• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Novorozenec a pes ,,postelák". Jak to řešíte vy?

14. prosince 2010 
ahojky :slight_smile:
my mame tiez havina-labradorskeho retrivra, ma 11rokov a tiez to bol postelovy maznacik :slight_smile:
ked som bola tehotna tak sme ju zacali ucit aby nevyskakovala na postel a postupne sme prsli k tomu , ze nechodila uz ani do spalne.
teraz ma Alex 9mesiacov, havina mame stale.casto vysavame a umyvame dlazku aby neboli chply.Alex psa zboznuje stale ju nahana ona ale pred nou uteka :sweat_smile:
2. říj 2007 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
dobry vecer len nahodou som nasla tuto vasu temu.no ja byvam u svokry,ale moji rodicia byvaju hned vo vedlajsom cinziaku a uz druhy rok maju jazvecika a teraz asi 4 mesiace maju steniatko baseta,ale to uz vzhladovo nieje steniatko ale take teliatko.no oba su postelove ale musim povedat,ze na maleho reaguju ok,az na to,ze ked ho zoberiem z gauca,tak okamzite si aspon jedna lahne na to miesto kde predtym lezal on,preto davame pod maleho jeho decku bo navlecku...a ked nestihnem zobrat deku tak ju po psoch jednoducho vyprasim a je vsetko ok.
pri hociakom kontaktu so psom ci uz ho maly pohladka ci ho oliznu hned ho umyjem bo mu aspon tu cast utriem navlhcenymi vreckovkami.
musim si zaklopat,zatial nemal ziadny problem.
2. říj 2007 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
zdravím holky, taky máme pesana a bude to asi zajímavý.. z postele jsme ho vyšoupli už v lednu, ale dodnes brečí, že chce nahoru :sweat_smile: ale nesmí, spí si ve svém koutku..
ale je to v jedné místnosti s námi a s budoucím mimískem.. jsme totiž v pronájmu a dveře jaksi nejsou.. museli bysme je tam dodělat a to je nějaký atypický rozměr, takže to by byla pálka :stuck_out_tongue_closed_eyes:
hodně mu padají chlupy, i když má lepší žrádlo, je to prý rasou (je napůl husky, takže je mu v bytě teplo).. takže jedině to vidím na častější luxování.. a hlídání, protože je to ještě puberťák a trošku divočí, říkala jsem mu, že na to má ještě tři měsíce a pak musí být vážný pan pes :grinning: ale to asi nehrozí, má už takovou přátelskou, veselou až rozjívenou povahu :sweat_smile:

no bude to zajímavé, ale aspoň se i malý naučí, že se musí o některé věci dělit a uvidí, že je potřeba se o pejska starat :wink:
2. říj 2007 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
my mame doma dvoch hafanov, airedala a krizenca jazvecika. Ten krpec je strasny maznos a postelak, tak sme sa bali, ze bude na babo strasne ziarlit. Cele tehu som zhanala info, ako takej ziarlivosti predist a podarilo. Zakladom vsak bolo nevylucovat psov zo zivota rodiny a vsetky zmeny museli byt pre nich len pozitivne. Psom sa najviac venujeme prave v case, ked je mala hore. Vtedy dostavaju aj najviac pamlskov. Do postele tiez neprestali chodit. Len prve tyzdne som vzdy malu polozila na prebalovaciu podlozku alebo plienku, aby nebola v priamom kontakte s plachtou a perinami, kedze tam hafani chodia. Teraz uz nie.
Nasi znami mali este donedavna 4mesacne babo a psa v jednoizbaku. Doktorka (inak tiez psickarka) im na to nic nepovedala.
Ja by som na zivote hafanov po narodeni mimi nic nemenila. Za predpokladu, ze sa psy umyvaju a dostatocne casto sa vysava alebo zameta a umyva podlaha, nema sa babu co stat.
2. říj 2007 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
no psikovia a deti, to je uplne normalne. Ved si aspon deticky vytvoria protilatky atd.....ale odtial potial, samozrejme si myslim, ze chlpom sa v izbe treba vyvarovat. A spanie so psom??? to nie, to myslim, ze je riadna hovadina. Ved aj ten havo chce mat svoje sukromie, svoju hygienu, svoj kutik poriadku a humusiku, proste svoje, tak ako my. S nami nikdy nas labrador nespal v posteli. Pri posteli ano, ale ak by som ju mala aj teraz, tak by spala mimo izby-spalne. Mala by svoje kralovstvo za dverami spalne.
