• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Otec byl mamce nevěrný, nikdo ze známých jí to neřekl

13. ledna 2013 
Zdravim, dnes jsem prisla o iluze a chci se zeptat, zda je to normalni. Nedavno praskla nevera meho otce. Z toho, co mi rikala mamka, tak to vypadalo na neveru maximalne rok dlouhou. Po case vypluly na povrch dalsi informace. Muj otec byl me matce neverny tri roky. Tri roky ji lhal a lhal i nam. Se svou milenkou chodil na nektere spolecenske akce, jezdil na dovolene (nam vzdy tvrdil, ze jede sam), koupil ji auto, notebook a nechci vedet, co jeste. Ke konci uz skoro kazdy vedel, co se deje. Teda samozrejme az na nas, na rodinu. Moje mamka je nemocna a vetsinu casu travi doma a ja i bratr jsme daleko a mame jiz vlastni rodiny. Finance spravuje otec, takze nebylo jak na to prijit.
Kdyz si vzpomenu na vsechny ty oslavy narozenin, kdy k nam chodili znamy a nekdy i ta kur... a vsichni se tvarili naprosto normalne, nikdo nikdy nic nerekl. Dokonce mamky nejlepsi kamaradka, se kterou se pravidelne vidala ji nic nerekla, i kdyz uz kolovaly drby. Nechapu, jak to ti vsichni lide dokazali. Jak se dokazali tak hrozne pretvarovat a jak to, ze nikdo nemel dost moralky, odvahy to rict. Co pak jsou vsichni lide tak otupely, prohnily? Jak to, ze se nenasel nikdo, kdo by to me mamce rekl?
Jsem ze vsech tech lidi naprosto zhnusena. Muj otec me tak zklamal, ze mu to asi nikdy neodpustim.
9. led 2013 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
jako promin, nechapu na co se ptat... mas uz svoji rodinu, ty i bratr a lidi si nachazej novy vztahy a rozvadej se... kdyby si ty nebyla stastna s nejakym chlapem, tak taky odejdes. myslim, ze ti neni 10 :wink:
a proc vam to nerekli? proc by to delali... oni asi chapou jaky to je trapit se ve vztahu, a nebo treba jenom respektovali rozhodnuti tvyho otce, ze to jednou rekne sam...
10. led 2013 v 00:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@aneta0707 celá rodina to nevěděla, ani matka zakladatelky. (myslím, že tvůj příspěvek je zcestný)

co na to říct? prostě bohužel takový je život ...lidem nelze věřit! čas urcitě pomůže, nic asi víc a mamce pomůžete vy děti .. bude líp!!
10. led 2013 v 00:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
no nevim, kazdy si to vylozi jinak a ja si nemyslim, ze bych odpovidala na neco jinyho...
chtela vedet jsou lidi takovy, tak jsem to napsala - respektovali otce az to rekne sam (treba pro nej meli pochopeni, nikdy nevis jak to bylo mezi matkou a otcem) a hlavne nikdo takovy veci nerika, protoze pak je spanej on
ja sem jenom dodala, ze pani je dospela a mela by chapat, ze se lidi rozvadej. psala tam, ze mama je nemocna, nechodi ven, nejezdi s nim na dovolenou a nechodi do spolecnosti... myslim ze jim lhal protoze nechtel opustit nemocnou zenskou - tak si zalozil druhou rodinu
nemuze za to prece odsuzovat okoli, to je na hlavu postaveny
10. led 2013 v 00:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
nedokážu si představit, kdybych se např. dozvěděla, že moji nejlepší kamarádku podvádí manžel, že bych jí to šla nahlásit. Připadala bych si jak podrazák, že jsem to byla já, kdy jim zničil manželství. Pokud je někdo partnerovi nevěrný, je projevem slabošství to partnerovi pod tíhou viny přiznat. Ten kdo je nevěrný, musí se s tím vyrovnat sám, a zvážit, zda chce s dosavadním partnerem být či nikoliv. Pokud se rozhodne zůstat, určitě je vhodnější vyřešit ty věci jen v sobě a partnerovi to nikdy neříct. Tím, že někdo informovaný z okolí vyzradí, jak se věci mají, zmaří většinou tu šanci, že by se ten vztah mohl nějak srovnat. A nikdo z okolí nemůže přesně vědět, jak to ti dva mezi sebou vlastně mají, jak spolu v soukromí vycházejí, jak jsou hodně či málo tolerantní - navenek se hodně lidí chová jinak, leckdy vytvářejí třeba zdání ideálního manželství. Určitě bych nikoho neobviňovala z toho, že to tvé mamince neoznámil, nevím jak by to mohlo pomoct. Tvůj otec měl tak čas si svůj nový vztah promyslet, a je na něm jak se rozhodne - je to každého věc s kým bude či nebude, a ani ty jako jejich dcera s tím bohužel nic nenaděláš. Ale chápu že tě to velmi trápí, ale pořád lepší než když se vztah rodičů rozpadne, když jsou jejich děti ještě malé. Snad najdeš ještě k otci cestu - nevím jaké jste měli vztahy předtím, ale určitě je to škoda všechno zahodit. Můžeš mít přece oba rodiče stále ráda, i kdyby už nebyli spolu.
10. led 2013 v 00:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@wendy_ Já souhlasím s @lenicka07 , taky bych něco takového neřekla, asi ani nejlepší kamarádce (to bych se spíš zeptala jejího přítele, co blbne :grinning: , ale zbytek bych nechala na něm). Jen těžko může třetí osoba vidět do vztahu dvou jiných lidí, ať už tím myslíme vztah Tvého taťky s Tvou mamkou nebo vztah Tvého taťky s milenkou...Neřekla bych nic, protože je to na hlavních aktérech, jak se k tomu postaví a co z toho vyplyne, já jsem někdo, komu do toho nic není a kdo by mohl nadělat akorát zbytečnou paseku v něčem, co si třeba navíc vyložil trochu jinak, ne vždy věci jsou tak, jak vypadají. A i kdyby to bylo jasné jako facka, jako asi v tomto případě bylo, stejně bych mlčela, nikdo přece neví, jak věci dopadnou, toho, co podvádí, to může přestat bavit a já bych jen rozčeřila vodu. Co oči nevidí, to srdce nebolí...A pokud by se rozhodl jít s pravdou ven, tak ať to udělá on a vyřeší si to opravdu jen oni dva / tři...Jak to nese maminka?

