít. Moje pokusy o interakci nikdo neřeší - nebere vážně a když přitvrdím a chci si promluvit, jsem zlá, nespravedlivá a široko daleko jediná, kdo dělá problémy. A jsem přesně před těmi samými otázkami jako vy: Jak je možné, že si můj nejbližší člověk představuje kvalitu života svého dítěte nějak úplně jinak než já? A můžu v takovém vztahu zůstat?
@superkousky ne, kterého sotva zná, kdyby spolu nežili a nečekali dítě. ale oni spolu žijí a to je jiné než když jde maminka na rande a dítě vidí cizího pána někde u pískoviště na lavičce 😉 má jít o dům dál? jen tak? opět...oni čekají dítě!!! kdyby spolu nežili a dítě nečekali, tak bych s tebou třeba i souhlasila, ale situace je složitější a ty dost ostře radikální