• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Proč není otcem, kterého jsem chtěla pro naše miminko?

6. září 2010 
Ahoj.Nevím,zda je to ještě zbytek poporodní deprese,ale připadám si opuštěná.Manžel a otec mého dítětě,jak mu teď říkám byl přítomen u porodu a když TO viděl,připadalo mi, asi tak 2-3 dny,že nám začal krásný milující vzah.Jenže uplynul týden a vše se vrátilo zpět do zajetých kolejí. Neváží si toho,že zvládám péči o miminko,domácnost,atd.Bere vše jako samozřejmost.Sliboval,že bude minimálně koupat a dnes není schopen,ani po koupeli odnést vaničku.Sedí jen u TV a čas strávený semnou a našim synem si musím zasloužit.Sex jsme spolu měli naposledy asi před 3 měsíci.A nevypadá to,že by se to mělo změnit.Neustále slyším jen,že bych se měla krotit v jídle,že po 6ti nedělí musím začít cvičit,protože on nechce mít tlustou ženu,atd.Je mi to líto,ale víc mě bolí,že s naším synem není tak,jak by si on zasloužil.Už na něj byl i zlý.Možná jsem toto téma načala jen proto,abych to ze sebe mohla vypsat.Promiňte.
24. čer 2010 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Neomlouvej se protože neni za co je to smutný že se synovi nevěnuje jak by si malý zasloužil ale je to pro něho taky změna byly jste sami dva a najednou máte prdolku.
24. čer 2010 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Bohunko!Nikdy jsem nechápala proč se lidi rozcházej,když jsem jim narodí miminko :dizzy_face: Pochopila jsem,až když se narodila první dcera :unamused: Měla jsem stejné pocity jako ty.Nezoufej,může být hůř :angry: Někteří chlapi příjdou děťátku na chuť až začnou chodit,mluvit apod. Je dobré pokud to jde,chlapa zapojit.Musíš mu ale konkrétně říct,co po něm chceš. Co se týče vztahu mezi Vámi,je to pro Vás oba velká změna,těžko se radí :fearful: každej je jinej a nikdo do toho nevidí. Někteří muží to nesou těžce,mají pocit,že se věnuješ více dítěty,něž jemu.Otázka sexu je to samé,můžeš mu po porodu přijít nepřitažlivá,nebo já nevím co,hlavně se nenech zdeptat!Mě mohlo šlehnout,když jsem lítala okolo malé,úklidu,prádla apod a pan manžel seděl u TV a v naprosté pohodičce :grinning: Důležité je mít to s kým rozebrat a tady na koníkovi můžeš písat a písat :fearful: :sweat_smile: :sunglasses: Měj se a směj se :grinning:
24. čer 2010 ve 23:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Můj manžel je rád,když ho neotravuju,když má doma vařeno a tak nějak v rámci možností naklizeno.Rád nerušeně sleduje TV,protože on přeci chodí do práce a tak má právo si odpočinout,než do ní zase půjde.Nepřitažlivá 100% jsem.Připomíná mi to denně.Názor,že otcům trvá déle,než je děti začnou "bavit" jsem už slyšela,ale připadá mi to šílený!Proč si tedy dělají děti?Stanovili jsme si pravidlo,že ho bude ob den koupat,ale i z toho sešlo.
25. čer 2010 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bohunka1985 my sme na tom byli podobne-teda az na to ze mi muj muz nepredhazoval ze sem tlusta-to by si vazne nedovolil.. a ze ted tlusta vazne sem-o proti tomu jak sem vypadala pred malym... :grinning: cvicim ale kila nejdou dolu ani za boha... Muj muz to nekomentuje.. :wink:
ted muzu rict ze uz je vsechno v pohode,ale ze zacatku to byl taky mazec..
Pritele zacal Danecek "zajimat" asi az zacal lozit po ctyrech..a ted kdyz uz beha je to super tata!! a super chlap! :wink:
myslim ze nejakou krizi si po porodu projde kazdy..budu vam drzet palce.
A k prebalovani a koupani... no... muj nazor je takovy ze od toho sme proste doma aby sme to delaly,nepripadam si jako otrok a nevadi mi to-naopak bavi me to-pritel to nedela.. prebaloval parkrat..koupal jeste menekrat...