A taky myslím, že by byla škoda, kdybys na taťku zanevřela. Třeba je to cesta, jak může být šťastný, a třeba je to ta samá cesta i pro Tvou maminku, jen to třeba nevypadá, nikdy nevíme. Musí to být strašně těžké, obrovské změny, ale věř, že pro Tvého taťku to taky nemuselo být snadné a třeba zvažoval všechna pro a proti...ať už bude s kýmkoliv, pořád to bude Tvůj táta. Přeju, ať se situace uklidní a všichni najdete způsob, jak se s tím vyrovnat, aniž byste jednou nemuseli litovat nějakých radikálních rozhodnutí.
10. led 2013 v 10:44  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wendy_ Ahoj, já moc nechápu, proč nadáváš na lidi, že neměli odvahu tvojí mamce něco říct, že jsou prohnilí a bez morálky. Já si připadám odvážná a mám nějaké morální zásady, ale nejspíš bych taky neřešila situaci tak, že bych to šla tvojí mamce říct. Čemu bych tím pomohla? Bylo by jí nějak líp? Lidé přeci nemůžou vědět, jaký vztah je mezi tvými rodiči, jestli o tom třeba už nevíte a nebo jestli nevěra znamená skutečně nějaký problém. Pokud by se jednalo o někoho blízkého, třeba o rodinu nebo nejlepší kamarádku, šla bych asi za oním pachatelem nevěry a zkusila to probrat s ním. Jakože mi do toho samozřejmě vůbec nic není (a ono by mi do toho skutečně vůbec nic nebylo), ale že se mi nelíbí, jak někomu lže a přetvařuje se a nutí to dělat i mě. A ať se nad tím zamyslí.
Když si představím sebe v situaci, když mě někdo podvádí a já to třeba vím, ale dělám že ne, tak by mi bylo hrozně trapné a nepříjemné, kdyby za mnou chodili lidé a na manželovu nevěru mě upozorňovali. Stejně tak by mi i vadilo, kdybych o tom nevěděla a přišel mi to říct někdo, kdo mi není blízký (co je mu do toho, s kým já nebo můj manžel spíme?).
Co budeš dělat, až ti třeba tvoje kamarádka svěří, že je nevěrná svému muži? Půjdeš ihned za ním a všechno mu to řekneš? Možná si budeš připadat hrozně morální, ale pochybuju, že tím docílíš něčeho pozitivního :unamused:
10. led 2013 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Neměj jim to za zlé....nikdo nechce být ten špatný kdo zkazí iluze svojí kamarádce....Třeba si mysleli, že by jí to ublížilo. Chápu tvojí bolest a zklamání a přeju vám všem, abyste toto těžké období dokázali zvládnout a tatínkovi jednou odpustit ( tím se ho nezastávám a neomlouvám jeho nevěru).
10. led 2013 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
promiň, ale za mně jsou přátelé a okolí tvé maminky velmi inteligentní :wink: Ono né nadarmo se říká pro dobrotu na žebrotu a je jim ke cti že to neřekli a nepletli se jim do vztahu.. jediný kdo zaslouží nějákou nadávku je tvůj otec, to si laskavě uvědom :wink:
10. led 2013 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Pani, tak to koukam, ze mam trosku jiny pohled na svet. Nevim, ale kdyby moji nejlepsi kamaradku podvadel manzel a ja o tom vedela, tak bych ji to rekla. Rozhodne, kdyby se jednalo o dlouhodoby vztah ne jen tak o nejake uklouznuti. A chtela bych, aby mi to taky nekdo rekl, kdybych se dostala do podobne situace. Kdyz vam to nikdo nerekne a lidi okolo to vi a pretvaruji se, tak vlastne zjistite, ze jste prozili leta ve lzi.

