Problémová babička: Jak řešit konflikty s rodinou?
Zdravím dámy. Zajímal by mě váš názor na následující, s tím, že nepotřebuju moralizovat jak bych měla být vděčná za to, že mi někdo pomáhá. Jsem, ale jde o něco jiného - po rozchodu s otcem mé dcery před třemi lety mi moje matka nabídla, že se bude starat o moji dceru, které v té doby byl rok a půl tak, abych mohla chodit na plný úvazek do práce. Moje matka je 4x rozvedená, my dvě jsme při společném soužití také měla problémy vyplývající z jejího nerespektování mých hranic, ale protože jsem věřila, že se třeba aspoň trochu změnila, její nabídku jsem přijala, byť jsem jí řekla, že její neznalost sebe sama může potenciálně soužití našeho tria ohrozit a ať raději předtím jde za psychologem a promluví si s ním. K tomu nedošlo, protože byl lockdown. Sestěhovaly jsme se tedy, ona, já a moje dcera do bytu, kde nyní platím nájem 20.tisíc.
Problémy začaly docela brzy - šlo o takové věci, jako že si nerozsvítila velké světlo, když dceři utírala zadek nebo když ještě ráno v zimě byla tma a dceři tak zadělávala na problémy. Nebo nechávání otevřeného okna v její přítomnosti, nechávání dceru křičet za dveřmi pokoje, ve kterém jsem pracovala na home office a protože dělám HR/Recruitment manažerku, bylo docela blbý, když jsem zrovna měla meeting s ředitelem společnosti nebo kandidáty. Nebo se rozhodla, že dceru přivede na svoji víru (křesťanství) a vůbec ji nenapadlo zeptat se mě a dceřiného otce, zda s tím souhlasíme. Protože co kdybych já byla budhistka a bývalý partner jehovista. To by asi dcera byla docela zmatená. Na moji poznámku, že toto není možné, vystupovala defensivně, že tato víra je ta pravá a další podobné bláboly. Šlo další a další věci, které jsem jí milionkrát opakovala až do mého vyčerpání, bez většího efektu. O věci, které mi způsobují časovou a i finanční újmu, jako například to, jak správně topit, jak pečovat o dceřino prádlo (když se sama ze své iniciativy jala ho vyprat, přestože jsem jí jasně řekla, že ho budu prát sama), nevšimla si skvrny a zaprané tričko se muselo vyhodit. Nebo že špinavé věci dá zpět do skříně a já si jich nemám šanci všimnout a pak zbytečně musím prát, přestože už jsem ten den vyprala dva cykly.
Nad to je chytrá jako rádio, všechno je to proto, že jsem nepřijala ježíše do svého života, jinak prý všechno mohlo být jinak. Dvě psycholožky, které o tomto byly informované, mi doporučily, ať si udělá psychiatrické vyšetření, protože je tam sklon k fanatismu a s člověkem takto nastaveným se samozřejmě nedá cokoli konstruktivně řešit, protože všechno hází na vnější "zlo", tudíž nulová introspekce a naneštěstí její komunikační návyky jsou na takové úrovni, že ani druhého člověka nenechá domluvit větu a primárně je v silně defensivním nastavení.
Ona sama věci, které jsme řešily, považuje za banalitu a cituje ježíše s tím, že z její strany několikrát padlo i to, že bude konec světa, na což jsem tedy volala psycholožce, která velmi striktně řekla, že toto před dítětem nikdy nesmí vyslovovat a že by jí i sociálka mohla zakázat styk s vnučkou. Na vyšetření psychiatrem jsem se nakonec vypravila já a ten konstatoval, že jsem na okraji fyzického a mentálního zhroucení. Po čtyřech letech neustálého řešení problémů, hádek, a pak čtyři měsíce, kdy jsem na dceru, která sporadicky chodila do školky, byla sama a pracovala z domu na plný úvazek, do toho ráno chodila s dcerou do školky, dopoledne ji šla vyzvednout, vařila ji v obědové pauze při práci oběd nebo se o ni starala, když byla nemocná, vše při plném úvazku, při náročné práci. V tu dobu byla její babička nemocná a byla v nemocnici.
Jak to vidíte, dámy, řeším blbosti?
Pak ke konci ještě popisuješ, že jsi pracovala (nebo stále pracuješ?) na plný úvazek, přitom dceři vaříš obědy. A že jsi na pokraji zhroucení. No to mi nepřijde divné. Já sama jsem byla 6 let samoživitelka, na plný úvazek jsem nepracovala (díky bohu jsem si podnikáním vždy vydělala tak akorát, nestrádali jsme) a ani teď když je dceři osm let, tak nepracuju na full úvazek, pač to s dceřinýma potřebama prostě nejde dohromady. Odpracuju asi tak 5-7 hod denně. Obědy má dcera ve škole, musím si jen nějak zajistit své vlastní obědy, když podnikám sama na sebe. Je to záhul. Energii si musíme hlídat... pokud budeme naplno využívat mobil, tak se nám vybije - se sebou samými musíme zacházet stejně. Nebo tedy raději tak, abychom se nevybíjeli.
@goldenova No resis blbosti i neblbosti :D Rozdelila bych to na dva pytle, do jednoho hodila ty blbosti jako zaprani jednoho tricka nebo nespravne topeni, cimz bych se fakt netrapila, na to je zivot moc kratky. No a v druhem pytli jsou kecy o Jezisi a konci sveta a nemoznost normalni komunikace, cimz bych se teda trapila a bylo by pro me neprijatelne s takovym clovekem zit. Nemyslim vidat se, v mensich davkach nebo na obcasne hlidani dcery mi to zase takova traga neprijde, ale 24/7 fakt ne.
@swan42 Já bych strašně ráda. Dceři jsou 4 a půl roku a je každých 14 dní nemocná. Těch 14 dní bych s ní musela být doma a to při charakteru mé práce, kdy se musím stýkat s lidmi a telefonovat jim, prostě nejde. Kromě toho nemám jakoukoli pomoc. Zatímco můj bývalý partner si už našel partnerku a udržel si svoji sociální síť přátel, kteří mu pomohou, má víc peněz, tak já nemám vůbec nikoho. Tzn. bez pomoci bych kromě práce na plný úvazek dělala to, co většinou dělají dva lidé (úklid, vaření, nakupování, vyřizování věcí kolem dcery, absolutně žádný oddech). Na tohle dno už jsem si jednou sáhla a ještě doteď se z toho vzpamatovávám. Jediný scénář, který mi teď dává smysl, je svěřit dceru do péče otci, ale láme mi to srdce.
@ai30 Tak samostatnější asi nebude, o to nejde, do školky a ze školky ji někdo bude muset vodit, po školce s ní taky někdo musí být a já si pracovní úvazek zkrátit nemůžu z finančních důvodů. Zkousnout se dá ledacos, o to jsem se i snažila, ale v důsledku tím trpí moje dcera (ale i já), které předvádíme v přímém přenosu to, jak by mezilidské vztahy neměly vypadat.
@goldenova Tak ji budes vodit pred praci a babicka ji bude vyzvedavat, no. Cim bude starsi, bude 'zamestnani' po skolce jednodussi, vic se zabavi sama nebo domluvis kamaradky. Mne to babiccino chovani prijde otravne na spoluziti, ale jinak nebezpecne neni, jestli ji ma dcera rada, mas fajn, ze mas hlidani. Ono taky 24/7 potom clovek ty veci eskaluje, jako to spinave pradlo, kdyz jsi prave dva cykly doprala, tak asi neni nutne, abys hned prala to dalsi, klidne to mohlo pockat na pristi varku.
Idealni by asi bylo, abyste sly k psychologovi spolu a pracovaly na komunikaci.
@ai30 Já vím. To už jsme zkusily. Separátně. Problém je, že velmi zastává názor svého psychologa a naprosto odmítá podněty a postřehy psychologa mého, který je, dle jejího názoru, proti ní určitě zaujatý tak, jako jsou psychologové vůči všem křesťanům. (Jen ten její je asi výjimka.)
Dcera může být nemocná i z toho, že je doma napětí. Řešením není, že se potlačíš, protože stejně nebudeš šťastná a bude to znát na atmosféře. Tvoje matka se nikdy nezmění a žití s ní tě vyčerpává, jednou se z toho složíš. Hledej cestu, jak se odstěhovat, jak se odpoutat od matky.
Jak často má styk s otcem?
Já bych zvážila odstěhování, dokud budeš bydlet s matkou, tak malá bude pořád na hromadě, ty v tenzi a nenajdeš si nikdy partnera.
@levandule_k Já vím, už mě to samozřejmě napadlo, že malá může být nemocná i z toho. Dlouhodobý stres potlačuje imunitní systém. Sama mám chronickou bolest hlavy, 3x týdně zablokovaná záda, začala jsem se přejídat, občas i pít (jen cider). Od toho už jsem upustila a začala sportovat. Ale má to zničující efekt. Každopádně téměř stejně devastující byl zápřah, který jsem měla, když jsem žádnou pomoc neměla. Malá je s tátou 1x týdně na 4 hodiny odpoledne a od pátku odpoledne do soboty večera tam přespává. Tak akorát na to, abych já uklidila a na chvíli si odpočinula.
@goldenova no ses v nelehké životní situaci. A co takhle zkusit pohledat jinou práci, která bude přizpůsobená matkám s dětmi? Jako není to lehké, vzpomínám si, že když jsem nastupovala do jedné firmy a měli jsme společné vstupní školení, semnou nastupovali i dvě maminky po mateřské, tak tam říkali, že pro nás platí 3 směnný provoz ale pro maminky s dětmi je poupravena pracovní doba, aby dítě zvládli odvést do školky a i je vyzvednout. Peníze tam taky byli slušný na tu dobu. Zkusila bych se podívat po jiné práci
@goldenova No menší byt by nebyl levnější? Zkusit žádost o obecní? Spolubydlení s jinou matkou? Příspěvek na bydlení? Navýšení alimentů? Malá půjde brzo do školy, tak porostou náklady. Platí jí otec někdy něco navíc mimo alimentů nebo to táhneš ze svého?
Já jsem skeptická, že by se s tvou mámou dalo vyjít. Jako musela bys mít hodně nadhledu a stavu "je mi to u zadku" co dělá, myslí a říká. Ale spíš vidím, že tě to drtí.
@goldenova Když čtu o problematických babičkách, občas mě tak maně napadne - pokud by rodiče platili chůvu, studentku nebo starší paní, co by dítě odvedla/dovedla, postarala se odpo na pár hodin... Nestálo by jim to za to? Než nervy, věčné dohady? O spolubydleni s další generací ani nemluvím, to je pro velké nadšence anebo ještě větší zoufalce, v bytě spíš pro masochisty. Nejde o to, zda je něco malichernost (typu triko na vyhození), jde o to, že stokrát nic umořilo osla. Lze se domluvit v práci na posunutí pracovní doby? Najít někoho, kdo by vykryl těch pár hodin? Doufám, že už hledáš jiné bydlení 🙏 Menší být by mohl být i levnější 🙂
Jinak nejhorší je střet s fanatikem a je buřt, čeho se týká. Já jsem ve své podstatě věřící, znám se se skutečně věřícími lidmi a nikdo z nich mi nic necpe. Ano, jsou v církvi, chodí do kostela a konec, nalejvarna se nekoná.
Strašně fandím všem samoživkám, zvládáte to úžasně ❤️ Jen jste víc odkázáni na prarodiče, případně pomocnice. Ale fakt nemá smysl ničit si zdraví. V jedné "učebnici" pro chůvy bylo, že chůva má do puntíku dodržovat pravidla rodiny a to je její obrovský benefit proti babičkám.
@kubesovaadelka To ne, teď mi skončila zkušebka na místě, které jsem vždycky chtěla a pracovala, abych toho dosáhla, jako jediná mi asi v mém životě dává smysl. Menší bydlení je cenově na úrovni toho mého stávajícího, ceny v minulých třech letech v Brně dramaticky vzrostly. Za chůvu bych dala tisíce měsíčně, plus celý nájem bych platila ze svého. To by nebylo schůdné.
Holky, každopádně děkuju. Jen jsem chtěla zjistit, zda tady řeším malichernosti, což vím, že v některých případech opravdu ne, protože babička to prostě všechno hází na to, že problém jsem já. Respektive, že jsem perfekcionistka. To, že jí nevyšly 4 vztahy a další, se svou dcerou, se víceméně rozpadl, jaksi opomíjí stejně jako to, že společným jmenovatelem je ona.
@goldenova jsem sama s dětma už 7 let a od začátku na plný úvazek. Vařila jsem v noci, když už děti spaly.
Nedokázala bych to vydržet v tom stresu. Odstěhovala bych se od takové babičky. Podle toho co píšeš, asi vyděláš celkem dost, proto bych našla paní na hlídání. Nebo jinou práci. Protože pokud tě někdo dlouhodobě štve, je to hrozné a pak už ti vadí i úplné banality.
@goldenova je úplně jedno, která z vás má pravdu a je v právu. Ty svoji matku potřebuješ, ona místo klidu hlídá malé dítě. Můžeš mít ve všem pravdu, ale nemůžeš po ní chtít, aby se úplně změnila. Buď se odstěhuj, nebo se přizpůsob. Dítě máš s chlapem, takže péči o ně byste si měli rozdělit vy dva. Babička vše dělá dobrovolně, povinnost žádnou nemá.
@goldenova není co obdivovat. Když musíš, tak musíš.
Děti musely velice rychle dospět a převzít odpovědnost. Od 3. a 1. třídy se chystali (dcera a syn) sami a chodili do školy i ze školy sami.
Dcera je velmi zodpovědná, proto jsem si mohla dovolit provozovat svůj koníček a to mě drželo nad vodou. Jezdím na kole, takže hodinka mi stačila na vyplavení stresu a fungovala jsem dál.
@goldenova Přišla sis odložit nebo reálně řešit? ,-)
To není o pokus o konflikt, ale dotaz, jak jsi teď nastavená.
Ty běháš sem a tam k psychologovi kvůli mámě, k čemu ti to je, že ti někdo dá za pravdu? Když jí budeš máchat před nosem papírem, že je magor, změní se něco? Přesně jak píše
@jajulin, když od někoho něco chceme a potřebujeme, musíme se přizpůsobit. Pokud se ti to nelíbí (což chápu - já bych s vlastní mámou nebydlela a to je normální 🙂 ), tak se osamostatni. Holka je velká, chodí do školky, nebudeš jediná pracující svobodná matka.
@brunetka11 Řešit, já už řeším🙂 Stěžovat si nepotřebuju, už čtyři roky si tyhle věci "řeším" sama v sobě.
@goldenova myslim, ze si dokazu docela dobre predstavit, co tvoje prace obnasi, jeden cas jsem v tomhle oboru taky pracovala. Telefonovat se da i s nemocnou dcerou a videohovory taky nejsou nijak vyjinecny. S touhle praci se da nemocny dite skloubit paradne, co ma pak rikat pokladni...
A alimenty mas od otce urcite taky slusny. Jak casto si ji bere? I kdyby 1x za 14 dni na vikend, tak jsou to porad 4 dny v mesici na peci o sebe, to jde, ja mam sice manzela ale nemam ani to 🤣
Myslim, ze kdyz v praci reknes, ze mas nemocnou holku, ale zvladnes vetsinu prace na home office, tak ti na to urcite nereknou ze ne, ze si mas vzit OCR 🤷♀️
@goldenova Ok, jsme obě z oboru, málem jsem přistála v obdobné situaci. Doporučení z osobních zkušeností:
- rozhoď sítě mezi známými - ti, co tě znají, ví, že jsi pravděpodobně spolehlivá v placení - a třeba se dohodnete na slušné ceně nájemného u pronájmu menšího bytu (mně se tehdy přes známé povedlo sehnat 1+1 (velikosti 2+1) se zahradou za 10 tis., kdy srovnatelné zázemí bylo jinde od patnácti výše.
- solidní chůva v kombinaci s kamarádkami, které si vzájemně pomáhají, se vyplatí.
- pohovory jsem směřovala na hodiny, kdy malá spala - poledne a večer - kandidáti to naopak vítali - většinou si teď lidé hledají novou práci při současném zaměstnání. Kolegové meetingy dávali relativně v pohodě - v budoucnu jsem takhle byla komplet informovaná o zažívacích procesech dětí svých kolegyň já.
Ono to půjde… ale od své matky si odpočiň.
@goldenova to chápu, chůvu jsem ani nemyslela, jen tu práci bych já ve vaší situací změnila, abych mohla dceru odvést do školky a aji ji vyzvednout plus se jí věnovat. Jako matka samozivitelka by jste měla mít nárok na různé příspěvky na bydlení, na dítě apod. A tak by jste se mohla trhnout od závislosti na mamince ( pomoc s dcerou). S vaší mámou totiž nehnete, dokud ona sama nebude chtít . Na druhou stranu. Vím, je to těžké, ale je to vaše maminka a některé problémy mi přijdou opravdu zbytečné, viz. špatně vyprané prádlo, ano opravdu vám rozumím, jste unavená, vyčerpaná a když se takové maličkosti nakupi je to jak časovaná bomba a pak člověku na druhém už vadi všechno, tohle všechno chápu, ale jak jsem říkala, je to máma. A ačkoliv mé vztahy s matkou nebyli opravdu vůbec růžové, před víc jak dvěma lety umřela a stále to bolí. Buďte ráda, že ji máte ♥️ zkusila bych trochu, když už by se nenašla jiná práce a vy stále byla zavisla na pomocí maminky , změnit přístup ve smyslu : ,, OK mami, jsem ráda že mi chceš pomoct, ale já to prádlo vyperu a ty ho prosím můžeš pověsit nebo dát do sušičky ". Třeba?
Nevim no, mne z tech rad 'odejdi z prace, kterou sis vybojovala a dava ti smysl a bez na davky, vsak co' teda dost skripou zuby... To mi teda prijde jako posledni moznost, kdyz vsechno ostatni nevyslo a neda se to vydrzet.
Cast muzes resit prakticky (bydleni, rozsireni pece otce, snizeni naroku na domacnost, vzajemne hlidani deti s kamaradkou) a cast psychicky (prijeti situace takove, jaka je, povzneseni se nad tim s vedomim, ze se jedna o docasny stav, zlepseni komunikace). Zkusily jste si s mamou jenom proste vecer sednou u vina a probrat to, jak se vam zije a co byste od te druhe potrebovaly? Nemyslim reseni v ramci hadky po situaci, ktera jednu z vas vyprovokovala, ale v klidove situaci, kdy se citite dobre.
A jeste jedna vec, ja pracuju z domu a deti tu mam z ruznych duvodu casto a ve skutecnosti to nikomu nevadi. Pokud me vyrusi, omluvim se, i kdyz musim na minutu odbehnout, svet se nezbori. Stalo se mi uz vickrat, ze byla v takove situaci protistrana a nikdy me nenapadlo to resit. Jasne, u nekterych meetingu je to blbe, kdyz se ten clovek citi extra dulezity a urazil by se, ale troufam si tvrdit, ze je takovych minimum.
@goldenova uz to ctu s tim otcem...
To jsou 2 odpoledne +cely jeden den v tydnu. Parada, ne? To ji ty odpoledne, co ji ma, muze vyzvedavat i ze skolky.
Nevim, nevim, ale cim dat tim vic mi prijde ze jo, resis kraviny a hledas duvody proc neco nejde...
Pritom mas vlastne 3 dny v tydnu dceru u otce (pokud neni nemocna) a praci, ktera se da delat i na home office 🤷♀️
Nepochopila jsem to o babičce, co byla v nemocnici. Ale jinak je to příspěvek o tom, že ses rozhodla jít do něčeho, o čem jsi od začátku očekávala, že budou problémy, a tak problémy byly. Jasně, věřila jsi, že se změnila, ale skutečnost byla taková, že se nezměnila. Žila jsi v jedné domácnosti s někým, kdo tě nerespektoval, a tak to soužití mělo za následek, že jsi nebyla respektována.
Ale chtěla jsi práci na full time a tak jsi ji měla. To se každé samoživitelce nepovede.
Doufám, že jsi se už odstěhovala. To je asi tak vše, co se k tomu dá říct.