Rozdíly ve výchově. Jak je s manželem řešit?

Já jsem si musela postupem času zjistit metody, co na koho kdy platí. Mám 2 děti, holka a kluk, jiné osobnosti. Na dceru hodně platila logika a vysvětlování, už od malinka. Nicméně jsem musela poznat situace, kdy to prostě její mozek "neslyšel". Byla vždy citlivá, často ji nějaké věci rozbrečely. Když se vztekala (období vzdoru apod), fungovalo na ni ji "zabrzdit" (třeba objetím) a tím "restartovat", pak už vysvětlování vnímala a často to i odsouhlasila. Někdy ne, byla mrzutá, tak pak jedině uznat její pocity a odvést pozornost (aneb "co uděláme, aby ses cítila líp"). Zákazy brala celkem v pohodě, byla vždy rozumná.
Syn je opak, je poznat ten testosteron. Zákazy bere, jen když mu dávají logiku, ale stejně je zkouší porušovat, schválně co se stane. Nesmím mu v té chvíli ukázat, že má navrch. Naopak mu jindy dávat prostor, aby se vybil a hrál třeba mocenské hry, to ho nasytí. Na něco je pedant, něco fláká. Něco musím přeměnit v hru nebo to něčím proložit, ale musím přitom být důsledná, aby viděl, že se to holt musí. V období vzdoru mu stačilo se krátce vyvztekat a po chvilce byl naprosto v pohodě a poslouchal, musel jen upustit páru (dcera si naopak brala vše osobně a prožívala to dlouho).
Na každého z nich tedy mám jiné postupy, každý má své specifika. Chce to tedy zjistit, co na něj kdy platí. Většinu výchovy jsem obstarala já, jsem i víc empatictejsi než manžel. Někdy vybuchnu a manžel jim zkouší "vysvětlovat", jindy vybuchne on a naopak já jsem ta klidnější a vysvětlující. Jsme lidí a ne stroje.

Jaký je rozdíl v tom, jestli otec plácne dítě nebo dítě plácne otce? Vlastně ano, otec vážící 90 kg s vyspělou nervovou soustavou takhle proti 15 kg dítěti s nevyzrálým mozkem jen zneužívá svůj pocit moci a chce si ho naplnit. Takže je to naopak, ne že si to nemůže dovolit dítě, ale tohle by si rozhodně neměl dovolit otec! Protože je celkem jedno, co dětem říkáme, důležité je to, co žijeme a to děti berou jako normu 🩷 Mám doma 7 letého velmi svéhlavého kluka s velmi vysokou potřebou fyzických aktivit, takže vím, o čem mluvím 😅 Od 3 let si spolu s tátou dávají večerní bitky s domluvenými pravidly (manžel postupně během let zvyšuje sílu) a syn si takhle ten bitkový testoren krásně osahá, umí svoji sílu používat, zároveň ví, že v běžném životě (bez domluvy) to může použít jen v případně sebeobrany proti útoku jiného atd. Jinak ano, je to cesta hlavně pro rodiče, sám se zastavit, když mě dítě začíná něčím štvát a ptát
se sám sebe, co mi vadí, tak aby odpověď byla "já v sobě teď cítím..." nebo "mně je teď..." a ne ve stylu "štve mě, že on tady řve" ale "já jsem naštvaný, protože jsem teď chtěl mít doma klid, protože v práci to bylo náročné...".

Manzel by mel pracovat na tom, aby lip zvladal sve emoce a nejednal okamzite v afektu nasilne, tim bych u te vychovy zacala...

A ta diskuze asi má být o výchově manžela, ne? Že někoho žduchne dítě mi přijde vcelku pochopitelný, že někoho slabšího plácá dospělý chlap mi přijde nenormální.
Děti nejsou roboti, věci je potřeba opakovat furt, důsledně a láskyplně, trvat na zavedených pravidlech, ale i přesto prostě občas neposlouchaj, ale vyrostou z toho😀

Vaše dítě z toho má šanci vyrůst, ale co s manželem? Asi bych ho reklamovala u tchyně, je zřejmé, že ti předala vadné plnění, když mu přijde v pořádku reagovat na něco, co dítě sám naučil, fyzickými ataky...
Jinak my děti nebijeme a dáváme si prostor pro prožívání emocí a když někdo přestřelí a po někom vřískne, tak se prostě omluví (bez ohledu na věk). A to nám spolu s nastavenými hranici, přes které nejede vlak, umožňuje žít vlastně relativně v klidu i na prahu dceřiny puberty a se synovou flegmatickou povahou...

Otázkou je, kolik je let dítěti. Do cca 3 let mi přijde, že nemá smysl ani řvát ani plácat. Prostě chytnu, odnesu. Dítě má tak nezralou nervovou soustavu, že zvláště věci typu, že je dítě aktivní, dělá kraviny případně někam zdrhá, vlastně vůbec ani netuší, že dělá (kapitola sama pro sebe je hysterický záchvat, kdy se válí na zemi - tam neví ani o sobě, ani o světě). Dítě starší (6) už si ledacos uvědomuje, občas taky řvu, chlap mi za to dost nadává, dítě většinou když na něj zařvu, tak brečí. Ale už dobře ví, že maminka nevyhrožuje, maminka koná. Příklad - dneska má oslavu narozenin, chtěl koupit kyblík sýrových křupek, koupila jsem, jenže prskal, že je domů neponese. Ptala jsem se, co s nimi chce teda dělat, že já je taky neponesu a jako jestli je máme někam položit nebo co by s nimi dělal (nevyhrožuji, že je položím na zem a necháme tam, protože velký kýbl křupek za 90 Kč bych tam nenechala) no a zase že to nechce nést a začal mě s kýblem mlátit po nohách. Tak jsem jen oznámila, že ještě 3x mě s tím kýblem praští, tak ho teda domů donesu a pak si ho odnesu do práce. A on ví, že toho jsem schopná. Praštil mě 2x v rychlém sledu za sebou (jako aby dal najevo, že se mu to nelíbí) a pak si dával moooc pozor, aby už si kýbl donesl hezky spořádaně až domů. Ale to je šestileťák, který už tak trošku rozumí, že to může mít nějaké následky. Ve 3 letech by se akorát složil na zemi a já bych mohla nést kýbl i jeho.

Staršího jsem plácala a fungovalo to. Jo, tohle tvrzení zní příšerně, ale byl to jednu dobu pro oba fakt nejsnazší způsob, jak pochopit "máma se zlobí - tohle už víckrát nedělej" (syn má poruchu rozumění řeči, vysvětlování fakt nezabíralo. A fakt je bezpečnější dítě jednou plácnout, než ho nechat mi skákat na ruku, když krájím brambory k večeři.) "Vyrostl z toho" (= pochopil, že důrazné "ne" musí vnímat) a přešli jsme na jiné způsoby komunikace i trestů (jo, teď vyhrožuju zabavením mobilu). Nemyslím si, že by to nějak narušilo důvěru mezi námi. Naopak vzhledem k tomu, jak umí zamrznout, když na něj někdo intenzivně a důrazně mluví dýl, jak pár slov, si myslím, že vysvětlování by ho v té době stresovalo mnohem víc.
Mladšího jsem plácla jednou - a on mi to vrátil. A v tu chvíli jsem pochopila, že jeho plácat fakt nesmím, protože mu nevysvětlím "dospělý smí a ty ne". Ten ale reaguje na důrazné "ne", takže jde zastavit slovně. Když ne, chytám za ruku/ruce. Ale ano, musím ho udržet - protože první reakce je vyškubnout se/ohnat se. Zcela přirozená reakce na narušení osobního prostoru. Jenže někdy je to narušení fakt třeba, no. Ale jemu pomáhá "pevné obětí", kdy dítě prostě chytíš, imobilizuješ a počkáš, až tě začne vnímat. Prostě tím "vypustí páru" a zklidní se... Kdybych udělala tohle staršímu, nějaké 'začne vnímat' nikdy nenastane, protože se panicky začne prát a půjde do histeráku (metl down se tomu říká odborně) - prostě samotné to sevření by pro něj bylo natolik intenzivním vjemem, že by to bral jako ohrožení.
Takže ne, není jediná správná cesta, jak dítě vychovávat. A taky záleží na situacích a občas i na tom, jestli dítě fyzicky zvládneš (viz můj mladší).

Co mi ale přijde v tom, co popisuješ, nebezpečné, je jiný moment: "když moje metody nezabírají, nastupuje manžel". Defakto tím stavíš manžela do té pozice silového řešení - něčeho typu policie/armády - někoho, koho voláš fakt ve chvíli, kdy všechny ostatní možnosti selhaly a ty už potřebuješ chránit sama sebe. ... Nemyslím si, že by otec měl chránit matku před dětmi. Respektive myslím si, že oba rodiče by měli být schopni chránit toho druhého. A měli by umět situaci odhadnout a předcházet tomu, kdy už musí chránit silou (jo, většinou to spočívá s tom, že si děti zavolám ke hře, když vidím, ež lezou po tom druhym a ten už jich má plný kecky/má jinou práci). Myslím, že otec se potřebuje naučit vychytávat tyhle "včasné zásahy" (a umět vysvětovat "tohel se nedělá", ale i si umět s dítětem hrát) a naopak matka potřbuje mít nástroj, jak vyřešit kritickou situaci i bez otce - i kdyby to mělo znamenat, že v tu chvíli použije otcovu metodu, což znamená plácnutí přes zadek. Ono fakt jsou situace, kdy vysvětlování nezabírá a řev není slyšet. A matka v tu chvíli nesmí být bezmocná, protože jinak je úplně správně, že přijde muž, který ji slíbil chránit a prostě zastaví a zastraší agresora. Muž v tu chvíli chrání svou ženu a to přece má, ne? (vlastěn je to i správný otcovský vzor ... Ale asi fakt nechceš, aby ho byl hlavní vzor, který synovi předává.)

A nejsou už na to zákony? Nebo jsme pořád sto let za opicema a bijeme děti? Manžel si musí uvědomit,že fyzické násilí je nepřípustné a děti opravdu nemají výjimku. Na dítě řvete,bijete a podle toho se chová, až se uklidníte,uklidni se i dítě. V tomhle věku je dobre nemít přehnané požadavky a situacím předcházet. Například když vim,ze batole rado vysypava hlínu z květináče,odstraním květináč,než bych na dítě řvala nebo mu 1000 x opakovala,ze ne. Nebo kdyz mi venku utíká, povezu ho v miste kde neni bezpečno v kočáru a vypustím nekde na hřišti nebo v lese,kde se nemusím bát,řvát, plácat. Atd.

Muj muž je taky stará škola a jeste mi pak ukazuje a dokazuje jak jeho malá poslouchá a me ne 🤪 Ja jsem strasne nedusledna, mala vi ze staci odvest mou pozornost a prestanu resit ji (mam poruchu pozornosti, ktera s covidem dostala novy rozmer, tak je to docela snadne se me zbavit 😅).

@izz76 nahodou ja jsem milovala svoji babičku, ktera nesla pro ranu daleko a vařečku mela vzdy pri ruce, asi jsem masochista nebo co 😅 Takze ne vzdy je to pro dite trauma, naopak bych zakazala to jak mi moje maminka byla neustale za zadkem a nedala mi zadny osobni prostor 😡 Vazne mi bylo milejsi mit volnost a obcas dostat vařečkou nez se nemoct svobodne nadechnout 😀

@martinka_33 A varianta nedostávat vařečkou a mít volnost neexistuje? Ja teda nikdy bita nebyla a volnost jsem mela taky.. Ja si ani neumim představit,ze bych svoje dítě flákla vařečkou,uplne sci-fi.

@izz76 tuhle variantu praktikuju já, akorat v tom vidim dost nedostatky v tom, ze kdyz chci aby neco bylo TEĎ hned tak to proste deti bojkotujou, protoze vedi ze na moje řvani si staci zacpat uši, bouře se přežene a zivot jde dal aniz by museli poslechnout.... Ti vetsi uz dokazou pochopit nejake souvislosti a da se s nimi domluvit ale trileta ne, ta moji free neduslednou vychovu chape tak, ze si pocka az prestanu byt pozorna a pak v klidku cmara po zdech. Neuklizi si hracky q je ji jedno ze jich ma den ode dne méně, protoze ty neuklizene odnasim do sklepa. Ale nic z tiho kdyz je doma tatinek, ten se jen zle podiva zepta se jestli chce mala na zadek a mala kmita... U tech malinkych ti proste funguje jednoduse a ucinne, ja si musim pockat az vyroste a bude chápat 🤔 Protoze být ji od rána di vecera za zadkem je nad moje síly, kdyz pominu ze to nemam rada zrovnatak jak ty nemas rada fyzicke tresty.

A pak ty děti neubližují ostatním,když mají tu volnou výchovu,dřív by si to nedovolili ,dostávali na zadek,ve škole pravítkem přes ruce nebo rákoskou a některé děti by si zasloužili i teď,ano já mám nervy jenom jedny ,když nepomáhá vysvětlování ,tak by mě zajímal názor ostatních,jak by jste se zachovali vy,když jim 10 x řeknete tohle nedělejte a oni po chvíli to začnou dělat zase 🤔,takže ano moje děti občas dostanou na zadek,jednou mi švagr řekl,že byl ,,bity jako žito "a je rad jak ho taťka vychoval,prostě dříve dali dětem na zadek a vyrostli z nich normální dospělý,žádná šikana fyzická nebyla , maximálně se děti posmívali

@martinka0209 A pak řeším s 98 letou babičkou, že neumí paní na úklid říct, aby jí vynesla odpadky...

@martinka0209 ja myslim ze dnesni deti se umi mnohem lepe prosadit, bohuzel na ukor ostatnich... Chybu ve vychove nevidim v tom, ze nejsou od rana do vecera mlacene, ale v tom ze nemaji castk zadme hranice a svet se toci okolo nich, to je stejne spatne jako kdyz se boji rodicu. Ovsem jak drti drzet v nejakych hranicich aniz by byly mlaceme jsem jeste nezjistila 😅 U vetsich (prvni stupen zš) uz se da komunikovat, ale batolata a předškoláci to nechápou a pak to u nas vypadá tak jak vypadá, mame pocmarane zdi, porad vsechno vyhazene, protoze mala to proste nechape. Reseni by bylo sebrat pastelky ale to zase nedokaze ta vetsi si je uklizet. Vetsi se zastavam, protoze ma stejny problem jako ja - poruchu pozornosti (ona ma cele ADHD), takze chapu ze i pri maximalni snaze je pro ni nemozne uhlidat pastelky mimo dosah ségry.

@martinka0209 ale šikana byla, je a bude vždycky.

@martinka0209 a co se dovzdělat když umíte používat internet ? Dneska už jsou odborné studie kde zjistíte zajímavou věc a to, že tahle metoda je špatně. Fyzicky i psychicky je pro dítě jednoduše škodlivá. A to že ji dřív lidé používali a věřili že dělají dobře je na stejne úrovni jako ze lidé věřili ze kouření je zdravé nebo ze země je placatá.

@crejzy no tak těch co věří, že země je placatá je na můj vkus stále az dost.

@alice180 hrdě si říkaj plochozemci 😅

@crejzy aha takže ,když jsem dostala na zadek ,tak mě to hodně poznamenalo a výčitám to mamce.NE já to tak nemám ,mám ráda svoje rodiče a vůbec mě to nepoznamenalo a to neříkám u dětí,který jsou bohužel mlaceny od rána do večera,ale jednou za čas když zlobí s tím problém nevidím,už jsem videla i kurz nevychovy a je hodně věcí s čím nesouhlasím

@martinka_33 bezvadný no

@martinka0209 ja jsem tu kravku z nevychovy nemohla vystát a pak jsem zjistila ze existuje jeste jedna (nevim jak se jmenuje), ktera je jeste horší 🤣 Tyhle smery jsou uplne opacnej extrem 🙄 Ne, deti by se nemely rodicu bát ale ani by nemely být šefem cely rodiny a nenel by se svet tocit kolem nich, to je nyslim danajskej dar do zivota, protize v zivite na ne nikdo brát ohledy nebude.. Ne nadarko se řiká "generace snehových vloček". Proste kazdej extrem je spatne.

@martinka0209 no, vzhledem k tomu, kolik žen je v součastnosti fyzicky týráno od svých partnerů, kteří jsou ta generace co byla v dětství "bita jako žito", tak to zkuste říct v těch organizacích jako Bílý kruh bezpečí a pod. které těmto ženám pomáhají, že mají vedle sebe určitě normální dospělý... 🤦🏻‍♀️

@monny3 Presne tak. Tady prece vubec nejde o to 'jsem nebo nejsem nastvany na sve rodice', ale o 'jsem nebo nejsem schopny frustraci z toho, ze se nekdo nechova tak, jak chci, resit nenasilne'. A to se prave ty bite deti nenauci. Nauci se to, ze kdo je silnejsi, muze druheho zbit, pokud je 'v pravu'. A to 'v pravu' je velice velice flexibilni...

@monny3 můj manžel dostával na zadek,a je úplně normální 🤦

Výchovu si vědu sama a manžel za mnou stojí. Jedná na prdel nikoho nezabije, lepší jak psycho matky co půl hodiny něco vysvětlují

@monny3 kdyby to tak bylo jak tvrdí, tak ženský týrají chlapa dřív dostávali na zadek jak muži tak ženy... Posledních 15 let se od toho upouští a u psychologů je dost labilních děti ve věku 10-16 let

@martinka0209 nikdo neříká, že máte matce něco vyčítat. Ona informace, jaké máme dnes, k dispozici neměla. Za to vám by to jednou děti vyčíst mohli. A není řeč jen o nevýchově. Dokazuje to nespočet studii od psychologů i doktorů, stačí hledat a číst. Pokud vy máte k dispozici studii kdy lékaři prokázali ze fyzické tresty ( občasné) jsou v pořádku, tak ji pošlete.

@martinka0209 vůbec tě to nepoznamenalo jenom hrdě biješ svoje děti 😂 Dřív bylo spolecensky akceptovatelné když muž bil svoji ženu a ještě dřív mohli bez uzardění bohatší bít ty chudé. Můžu ti taky přijít jednu vlepit když nesouhlasím s tvými názory a nelíbi se mi, že lžeš když říkáš, že dřív nebyla šikana?