No ale vzala si ju svokra ako som otehu. Do domu, tam je jej lepsie....ale to je ina kapitola.

Koniec koncov s detmi ok, ale niake tie hranice tak ako vsade musia byt.
3. říj 2007 v 00:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já mám doma dvě bearded collie, na zahradě jsou jen přes den. Nechtěla jsem je s příchodem malého vystrnadit na noc ven, takže večer a noc si užívají pěkně v teplíčku domova :grinning: Do ložnice sice nechodí, ale malého mám stejně přes den se mnou dole v obýváku a v kuchyni a tam se normálně chlupatá trojka (máme ještě kocoura) pohybuje...Je pravda, že chlupy sem tam najdu, občas sundám Matějíčkovi nějaký chlup z ručičky, ale nijak to neřeším. Holt vytírám každý den (skoro :grinning: :grinning: :grinning: )
Matějíček je naprosto nadšený z kocoura, po tom se sápe, jakmile je v dosahu :grinning: Beardedky ho zatím ještě tak nezajímají, zřejmě jsou pro něj moc veliké a moc hrrr... Ale absolutně si ho nevšímají!
Já osobně nevidím problém mít psa (kocoura) a mimčo zároveň. Pokud jsou dodržovány taková pravidla jako pravidelná očkování a odčervování (příp. přípravky proti bleškám a klíšťatům) čtyřnožců, tak no problem...
Ne jako moje známá, která své rok a půl staré dcerunce pořídila "venkovní" koťátko a hrozně se divila, že by ho měla naočkovat a odčervit, obzvlášť když ho malá pořád tahá a pak si cpe ručičky do pusinky... :unamused:
3. říj 2007 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj my taky máme psa - slečnu, bullteriera :wink: Nikdy jsem neuvažovala o tom vzdát se ji až příjde mimi. Ona je naše první mimi a od štěnátka spí s námi v posteli. Vůbec mě nenapadlo ji odsunout až příjde Nell mezi nás, prostě žijem tak jako předtím, žádné odsunování, zákazy apod. Když jsme přišly z porodnice, tak první bylo to, že jsme je seznámili :slight_smile: Že jsme byly v šestinedělí jsem vůbec neřešila - čím dřív, tím líp. Nechala jsem ji očuchat plínku a i Nellinku. Když kojím, tak si chodí vedle mě sedat a chce hladit, taky má chvíle kdy se musím mazlit s ní, aby nežárlila. Nebojím se, že by maličké něco udělala. A v posteli spí s námi stále :wink:
Taky si nemyslím, že pes je problém :dizzy_face:
3. říj 2007 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj my mame pudlika čierneho cele tehotenstvo ma stražil ležal pri brušku ako mala kopala tak začal nuchat teraz je to v pohode Lucia ho taha za srst a ked moc tak on utečie skor sa bojim ked je mala v chodaku a ma piškot chce jej ho vziat ona si neda
3. říj 2007 v 09:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
My síce nemáme doma havina ale mačku (polodlhá biela srsť, takže je to tiež niekedy sranda :sweat_smile:)... v posteli s nami síce nespávala nikdy, ale zase nikdy sme jej nezakazovali prístup do nejakej miestnosti a neplánujeme to robiť ani po pôrode... Do postielky malej nevlezie (snáď :sweat_smile:) a na to, aby bábätko chlpy nepapalo sa dá predsa dohliadnúť.. sama som nezvózna, keď ich mám na oblečení, takže vysávam každý druhý deň a nemáme s tým problém :wink:
3. říj 2007 v 09:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte baby,
my mame doma border terriera, tak si viete predstavit kolko chlpov je z neho, ale urcite sa nechystame ho dat prec, ved je to nase dalsie deco a aj sa tak sprava :grinning: Spi s nami, ale zoskakujem dolu. A ucit ho na inu miestnost nema zmysel, kedze sme zatial v jednej izbe nasackovany vsetci. My sme ho zacali pripravovat od zaciatku, vsetko, co sme doniesli a co som oprala nechala som ho ocuchat a urcite to spravim aj s malou hned ako prideme z porodnice. Ked date psa prec, bude to to najhorsie, kedze ukazete vasemu milacikovi, ze je odstaveny na druhu kolaj a zacne ziarlit na male a moze sa hocico stat. Ja mam v okoli vela znamych, co maju takto psikov a vsetci su v pohode, okrem jedneho, ale neviem ako to bolo u nich, ci naozaj to nebolo tak, ze si ho prestali vsimat a za vsetko ho zahriakli.
