Přítelovo dítě v naší péči
Ahoj maminky,
je tu některá, která má v péči pritelovo dítě nebo děti?Dá se to zvládnout?
U nás je problém, že přítel je mkd řidič, týden je pryč. Má 11let dceru, která je vychovává na ulicí, máma na ní kašle, no no comment..Má ještě 7let holku, ale ta je v péči matky a snaží starat. Spilecne máme kluka.
Ta starsi se stehuje do jeho péče, mat j a nezvlada..je to na delší dobu..
Nicmene co s tim?on pryc a ja s nima doma?
Teď tu byla týden a mam ji plny zuby..
Děkuji za postřehy 😉
@radulka57 a nemůžete si vymezit nějaký kratší časový úseky, víš jak, abyste si nestihly tak moc lézt na nervy...já to chápu, že to je pro tebe nepříjemné, může být, ale ber to tak, že ta holka asi volá o pomoc...sice blbě, uznávám, ale jinak to neumí.
Prostě si dát jen třeba jeden den v týdnu - ty budeš vědět, že to nastane, srovnáš se s tím, připravíš se na to, budeš vědět, že to je jen na určitou dobu, a půjde to líp.
Někdy, když čtu ty diskuze o nevlastních dětech, tak jsem z toho vážně v šoku. Napadlo Vás vůbec někdy, že chování těch dětí se odráží od toho vašeho? Že dělají naschvály a chovají se hloupě proto, že z vás cítí, že je nemáte rády? V tuhle chvíli si snad nepřeju nic jinýho, než abych se nikdy nerozvedla a moje dítě příležitostně nemusela vychovávat takováhle maruna, která je nasra*a, že si její muž stihl udělat děti ještě před tím, než poznal ji. A fakt si troufám tvrdit, že některý ženský nevlastní děti nesnáší už jen proto, že nejsou jejich.
@stralisek teď to vůbec nemyslím na tebe.
@berenika39 ano, občas když je tu kratší domu, je to absolutně bez problému, ale já jen psala reakci na to že se zakladatelka ptala na to bydlení, mít vyloženě v peči.. že ja bych to asi nedala, kdyz kolikrát je tu ta dcera dýl tak vím jak to probíhá víš..
@rainbow_x když jsem tu nevlastní dceru poznala, bylo ji 5let, měla sem ji mooc ráda! Rozhodně bych neřekla že ji nenávidím, už jen kvuli tomu, že není moje. Změnila se za 8let hodně a je to těžké. Snad to přejde pubertou.
@vineta jeste by mozna pomohlo, kdyby jsi napsala, kde se ten rozum kupuje 🙂 nemyslim to zle, ale ten rozum se opravdu tezko hleda v takove situaci. nesudte ty, co jste denne nezily s nevlastnimi detmi. pak nemate tu spravnou predstavu, co se v cloveku muze dit /i my jsem z toho spatne/.
@rainbow_x moc Ti drzim palce, at se nikdy nerozvedes. jestlis postrehla, psala, ze od peti let veku nevlastni dcery to bylo prima. a ted je to silene. za prve vsichni mame nejaky vyvoj, za druhe z vlastni zkusenosti musim rict, ze po letech s nevlastnimi syny v jednom dome (a tretim, ctvrtem mem porodu) jsem jasne vedela, ze kluci nejsou proste ma smecka. ja je budu tolerovat. ale mi nebudou. pomohl tomu i expartner, ktery se ke me nechoval nejlip a nebyl ochoten spoluvytvaret pravidla. ale v tuto chvili obhajuji zdejsi zeny, ktere se potrebuji vypovidat z citu. z te negace, kterou citi. treba uz jim pomuze jen to, ze v tom nejsou samy a muzou se zde vyventilovat. naberou silu a dal budou rozumem vedet, ze deti (vsechny) potrebuji lasku, peci, prijeti.
@verusky předpokladam že to bylo pro mě a ne pro rainbow 🙂 , no je vidět že tady se nemůže člověk vypovídat z toho co cítí, hned je automaticky za špatnou, spíš bych prosila komentovat to jen ty co to znají z vlastní zkušenosti.. Nemít nevlastní děti, tak jsem taky chytrá královna co tady každeho odsoudí.
