Partnerka mě začala v těhotenství nenávidět
Problem ve vztahu
Zdravím,prosím o radu všechny kteří se setkali se stejnou situací jako já.S partnerkou jsme byli necelí rok a už jsme uvažovali o miminku.Oba jsme to moch chtěli a moc se těšili.Sice jsme nebyli sestěhovaný protože jsme od sebe byli 160 km takže jsme se vídali o víkendech a při každém volném dnu nebo týdnu.A sestěhování bylo v plánu až jak bychom se rozhodli ve kterém městě bychom bydleli jestli u ní nebo u mě.Občas to skřípalo ,ale jen kvůli podle mě zbytečnostem a malichernostem asi jako všude jinde.Asi 3 měsíce po žádosti o ruku jsme se začali snažit o miminko.Po 3 měsících ale stále nic,tak jsme to špatně nesli.Pak jednou po ukončení snažení partnerka přišla s tím že se to podařilo a já špatně zareagoval i když jsem byl šťastný.Proste ze mě vypadlo ( to by mě zajímalo s kým když dlouhou dobu nic nebylo ) vím že jsem to dost pokazil ,prostě blbá chlapská reakce.Pote jsme se rozhodli že se přestěhuji do města kde bydlí partnerka a najdu si práci.A z důvodu že mám zaměstnání kde jsou 2 měsíce placené prázdniny tak jsem chtěl první měsíc využít k tomu abych byl hlavně s partnerkou a být v bolestech a nevolnostech u ní a se vším jí pomoct.V tu dobu to začalo dost skřípat,žádné obětí,pusa,pohlazení,slovo miluji tě prostě nic neprobíhalo,až jednou řekla že je konec ať se vrátím domu že to zvládne sama se svou mamkou.Bylo to velice těžké.Stále sem jí chtěl být oporou a užívat si společné těhotenství,hlazení bříška a těšení se na miminko.Dělal jsem pro to absolutně všechno,podal jsem okamžitě výpověď po 11 letech,pořídil jsem kompletní a celkem kvalitní vybavení pro miminko,opustil jsem svou rodinu a všeho se vzdal,prostě obětoval jsem absolutně celý život, vše co jsem mohl a do toho ještě problémy v rodině které jsem potřeboval vyřešit.Vše bylo připravené tak jak by mělo.Z mé strany neskutečná snaha a chtíč a těšení se na maličkou.Ze strany partnerky jsem ten nejhorší,vše jsem udělal pozdě a začala mě silně nenávidět a že to už nechce dát ani kvůli miminku dohromady.S ostatními členy její rodiny vycházím velice dobře jen ona má v sobě nějaký blok a zábrany a nesnášenlivost ke mě.Takže jsem se přestěhoval do jejího města,kde jsem úplně sám a nikoho tu neznám do podnájmu abych mohl být poblíž alespoň miminku a stále doufám že i ona se odblokuje,ať můžeme být jako rodina.Jsme bez sebe od 3.měsíce těhotenství a před pár dny se maličká narodila,přičemž jsem se to dozvěděl jako poslední a nebyl jsem u porodu i když jsem moc chtěl jí být oporou.Pár měsíců byla po zprávách výměna názoru a celkem ošklivé zprávy na mě,ale omlouval jsem si to hormonama.Je to velice psychicky vyčerpávající ta nejistota a chtíč.Snažím se být v klidu a nějakým způsobem to dát zase dohromady,ale snaha je jen na mé straně a do toho ošklivé,výhružné smsky o tom abych si dělal co chci a jí nechal na pokoji atd atd.Už nevím jak dál,neskutečně jí a malou miluji.Prostě udělal jsem absolutně všechno co jsem mohl,jak finančně tak s kompletní výbavičkou a zařízení bytu,aby se u mě cítili úžasně,ale z její strany žádná změna.....Maličká je na světě 3 dny (myslíte si že by stále mohli vůči mě působit hormony?) přejde to někdy? ...... Jsem ten tip chlapa který je pro rodinu a pro ženskou s dítětem udělá první poslední,aby byla úplná milující rodina........... prosím poraďte,mohou to být hormony nebo jsem to opravdu něčím pokazil.
já 29 let,partnerka 21 let
Nechápu, proč se přítelkyně neodstěhovala k Pavlovi a do dítěte ji snad někdo nutil násilím?
Zbytečně odešel z dobrého stabilního místa.
@nafuka Taky mi tu pořád pár věcí fakt nedává smysl. Samozřejmě je to čistě jejich věc, ale těch hloupostí je zde uvedena hromada a ta jeho reakce, mi přijde jako ten nejmenší úlet. Pořád čekám, kdy se tady dozvíme to, co mi přijde že tu chybí... Nebo je to opravdu ideální, dokonalý, jen lehce naivní muž, jiné vysvětlení nemám.
Mám doma takového starostlivého, milujícího chlapa, tak coby ne. Třeba princové na bílém koni ještě nevymřeli.🙂
@nafuka taky mám takového manžela 🙂
journals já si myslím, že chyba je hlavně v přítelkyni, Pavel to celé chtěl nějakým způsobe řešit, ale přítelkyně utekla k mamince... až teď ji došlo to, že kamarádky v jejím věku chodí na diskotéky, užívají si bezstarostného života bez dětí a ona musí být v současné době doma, už nikdy to nebude pro ni jako dřív, musí fungovat jako matka a popravdě ani trošku ji tohle nezávidím, v jejím věku by to pro mě byla noční můra ochudit se o život bez závazků...podle mě s tím vším měla ještě pár let počkat, protože v dnešní době není opravdu kam spěchat....
@deninka87 Ale to Pavel neříká. Pavel říká, že zřejmě už na konci června vedel, že se bude stěhovat za slečnou. Dva měsíce před tím už věděl, že tato varianta může nastat (tudíž si už mohl klidně hledat práci, do které by případně nemusel nastoupit). Pak pise, že červenec a srpen měl dovolenou (prázdniny). A že během cervence a srpna nemohl dát dovolenou kvůli prázdninami, protože nikdo nebyl ve škole. Kdyby dál výpověď v červnu, čerpal by červenec a srpen dovolenou a dva měsíce je dost dlouhá doba na to si v dnešní době najít práci. Během prázdnin by mu uběhla výpovědní lhůta. Dále píše, že o prazdninach chtěl byt se slečnou, protože byla již ve třetím měsíci, byla pro něj moc důležité být spolu, chtěj o ní pečovat, hýčkat ji, považoval za důležité být pohromadě. Ale vzhledem k tomu, že nedal výpověď hrozilo, že by musel být až do listopadu ještě v původní práci (pokud by se nedohodl nebo by se na to prostě nevykaslal a nenechal se vyhodit za nechozeni do práce - ale to se mi nezdá, že by toho byl schopný. Takze chce strašně moc pečovat ve třetím a čtvrtém měsíci, pak teda kvůli nepodane výpovědi během pátého, šestého a sedmého měsíce pečovat nebude a pak zase bude. Takže sestehovani v okamžiku, kdy je slečna v osmém měsíci, zřejmě zařizování bydlení, do toho nová práce, příprava na dítě - chápu nespokojenost slečny. Pak také komentuju ty nesmysly, které Pavel o výpovědi tvrdí, to nesmysly prostě jsou. Mimoto si nemyslím, že by tam měl bůhví jakou kariéru. Prostě to, co říká, nesedí. Finanční duvody bych pochopila, ale ty nezminuje. I když bych teda očekávala, že když chodí hafo let do práce a snaží se o miminko, tak je zajisteny. Na mě to působí tak ( i když je to velmi subjektivní pocit), že slečna chtěla někoho dospělého, začala chodit a někým starším, myslela si, že bude dospělý a místo toho našla Pavla.
@nafuka Holky, já mám také nejzlatějšího manžela, nemůžu si stěžovat 😉 od začátku píšu, že si nemyslím, že by jí jeho pitomá hláška měla rozhodit natolik, aby to s ním hned ukončila. Já nevím. On je tedy ideální, ona si hned všechno vzala... @deninka87 to si taky myslím, najednou vidí, jak vypadá život s miminem. Bylo prostě brzo, o tom žádná. Jen je to celé nějak moc zamotané. Mě by fakt zajímalo, kdo s tím dítětem přišel jako první...
@mili_ilim_ilmi s tím otálením u výpovědi máš sice pravdu, ale jenom poznámku - pokud by dal výpověď na konci června (nebo července) tak by zřejmě nemohl čerpat celou dovolenou/prázdniny, neboť by zaměstnavateli bylo jasné, že na tolik dovolené nezíská za kalendářní rok nárok.
Jinak k tomu na čí straně je/není chyba si netroufám spekulovat (těch informací je málo a vypadají hodně zkreslené minimálně růžovými brýlemi).
@pavelv88 je strašně dobře, že ti nebrání ve styku, že můžeš malou výdat, že se v klidu dohodnete a že vycházíš s její rodinou. To jsou mega základy na kterých se dá stavět. Někde se stal průser, to je jasný, jak to nakonec dopadne nikdo neví, z toho co tu ale píšeš mi přijde že moc tlačíš na pilu. Buď jim nablízku, ale netlač na to tolik. Zklamaní, hormony chce to všechno čas...
@mili_ilim_ilmi jasný váš názor neberu, práce vždycky byla, je a bude, přečetla jsem si konverzace před tím, ale já si myslím, že výpověď nic neřešila a ani neřeší, protože to zatím ve výsledku vypadá tak, že spolu stejně nejsou, malou vidí jen pár minut denně. Spíš to podle mě celou situaci Pavlovi ztížilo, protože jak psal, vzdal se všeho co měl, aby byl na blízku hlavně maličké. Je to prostě zapeklitá situace pro oba a chyba je vždy na obou stranách ne jen na jedné. Evidentní je hlavně to, že slečna má v sobě blok a třeba to za měsíc, půl roku nebo rok bude lepší. Rodina by měla být hlavně spolu, u prvního úsměvu, krůčku i slova by měli být oba rodiče (obrazně řečeno) o tyto chvíle by se neměl nikdo ochuzovat, protože se to už nikdy nevrátí, proto Pavle dělejte vše proto abyste byli spolu, abyste spolu žili jako rodina.
@eviicka Pravda, to s tou dovolenou mi nedošlo, jsem to truhlik 🙂. Ale tak mesis je taky dlouhá doba. Mě jde hlavně o to, že to na mě působí jako vymluva nebo neschopnost. Z toho, co píše Pavel jsem vyrozuměla, že toto byl jeden z těch počátečních konfliktu. Reagovala jsem na to zejména proto, že Pavel o tom píše jako o něčem, co je zcela pochopitelně, co nešlo udělat jinak. Nerozumí tomu, proč to bylo pro slečnu tak konfliktní, když to jinak nešlo. Já jsem chtěla poukázat na to, že to jinak udělat šlo. Celkove mi přijde, že Pavel na to celé nahlíží tak, že on byl kromě jedné chyby.dokonaly a slečně hráblo. Myslim si, že je třeba se na to podívat i jinak. Na věci, které slečna vyčítá nelze nahlížet jen jako na to, že slečně hráblo. Slečna třeba jen poznala, že Pavel je jiný, než si myslela. To Pavlovo spoléhání na to, že je to jen blok podle mě nikam nevede. Slecna mu řekla, co jo vadí, řekla mu, že ho považuje za dítě. Tak si myslím, že pokud ji chce získat zpět, tak je potřeba zjistit, co slečně vadí, proč.ho považuje za dítě a přestat být dítětem. Samozřejmě ani to nemusí pomoci, spíš si myslím, že už je ten vztah ztracený.
@deninka87 Já jsem z textu pochopila, že ta výpověď byla jedním z prvních vážnějších konfliktu. Nemyslím si, že má slečna v sobě blok. Spíš si myslím, že teprve během těch prázdnin Pavla pořádně poznala. Taky kolem roku vztahu opadává často taková ta echt zamilovanost a začínáme vidět toho druhého v jiném světle.
Ze zde pritomny pavel se zdrahal s vypovedi? No a co ona? Vsak mohla jit za nim. Na druhou stranu me prijde docela hloupe, byt tehotna s vidinou penez pouze od statu a chtit po chlapovi, tom kdo me a dite bude pomahat zivit a podporovat, at da vypoved v jiste praci, odstehuje se do jineho mesta a riskovat, ze si takhle dobrou a jistou praci treba nenajde. A ze se nechtela odstehovat od rodiny? A proc ma chtit on?
@eviicka Mam svagrovou ucitelku, ktera kvuli misto i s dvema detmi dojizdela do vedlejsiho mesta a musela delat i na castecny uvazek, aby dostala misto po ucitelce, co byla uz milion let v duchodu a mozna se jednou do toho duchodu uraci odejit. Ale mozna je to jenom problem kraje ci okresu. Coz ale nemeni nic na veci, ze dat vypoved v jakekoliv praci byl risk. Ale jak pises, kdyby to byla velka laska....
dalA bych jí čas, dojde ji ze bude chtit mit po boku muze, ze miminko neni zadna sranda..prece jen zacatky jsou krute, jeste kdyz je mlada..byt furt doma s mimi, kojeni atd..taky jsem si rikala v tehotenstvi ze to zvladnu sama, ale ted jsem rada ze mam vedle sebe chlapa ktery pomuze kdyz neni nejlip, okoupe malo, vezme ven atd..ona to casem pochopi ze stebou ji bude nejlip a jak uvidi tebe s malou jak si sni hrajes, to taky dela divy
@gorda Před půl rokem jsem já i přítel menila práci. Oba jsme práci našli úplně v pohodě. Oba i přes pouze malou práci v oboru. Zaměstnavatel prakticky neměl žádné nároky, byl rád, že má někdo o práci zájem. Myslím.si, že v dnešní době je vcelku snadné získat dobrou práci a postupovat v kariéře.
@mili_ilim_ilmi To ano, to mas pravdu, ze dneska je to s hledanim prace pry lepsi, nez kdy driv. Ale podle me to porad nic nemeni na tom, ze je mozna hloupost chtit ve chvili, kdy pravdepodobne prijdou vetsi vydaje, aby opusti jiste a asi i dobre misto ten, kdo do prace musi chodit nepretrzite, narozdil od druheho, kdo ma aspon nejaky prijem jisty i bez pracovniho mista. Respektive slecna mohla si mohla pred koncem materske hledat nove misto a teprve potom dat vypoved a porad by mela jista zadni vratka, kdyby neco neklaplo.
Ono je to ted uz jedno, ale obcas me tyhle zivotni pribehy prekvapuji a rikam si, cim to je, ze nekdo ti zivotem tak nejak propluje a nekdo neustale musi neco resit. Mozna je to proste v cloveku samotnem.
@gorda Já se držím toho, co píše Pavel, ten se nevyjadřoval o tom, že nechtěl práci opustit z těch důvodu, které popisujete. Píše o tom, že to nešlo, protože byly prázdniny a pak různé nesmysly o tom, jak se musí dávat výpověď. Z toho usuzují, že buď hledá výmluvy nebo se moc neorientuje v situaci. V případě, že si hledá výmluvy (může se vymlouvat i sám sobě), si zřejmě nebude úplně svym rozhodnutím jistý, třeba vnitřně nesouhlasí s rozhodnutím. A podle mě to vypovídá o neznalosti sebe samotného (nezralosti), o tom, že si nedokážu říct, jak to doopravdy je a postavit se k tomu celem. Druhý člověk to může vnímat a může to na něj působit negativně. Prostě vycítí, že ten druhý má pochybnosti. Ale protože o nich ten první nemluví, může si třeba domyslet, že ty pochybnosti jsou z jiného důvodu. Ve druhém případě, že to nejsou výmluvy, tak to zas svědčí o neschopnosti poradit si se situaci. Tam je potom otázka, jestli je toto vyjimecne nebo jestli se to stává často. Znám dost lidí, kteří se musí ve všem vodit za ručičku a takoví asi člověka moc neposedí, spíš se o ne člověk musí starat. To, zda byla hloupost se stěhovat nebo ne, to neřeším. Neznám jejich situaci. U někoho to blbost, někdo by si tím prilepsil.
To promlouvají životem versus nutnost neustále něco řešit, to by bylo na zajímavou diskuzi. Já si myslím, že to do velké míry asi bude tím člověkem samotným. Ono dost lidí, co musí něco neustále řešit o řešení hlavně pořád mluví, lituje se, ale to řešení mu trvá dlouho, neumí situace řešit efektivně a rychle. Spousta lidí, co tím životem proplouvá, řešila třeba větší problémy, ale nemluví moc o tom, protože to prostě vzali, že to tak je a začali hned situaci řešit, bojovat s ní, nebo se s ní smířili a vyrovnali.
@mili_ilim_ilmi
@gorda to je opravdu na jinou diskuzi, protoze v povahovych rysech cloveka se projevi vse, vcetne data narozeni, vychovy, kolikaty je z deti (mili, Ty jsi takova vyrovnana, s nadhledem, pusobis na me jako prvorozena, ktera si proste zopovedne poradi a neriti se do predem dramatickych situaci...), vyberu povolani, konicku..... ja jsem treba precitlivela ryba, jeste umelecke povolani, k nemuz cesta nebyla ruzova, posledni ze sourozencu, brasi me v detstvi sikanovali, profese vazna, moc premyslim, vztah s otcem mirne bez lasky (v detstvi, ted fajn)... no a tohle si s sebou nesu jako moje "vybaveni" (vcetne zvysenych emoci) no a pak je jasne, ze od toho se mi odviji zivot 🙂 🙂 🙂 davam to jako priklad, ze i zdejsi pavel si nese nejakou minulost, z ni vyplyvajici chovani a uplne stezejni pro zivot je umet vykomunikovat, kde se nachazim ja, kde ten druhy, co udelame spolecne, jake mam hranice atd.....
no, na jinou diskuzi 🙂 a nevim, holky, kolik je Vam let, protoze s lety roste zkusenost a tihle dva jsou dost mladi..... takze v mladi rozhoduji nekdy blbosti... (no... a to by bylo na jinou diskuzi, ze nekdy nezmoudrime ani vyssim vekem 🙂).
@verusky Já jsem stejně stará jako Pavel. A nevim, jestli dělám vše s rozmyslem a jestli jsem vyrovnaná, ale myslím, že na dost lidí tak působím. A že působím jako ten člověk, co si životem jen tak proplouva bez problémů. Ale jinak mám problému asi stejně jako většina lidí, jen k nim mám možná trochu jiný přístup nebo je málo ventiluju.
@mili_ilim_ilmi je jasne, ze vsichni neco mame... ale cloveku s rozvahou se neco mozna dari lepe nez cloveku bezhlavemu... tak jsem to myslela 🙂
@mili_ilim_ilmi nezlobte se na mě, ale to že dal Pavel výpověď na poslední chvíli, asi bylo proto, že chtěl v práci zůstat, vydělávat a zabezpečit rodinu s tím, že se přítelkyně s dítětem přestěhuje k němu. Přece po 14ti letech v zaměstnání má v práci např. nějaké postavení, plat a další věci. Přítelkyně má jen rodičák a ten bohužel zas tak vysoký není, aby uživil všechny, navíc pokud přítelkyně má akorát po škole a moc toho neodpracovala náleží ji rodičák hodně nízký, takže se na jednu stranu zastávám Pavla, že určitě zvážil i tu možnost, aby přítelkyni i dceru zabezpečil, hlavně tím, že měl stabilní zaměstnání a nemusel v této situaci řešit nové zaměstnání atd...To jestli dal výpověď včas nebo ne, je jen jeho věc.... Pavle na druhou stranu přítelkyně je ještě nevyzrála, já osobně bych si nedokázala představit, že v jejím věku vozím kočárek a starám se o mimino, ono je totiž jedna věc o tom mluvit a plánovat, ale druhá strana je realita. Ikdyž je to hloupé, ale bohužel je to tak, přítelkyně si ještě mohla užívat, studovat, cestovat, nikam nespěchat, klidně se vdát, bez toho aby byla hned těhotná, teď má v sobě blok, protože si to snad uvědomila??? a vy jste hlavní příčina která ji do této situace dostala, asi bude trvat, než ledy roztají.