A co sa tyka Eddieho, velmi dobre znasa male deti. Je s nimi velky kamarat, najma vtedy, ked maju rucky od nejakej maskrty (staci mu aj obycajny chlieb, kedze od nas nic nedostane - som zastanca toho, nekrmit od stola) :grinning:
3. říj 2007 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čaute, my máme čtyřletého buldoga, bylo to naše dítě, než se narodil malej,chodil s náma do restaurací, spal s náma v posteli,prostě rodinný miláček. Když jsme přišli domů, tak jsme malého položili v autosedačce na zem, pes si ho očuchal a víc ho nezajímal. Nic se u nás nezměnilo krom spaní v posteli,kdy už s náma nespí většinu noci, chce mít svůj klid, takže přijde až k ránu na chvíli, luxuju a vytírám stejně často jako dřív, sterilní prostředí ve chvíli, kdy je doma zvíře, stejně nikdy nebude a myslím ,že je to tak lepší, dítě si vytváří tak lepší imunitu, o vztahu ke zvířatům nemluvě, profackovala bych maminky, které učí děti, že psi jsou zlí a děti pak utíkaj před nima s hysterickým řevem pryč, tenhle obrázek se mi naskytuje docela často. Já jsem moc ráda, že naše dítě bude mít odmalička kladný vztah ke zvířatům a hlavně věřím ,že časem se z těch dvou stanou super parťáci. Jinak , maminky, které hodláte něco měnit s příchodem dítěte domů jako třeba zakázat psovi chodit do ložnice apod, začněte ho to učit před tím než se miminko narodí, jinak by pes mohl žárlit a to by opravdu nebylo dobře.
3. říj 2007 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, my jsem si psa pořídili přibližně ve chvíli, kdy jsem otěhotněla :slight_smile: Né, že bysme to plánovali, ale ono to tak prostě vyšlo. Asi jsem oboje tak dlouho odkládala, až to bylo oboje najednou. Zezačátku mě hodně lidí odrazovalo. když byl pejsek ještě u svojí maminky a už jsem věděla, že budeme mít mimi. Mohla jsem to odříct, kupec by se na něj určitě našel. Ale já jsem ráda, že jsem to neudělala. Máme fenku bišonka. Díky ní, jsem celý těhotenství chodila na vycházky a zjistila, co to je nespat celou noc. To když jsem jí hlídala, aby se nevyčůrala na koberec a nevlezla mi na gauč. Pes byl hlavně moje přání. Manželova podmínka byla, že nebude s námi v posteli. Od začátku jsme ji učili, že do ložnice nesmí a víceméně to dodržuje. Naučila se spát v koupelně. Má tam pelech, žrádlo, vodu. Máme trochu větší koupelnu s oknem. Do klasický panelákový bych ji nezavírala. Příchod mimi zvládla docela hezky. Bylo jí 8 měsíců. Jen se nám pak asi třikrát večer počůrala doma. Vždycky po koupání, asi žárlila. Teď už Lucinka leze, tak tady řáděj spolu. Jen se snažím oddělovat psí hračky od dětskejch, což není vždycky úplně jednoduchý :slight_smile:
Tak zatímco to tady píšu a chválím, tak náš roztomilý pejsek vlezl do "zakázaný" ložnice, stál na nočním stolku a strkal ten svůj zvědavej čumák miminku do postýlky :slight_smile:
3. říj 2007 v 11:09  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
já jsem psa vždycky chtěla a pořídit jsem si ho mohla až po otěhotnění, protože jsem konečně zdravě ubrala na pracovním nasazení :grinning: takže už mám skoro půlroční fenečku, za celé léto předvychovanou ohledně poslušnosti i hygieny - jasně že spí s náma v posteli, tak jako osmiletá kočka a měnit na tom nic nebudu!!! jsou to členové smečky a nového drobečka určitě přijmou v pohodě, však bude náš :sunglasses: :grinning:

žádný živý tvor nepatří do sterilní bubliny, ani novorozeně :wink:
čistota ano, ale všeho s mírou :sunglasses:

stejně se nezbavíte nikdy úplně prachu a roztočů, i při luxování 5x denně stačí jednou otevřít okno a máte to v bytě zas :slight_smile: proto ani chlupy rozhodně neřeším
3. říj 2007 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no holky já čučím :confused: založila jsem tohle téma abych se utvrdila v tom že to jinak bejde než po příhodu miminka dsunout pejsanky o patro viš k rodičům alespon na šestinedělí ale jak to tak čtu tak se asi nehnou ani z postele :grinning: jsem rada že nejsem jediná já jsem z toho měla takový strach ale když čtu vaše příběhy tak paráda....moji psí miláčkové zůstávaji a můžou za to děkovat vám :dizzy_face:
3. říj 2007 v 11:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
denousek: Děláš dobře :wink:
3. říj 2007 v 11:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
nas sice neni postelak,ale zije s nami, a malou obcas oblizne, ocucha atd. Mela jsem trosku strach,kdyz jsme jeli z porodnice, ale byl v pohode a je to tak i nadale..
