Problémy s přítelem workoholikem
Ahoj holky, mám přítele jsem s ním 10 let a ted jsem se dostala do bezvýchodné situace, prosím o radu nebo jak byste se k dané věci stavili? Přestěhovala jsem se do novostavby, máme pětiletého syna. Kamarádky tu žádné nemám, jelikož jsem všeho zanechala doma. Přítel mě ujištoval, že budeme mít konečně vlastní bydlení a bude vše fajn, prožila jsem si svoje, když se malý narodil a chlap většinu času trávil na stavbě, malý byl od začátku uplakaný, neustále se chtěl nosit a vyžadoval pozornost, bylo to hodně náročné období, které jsme si museli projít, krizí jsme si taky prošli, nakonec se to vše dalo do normálu a ustálilo...ale ted se dal přítel na stavbu baráčku své sestry (jelikož ona je rozvedená a předem prodala byt) tak potřebuje akutně bydlet..už rok přetrvává to, že je od rána bud v práci, odpoledne na baráku nebo opačně, jediný den kdy má pro nás volno je neděle odpoledne (jediné co uznává je bazén nebo sauna nic jiného, už mě ani to nebaví)..jak by se Vám to zamlouvalo? Situace mě velmi tíží, s přítelem jsem o tom několikrát mluvila a tam se nic nezmění..cítí se důležitý a že pomoci musí, naopak, že ještě více bude mít starostí a času méně hrozí, pač by se zdálo, že nám, nic nechybí,tak zanedbává náš rodinný život, příjde večer unavený, max zhlédne televizi a jde spát. Mě takový život vyčerpává a nedovedu si představit, že bych s někým takovým měla strávit zbytek svého života. postrádám u něj trošku akčnost, vše vybíjí na stavbě, pro kterou žije, nedá si domluvit, zároven nemám kde s malým jít. Připadám si jako v začarovaném kruhu. Jak byste danou situaci řešili? Už mě to nebaví, ani nemám náladu někam jezdit sama, prototože to vše bych měla zažívat se svým partákem...je to workoholik, pro práci žije, po porodu malého se hodně změnil, řekla bych, že ho až nepoznávám. Jsem v začarovaném kruhu, budu ráda za Vaše postřehy a rady holky. Děkuji předem. P.s připadám si někdy jak nějaká štěkna co mu něco vyčítá a jemu to vadí, říká mi někdy, že mi uteče...ale fakt jsem neštastná, hlavně malý strádá tátu. Večery jen nestačí.
Píšeš, že poradně by se asi nebránil, spíš se do toho nechce tobě, že to budeš probírat s cizím člověkem. Ale zkus se překonat, za pokus to přece stojí. Od toho ta poradna je, aby se věci vyřešily. Odepsat vztah můžeš kdykoliv, ale zkus aspoň ještě tuhle možnost 😉
Hele jak kdybys psala o nas...Asi se nezmeni nic, bud se s tim smiris nebo ne. Chodis do prace nebo jak to mas?My teda mame jeste lepsi variantu, tatinek nam pracuje v Nemecku, takze jsme sami furt. Jsem sama od narozeni maleho, i kdyz tady prijede, moc s nami neni, porad je co delat prece :D mi teda stradne pomohla prace, mam svych starosti nad hlavu a hp uz neresim. Musime se smirit s tim, ze je nezmenime, ja jsem tedy rozhodnuta,ze se musim do konce roku rozhodnout, zda mi takovy vztah stoji za to, ale kvuli prcka asi jo...
