On chce 2. dítě, já ne 😞
Zdravím vás a chtěla bych znát váš názor na naší situaci. Máme s manželem 2.5 letou dceru a manžel začíná tlačit že by chtěl druhé. Já druhé nechci aspoň ne teď. Necítím se na druhé a nechci být zas doma když jsem si našla konečně skvělou práci která mě baví a naplňuje. Manžel je stále pryč je kamionak a vše je na mě.
@madamas přesně!! Před rokem jsme byly na horách lyžovat
No, lyžovat. Lyžoval se hlavně on, já jsem tam byla coby chůva na plnej úvazek. Prosila jsem ho, jestli by jsem alespoň 2 nebo 3 hoďky nemohla lyžovat taky, ale že ne, já tak dobře jako on lyžovat neumím a to je škoda pro mne, vždyť by jsem si to za hodinu jednou sjela, to by mi stačilo, ale že ne. Pak jsem se šla ven trochu projít na hodinu a malýho mu nechala, pořád mi volal, že malej řve, ať se vrátím.
@upuska možná by to šlo až bude syn větší, nevím, uvidím. Zatím si nevím představit co bude a jak bude za 2 nebo 3 roky. K nám na plavání chodí jedna rodina, nejdřív jde plavat holka asi 5 leta, pak si hraje v hernicce a po ní její 1 lety brácha,s ním plave maminka. Takže ta starší může být taková jeji pomocnice, tam bych neřekla slovo. Ale jít s tím mojim hyperaktivcem + mimino, tak to bych utekla. Navíc já toužím jít do práce,i když ještě nevím kam, ale na další mateřskou rozhodně ne.
ja si to asi neodpustim...s jakyma chlapama to zensky zijete? Posledni dobou je to tu sama podobna diskuze kdy se chlap.jevi jako totalni blb..jako abychom jeli rodina na hory a kdyz pozadam jestli si muzu taky na hodku zalyzovat a chlap rekne ne?? To jako vazne?....
Jinak zpet k tematu - pokud se na druhe dite zenska neciti nesla bych do toho ani.kdyby chlap tlacil sebevic....ja vzdycky 2 deti chtela bez natlaku a I tak je to obcas mazec...
@sfet Hmm, předpokládám že po návratu z hor se nemohl vynachválit jak vás vzal na super dovču, abys byla ještě vděčná.. nemám pravdu?😆 Nechápu proč vás vůbec táhl s sebou, jako starat se o prcka a být frustrovaná jsi mohla i doma.. příště ať si s sebou vezme nafukovací pannu, pro něj to bude mít stejný efekt... omlouvám se za ,, upřímnost" ale mě tihle chlapy tak strašně s....u.🙈
@madamas říkal, že vždyť tam mám hory, které miluju a dýcháme s malým čerstvý horský vzduch, jo, byly tam s námi ještě kamarádi, oni už mají děti velké, takže lyžování i oni, ale řekli, že když měl první dceru, která byla v kočárku, tak šli s ní ke vleku a dvě hodiny lyžoval jeden, pak vystřídal druhý, nebo jeden byl dopoledne s malou na hotelu, pak odpoledne šel s ní ven a šel si zalyžovat, druhý se s ní vrátil na hotel a tak různě. Bylo jim mne líto, že já jsem tam opravdu jen ta chůva. A jen můžu koukat. A pak se ještě vysmívá, že lyžovat tak dobře neumím. No protože zatím jsem neměla tak moc příležitostí, to je to. Před rokem jsem jela s ním lyžovat jen na jeden den, protože rodiče náhodou k nám přišli a doma mi pohlídali, pak byl ještě urazenej a pohádal se s nima. Myslím, že nikdo se mi nediví proč druhé dítě jednoduše ne.
@sfet Podle toho co píšeš mě to připadá že ho obtěžuje tvá přítomnost na svahu, chce tam snad machrovat před ženskýma?🤔 Protože my to máme ( i všichni ostatní) tak jako vaši přátelé, je jedno jestli na horách nebo u moře, v činnostech které nejdou dělat se synem se střídáme. Neptala jsi se proč to není u vás možné? Odpověď by mě zajímala...jinak být tebou domluvila bych se s rodiči jestli by občas nepohlídali a udělala bych si vlastní program nezávisle na manželovi.
@madamas no bohužel s rodiči to moc nejde, lebo bydlí 330 km daleko, navíc v zahraničí a už je zmáhá cestovat, nemají ani auto, takže jezdím já, ale kvůli korone kdoví kdy zase odjedu. Hlídání chybí, no. A nemyslím, že by zas machroval. Spíš mu jde o to, že on lyžuje dobře a já tak dobře ne a pro mě je škoda platit skipas, no ale jak se ti mám jinde lip naučit? Pak dělá ramena, jak on umí a jak já ne. Ale milující partner se takhle nechová. A nechápe, proč mi to vadí. Vzdyt jsem na horách, mám tam čistý vzduch, no ale ruce mám prikovane ke kočárku a můj program tam.organizuje dítě, kdežto on si program organizuje sám. Dokonce ani ta sólo procházka když se vrátí se nezaobejde bez vyvolávání, kdy přijdu a kde jsem, protože malý řve a on je unavenej z lyžování a potřebuje odpočívat a ne skákat kolem dítěte. A to mi říká každé ráno, že já mám život, já si hraju s dítětem a on tam řeší práci, ale na mateřskou by nešel
To zas ne. Lebo prý já bych rodinu neuživila.