A pokud po muzi neco chhces rekni mu to na rovinu-oni sou nekdy tupci a naznaky vazne nechapou... :wink:
25. čer 2010 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
25. čer 2010 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
bohunko, neviem ako máš staré mimi, ale asi ste ešte malinkí?? To sa stáva a fakt niektorí chlapi prichádzajú na chut miminku až ked su miminká vačšie.. Ja som ten problém nikdy nemala, naštastie mi tata vždy pomáha /teda ked nie je v práci :angry: / ale ovela sa to zlepšilo ked malá trošku povyrástla, začala liezt,chodit,blabotat a proste viacej vnímat svet. Dovtedy akoby nevedel čo má s nou robit :grinning: Budem držat palčeky aby to bolo prechodné obdobie
25. čer 2010 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja myslim,ze tohle si ve vetsi ci mensi mire zazila snad kazda z nas, holt to tak je. Ale to ze by mi vycital jak vypadam, to bych teda asi dost supela

u nas to bylo taky tak, s malou si zacal vic rozumnet,az kdyz s ni proste byla prca
25. čer 2010 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo chlapíci jsou prostě chlapíci... Mužský mi malého (půl roku) hlídá stylem, že ho má u televize na klíně a houpe nohama :grinning: :grinning: :grinning: . Když ho občas napadne, že pojede ven s malým sám, tak mám strach, za jak dlouho se vrátí. Bere to přes kamarády a machruje, jakého má syna... a tím bych řekla, že až na občasné přebalení malého jeho pomáhání zatím končí. Někdy chodí z práce domů pozdě a tak se pak většinou jen koukne na malého, když už spí. Ale miluje ho :sweat_smile:.
Asi je to změna prostě pro oba. Ženská je najednou zapřažená ve dne v noci a mužský cítí, že musí zabezpečit rodinu a večer pak relaxuje u TV.
Děťátka ale tak hrozně rychle rostou, že mu malý za chvilku sám přikáže a ukáže :dizzy_face: , co chce od táty.
S tou tloušťkou - no to by si mužskej teda nedovolil. To je sprostý!!! :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes:
25. čer 2010 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
bohunka, já si taky myslím, že je šance, aby se to zlepšilo, až prcek bude větší. většina tátů neodolá, když začnou říkat TÁTA, když se sami dožadují jeho pozornosti nebo se přijdou pomazlit, ted to chce asi hodně trpělivosti, překonat to piplací období a manžela prostě racionálně zaúkolovat , ale hezky, aby měl pocit, že je důležitej, klidně mu řekni, že něco nezvládáš, že potřebuješ pomoct s tím a s tím, aby přesně věděl, co se po něm chce, oni náznaky neberou, nevidí nám do hlavy.mají jiný způsob uvažování. to, co si myslíš, mu narovinu řekni.
držím palce, at se to zlepší :wink:
25. čer 2010 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to musím na 1000% suhlasit s berenikou - chlapi maju iný sposob uvažovania a musíš im na rovinu povedat čo ta trápi a s čím potrebuješ pomoct. Preeeesne toto mi stále opakuje ten moj že ho musím pekne zaukolovat a povedat mu čo potrebujem, pretože on mi nevidí do hlavy. Preto nam to tak fajn doma funguje :dizzy_face: Stačí mu povedat že je treba malú okupat a už ju aj berie do vodičky, že jej treba dat papat a už ju dáva do stoličky aby ju nakrmil :wink: proste presne po lopate mu povieš čo treba :grinning: a on sa cíti strašne užitočný a nápomocný
25. čer 2010 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuji Vám. :slight_smile:
26. čer 2010 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@germik :wink: , a vůbec to nemá co dělat s inteligencí, s rozumem (manža je chytrolín, šachista a přmejšlivec)...nevěřila jsme tomu, ale ted to vidím, mají jinak nastavené vnímání.....prostě když třískám s nádobím, vrčím mixérem a remcám, nenapadne ho samotného, že jako asi mám celkem co dělat a mohl by se s malým jít vycachtat, stačí říct miláčku, nestíhám, zachraň mě, vezmi vykoupat prcka.. a je to. stejně tak když je něco děsně zajímavýho v tv - ted třeba ten bzučící fotbal, a já potřebuju něco vyřešit, nemá cenu mu do toho hučet. přijdu, jasně řeknu - jenom se chci zeptat, jak to ta to...a odejdu. žádný náznaky, zavádění hovoru, rejpání....já mu ten fotbal přeju :grinning: . prostě se na ně musí jasně, stručně, polopatě a pak hoooodně chválit - jako děti:slight_smile:))))

bohunka, tak to zkus, bude si připadat důležitě a třeba ho to bude bavit víc...
26. čer 2010 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 :slight_smile:) napsala jsi to opravdu moc hezky a výstižně :slight_smile:)
26. čer 2010 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lura dík, to praxe mě naučila :wink: :wink: :wink: . odpadlo pár zbytečných - i když jen drobných - konfliktů.
26. čer 2010 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
berenika39 - máš naprostou pravdu - nějakému "divadelnímu" představení chlap prostě nerozumí - chce to jasně a zřetelně říci a pak pochválit :slight_smile:
26. čer 2010 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nás to bylo úplně stejný!!!!Můj chlap byl se mnou u porodu,říkal mi vtipy u kontrakcí a prodejchával je se mnou.Pak mě s láskou držel za ruku když jsem únavou a bolestí omdlívala a byl u toho,když tam přišel doktor a řek že to musí ven akutním císařem.Nebyla jsem na tom nejlíp s dýcháním a už jsem skoro nevnímala a malé se ztrácely ozvy.Stál tam na chodbě a brečel,pak byl mprvní koho jsem viděla když jsem se vzbudila z narkózy.myslela jsem,že teď bude mít naše malá tu nejlepší rodinu.Ale ani omylem.Vůbec jsme si nerozumněli a o sexu nemohla být vůbec řeč.Zřejmě to bylo tím ,že byl u porodu do doby než mě odvezli na ten op.sál.od tý doby říkám,že chlapi k porodu nepatřej.A pak taky ta poporodní deprese z tý změny životního stylu.Já jsem si najednou připadala,že už do smrti budu jen kojit a přebalovat.Taky se mění ty hormony v těle,z toho mi teď šíleně padaj vlasy.Ale všechno špatný je pro něco dobrý,sice mi padaj vlasy,ale těhu hormony jdou pryč a my si konečně začínáme užívat to že máme společný miminko na který jsme čekali 4roky a je po IVF.
26. čer 2010 ve 23:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
možná proto na ně ty trochu větší děti tak fungujou - řeknou TÁTO DEEEEEM TÁÁÁM..... no a jde se ... :wink: :wink: :wink:
26. čer 2010 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel byl taky u porodu a o dceru se od mala staral, já si totiž myslím, že ten vztah se vytváří právě při těch činnostech jako je krmení, přebalování, koupání apod. Je fakt, že jsem taky mu kolikrát musela říct 2x ať jí jde přebalit a ze začátku jsme se dost hádali, než jsme všechno doladili. Stejně mi ale přišlo, že mi třeba nepomáhá dostatečně a že má víc volnýho času apod....Teď ale je malý 1 1/2 roku a vztah maj úžasnej - já si u malý držím čestně 2. kolej :slight_smile: Je prostě fakt, že ten vztah se vytváří časem, čím je dítě větší, tím je to lepší. Já jsem taky tu lásku získávala postupem času větší a větší...
Druhá věc je ty keci ohledně vizáže - to bych teda asi neunesla. Já jsem si vždycky na vzhledu zakládala a po porodu bylo hodně těžký si zvyknout na strie, povadlý prsa, vytahanou kůži na břiše, křečový žíly, různý kožní projevy apod. Taky jsem musela zhubnout 20kg. Když jsem si ale pořád stěžovala, tak mi manžel vynadal, že máme krásný zdraví dítě a to k tomu prostě patří, jestli mám jako pocit, že mi to za to nestálo, když se s tím neumím smířit. A má pravdu, stálo to za to a brzy bude stát znovu.
27. čer 2010 ve 12:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
helcah - přesně tak, ten vzhled po porodu za to krásný děťátko rozhodně stojí. Striím na bocích jsem začala říkat "čárový kód :grinning: " a už to nevidím tak černě...
27. čer 2010 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@helcah Tvého manžela Ti můžu jen závidět :slight_smile:
Mě dnes ten můj uhodil proto,že jsem mu řekla,že cvičit začnu po 6ti nedělí,ale aerobik to opravdu nebude,protože si neumím představit,že bych s mýma prsama č.5 měla někde hopsat a do plavání se mi taky moc nechce,protože i jemu se nelíbí moje fialové břicho plné strií-stále mi ho předhazuje.
Malýmu je více jak měsíc a můj sen o tom,že manželství se s miminkem změní k lepšímu min o 150% se pomalu vytrácí....
27. čer 2010 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bohunka1985 To se mi teda přestává líbit. Pokud by to mělo pokračovat, určitě se podívej na stránky nějaké organizace, Bílý kruh bezpečí například. Také na idnes je poradna pro lidi, které týrá partner. Kontaktuj někoho, kdo ti poradí, co dělat. Je důležité, abys věděla, že on nemá právo tě žádným způsobem fyzicky napadnout, nemá právo tě ponižovat, shazovat ani jakkoli deptat. Možná máte jenom krizi po narození mimina, ale jestliže tě uhodil tak překročil červenou čáru, to se prostě nedá tolerovat. Navíc jestliže je zlý na malýho, tak bych okamžitě začala jednat. Dej mu jasně najevo, že takhle se k tobě chovat nemůže, ty jsi mu porodila dítě a zasloužíš si jeho uznání, pomoc a lásku. Čím déle to budeš snášet a omlouvat, tím to bude horší.
27. čer 2010 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bohunka1985 :confused: :rolling_eyes: :rolling_eyes: Uhodil?!!? A ještě kvůli takový prkotině??!! To už mi nepřipadá jako "normální" chlapská "poporodní" deprese, která se srovná, až si chlap zvykne. Nejsem psychlog, ale když tě uhodí jednou, uhodí i podruhé... A jak se chová k malému, nebojíš se , že ho bude taky bít?
27. čer 2010 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bohunka1985 : jestli kojíš, tak s tím cvičením opatrně, ať nepřijdeš o mlíko!! Ale tvůj manžel, je s prominutím debil... :rolling_eyes: Tvůj sen je nereálnej...respektive nereálnej ve vašem případě...pokud to už před tím stálo za prd, tak teď to bude jen horší, zvlášť když se k tomu staví takhle... :stuck_out_tongue_closed_eyes: ...by potřeboval proplesknout chlapec... :angry:
27. čer 2010 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bohunka1985 Holka, tak to je šílený!!! :frowning2: :frowning2: :frowning2: Opravdu tě uhodil kvůli takovéhle blbosti?!?!? A pokud už byl i zlý na malého - je mi z toho zle. To musíš opravdu začít řešit. Opatrujte se s chlapečkem, jak to jen jde.
27. čer 2010 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja nevim.. treba jde vazne o nejaky druh "poporodni deprese" u chlapa..
Samozrejme ze te uhodit nemel! :angry: myslis ze bys ho nedostala k psychologovi? nebo do nejake poradny? treba by vam dokazali pomoct.....
27. čer 2010 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
bohunko, tohle se nesmí opakovat, doufám, že to víš. vztáhnout ruku na ženu prostě nesmí. kdyby se to nějak horšilo, fakt bych byla pro najít nějakou únikovou cestu, bylo by dobrý mít v záloze pomoc rodičů, pokud to jde, nebo kamarádku, místo, kam můžeš vypadnout, pokud by se takhle choval. nesmí ti ubližovat, psychicky se to blbě dokazuje, a fyzický násilí je to poslední, co si může dovolit. věř, že bez takovýho chlapa, co bije ženskou, ti bude líp. zasloužíš si slušný zacházení a úctu. nejsi služka.
27. čer 2010 ve 22:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak co se týče péče o miminko nebo pomoc v domácnosti, tak u nás to bylo docela podobné, můj manža se v tomhle moc nepřetrhnul. Ale jak píše Berenika, je potřeba si prostě o to říct,ty chlapy to samotné nenapadne :stuck_out_tongue_closed_eyes: Takže když potřebuju s něčím pomoct,příjdu, řeknu a je to :grinning: O dcerku se začal taky víc zajímat až tak kolem ročku,kdy už začla capkat,trošku mluvit,prostě už s ní byla větší zábava než s ležícím miminkem...Teď u syna je to vlastně taky stejné,já koupu,přebaluju,....,ale manža se zas třeba postará o dcerku. Takže si nestěžuju.
Co bych ovšem nezkousla jsou ty narážky na postavu :angry: To jako čeká co, že měsíc po porodu budeš vypadat stejně jako před těhu?? :angry: Proboha,tělo se ti měnilo 9 měsíců, a stejnou dobu se ti bude zase dávat dohromady, to by měl vědět, jinak je to fakt omezenec,hnát tě do cvičení tak brzy,a ještě aerobic,no to bych ho poslala s chutí někam :stuck_out_tongue_closed_eyes: Navíc pokud kojíš,tak stejně nějaká větší fyzická aktivta nepřichází v úvahu a cvičení přímé břšní svaly taky můžeš až nejspíš po 6nedělí. Taky se chystám pomalu začít cvičit, váhu mám sice stejnou jako před těhu,ale potřebuju zpevnit bříško a zadek.Ale přehánět to rozhodně nehodlám,manža je spokojenej, prej vypadám úžasně a co bych chtěla když mám 2 malé děti :wink:
Určitě si ale nenech líbit to že tě uhodí nebo je hnusný na malého!!!!!!! Tohle se prostě nedělá a od něj je to teda pěkně podlé a hnusné. Takového chlapa bych nechtěla i kdyby to byl jediný na světě,radši bych byla s malým sama. Co pomoc rodičů,kamarádek,ty by tě podpořily ne??? Rozhodně tohle nenech jen tak!!!
28. čer 2010 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bohunko podle mě neexistuje důvod, aby chlap svou manželku uhodil a už vůbec ne pár týdnů po tom, co mu porodila dítě. Já bych v tvém případě navštívila jeho rodiče a všechno jim to řekla, zrovna tak svým. V první řadě se obrať na rodinu, nestyď se, oni mají největší moc s ním něco udělat. A pokud to nepomůže, určitě bych přemýšlela o tom, že ho opustím. Manžel by potom měl povinnost Vás oba vyživovat tak, aby si s ním měla stejnou životní úroveň. S tím by Ti poradil právník - tuhle situaci řešila moje kamarádka. Pokud by ses rozhodla se s ním rozvést a on k Tobě byl stále hrubý nebo ještě hrubší, tak bych doporučovala zavolat policii nebo zajít k doktorce na prohlídku. To už zacházím hodně daleko, ale bohužel nejsi první, koho znám v této situaci. Já jsem toto zažila ze strany nevlastního otce a věř, že dětem je líp pouze s maminkou, bez takovýho tyrana.
Jinak se striemi se toho moc nenadělá, ale pomohl mi ultrazvukový přístroj, na který jsem chodila k doktorce na kožní. Je to ale dost drahý, já jsem platila 500 za jedno sezení a je jich potřeba tak 5 na každou partii. Ne že by zmizely úplně, ale rozdíl je to markantní. Hlavně nejdou cítit na dotek, vyrovnalo to ty hluboký jizvy. A jinak ony Ti hodně vyblednou, ze začátku vypadá všechno hůř.
Jestli kojíš tak je fakt, že aerobní cvičení se nedoporučuje - mimo to já jsem chodila i několikrát týdně na spinning nebo aerobic a ke zhubnutí mi to nepomohlo, paradoxně jsem hodně hubla pravidelnýma procházkama s kočárkem.
28. čer 2010 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Helcah-děkuji Ti za tvé rady.O tom,co se u nás doma děje ví jen moje mamka s taťkou, ale prosím je,aby mu o tom neříkali, protože bych měla ještě větší peklo. Navíc on tvrdí, že co se doma uvaří,má se i doma sníst.
Co se týče rozvodu, už jsem o tom přemýšlela, jenže říká,že mi vezme moje miminko, že ze mě udělá blázna a oni mi ho po rozvodu nesvěří. A navíc máme hypotéku.Je to šílené!!!
Ohledně mojí váhy.Před těhotenstvím jsem vážila 76 kg, přibrala jsem na 94 kg a dnes mám 79 kg. Jsme silnější, přiznávám, že se nevejdu do spousty oblečení, ale jsem opravdu tak ošklivá a odpudivá, že si tohle zasloužím?Proč jsou chlapi, takový ...
28. čer 2010 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bohunko ještě k prvnímu mému příspěvku a tvé reakci na něj - takového chlapa nemusíš závidět :wink: ale může tě to podnítit k myšlence, že s takovým chceš taky žít a časem si ho určitě najdeš. Život utíká strašně rychle a měly by tudíž převládat ty dobré vzpomínky, aby si člověk ve stáří nemusel zoufat, jak ho celý promarnil a všechno by vrátil zpět. Nehledě na to i tvé dítě si zaslouží pěkné dětství. Když jsme s manželem měli po narození dcery takovou menší krizi (byl hrozně neštastnej v práci), tak jsem se zařekla, že kdybychom se v budoucnu měli často hádat nebo na mě byl sprostej, tak se radši rozvedu, aby toho dcera nemusela být svědkem. Manželovi rodiče se také hádají a otec matku oslovuje výrazy krávo, kur.o apod. takže manželovi to nepřišlo až tak hrozné a musela jsem mu hned na začátku vztahu naznačit, že když se toho bude dopouštět tak ho opustím. Naštěstí jsme spolu už deset let a žádné takové výrazy se neopakují. A tak se bojím, že když toho jsou děti svědkem, tak pak většinou si to holky nechaj taky líbit od svého muže nebo chlapy nadávají svým ženám. Není to samozřejmě pravidlem, ale může to tak být. Takže se víc soustřeď na malý, aby bylo spokojený a snad se to časem zlepší.
28. čer 2010 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 6
Tvůj příspěvek