Ja ted docetla celou diskuzi a muj nazor je, ze jste tak trochu sobci oba. Holt vzdycky musi byt jeden, ktety ten prvni krok udela, a ted to vubec nemyslim zle. Mi trvalo dlouho ubrat ze svych naroku a najit prijatelny kompromus. Fakt ho zkus min prudit, byt milejsi, ono to stradne pomaha 🙂 Mam vyzkouseno. Nikdo se po praci nechce vracet k vecne protivnemu a nastvanemu partnerovi, ale to uz je na zvazeni 🙂
Než jsme začli bydlet v baráčku, žili jsme u našich, tam se prozměnu nudil, že nemohl nic moc dělat, tak se malému víc věnoval, hodně mu to prospívalo 🙂 ale potlačoval to v sobě...jak jsme se přestěhovali tady, začal makat a začalo se to zintenzovat, že makal čím dál víc, ted s tou stavbou je to ještě horší, je jak smyslů zbavený až bych řekla, že mu s toho hrabe, na nic jiného nemyslí, nic jiného neřeší, telefonuje s dělníky a vše obstarává kolem, připadá si poměrně dost důležitý, tvrdí, že ta práce ho baví víc než stavil na baráčku u nás. Radíte mi, že mám za ním přijít, to se párkrát stalo, někdy se mu nedařilo tak mě poslal zpátky domů, aby nemusel vypěnovat..do toho baráku nevložím žádnou námahu, nikdo se mě neptal, prostě to vše domlouval se sestrou, kterou přemluvil stavit..ona by tam většinu času měla trávit a není z nedostatku času, buduje kariéru a má to stát na mě jo? Tak to Ne..nám taky nepomáhala, proč bych měla já ji, obzvláště, když se mi za zády vysmívá, že muž pro ni pracuje a já s tím nic neudělám, zobe ji přímo z ruky! Nehledě na to, že kvůli té stavbě, kterou nám byl čert dlužen máme velkou krizi! Přestáváme si rozumět... nemohu dávat vinu ji, ale z půlky určitě ano. Hlavně on by měl být ten co se mě zastane a řekne, že chce zrovna trávit čas s rodinou a ne na stavbě a hlavně, že tam nebude pořád, ale jen sem tam..nezakazuji mu stavbu, ale poslední dobou to dost přehání až mi to samozřejmě vadí. Místo toho, kdyby ten čas trávil a věnoval nám, tak je vše super a nepíšu sem. Chtěla jsem znát Vaše postřehy, náměty atd...ten odborník má něco do sebe, ještě si to nechám projít hlavou. Pokud bych začla řešit stěhování, tak nejdříve až v lednu. Ted před svátkama to nechci hrotit...tedy nechám tomu volný průběh, jestli se něco nezmění, ale moc v to nedoufám.
@misule55 Určitě sobec nejsem udělala bych mu co mu na očích vidím, ale bohužel on jaksi zapomíná na to, že nás má! O sexuálním životě ani nebudu radši mluvit, dřív zaspí únavou než, aby něco bylo..tak se už taky nesnažím. Dolézat mě už nebaví..a je to ten typ pokud za ním nepříjdu já, tak neobejme, nepohladí..takže pak nevím kdo je tu sobec..a jeho sestra bohužel taky, vidí to, že tam je pořád, taky by se ji to nelíbilo kdybych ji brala jejího muže a byl na stavbě pořád a chodil pozdě domů jen požrat..je vůči tomu lhostejná a sobecká. Nechci být zlá to ne..ale mám takovou zkušenost.
Míšo, já bych řekla, že jsem nekonflitkní člověk a nerada se hádám, řekla bych, že jemu spíše začíná hodně věci na mě vadit..např. neumyté 2 talíře, nebo, že nejsou v myčce, pár drobků na zemi atd, hledá už chyby, věřím, že u druhé by je nehledal, jak se říká české pravdivé přísloví říká "nové koště dobře mete" a je to pravda, druhé by dělal co by na očích viděl a hlavně by se vyvaroval chyb co dělal v minulosti, věřím v to, jen je škoda, že se nesnaží je obcházet se mnou...Nejsem na něj, když příjde z práce protivná, ani nepříjemná, pouze nejsem nadšená s toho, že ho nevidíme, to mi bere náladu z úst..jak s partnerem netaháš za jeden provaz je to o ničem. Tys měla taky problém s přítelem jak píšeš, že ti trvalo najít přijatelný kompromis?