@sfet to je dobrej sobec tohle. Druhé dítě teď rozhodně není rozumný, vy byste si nejdřív měli pořešit vztah. On by se měl mnohem víc zapojit do péče o dítě i o domácnost, abys i ty měla čas sama na sebe. Prcek uz není tak malej, aby to s tatínkem nezvládl. Celkově byste měli zapracovat na vzájemném vztahu, protože takhle to vypadá, že on má hlavní slovo a ty skáčeš, jak on píská, a do toho že slušně ponižuje. Pokud ty druhé dítě nechces, tak do toho nechoď, s tímhle partnerem už vůbec ne.
@sfet hlavně s ním neměj další dítě...to je fakt další debil do sbírky, promiň. Nebudu ti říkat, že jsi s ním neměla mít ani tohle, protože vím, že někteří se umí fakt dobře přetvařovat a rozjedou se, až je žena doma s dítětem, tím spíš, když jsi odkázáná na něj, rodinu máš daleko. Náznaky určitě byly, ale v zamilovanosti to člověk přehlíží, omlouvá... No teď už víš, na co dávat pozor příště.
@sfet řekla jsi to sama, takhle se milující partner opravdu nechová. A řeči jako škoda platit skipas, když neumíš perfektně lyžovat je jako říct že je škoda platit kurz angličtiny když umíš jen základy. Já jsem měla opačný problém, mě se do lyžování moc nechtělo a manžel mě chtěl pořád platit instruktora ať si můžeme až bude syn větší užívat lyžování všichni spolu bez omezení. To se nechci nějak vytahovat, to jen pro příklad jak by to asi mělo v rodině fungovat.
No, první rok vztahu mi zaplatil instruktora, teda hodinu mi zaplatil on a hodinu já. A prý stačilo. Trochu mi vadilo, že vždy mi jen řekl, že ať si najdu místo, kde se budu plácat a zkoušet si to, on si zatím zalyžuje s kamarádem černou sjezdovku. Vůbec to se mnou nezkoušel, snad jen to, že já se to nenaučím, ale před 3 lety se přiznám se tam ke mně p přidal jeden lyžař a zeptal se jestli nechci pomoc a asi 15 minut tam se mnou zůstal a naučil mě za 15 minut více než můj partner za 4 roky. A taky, že mu to občas připomenu: ,,Ono, nějakej Pepa se snad objeví." Ten můj učitel se totiž představil jako Pepa. A minulej rok, když byly náhodu u nás naši a my se šli lyžovat, tak hleděl jak mi to jde, mám pomalé lyže pro začátečníky a už začínají být pomalé i pro mně, hodně jsem se zvedla, plácaní mně už opravdu nebaví, to se nechci chlubit, ale už mi to půjde. Dokonce i po Novém roce (nakonec s toho sešlo, covid a omezení), ale plánoval jít na lyže a na hory a to dokonce sám bez nás, že by jsem tam dělala, jeho táta do něj hučel ať není sobec, že oni byly děti tři a vždy je na hory bral, tak snad to jedno si ohlídám, ne? A on, že to nemá smysl, co by jsem tam dělala, takže už ani na ten vzduch nemám nárok, a pak mi řekl tchán, ať mám druhé dítě, protože malý sourozence potřebuje, jedináček je chudák, já se jako matka musím obětovat a a musím se trápit, ale to tomu malému udělat nemůžu, že bude sám. Tohle je snad středověk?
@upuska trochu obnovím diskuzi. Jaký si to uděláš, takový to máš - ne vždy. Máme syna autistu, já jsem si nemocného syna nevybrala, narodil se tak. Byla bych radši, kdyby byl úplně zdravý. Celá rodina bydlí daleko, kdo má armádu babiček za zadkem, tomu se lehce dávají hraběcí rady. Takže všechno je na mě. Ale je pravda, že jaký je život se zdravým dítětem, to nevím. Vim, jaký je s autistem.
@sfet ty jo taky by mě zajímalo, jak to s manželem dopadlo. Protože to, co jsi napsala, to je mega hnus....
Jinak já mám dvě děti: jedno zdravé a jedno nemocné, takže mám srovnání. Bez hlídání jsme úplně. Taky je vše na mě ale ne teda proto, že by přítel nechtěl, ale má náročnou práci, kdy bývá furt pryc. A musím ti říct, že mít jen jedno zdravé dítě, tak bych si pískala a všechno by bylo daleko jednodušší. Ale holt je to tak jak to je...
@upuska Jo, promin, asi jsem byla tvrdá, to diagnoza nebyla, i když trochu náznaky jo. No, je to boj. Lítám po všech čertech - klinický psycholog, školní psycholog, klinický logoped, centrum raní péče, neurolog, psychiatr, orl, ve školce má asistentku, která nám sedla, jen ta za chvíli odchází, tak jsem zvědavá, kdo místo ní přijde. Psychiatr i neuroložka se shodují v tom, že jedná o vývojovou dysfázii s poruchou ADHD. Kdyby jen ta porucha ADHD, to byl můj brácha. Jenže v 70.letech pojem ADHD nikdo neřešil, každý řekl jen, že prostě trochu víc živý, tak ať dělá sport, tak brácha propadl fotbalu a opravdu ho hrál rád, hezky se umístnil a celkově nebylo sportu, který by nezkusil, snad bruslení na ledu chybělo. Jenže je tu i vývojová dysfáze, nemluví, i když se to lepší. Nebo, mluví velmi málo, že nevíme, jestli neumí nebo se mu nechce. Občas je mluvit líný, hlavně u logopeda, kde by to bylo zrovna potřeba. Partnerovi taky trvalo pobrat, že malý je jiný, že si s ním nepokecá, že je to takové, jaké je. O druhém dítěti nemluví, teda mluvit začal, ale já se logicky bojím a nevím, jestli bych to vzhledem k věku dala.
@me_druhe_ja Jak to dopadlo s manželem? Zatím s ním jsem, ale jsem odtažitá, řešíme provozní věci, dávám mu jeho hříchy ,,sežrat", uvidím, no. Naštěstí už neříká, že holt si udělá dítě jinde. Spíš půjdeme na genetiku, budou tam řešit i malého a dají nám nějaké rady a tipy. Stejně si myslím, že je to vinou porodu, který byl doslova hrůza. Dlouho před ním jsem doktory prosila, aby se udělala sekce a nechtěli za ten svět, že není důvod, proč jako. Kdyby něco nastalo, tak pochopitelně bude akutní, protože každý porod tak může skončit. Tak malý tam byl přidušen, stlačen a kolem zbytky zelené plodové vody. A doktoři čekali, nevím naco. Prostě se jim to nechtělo dělat, ale nikdo jim taky nekáže dělat právě tuhle práci. Ať jdou od toho, když je to takový vopruz. Tož tak.
@sfet kolik je malému a jaké měl apgar skóre? Porodem to asi klidně může být.
Mám pocit, že chlapům to trvá vždycky dýl si přiznat, že by mohlo být něco "špatně" sama si přijdu, jak když hledám mouchy, kde nejsou... řešili jsme nějaké "problémy" u syna ..má taky opožděný vývoj řeči, chodíme na logopedii..teď už je mu teda 6, řešíme výslovnost..a nástup do školy..
@upuska malý měl tenhle víkend 5 let. Byla jsem s ním v pátek zrovna na nerulogii, máme výsledky z psychiatrie a je to vývojová dysfázie s prvky autismu a ADHD, což víme. Takže není typický autík, i když prvky tam jsou - otáčí se za rukou, výkřiky, snažíme se odbourávat, jak to jen jde. Právě z toho důvodu jsme ho stáhli ze speciální školky, kde byl opravdu s těžkými autistickými stavy, jako jsou ataky, válení po zemi, škřeky každou chvíli, to se vždy koukal a nechápal a co bylo horší, začal to napodobovat, žádné vzory. On tam byl vzor pro všechny, jednooký mezi slepými, jen on a jedna holčička tam trochu mluvily, jinak nikdo nic. Teď chodí do klasické školky s asistentkou, která nám naneštěstí za chvíli odejde, což se nám nelíbí, tahle nám dost sedla, tak uvidíme, kdo přijde další. A jak je to s vaším malým? Zlepšuje se ta výslovnost, pomáhá ta logopedie? My již jsme u třetí logopedky, musela jsem pŕejít s ním ke klinické logopedičce, protože školní logopedka si s ním neuměla poradit, tahle klinická s ním opravdu hezky pracuje, má snahu, dává nám úkoly na doma a pochopitelně, že bude mít rok odklad, což bylo v plánu jak jako tak.
@bbn tak to každopádně, ale @sfet si to asi takový udělat nechce..u nás třeba na plavání často chodí i babičky, pokud jde maminka se dvěma dětma...maminka plave s jedním, pak s druhým a babicka na ně dohlíží, jde je umýt, prevlict apod nebo jezdili s kočárem venku
Tohle jenl těžký..dá se zvládnout ledacos, ale ne každej má dobrý podmínky
Já sama jsem teda chtěla děti brzy po sobě, ale synovi už jsou tři a další miminko k nám nechce..😔