3. říj 2007 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak nas sice do postele nexodi ale zato je uplne vsade.najviac ma stvu tie xlpi to je des,nex robim cokolvek stale su vsade :confounded:
3. říj 2007 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, my máme rhodéského ridgebacka a ten s námi spal taky v posteli celý moje těhotenství(docela jsme se teda přetlačovali, ale když on tak krááásně hřál :grinning: ), pak jsme si cca 14dní před porodem přestěhovali postel do nové ložnice(předtím jsme spali v obýváku) a tam jsme chtěli pejskovi zakázat přístup, vydrželi jsme asi měsíc (pes to teda pochopil a nechodil za námi), ale teď už k nám občas zase přiběhne-takhle ráno když už jsme všichni vzhůru a blbneme v posteli s Barunkou, tak se přidává a vleze si k přítelovi pod peřinu. Dávám pozor aby neskočil na miminko, ale je opatrnej.
Takže já myslím že pes v domácnosti kde je mimčo vůbec nevadí a určitě bych ho nedávala pryč ani na pár dní, aby nezačal žárlit a neměl vztek že ho miminko vyhnalo...
3. říj 2007 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
pietra81 to je super, hlavně se nesmí cítit odstrčený a bude OK
3. říj 2007 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
denousek,
my mame psika doma a mame aj maleho synceka, psika sme nikam nedavali, nas havo ho zboznuje aj maly jeho, jedine co sme zmenili bolo,ze nechodil uz na postel,koli tym chlpom,lebo ked sme dali maleho dakedy na postel , tak to nebolo hygienicke prehho, inac sa pohybuje po celom dome, aj ked zamatam tie chlpy niekolkokrat za den. stale umyvam podlahu,takze maly chlpy nechyta a jnsme spokojny vsetci. vobec nemusis davat psika k niekomu, tym by si mu velmi ublizila,lebo by sa citil nechceny, to nerob, maj ho doma a najdi mu miesto na spanie. nas ma postel,kde spi, co sme mu kupila a je spokojny
3. říj 2007 v 16:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
a nemate fakt ani jednu negativnu skusenost? ja sa fakt bojim dat ku malej tu manzelovu bulterierku ona byva s jeho otcom a niesu spolu casto a mam taky sprosty pocit ze keby zacala mala plakat ze by sa ona zlakla a nieco jej mohla spravit ked sme raz boli na chalupe tak mala bola este v kociku zacala plakat a ona vyskocila na kocik nevie co chcela urobit? a potom sme ju vzali na ruky malu a ona stale za nami behala ani sa nechcela dat odohnat len vyskakovala ku nej.
3. říj 2007 v 17:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
loren: moji rodiče maj taky bulteriérku a chová se stejně jako ty popisuješ, neber to ale negativně, dělá to proto, protože má o malého starost, proto jakmile začne plakat, tak k němu běží a snaží se skákat na kočárek, nechce ublížit. Já to řeším tak, že malého jí dám očuchat a mamka nebo přítel jí vždycky přidržujou a trošku krotí, je divoká a nechtěně by mu mohla ublížit, až bude malej chodit ,tak to bude lepší. Každopádně bych je neoddělovala od sebe, naopak.
3. říj 2007 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Loren - my máme taky bulinku, já osobně bych nikdy jiný plemeno ani nechtěla. Je tak strašně hodná a je všeobecně známé, že je to plemeno určené k dětem :wink:
3. říj 2007 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja viem vsak kazdy mi hovori ze co panikarim ale ked ona je taka hr br :wink: ze sa bojim aby jej neublyzila aj ked mozno nechtiac nemozem si pomoct mam strach o dceru pri nej pri inych psoch tento pocit nemam, ked ona tak smiesne ako krochko vrci to mi vravia ze sa tesi vraj vtedy ja som to este nepocula tak robit psa a to som fakt zanietena psickarka
3. říj 2007 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Loren, nejsi sama kdo má z těchto psíků strach (neboli divný pocit), i já mám kamarádku, která k nám ani nejde když je Leuška doma, i ty chloupky jehličky ji vadí, no nenutím ji :rolling_eyes: Jen to nechápu. Já osobně se pejsků vždycky tak nějak bála, páč moji sestru už 2 psy pokousali když byla malinká. Ale o doby kdy jsme si pořídili tohoto mazlika, tak bych ji nedala za nic na světě.
3. říj 2007 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne na nej nic nevadi poznam ju 9 rokou nic nikomu nespravila ale mam respekt pred nou a chlpy tak tie mi vobec nevadia ale to mas pravdu su ako ihlicky raz s nami spala nadranom v posteli ked sme boli sami este a tie chlpy tam boli hadam aj niekolko mesiacou :wink: vzdy som nejaky este nasla aj ked som to vyluxovala dokladne :slight_smile: ,pozerala som tvoje fotky je zlata taka bodkava nasa dolly ma iba par tych flakou na bruchu ale uz ma 11 rokou.
3. říj 2007 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moc díky, "mamka" je bílá a "taťka" je žíhaný :wink: Tak proto ty flíčky :dizzy_face: Mnoho lidí si myslí, že je křížená s dalmatinem :grinning:
3. říj 2007 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
ukazala som fotky aj manzelovi a on ze vidis vidis idealny pes ku detom :wink: dolly je jeho milacik velky neda na nu dopustit :slight_smile:
3. říj 2007 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,taky se přidám.Máme doma chlapečka - je mu přes 1 rok a k tomu pejska,kterému už bylo 12 let. Je to Kavalír King... Trošku jsem měla obavy,už je to starší pes,má rád svůj klid.Na mimčo si zvykl,vzájemně se tolerou,jen občas malej začne blbnout a pořád ho otravuje,tak před ním pes radši utíká :grinning: , ale jinak zatím v pohodě. Malej má rád zvířata, a to jsem ráda. Některé děti,které k nám chodí,se panicky bojí psů.Myslím,že to mají od rodičů a moc se mi to nelíbí,že se teď tolik rozmohlo to strašení,že psi jsou krvelačné potvory a taky všem vadí hov...(mně taky!!).Jasně,pár případů bylo,ale myslím,že se dělá zbytečný humbuk (hlavně NOVA aspol). :confounded:
Co mě teda štve,jak už tu zmiňujete, je to línání. Dřív mi ani tak nepřišlo,že máme na koberci chlupy.Ale jak malej začal lézt,tak mi to pije krev.I když lezu po koberci a chlupy seberu,stejně tam jsou.A jsou všude-na hračkách,oblečení...
Nemáte některá tip,jak dobře chlupy z koberce sebrat?? :angry:
Ale na druhou stranu si říkám,aspoň je kluk zvyklej na normální prostředí-žádná přehnaná sterilita. :grinning:
Občas je mi psíka trochu líto-přece jen na něj nemáme už tolik času a není na prvním místě... :unamused: . Ale zase je pořád někdo doma a chodí pořád ven. :wink:
3. říj 2007 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Loren :wink:
Raculka, ty chlupy jsou fakticky všude, já už jsem rezignovala a nerozčiluju se :wink: Jinak když mě chytne dokonale odchlupatit koberec, tak používám izolepu :dizzy_face:
3. říj 2007 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek