Nezvládám nevlastní děti. Asi opustím manžela

Zase mam jednu ze svych krizovek, tak pisu sem, abych se treba dozvedela vas pohled na vec.
S manzelem mame malou dcerku (1 rok) a manzel ma jeste dve male deti s predchoziho manzelstvi. Travi u nas hodne casu, dokud jsme nemeli vspolecne dite, tak jsem to jeste nejak zvladala, ale ted uz jsem tak nejak na konci sil. Premyslim o tom, ze manzela opustim. Kvuli detem. Zni to hrozne a mozna vam budu pripadat jako zla a sobecka macecha, ale tak to skutecne neni. Problem je v tom, ze to nezvladam.
Jsem od prirody introvert, tichej clovek, co ma rad sve soukromi, ticho, klid, veci v poradku a s detma jde vsechno do haje. Nebudu psat, ze moje nevlastni deti jsou rozmazleni spratci, protoze to neni pravda a to jsou presne ta slova, co pouzivaji nenavistny macechy a k tem se ja opravdu nepocitam. Jsou to normalni deti, trochu hyperaktivni a hodne hlucny.
Vzdy, kdyz u nas jsou, tak ja jsem psych. v pr... Prvni den se drzim, ale pak uz se to neda ovladat, dostanu depku, mam prujem, jsem vycerpana, nevyspala.
Bydlime v malem byte a clovek nema kam utect. Deti celej den jen rvou, litaj nebo se perou, vsude je neporadek, chaos, v obyvaku rve TV, na PC hra, skacou na posteli a jecej, behaj po byte, rozhazujou hracky, me tresti hlava, varim, peru, zehlim, dokola uklizim, do toho v naruci vlastni dite, ktery taky jen non stop breci a nepusti se me na minutu. Pripadam si jak v nejakym spatnym filmu, kterej bohuzel vubec nekonci.
Jsem vycerpana na maximum fyzicky i psychicky. Nevim, co s tim delat. Manzel sve deti miluje a ja mu nikdy nebudu davat ultimata a nechci vypadat jako zly clovek, ze ho opustim kvuli detem, ale co mam delat, kdyz to nemohu snest?
johanda
28. pro 2008
jejich matka
aponchie
28. pro 2008
psychologicka poradna nebo manzelska pac jestli manzel "neslysi"tve signaly neni co resit a navic nikde neni psano,ze kazda zenska musi zvladnout tri deti!!!jestli s enekdo citi na jedno a vic ne je to jeho volba a je takovej.
ria80
28. pro 2008
Tak mě přijde nejhorší to s tím kojením a spaním maličké.Kdybych všechno vydržela,tak tohle bych sobě a malé udělat nenechala.Jen se divím,že to chceš řešit až ted a celou dobu trpíš.
Já bych to vyřešila asi tak měsíc po porodu,na tvém místě.Rekla bych mu,je to tak a tak,já ted odjíždím s dítětem k rodičům a ty mi dej pak vědět,abych věděla,jestli se máme ještě vrátit nebo si jen přijít pro věci.POkud on není schopen věci pochopit,což asi není,tak ho postavit před hotovou věc a vůbec s ním nediskutovat.
Ale když jsi to neudělala doted,tak to můžeš udělat kdykoliv.Asi bych to ale neodkládala,hlavně kvůli malé.Vždyt se musí trápit,když ji oni nenechají vyspat.Díte je na prvním místě.
Je hezké,že chce mít děti u sebe,ale ony chodí k němu,ne k tobě.Kdybyste spolu nežili,tak k tobě asi chodit nebudou.Takže pokud on má takové zaměstnání nebo zájmy,že s nima vlastně není,tak tam nemají co dělat.Až si na ně udělá čas,at je s nima,jak dlouho bude chtít.
ria80
28. pro 2008
Souhlas s Johandou,hlavně poslední ěta.
ria80
28. pro 2008
Vypadá to,že je to nezodpovědný člověk,nepřipravený na rodičovství,který by neměl nést zodpovědnost delší dobu za děti,protože jim to jasně škodí.Pročpak se s ním asi bývalá rozvedla?
Možná ale,že o tom matka ni neví,chtělo by to,si s ní promluvit,jaká je situace.Ona asi nemá zájem o tom,aby se zanedbávalo jejich vzdělání,a to určitě není jediná věc,která je v jejich výchově špatně.
lenka132
28. pro 2008
Ahoj Aničko, mám to dost podobné jako ty, můj manžel má také 2 děti z prvního manželství, jsme spolu ale už deset let, když jsme spolu začali chodit, dětem bylo 7 a 4 roky, nejhorší na tom bylo, že je jejich máma rozdělila, kluk u táty, holčina u mámy, už tenkrát mi to přišlo dost hrozné, rozdělit vlastní děti, ale to už jsem nějak zkousla, Verča k nám jezdí jeden víkend a druhý víkend David k mámě, ale naštěstí jsou zlatíčka obě dvě, máme taky už společné dítě....Kačenku, je jasné, že ji miluju nejvíc, ale i obě manželovi děti mám moc ráda, vždy když někam jedeme bereme si všechny děti, nesmíš dělat rozdíly, víš??? Jednou jsi se do toho dala, tak to musíš tak brát, z vlastní zkušenosti vím jak moc je to těžké, už bych o tom mohla napsat knížku......v životě není nic jednoduchý, ale jaký si to uděláš, takový to máš, promluv si se svým mužem.... v klidu a řekni mu jak se cítíš, popravdě, to by mělo hodně pomoci....také jsem měla období, kdy jsem chtěla utéct(malé byly 2roky) ale nechtěla jsem aby dopadly jako manželovi děti z prvního manželství, tak jsme si ujasnily pravidla a začalo to fungovat a teď je to v pohodě
lenka132
28. pro 2008
ujasnili
ria80
28. pro 2008
Lenko,tak by to mělo být,ale u Aničky to tak asi nejde.Podle toho,co píše.Tak by to mělo ideálně být.Ale toto není ani tak o dělání rozdílů mezi dětmi,ale spíš o jejich vztahi,který není pořádku.Tam je problém hlaně v jeho přístupu k Aničce a problémům vůbec.Problém s dětmi je až druhořadý,ten hlaní je v manželovi.
anicka81autor
28. pro 2008
Lenka: Tak to smekam. Uprimne. Jsi jedina macecha, kterou znam, co to zvlada bez vetsich problemu.

Presne, jak pise Ria, takhle by to melo byt, to mi vzdy vycitave rika manzel, ze takhle by to melo byt. Melo, jenze v idealnim svete a tam my nezijeme. Btw - v idealnim svete by ani muz nemel opoustet zenu se dvema detma, ze?
lenka132
28. pro 2008
jo to ano, u mého manžela to bylo obráceně, odešla od něj manželka, zamilovala se a pálila mosty, pak právě rozdělila i ty děti
lenka132
28. pro 2008
a nejsem tak dokonalá, jak píšeš, je pravda, ža se fakt hodně snažím, ale také jsem někdy totálně na d¨ně, nejvíc tě pak bolí, když ti něco děti vpálí.....oni jsou teď v pubertě(17,14) takže je to někdy fakt síla, Aničko držím ti palce, opravdu moc, udělej nějaká opatření, prostě hranice, které se nebudou překračovat a hlavně zapoj manžela, jsou to především jeho děti, tak když na ně nemá čas ať si je nebere a pokud jsou u vás, ať jim vymyslí program
lenka132
28. pro 2008
možná by pomohla i manželská poradna, nebo psycholog, ale určitě bys s tím měla něco začít dělat, protože jinak to psychicky odneseš nejen ty, ale i tvoje dítě, to určitě nechceš, viď?? nenech sebou manipulovat, buď statečná, moc moc ti držím palečky, protože jak říkám, není a nebude to lehké....navív je to bohužel na celý život, to je taky věc, kterou jsem si před těma deseti lety nějak neuvědomovala, třeba te'd mě hrozně bolí a mrzí, vlastně i ubíjí, že manžel nachce další dítě, že už má 3!!! Ale já jen jedno...vlastní!!!
ria80
28. pro 2008
Ano šak já nemyslínm,že by měla Anička od něho hned odejít s a rozbvést se.Jen odjet k rodičům a jasně mu říct,že tímto předešlý způsob života končí.Bud to bude jinak nebo to nebude vůbec.A nechat to na něm,jak se rozhodne.Pokud se rozhodne,že chce s Aničkou zůztat,tak pak se dá zapojit třeba i ta manželská poradna.
Nejdříbv ale musí její manžel pochopit,co se děje a to nepůjde v jejich případě jinak než "šokem".
lenka132
28. pro 2008
ria......jóóóó tak to je bezva, takhle jsem to udělala i já, prostě jsem řekla, buď se to změní, nebo odcházím a dělej si to podle sebe a ono to vyšlo....naštěstí a hurá funguje to do dnes
vanusak
28. pro 2008
Lenka132 - vím, o čem mluvíš, mám doma taky vyvdané puboše (14 a 17), ve vlastní péči manžela 😉 Ale potvrzuju všem, že je to o partnerovi. Musí stát za váma a ne jen za každou cenu na straně vlastních dětí... My naštěstí oba máme u dětí autoritu, manžel ovšem větší a přijde mi to přirozené, ale na druhou stranu kdykoliv je potřeba, rázně zakročí, kdyby děti chtěly něco zkoušet... Tohle, co je doma u anicky81, to je šílenost. A nebude-li se to co nejdřív řešit, stejně to jednou bouchne. Minimálně se do budoucna v aničce kupí výčitky (hlavně z důvodu nedůstojného zázemí pro nejmenší...).
lenka132
28. pro 2008
tak manžel má ve vlastní péči jen syna, dceru má jeho ex, jinak máš ve všem pravdu, myslím si, že Anička to musí začít nějak řešit, jinak se totálně zhroutí
ria80
28. pro 2008
To se tady ale bavíte o dětech v péči.Podle popisu Aničky si myslínm,že že děti má vpéči jejich matka,která se se jich ráda často zbavuje,čemu se nedivím.A on s nima chce být co nejvíc.To je v pořádku a nikdo ani Anička tomu nechce bránit v případě,že on s dětma opravdu bude.V době,kdy on není doma,tam ty děti nemají co dělat.
Kromě toho,tohle není o vlastních a nevlastních dětech,kdyby toto byly všechno moje vlastní děti,tak bych je rychle srovnala,aby nechaly nejmladší spát a nerušily při kojení.To je základ,i když bych je měla ráda všechny.
I u Aničky by to tak mohlo jít,ale asi to nejde.V tom případě tam ty děti prostě nebudou.
ria80
28. pro 2008
Holky můžu se jen zeptat,proč mají vaši chlapi děti v péči?A proč má ten lenčin v péči jen jedno?Prostě mě to zajímá zase kvůli mým problémům.Jaký tam jsou důvody.
lisounek
28. pro 2008
Tak koukam, ze diskuse se rozjela, holky mam taky pocit, ze tam je to hodne o tom chlapovi a taky o tom jeho predchozim manzelstvi...jak ty deti vychovavali? a co ta jejich prava matka? hmm je to cely silennyyy...Anicko nejak to chce opravdu rozseknout, at jste s Tvoji holcickou v pohode :-x
vanusak
28. pro 2008
U nás je to povídání na dlouho - manžel vždy razil výchovu ráznou, ale spravedlivou a otevřenou vůči nim, nic jim netajil, nezaonačoval. Děti to odjakživa cítily a bylo jim to bližší než matčina "výchova" - hlavně se chovat tak, aby s nevyčnívalo, chovat se jako většina, aby lidi nepomluvili... a navíc v době rozvodu děti měly už 8 a 11 let, takže soud přihlédl k jejich přání zůstat s otcem. Sice ne hned, byly to dlouhý tahanice. Rozvod samotný byl dost brutální, trval 3 roky, šlo se na ostří nože, matka očekávala, že děti půjdou s ní a vydírala, vyčítala a pak se dětem mstila, že jim chtěla prodat střechu nad hlavou, dělit majetek totálně do hrnku napůl, tzn. sebrat jim třeba i nábytek z pokojíčků, no hrůza... Dnes je to tak, že děti vlastí matku přes 5 let neviděly, vidět nechtějí a kdyby ji potkaly, plivnou ji do obličeje...
ria80
28. pro 2008
Ty jo to je hrozný,jinak ta výchova té matky mi připomíná výchovu,jak jsem byla vychovávaná já,dost se mi to hnusí.A už ted mám snahu se chovat k malé uplně naopak,doufám,že se mi to podaří.
Ale ta matka byla si fakt hrozná,jak se vůbec může matka takto chovat?Přece děti pořád miluju,i kdyby to byly vrazi nebo co.A asi byla hrozná už před tím,přijde mi přirozené,že dítě chce zůstat s maminkou a pokud nechce,tak je to moc špatně.Tak ta matka asi selhala.
Ale jasně,třeba to tady má někdo jinak,nechci nikoho napadat,jen že to já tak cítím.
anicka81autor
28. pro 2008
K nam se deti casem taky nastehuji nastalo, pocita se s tim. Manzeluv napad a deti souhlasi, jenom ja tim nadsena vubec nejsem. Ze by tady byly nastalo si vubec nedovedu predstavit. Kdyby to takhle melo probihat kazdy den, tak rozhodne nevydrzim, takhle aspon cerpam sily v dobe, kdy u nas nejsou, abych je pak zase mohla vsechny pouzit a znova se davat dohromady a tak porad dokola.
lisounek
28. pro 2008
ani: hmm tak v tomto pripade bych nesouhlasila uz vubec :-o :-o zjednodusuje si to jen manzel ]-( :-p
vanusak
28. pro 2008
Matka si k nim prostě nevytvořila vztah takový, aby v nich vzbudila důvěru a to je základ. Oni jí nevěřily, a tak na to dojela... Navíc, co vím, byla jí přednější čistota v domácnosti než vytváření si vztahu s dětmi, trávení společného času. Pořád prý lítala s hadrem, podlaha mokrá, stále se muselo čekat a nehýbat se, až to uschne... Takovou mají vzpomínku na matku dodnes... :-p
vanusak
28. pro 2008
Anicka81 - tak s tím bych souhlasila jedině pod stanovenými podmínkami. A to jasně danými. Přece nechceš zcvoknout!
slunicko552
28. pro 2008
Tak pokud by u vás měly být nastálo,tak to by jsi je měla srovnat ještě zavčasu.Ale myslím,že do toho máš taky co mluvit ]-(
ria80
28. pro 2008
Tak tak souhlasím s Vanusak
nika70
28. pro 2008
Holky, já tomu nějak nerozumím...Aničko, ty jsi při seznámení s manželem věděla, že si děti bude chtít vzít časem do své péče? To je přece strašně důležité rozhodnutí, na kterém se musí dohodnout oba...... Já si neumím představit, že bych k ročnímu dítěti "dostala přidány" další dvě děti, takhle malé, pokud bych s tím nesouhlasila...... Myslím, že bys měla s manželem důrazně promluvit a svůj názor mu říct.... Možná to tu zaznělo, ale nevšimla jsem si - kolik je ti let? Můj muž měl naštěstí děti v době našeho seznámí dospělé, takže to bylo uplně v pohodě, ale fakt si neumím představit, že by mě takhle někdo postavil před hotovou věc - vychovávat jeho děti, když mám sama co dělat s ročním prckem....kristepane, co dělá jejich matka, jak to, že jsou u vás měsíc v kuse???? 😕 😕 😕
No nedivím se ti..... tohle musí být fakt náročná situace.
lenka132
28. pro 2008
ria-tak u manžela to bylo tak, že je rozdělila jejich matka, vzala si tenkrát 4letou Verču, manželovi nechala 7letého Davida, prostě je takhle rozdělila, neptej se proč, já to nepochopim dodne, já bych své děti nikdy nerozdělila, prostě ..... raději to nebudu komentovat
nika70
28. pro 2008
Teď mi napadá, jestli by třeba nepomohl rozhovor s jejich matkou.....nevím teda, za jakých okolností jste se s manželem seznámili, protože - co si budeme nalhávat - pokud se rozvedl kvůli tobě, může ti to jeho ex dávat tímto způsobem "sežrat"....
Četla jsem si teď tvé příspěvky ještě jednou a musí to být opravdu děs..... 😞 .... Nemyslím to tak, že tady nikdo nemá tři malé děti, ale pokud mám tři děti proto, že je to moje svobodné rozhodnutí a chtěla jsem je mít, je to velký rozdíl od tvé situace.... No každopádně se holka neboj hodně nahlas ozvat včas, než bude pozdě.... 😉

Začni psát odpověď...

Odešli