@vineta jo, já jsem z toho sama špatná že to takto je. přála bych si aby to bylo jiný a když tady řeknu jak to cítím, tak čeho se dočkám? Jen nadávek, jak jsem sobecká, jak to snad nemyslím vážně a že by si to měl přecíst muj muž? Zakladatelka očekávala podporu, já ji napsala že s ní soucítím, rozepsala sem se a jsem špatná!
@radulka57 jenže očekávání nemusí být u veřejné diskuze vždycky naplněno. Naopak ráda vidím, že se nesešlo víc příspěvků navrhujících ideálně zavřít nevlastní děti někam do sklepa.
@radulka57 Já nic takovýho neřekla. Pokud bych se dostala do takové situace, nerozpakovala bych se vyhledat psychoterapeutickou pomoc, aby dítě pokud možno nic z těchto postojů nezaznamenalo. Neříkám, že je to jednoduché, jen je záhodno, aby si tohle člověk promyslel předtím, než do vztahu jde, a pokud to nezvládá, aby nejel stylem "já s ním mám děcka dvě a to je víc", ale aby zvládnul řešit své emoce, byť za cenu odborné pomoci.
@verusky hned v sousední diskusi píšeš tak rozumný věci - cituji:
to dite uz vnima. vnima prijeti, radost, lasku. nebo rozcarovani, smutek... ponese si to. chce byt MILOVANE.
a tady ?
Tohle dítě je stejně jako tamto nenarozené dítě......
@stralisek se mi to keca, nejsem v tvy situaci. Ale co takhle ji pro zacatek "nevychovavat", ale zkusit ji nabidnout neco, co nikdy zrejme doma nemela? To jest nejaky zazemi, pochopeni a tebe ne jako macechu, ale jako kamosku? Pze matku samozrejme nikdy nenahradis, at je jakakoliv. to neni nic osobniho, to je biologickej fakt. I tak to bude beh na dlouhou trat,ale zkus to zkusit z opacnyho konce ;)
@berenika39 dite v teto diskuzi ma samozrejme take dusi. ale uz uslo kus sve vlastni cesty (ktera s nevlastni matkou nema mnoho spolecneho). a v prvnim prispevku to radím VLASTNI MATCE. ta je pro dite totalne stezejni. jakakoliv dalsi zivotni osoba nebude tak dulezita jako vlastni matka.
apropo- kdyby vlastni matka zde fungovala, nikdy by dite neslo do pece otce... ale to uz je jina debata.
@radulka57 Hele, je v pubertě. Skoro nikdo v tomhle věku neni milý děcko. Vyroste z toho. I tvoje vlastní děti ti v tomhle období nejspíš polezou na nervy.
Ale pěkný by taky bylo, kdyby tvoje nevlastní na tuhle diskuzi narazila. To by pak asi počítala hodiny do konce víkendu ona. To jen tak ke zvážení, zda je vhodný tu řešit takový věci s profilovkou.
Holky, já jsem nevlastní dcera. A musím říct, že i pro dítě je to pěkný záhul. U nás to bylo složitější - máma umřela a táta si našel novou ženu s dětmi. Já jsem poměrně nekonfliktní člověk už od mala, vyjdu s každým, "macošku" obdivuji, že si vzala vdovce se třemi dětmi (i když brácha byl už dospělý a nestěhoval se s námi), ale byl to hukot. Pro dítě je to hrozně těžký, stejně jako pro náhradního rodiče. A splácat dvě rodiny dohromady, je taky pěkně těžký. Navíc slečny umí být pěkně protivné a umí to dát okolí sežrat. A navíc to vycítí, že se těšíte, až bude pryč a je to hodně blbej pocit. Nemůžete to nikomu říct, nevíte, jak to zpracovat, tak jste protivná holka. Ať je aspoň důvod k tomu, že vás někdo moc nechce mít u sebe. Je to běh na dlouhou trať. My s mámou máme vztah celkem slušný, i když máma je hodně konfliktní člověk, ale kvůli tátovi skousnu kdeco 😉
@vineta je to němka, na český stránky fakt nechodí a už vůbec ne na takový o těhotenství a dětech.
Ale to už je jedno, myslím, že jsem řekla dost, a dál to nebudu řešit, tady je cokoliv zbytečné říkat, vždy bude někdo utočit ale neznáte mě, neznáte můj život a to jaký to je, neodsuzujte hned když ste si ničím podobným neprošli nikdy, každej má právo si vylít city. Snad to zakladatelka zvládne!
mám nevlastní děti a stejně s některými výroky zde nesouhlasím. ale ano, nemáme je doma pořád, nemá je otec v péči. pocity jsou někdy různé a ne vždy pozitivní, to je jasné. ale to ani nemusí být těmi dětmi. vždyť kolikrát nám vadí i vlastní děti. prostě nám není dobře a děti jsou hlučné, pořád něco chtějí nebo mají špatné období. neříkejte, že jste se někdy nechtěly "zbavit" i vlastního dítěte. mít prostě chvíli klid a doma vše podle svého. já se děsím puberty svých dětí, to jako fakt, protože si ještě pamatuju tu svoji. nevlastní syn má 13 let. tak nějak si říkám, že mi ty nevlastní aspoň dělají mezimůstek mezi krušnou realitou, co mě pak čeká denně. že vím, co řeší dnešní děti, protože já ještě ve 14 letech skákala uprostřed města přes švihadlo 😀 a mí prckové opravdu ještě nemají tablety a mobily neloví na ulici pokemony 😅 děti jsem měla od začátku za své, byli malí, byli sladcí. i s těmi negativy, co sebou děti nesou. a to jsme měli garsonku a ty víkendy, co u nás byli jsme spávali na zemi. dokonce jsem si i brala dovolenou, když jejich máma "potřebovala" hlídání a táta nemohl z práce. ale jako jsem se s láskou starala, tak jsem i vychovávala. co mohli doma u mámy, nemohli automaticky u nás. pravidla jsem dávala a trvala na dodržování. jako jsem utěšovala a dopřávala radosti, tak jsem i občas přikázala nebo zakázala. nevím čím vším je, že spolu i po osmi letech stále vycházíme. stále se je snažím chápat a oni se mě stále snaží respektovat. nikdy jsem neslyšela: ty nejsi naše máma, tebe poslouchat nebudeme! je pravda, že si neumím přestavit přijít až k tomu puberťákovi. my máme vztahy dané z dětství a teď se jen snažíme udržet. přijít k 13 klukovi teď, jistě bych musela zvolit celý přístup, myšlení a chování jinak. tak to je. se staršími je to těžší. jak se říká...malé děti, malé starosti... 😀 dokážu pochopit, že se někomu nelíbí, že by se měl trvale starat o nevlastní dítě, ale ty tvrdé výroky...to jako fakt? ☹ ano, je to náročné na psychiku, mít doma pořád čtyři, asi by mi hráblo. ale to je mou slabou povahou, často mám pocit, že nedám ani ty své dva. problém by mi dělal také prostor, protože čím jsme všichni starší a větší, tak samozřejmě toužíme po větším soukromí a to nejde vždy zařídit. to sžívání by bylo asi občas peklo. ale kdo ví...třeba mě to čeká. už teď se připravuji psychicky na variantu, že třeba budou chtít děti studovat v brně, od nás to budou mít blíž a přijdou s tím, zda mohou být u nás a ne na intru. že se to otočí a my je budeme mít většinu času a maminka jen občas na víkend. i to my může život přinést, naložit. ale nechci si to už předem léta zošklivovat a vymýšlet černé scénáře, očkovat se sama proti té situaci. myslím, že je lepší se na to připravovat, vymýšlet varianty jak to pak udělat, nastavit pravidla, aby to nějak fungovat. bohužel se vše namyslet předem nedá. můžu přemýšlet nad vyřešením spaní, prostoru pro učení a domácí úklid. ale těžko vyřeším tu jejich pubertu, o které netuším jak bude pak probíhat 😀 no co...z jedné strany budu doufat, že mě to nepotká. z druhé...holt se s tím budeme muset poprat všichni zúčastnění. život je boj. kdyby byl snadný, byl by asi i nudný 😉
holky, chápu, že vám vadí představa nonstop děti u sebe. chtělo by to, aby se i tatínek zapojoval a nenechával vše na vás nebo vám byl aspoň oporou v těch pravidlech, která doma nastolíte. jasné mantinel od obou dospělých stejně totiž dost pomáhají. vám i dětem. ale neuzavírejte to předem do černé škatulky. dejte těm dětem šanci. já vím, že to někdy nedopadne. že kolikrát dá člověk milion šancí a z dítěte je pak...ale to se přece stává i u vlastních. nechce to aspoň zkusit? víte, jaký to pak bude pocit, když to zvládnete? když ze všech dětí budou slušní lidé a sourozenci ač nevlastní budou mít kvalitní základ do života a sourozence jako přátele dál rádi vídat? já a mí sourozenci jsme důkazem takového vítězství díky mámě, té druhé ženě v tátově životě. i to mi možná dává sílu bojovat a chtít dosáhnout u našich všech dětí toho stejného 🙂 i já jsem "až ta druhá". a myslím, že i maminka těch nevlastních je ráda, když ví, že děti dává někam, kde je jim fajn, kde je o ně postaráno, kam se oni sami těší. je to jako když my dáváme své vlastní děti k babičkám nebo tetám, ne? chceme, aby se měly fajn
mě třeba přijde blbý se vypisovat z negativ vůči dětem na internetu. raději bych se svěřila kamarádce. většinou mi totiž hned po tom, co něco vypustím z pusy, dojde jaká je to blbost. i tyto diskuse mi vlastně pomáhají k lepší psychické pohodě. vím, že nejsem sama, komu je občas ouzko, ale zároveň vím, žen a tom nejsem špatně, že jdu tím lepším směrem. ono se ale až za pár let ukáže, jak jsme dopadly. nerada bych se třeba dožila toho, že budu mít s nevlastními dětmi lepší vztah než s vlastními 😀 ale snad ne...biologie programu jasně...vlastní děti musí dostat vždy přednost. v tomto jsme dál zvířaty. jen je potřeba myslet na to, že pro naše chlapi jsou všechny ty děti jeho. zbrojením proti některému z nich dosáhneme jen narušení vztahu. jsou na to citliví, protože v sobě mají dáno to, že ty děti opustili a že by jim to měli vynahrazovat. takže jsou prostě zas oni naprogramovaní (ač blbě), že jim víc ustupují a dělají slepé ☹
je škoda, že koník zrušil soukromé diskuse. právě proto byly dobré. mohla se najít uzavřená skupinka společně smýšlejících, které se mohly vypovídat, vzájemně se poplácat virtuálně po rameni, že v tom nejsou sami a nečetl by to nikdo, kdo to nezažívá, kdo tomu nerozumí. mohly zůstat veřejnosti utajené se svými vnitřními pocity a ne se tu takto odhalovat a riskovat pranýř 😀
všem, kdo dočetl na konec se omlouvám za dlouhou esej, ale po tom, co jsem tu přečetla to prostě muselo ven! 😀
@blahova_andrea svatá pravda 🙂 I my jsme se vlastní-nevlastní sourozenci sžili tak, že mám občas potíž poznat, když se někdo zeptá, kdo je vlastní a kdo vyženěný a naše děti to už vůbec nevnímají 🙂 Je to těžký, hodně těžký, chce to toleranci na všech stranách, chce to trpělivost a kolikrát i zavřené dveře a velký polštář, do kterého praštím a zařvu, ale jak píšeš, to i s vlastními dětmi 🙂
@radulka57 Jak můžeš napsat,že by ti chlap nechyběl,že je to jen takový dodatek??!! To jako myslíš vážně? To se pak vůbec nedivím,že ti vadí jeho dcerka,když ti vlastně nijak moc nezáleží ani na něm. Jistě se ke svému dítěti chováš jinak,než k té "cizí"holčině. Jak můžeš říct,že teď už jsi s mužem dokázala víc než on s bývalou partnerkou? To jako kdyby s ní měl pět dětí,tak ty jich musíš mít šest,abys byla lepší??!! Tady přece na počtu dětí vůbec nezáleží! Nechápu,fakt ne...díky tvým příspěvkům mi přijdeš jako malá zpovykaná ukřivděná holka,která zamrzla někde v pubertě a ne jako matka téměř dvou dětí. Kdyby se ti náhodou někdy stalo,že se s mužem rozejdete a on si bude vaše děti brát na víkendy nebo dovolené a ony budou muset trávit čas s jeho novou partnerkou,která je bude nenávidět,budou ji muset poslouchat a ona se k nim ale vůbec nebude chovat hezky,to se ti bude líbit? Nejspíš ne,že? Nedivím se té holce,že s tebou nevychází,v jejím věku bych taky dělala naschvály někomu,u koho musím trávit čas a kdo mě vůbec nemá rád,komu vadím a kdo mi to ještě dává najevo. Opravdu se můžeš pouze stydět za to,co tady píšeš a jak se k té malé chováš. Ségra je podruhé vdaná,její manžel si ji bral s pětiletým klukem. Společně mají ještě další děti,ale ho nikdy nenapadlo dělat mezi nimi jakýkoliv rozdíl. Klukovi je teď už 20 a segřiného manžela vnímá jako svého otce a stejně tak ho má rád,je to totiž u nich vzájemné. Přijde mi,že to jen ty ženské jsou takové protivné a nenávistné,že chlapi prostě ty nevlastní děti berou úplně v pohodě a mají je rádi stejně jako vlastní. Fakt hrůza číst ty tvoje příspěvky...ať už odepíšeš cokoli,reagovat nebudu,je mi z tebe nanic... a to jsem věřící člověk a už opravdu dlouho jsem nikomu nic takového nenapsala ani neřekla,ale na tebe se prostě nedalo nereagovat... za mě jsi lidsky hloupá. Napiš mi tu klidně co chceš,ty mě opravdu neurazíš...
@verkaver ja myslim, ze Tva reakce je trochu prehnana... nezapomen, ze je tehotna, to ty hormony radi tam a sem, je plna vseho mozneho i nemozneho... skoro ani za sebe neodpovida... ale tu negaci vylozit nekde musi... prave proto, aby bylo schopna v klidu fungovat tam, kde v tuto chvili neni uplne stastna. je to jako by ses zlobila na sestinedelku, ze porad na vsechno breci, ze ma depresi a tak si nevazi zdraveho miminka... treba. proste je to omezena, ciltiva doba, kdy i chytry clovek muze zhloupnout a nevidet veci spravne... citem neporucis... nekdy se to holt musi jen prezit... at jakkoliv, treba ne uplne dobre.
no mat nevlastne deti.. to je zahul. ale kolegyna ma 3 svoje a 2 partnerove, byvaju nahromadke a maju skvely vztah. idu si ich dat do svojej starostlivosti. da sa to . vsetko sa da 🙂
Zakladatelko chápu že jí mas plný zuby jak tvrdíš ale je to jen pořád dítě... Taky potřebuje pohodu a lásku.Me osobně kdybych měla cizí dítě a takhle o něm smíšená tak mě ho bude líto...porad tě bere jako nějakou macechu a je potřeba hodně času,než si uvědomí ze ses vlastně fajn možná i kamarádka pro ni.Ty komentáře typu,že budu převyšoval počtem deti a on má dceru kterou miluje a já nic atd.nebudu komentovat, přijde mi to krajně psychopaticky.Peknej den.
@stastnablcha ja myslim, ze kdyz jsou dva inteligentni lide, maji se radi a jejich laska se prohloubi do te prave hodnoty "milovat", zvladnou vse. problemy se vyhovori, najde se stredni cesta, pokud nekde zvladam hur, nekde je mi zase doprano atd... a pak nejsou prekazkou ani nevlastni deti (pripadne s lepsimi ci horsimi casy). jenze v dnesni dobe kvalitnich partnerskych vztahu neni, takze se v tom placaji pretazene matky, pracujici, nic neresici otcove a nasledne deti. a plati to i o vlastnich...
a jen na podporu vsech, co jsou tu odsouzene, v nejakych udobich bychom "zabili" i vlastni deti. je proste normalni, ze jsme nekdy plni negace. je potreba brat v potaz, ze zde jdu ty negace "vyhodit" ze sebe ven.

@radulka57 Ale máte ji doma, to prostě vyžaduje přijetí dítěte. Ty jsi ta dospělá. Ona je puberťák, nejspíš zraněnej rozchodem rodičů. To neni žádná soutěž.