Když jde do své práce pomalu mi neřekne ani Ahoj, kdybych mu to neřekla já, tak jaksi zapomene, je úplně myšlenkama jinde (připadá mi, že na stavbě) a to mě taky celkem mrzí..holky dává Vám Váš chlap pusu než jde do práce? Já vím jsou to takové detaily, ale ty taky potěší..on nedá ani když jde do práce, ani když z práce příjde..nepotrpím si na to, ale neurazilo by to.
Upřímně, ja bych to nerozdychala ani měsíc, už bych byla dávno pryč...já mám v tomhle muže naprosto úžasného...ale je pravda, ze na druhou stranu se snažím, aby domov byl opravdu domov, kam se rád vrací ☺ Jo a také jezdí pomáhat na stavbu bratrovi, když chceme být s ním, jedeme také ☺
@duetka01 je to stavar svou praci miluje, na vsechno jsem byla vzdycky sama. Hrozne jsem se trapila, nadavala, prosila, ignorovala..cim vic jsem chtela tim vic to neslo...nakonec odjel pracovat do nemecka, ja si uvedomila,ze mi moc chybi. Ted v zari jsem nastoupila do prace a hrozne se mi ulevilo, uz ho neresim...domluvili jsme se, ze pokud se mezi nami do konce roku neco nezmeni jdeme od sebe...oba se snazime kvuli maleho, konecne zacal i on neco delat. Tak uvidime .Chce to hodne mluvit, domluvit se, co je pro kazdeho dulezite. Preju ti, aby jste se dohodli, kvuli syna...
nedovedu si představit vůbec vztah na dálku. Neuvažovala jsi, že se za ním přestěhuješ a budete spolu? Přeci rodina má být pospolu a ne každá v jiných končinách..připadá mi jak by to udělal bezhlavě, neuvažoval nad tím co se může stát a že se odcizíte? Nebo, že si někoho najdeš a hlavně to udělal ze sobeckosti aniž by na tebe myslel. Kdyby tě snad miloval, tak to nedopustí, práce je i tady dost sice méně placená, ale je! Hlavní je, že neuvidí své dítě růst a nezažije s ním jako chlap všechny ty radosti i starosti. Třebas mu to dojde, že čas již nelze vráti zpátky, místo Německa mohl mít práci v česku a být Vám nablízku a radši věnovat péči o dítě společně a nenechávat vše jen na tobě. Moc se spoléhá. Troufá si.. Moc tomu nedávám velkou šanci, pokud zatneš zuby, tak jen kvůli tomu, že vás snad dobře zaopatří a že máte spolu dítě, tak ten vztah jaksi taksi vydrží, jinak byste už asi spolu nebyli jak my. To jediné nás pojí ještě dohromady.
dítě.
@duetka01 no on uz je jednou rozvedeny, syna vidava minimalne. Jel tam kvuli dluhum, ktere nadelal v podnikani. No clovek si zvykne na vsechno, ja uz na neho byla alergicka, ale nehodlala jsem ten vztah vzdat. Dala jsem.do toho opravdu hodne, ale ted uz jsem rezignovana. Ted je to jenna nem, ja to bez nej zvladnu, to uz vim. Prosla jsem si posledni mesice nejtezsim obdobim v zivote a sama, takze tak. Uvidime, jak se k tomu postavi...ja mam jasno, nezmeni se, odstehuje se.
Na jednu stranu te chapu, na druhou stranu vim, ze to muze byt jeste horsi.
Nikdo do vaseho vztahu nevidi, pokud ale mezi vama neni laska a ucta, asi to vyznam nema.
Ja si treba neumim predstavit, ze bude maly bez taty, i kdyz bez neho prakticky je...uplna rodina je pro me strasne moc dulezita.
Ja nevim, jak u vas, ale pritel byl workoholim a takovy rekneme chladnejsi a neempaticky typ vzdycky, jen to clovrk, kdyz je zamilovany nevidi a casem se ty predstavy rozchazi vic a vic, to je alespon nas pripad. Byl takovy vzdycky, jen mi to tehdy nepripadalo jako problem 🙂 Ale zase sex mame dobry, aspon neco ;)
Kdyz nebyla stavba baraku hodne zas byl na nasem kde makal, ale zdalo se mi ze mel vic casu pro nas, kdyz bylo potreba neco zaridit, nebo zajet byl vic pri ruce. Ted si musim vse resit sama ostatne jak bych ho nemela...a kdyz zas byl doma a nepracoval, tak lezel u bedny s pivem a ovladacem v ruce, misto toho, abychom neco podnikli. Proste na to neni. Velmi zridka jsme si zajeli v ne na nejaky vylet to bych spocitala na jedne ruce. Jinak porad dokola jen bazeny, zadne jine zajmy a to jsem mu mohla navrhnout co chtela vzdy to odmitl.
@misule55 Podle mě je to začátek konce, akorát časově, kdy se tak stane. Přeci se nedá žít jen s toho, že máš s chlapem dobrý sex. Měla by tam být harmonie a pohoda, především láska a porozumění. Hlavně co píšeš, že jsi na něj byla alergická. Myslíš, že se tvůj postoj k němu nějak změní, když se přestěhuje z Německa zpátky? Jak k tomu přistupuje tvůj syn, že tatínka nevidí? Taky nejsem toho názoru rozdělovat rodinu, ale pokud není zbytí..takhle život opravdu dál nejde žít v nefungujícím vztahu a aby v tom vyrůstaly ještě děti.. a tebe obdivuju, já musím mít chlapa poblíž, to bych asi nedala..může to fungovat za předpokladu nějaké předem stanovené dohody, nějaké důvěry..ale musíš řešit co, když se natrvalo vrátí zpátky domů zase si polezete na nervy? Tvrdíš, že je pro tebe rodina důležitá, vztah na dálku nemůže takto dlouho fungovat jen na oko kvůli malému. Taky do toho nevidím. Co vlastně po něm vyžaduješ, když jsi psala, že si myslíš, že už se nezmění? Ze by taky něco přehlížel co by měl řešit? Přesně jak můj chlap...
@duetka01 nezmeni, bavimw se o tom, ze se s nami netravi cas od narozeni mleho, zmena je vzdycky par dni...divej, ja mu dala sanci.do konce roku, je jenna nem,jak ji vyuzije. Ja musim mit 100 procentni jistotu, ze delam dobre, at tak nebo tak. Navic zrovna pred Vanocema se mi nechce resit rozchod. Maly ma 2.5 takze to asi uplne nevnima, ale tatinka ma rad. Mame za sebou narocne obdobi, umrel mi v zari tata, nastoupila jsem do uplne nove prace, maly do skolky a zjistila jsem, ze vsechno zvladnu i sama 🙂 Takze at se rozhodnes zustat nebo odejit zvladnes to. Zkuste tu poradnu, nauci vas spolu komunikovat.
Podle mě takový člověk se nikdy nezmění, je to v něm, akorát to může potlačovat, nachvíli se snažit a pak zas to pojede ve starých kolejí jak byl zvyklý, pokud mu nepříjde přirozené s Vámi trávit čas a s malým a příjde mu to normální, tak takový vztah dlouho nevydrží..děkuji za radu té poradny, ještě si to promyslím, jestli vůbec chci a má cenu bojovat za náš vztah, je takový paličák, že nevím jestli by mu poradna prospěla, možná ano..jak se říká vše je jednou poprvé a má se zkusit, že? Co vy a poradna, když jsme u toho? Nedostala bys ho tam? Věřím, že když bych odešla, tak začátky jsou hrozně těžké než se vše ustálí a dá do normálu a pak mi to nepříjde a pak si budu tlouct ještě, jak jsem to tak dlouho mohla vydržet, že jsem neprchla ještě dřív :D že jsem byla hlupá. Chci se zeptat posílá ti přítel alespon nějaké penízky at se máte v Cesku líp? Jestli ti dává na malého nějaké penízky. Jak často Vám volá s toho Německa?
@duetka01 No, když to tak čtu, tak koukám, že jste si navzájem nevyhovovali snad od začátku. Každý jste jinak založený - ty bys něco podnikala, on max bazén a televizi... Obdivuju, že jste to spolu takto vydrželi bez problémů tak dlouho. Ale chápu, že jsi byla spokojenější, když měl víc času na tebe a malého. Na druhou stranu změna od gaučáka s pivem u televize na pracanta (až workoholika) úplně negativní není. Já bych tedy snesla spíš toho workoholika, než chlapa, co se jde po příchodu domů válet k televizi. S tímhle by se dalo pracovat. Možná by mu v té poradně pomohli otevřít oči a najít nějaký přijatelný střed.
Jinak ještě se vyjádřím k těm vztahům na dálku - určitě to fungovat může. Znám několik párů, kde žena žije s dětmi v Čechách a manžel jezdí za prací do Německa a vrací se třeba jednou za dva týdny na víkend. Všude to tedy je na dobu určitou a hlavně kvůli penězům - aby byla dřív splacená hypotéka, aby něco našetřili. Ve všech případech s tím souhlasili oba partneři, a ve všech případech to klape. A to i když chlap přijede domů a za ten víkend musí stihnout ženu, děti, nutné práce kolem domu a třeba i návštěvu příbuzných či přátel. Ale u všech těchto rodin vidím to, že chlap jde třeba posekat trávu a u toho mu asistujou děti a on se jim věnuje vlastně při práci apod.. U jednoho páru to funguje dokonce tak, že ona s dětmi jezdí na ten jeden víkend, kdy zůstává v Německu, za ním. Ostatně já jsem se svým mužem taky několik let vedla vztah na dálku, a nebyla to zas taková hrůza, ale to ještě nebyly děti, takže trošku jiná situace...
jinak jak to tak čtu, tak s těmi Vánocemi to vidíme stejně, dáváme si na čas, jestli se ti naši chlapáci změní a budou chtít pro nás zůstat. Taky nemám náladu něco řešit přes svátky, když tak až po nich :D jsem zvědavá jak to u Vás dopadne, pak si dáme vědět ju?
@hanih máš ve všem naprostou pravdu, sama se divím, že jsme to spolu tak dlouho vydrželi, asi tím, že mi dával převážně pocit jistoty a zázemí, že byl vyrovnaný a dospělý pro rodinu. Jinak jsme si často vyměnovali názory, hádali se a žrali se jakož to rozdílné povahy. Taky mě to nebaví a to bych řekla, že jsem nekonfliktní typ. Jinak on je ve znamení Stíru a já jsem Vodnář, tyto dvě znamení mohou být spolu pouze za předpokladu přátelského vztahu. Já jsem ten tahoun a akční typ, on bohužel na to není. Radši věnuje čas práci, kde jsou za ním vidět nějaké výsledky (jeho práce je i koníčkem) když je např. zima a té práce venku tolik není, tak se z něho stane druhý typ a to je gaučák ležící s pivem u televize. Ostatně, když se ted brzy stmívá končí práci např. v 17 hod pokud nemá odpolední směnu, to pojí, pustí televizi a je to to co v zimě...takže pořád dokola..místo něčeho záživnějšího...nevím jestli chci do poradny, když vím, že to podnikání, výlety, být s námi jako s rodinou u něj nezměním, spíše by mohl omezit tu práci to vidím jako plus, že bych možná u odborníků docílila.
Jsme prostě rozdílné povahy a já zjištuji čím dál více, že se necítím být vedle něj štastná, svazuje mě to a hodně trápí..dost jsem si už s ním vytrpěla a probrečela večery přemýšlením o nás dvou, on je víceméně v tomhle chladný což mě mrzí. Myslela jsem, že se to může zlepšit kvůli malému, ale on jako dítě neviděl v rodině lásku a klid tak ji dává málo najevo, spíš tedy vůbec.
na druhou stranu mám jistotu v tom, že pokud sama s toho vztahu neodejdu, on mě nevyhodí (už z důvodu, že by se cítil viný)..tak se nic nezmění a bude to pořád ve starých kolejích a budu se trápit..v tom mám tedy velkou jistotu.
Ja poradnu navrhoval x- krat, vzdy tp bylo smeteno s tim, ze pn zadny problem nema. Ted uz se tam nechce mi, navic casove nejsme schopni se domluvit. No penize nic moc, vzdycky spolehal na to, ze ja mam. Jak to pisu, tak se sama stydim ta to, jake ho mam idiota, ani cas ani penize ani nic :D Ale uz to beru s humorem a doufam, ze potkamnekoho, kdo nas bude mit rad a bude s nama chtit byt 😔
Míšo, takže sis vlastně na vše zodpověděla sama, takže už jsi to víceméně zatratila, jasně rozumím ti, to by asi po tvé zkušenosti udělal každý! Rekni mi jak se chlap, který vydělává v Německu těžké peníze může spoléhat na tvé peníze? Nároky, bydlení, jídlo, potřeby jsou drahá věc..sama se musíš hodně uskromnit, abys od výplaty k výplatě vůbec vyšla, jako nejrozumnější východisko vidím, když mu malého budeš dávat přes víkendy nebo jak dojede z Německa a pozná, že se bude muset starat bez nějakých řečí, jinak si uzavře před malým nadobro dveře..jinak mě tak napadlo, proč nezažádáš alimenty? To se procentuje, dle mého by ti udělali pěkný výměr, když nyní pracuje v tom Německu, at se máš alespon dobře, když není s Váma a bere Váš vztah na lehkou váhu...
@duetka01 jj uz mam nejakou dpbu sepsany navrh. Jak.jsem psala, cekam do konce roku, s cim prijde, jinak jdeme od sebe. Problem je asi ve me, nam nic nechybi, ja vydelam dost na to, aby jsme se s malym meli dobre, bydleni mame levne, takze to zatim v pohode zvladam. Nejake penize nam samozrejme dava, ale zadny zazrak to neni.. No uvidime, jak to dopadne.
počkí to máš jakože sepsané na papíře pro něj? Jak se k tomu staví? Mluví o tom? Udělal zatím něco málo pro zlepšení Vašeho vztahu? Hlavně se na takovém vztahu dobře pracuje, pokud je ti partner nablízku, takhle na dálku mu můžeš diktovat pravidla, ale je to stejně k ničemu, on má svoji hlavu.
@duetka01 Nechala sem si to napsat pravnikem. Pritel o tom vi. Co se zmenilo? Nic moc, je fakt,ze vzhledem k dluhum moc nemel na vyber. V prosinci,ale nastupuje do nove prace v CR, ja uz ale nevim. Kazdy jsme si zvykli na svuj zivot, jsme oba zahlceni povinostmi. Chtel posledni sanci, neumi si predstavit, ze by prisel o dalsi rodinu, ja s nim ale s litosti byt nemuzu. Porad ho mam rada, coz nas drzi,ale pomalu to vyprchava, takze zalezi jen na nem, zda na sobe dokaze pracovat a utridi si priority 🙂 Uprimne sama sobe se divim, ze s nim jeste jsem po tom vsem, ale kdyz uz ma clovek dite, je to sakra tezke rozhodnuti.
@duetka01 a stejně jako některé uživatelky by mě zajímalo, jak jste tedy trávili čas předtím, než se stavěl váš dům nebo sestřin.