Naprosto si uvedomuji, ze vinik je muj otec. Ze ostatni za to nemohou. Ale nekteri z nich pomohli mu jeho neveru kryt. Ja bych to nedokazala. Kdyby po mne nekdo chtel pomoci s krytí nevery, tak bych ho rezolutne odmitla.

Ja nejsem spatna z toho, ze se nasi rozejdou. Jak uz nekdo vyse psal jsem dospela a mam vlastni rodinu. Me proste vadi jak tezce to nese ma matka a rozhodne je to nyni horsi nez kdyby se to dozvedela treba po pul roce.
11. led 2013 v 01:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
A jeste jedna otazka. Vy byste dokazaly pomoct kryt kamaradce neveru a pak prijit na oslavu narozenin jejiho manzela a divat se na nej jak je stastny, protoze veri v neco co uz neexistuje. A mluvim tady o dlouhodobe nevere (vztahu) a ne o kratkodobe, kdy proste stale milujete partnera, jen jste jednou chybovali. Ja bych to nedokazala.
11. led 2013 ve 02:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wendy_ Ahojky, ještě dodám ke svému příspěvku, že něco jiného je prozradit, že vím o něčí nevěře a něco jiného je takovou nevěru krýt, tedy nějak tomu nevěrníkovi aktivně pomáhat (třeba lhát, že byl s námi někde jinde, aby si zatím mohl užívat s milenkou - to bych samozřejmě nikdy nedělala). Ale pokud by šlo jen o tu informaci, že je někdo nevěrný, tak bych to určitě nikomu neřekla! Z tvé otázky jsem nikde nevyčetla, že ostatní tu nevěru kryli (teď jsem si to četla ještě jednou, a nic takového jsem tam nenašla, ale je možné, že to třeba někdo z mamčiných známých udělal, akorát jsi to konkrétně nenapsala). Pak samozřejmě by to podraz byl. A ještě jedna věc: možná tvoje maminka byla ve vztahu šťastná, ale moc bych nevěřila tomu, že úplně, stejně tak bych nevěřila tomu, že absolutně nemohla vycítit, že se něco děje... tvému otci mohlo něco ve vztahu s matkou chybět, mohl být nespokojený, nedokázali si o tom spolu promluvit atd. ... těžko soudit, jestli za to co se stalo, mohla matčina nemoc nebo úplně něco jiného... kdyby v tom byli čistě zdravotní důvody tvé maminky, tak je to dost odsouzeníhodné, ale mohlo v tom být něco úplně jiného, třeba otci na matce po letech něco hodně vadilo. Na tvém místě bych otci dala aspoň šanci, aby se před tebou ospravedlnil, než ho úplně odsoudíš. Nemůžeš vycházet jen ze svých domněnek, ale vyslechni si obě strany a udělej si svůj nezávislý názor. Většinou krach vztahu není vina jen jedné strany. Myslím si že není ani rozhodující, po jaké době se tvoje matka pravdu dozvěděla, asi by to nenesla o nic lépe, kdyby to věděla dřív.
12. led 2013 ve 13:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wendy_ já bych teda svojí kamarádce, navíc ještě nemocné kamarádce, rozhodně něco takového neříkala, kdybych se o tom dozvěděla. Vždyť to by bylo hrozně kruté, zvlášť když jde o nemocného člověka, mu přidávat ještě další ťafku...
třeba tvůj otec čekal na to, až bude mamince líp - nevím, jaké prognózy má její nemoc, ale já bych taky nedokázala opustit nemocného člověka, i kdybych ho už neměla ráda a měla srdce jinde. Počkala bych, až mu bude líp a zvládne to líp.
12. led 2013 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No moje mamka je dlouhodobe nemocna a asi se jeji stav nezlepsi. Jasne ze rodice nemeli idealni vztah, ale jsou preci dospeli a meli by se dokazat domluvit. Mne ani tak nedrasa ta nevera jako spis ta zrada, ztrata duvery. Proste si myslim, ze muj otec se zachoval jak slaboch. Mohl preci prijit a rict, ze se chce rezvest, nebyl by problem. Mrzelo by me to, ale vzala bych to jako fakt. Chapala bych to.

To ze nekteri lide tu neveru kryli jsem v uvodu nenapsala, nenapadlo me to zduraznit, ale myslim si, ze ututlat tak dlouhodobou neveru bez pomoci nekoho jineho asi ani nejde.
12. led 2013 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wendy_ Jak jsem už napsala, pokud by důvodem rozpadu vztahu byla jen ta nemoc, tak by to od otce nebylo fér. Je to ale těžké žít s nemocným člověkem, když třeba ten druhý je aktivní a fit. Velmi se mi třeba v tomhle směru líbí přístup Marka Ebena, který svou těžce nemocnou ženu ani po hodně letech neopustil. Asi není moc lidí, kteří tohle dokážou. Ono se to tvému otci jednou možná vymstí v tom, že ho (zřejmě mladší) milenka může opustit právě z důvodu, že už není tak zdravotně v pořádku a nemůže jí poskytnout ten standard jako dosud. Ale fakt si myslím, že by sis měla zkusit s ním promluvit, jak to z jeho pohledu skutečně bylo a teprve pak si udělat nějaký názor. Třeba tam těch důvodů bylo víc. A ještě jeden pohled na věc: možná otec bral ohled na tvou nemocnou matku, o rozvodu proto nemluvil (ani neuvažoval), to co mu ve vztahu chybělo se pokusil nahradit jiným vztahem a matce tak dopřál další tři roky, kdy se cítila relativně v pohodě.
12. led 2013 ve 22:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wendy_ Já s Tebou víceméně souhlasím v takové té představě, že by se lidé měli umět domluvit, měli by udělat tohle a tamto a měli by přijít a říct támhleto...ale ono to "mělo by se" je strašně zrádné, většinou to totiž z pohledu zvenčí vypadá strašně jednoduše, ale život není úplně jednoduchý a ne vždycky jde úplně nalinkovat, byť bychom chtěli a měli mít moc tím našim slavným rozumem to vždy tak ustát...Ale nejsme stroje, a dokážu si představit, že se do toho Tvůj taťka prostě třeba víceméně nechtě zamotal. Na začátku mileneckého poměru třeba logicky ještě nechtěl nic říkat, třeba to pro něj ještě tolik neznamenalo, a pak, když už bylo ve hře víc, nechtěl třeba nic mamince říct, protože za sebou mohla mít nějaký zákrok, extra bolestivý den, co já vím, člověk si dokáže najít malicherný důvod, proč neříct něco, s čím se mu ven jít zrovna dvakrát nechce, třeba i proto, že měl / má Tvojí mamku rád a nechtěl jí ublížit...nechci ho omlouvat, ale taky bych mu aspoň dala šanci, říct Ti svou verzi příběhu, třeba už jen proto, že nějaká křivda se pak může těžce napravovat a tátu máš jen jednoho.

A jen k tomu krytí - známá měla mimopartnerský poměr s milencem (on měl taky vedle toho svou oficiální přítelkyni) čtyři roky, aniž někdy někoho museli žádat o alibi...takže to jde docela dobře :wink: Jestli se nepletu, tak jsi psala, že taťka je aktivní, jezdil třeba na dovolené sám, apod., takže pokud jste třeba na to byli zvyklí, že vyráží sám, ani ho nikdo krýt přece nemusel...Sice si myslím, že ten druhý trochu něco vždycky tuší, ale to je věc druhá, a je taky určitě pravděpodobné, že Tvoje mamka se zabývala jakýms takýms zvládnutím nemoci, takže se určitě nesoustředila na nějaké drobnosti...

A jestli bych dokázala přijít na večírek, když bych věděla, že kamarádky manžel/partner žije ve lži? Ano. Není mojí úlohou posuzovat, do jaké míry je někdo šťastný, jaký je vlastně jejich vztah, a už vůbec ne strkat nos do cizích věcí. Ten Tvůj pohled mi prostě připadá trochu krátkozraký. Představ si, že mu to tedy řekneš, a oni se rozejdou. On se bude trápit, protože ji miloval, a ona se bude trápit, protože v tom momentě pozná, že udělala blbost, ať už jakéhokoliv důvodu. Ale taky je možnost, že se do toho nebudeš plést, kamarádka za dva měsíce tedy sama změní názor, srovná si to v hlavě a tradá život ve lži už není, jen pokračování toho štěstí, do kterého nikdo nevstoupil nějakým čestným proslovem. Jo, taky si to kamarádka může přebrat jinak a odejít od něj, nebo to může prasknout úplně jinak, ale to bych prostě nechala na nich, je to jejich boj, jejich život, jejich vztah, a já nejsem ničí soudce. Stačí, že si třeba svými rozhodnutími po... svůj život :grinning:, tak proč se ještě motat do života druhých? :wink:
13. led 2013 v 15:46  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek