Rady pro matku osmnáctiletého syna využívaného kamarády
Dobrý den,
prosím laskavě o radu, jak vyřešit situaci, která panuje u nás doma. Možná má některá z vás podobné zkušenosti s 18letým synem.
Žili jsme pohodovým, klidným životem až do doby, kdy se syn vyučil, dosáhl 18let a začal pracovat. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního. Pracovitost mu nikdy nebyla cizí, pomáhá otci při práci v lese, na rekonstrukci domu mi na zahradě. Už když studoval, přivydělával si o prázdninách na brigádách a vydělané peníze si spořil.
Žili jsme skromně, ale synovi nikdy nic nechybělo, snad jen motorku měl jeho kamarád lepší značku, než on, což pro mě nebylo až zas tak podstatné.
Jelikož ve firmě dost vydělává, koupil si z naspořených peněz BMW, sice ojeté, ale ve velmi dobrém technickém stavu. I když jsme mu chtěli polovinu financí přidat, z úspor, které jsme měli pro něj naspořené, tak to odmítl. Byl hrdý , hlavně před kamarády , na to, že si na to vydělal sám.
Tím však jeho šetření peněz skončilo, i když mu říkám, že by si měl spořit pro případ, že by nastala nějaká nepředvídaná životní situace a on je potřeboval. O víkendech se schází s kamarády a kamarádkami ze školy, z nichž většina ještě studuje ve velkoměstech. Na tom není až zas tak nic divného , jsou mladí, chtějí pobavit. Jen kdyby jim můj syn nedělal taxikaře a (benzín je v dnešní době drahý) a neplatil jim útratu na plesech apod.. Všichni velmi brzy zjistili, že se nechá využívat, tak proč by toho nevyužili ve svůj prospěch, že ?
Když mu vše říkám, ať není hloupý a nenechá se využívat , slyším od něj , že mu je osmnáct a že si může dělat co chce, je prý plnoletý.
Na domácnost mi peníze dává, co potřebuji, ale když mu řeknu, aby si šetřil, třeba na opravu domu, která ho zanedlouho čeká, tak odpoví, že si vše bude dělat sám a spoření nemá smysl, že prý peníze ztrácí na hodnotě.
Když se obrátím na manžela a prosím ho, aby si s ním sedl a rozumně si s ním popovídal a probral s ním přestavbu domu, poradil mu, jaký materiál pořídit, což si myslím, že by bylo rozumnější, než utrácet peníze s kamarády, řekne mi, že syn je dospělý a ví co dělá. On chce mít svůj klid.
Děkuji za každou radu, kterou mi napíšete, Pavla
Stručné shrnutí
- Mladý dospělý (18let) má právní právo disponovat vlastními výdělky a většina řešení v praxi počítá s tím, že rodiče nemohou dítě donutit spořit, ale mohou s ním otevírat věcné rozhovory o financích.
- Finanční možnosti, o kterých se v diskuzi zmiňovaly, zahrnují stavební spoření (stavebko) s potenciálně klesající státní podporou, spořící účet pro krátkodobou rezervu a investování do akciových fondů nebo ETF pro dlouhodobý výnos.
- Praktické intervence, které rodiče mohou udělat, jsou: požadovat přiměřený příspěvek na domácnost, část jeho příspěvků si sami odkládat/investovat a zajistit rodinu životní pojistkou pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Nejčastější otázky
Q: Jak rodič otevře téma financí s 18letým, aniž by jej odradil?
A: Doporučuje se mluvit věcně a bez poučování, uvést konkrétní příklady nákladů (např. cena nové sedačky nebo rekonstrukce patra) a ptát se na jeho názory; jeden návrh v diskuzi byl začít větou „neptám se tě proto, abych z tebe tahala peníze…, ale abych věděla, jak na to jsme“.
Q: Je dnes stavební spoření (stavebko) stále výhodné?
A: V diskuzi bylo konstatováno, že stavebko dříve bylo výhodné, ale zmíněna byla i diskuse o možném omezení či zrušení státní podpory; pro aktuální rozhodnutí se v textu doporučuje ověřit poslední informace o státní podpoře.
Q: Jaké investiční možnosti by měl zvážit mladý investor místo držení hotovosti?
A: V diskuzi se doporučovaly akciové fondy a ETF pro dlouhodobé cíle, kombinace dluhopisů a zlata pro konzervativnější horizonty a pravidelné rozložení vkladů (průměrování nákladů); u kryptoměn (Bitcoin, BTC) se doporučovalo omezit expozici na malou část portfolia (v diskuzi zmíněno do ~10 %).
Q: Může rodič donutit plnoletého syna, aby přispíval na opravy domu?
A: Neformálně rodiče mohou vyžadovat vyšší příspěvek na domácnost jako podmínku bydlení u nich, ale právně plnoletého nezavážou; v diskuzi několik uživatelů doporučovalo spíše domluvu a diplomatickou komunikaci.
Q: Jak řešit situaci, kdy syn „taxikaří“ kamarádům a utrácí za ně?
A: Diskutována jsou dvě přístupy: nechat mu svobodu a nechat, ať si životní lekci odžije, nebo nastavit konkrétní finanční pravidla (např. pevný měsíční příspěvek na domácnost a pravidelné spoření 2 000 Kč), případně si část jeho peněz rodiče sami uspoří/investují.
Q: Co zajistí rodinu proti náhlé ztrátě příjmu v dospělosti?
A: V diskuzi bylo doporučeno mít životní pojistku a finanční rezervu na běžném účtu; v jednom osobním příkladu zaznělo, že vyřízení invalidního důchodu u ČSSZ trvalo 10 měsíců, což ilustruje potřebu rezervy.
Závěry z diskuze
Shoda
- Dospělého 18letého člověka nelze donutit spravovat své peníze proti jeho vůli, rodiče mohou nejvíce udělat otevřenou a věcnou komunikací.
- Rodiče mohou ať už požadovat vyšší příspěvek na domácnost nebo část jeho peněz sami ukládat/investovat jako praktické řešení.
- Pro rodinnou ochranu se doporučuje mít životní pojistku a likvidní rezervu.
Sporné názory
- Možnosti postupu proti utrácení: nechat mladého dospělého „naučit se z chyb“ versus aktivně ho tlačit ke spoření a zasahovat do jeho rozhodování.
- Hodnota stavebního spoření: někteří účastníci považují stavebko za stále užitečné, jiní poukazují na oslabení státní podpory a preferují investice do fondů.
- Investování do Bitcoinů: někteří účastníci považují BTC za příliš spekulativní, jiní jej považují za přijatelnou malou součást portfolia (v diskuzi zmíněno omezení ~10 %).
Otevřené otázky
- Jak motivovat konkrétního 18letého k systematickému spoření, když rodičova rada selhává?
- Do jaké míry bude státní podpora stavebního spoření omezena v budoucnu?
- Jaké optimální rozložení mezi hotovostí, konzervativními aktivy (dluhopisy, zlato) a akciovými fondy/ETF pro 18letého s krátkodobými a dlouhodobými cíli?
Zmíněné značky a firmy
ČSSZ, Seznam Zprávy, YouTube, Lidl
Zmíněné produkty a metody
stavební spoření (stavebko), spořící účet, akciové fondy, ETF, Bitcoin (BTC), dluhopisy, zlato, pravidelné investování (průměrování nákladů), doplňkové penzijní spoření (penzijko), životní pojistka
Místa a osoby
Erik investor, ČSSZ, Lidl, Seznam Zprávy
Zdravím a děkuji za odpovědi. Asi jsem jiná generace než většina z vás, která se velmi diví, že synovi radím , aby si spořil. Vede mě k tomu vlastní životní zkušenost. Na vaší otázku, zda já jsem si spořila od svých 18ti let - odpovídám ANO. A řeknu vám, že ve svým 25ti letech jsem tomu byla ráda, že nějakou korunu naspořenou mám, Přišla nemoc,(jelikož ta nechodí po horách, ale po lidech) a já nakonec zůstala v invalidním důchodě . Jenže než mi ten vyřídily úřednice na ČSSZ, tak trvalo 10měsíců a nikoho nezajímalo, že potřebuji platit byt a také se živit.
V žádném případě synovi nebráním , aby si užíval mládí , ani bych si v životě nepřála, aby ho potkalo něco podobného jako mne. Ale my s manželem tu věčně nebudeme, abychom mu pak pomohli- jak některé z vás píší- když si ten nos natluče.
Pavla
@pavca3112 Na jednu stranu chápu, že tě to štve, že si nespoří na druhou stranu, nemáš páku ho nijak donutit. (I kdybys ho donutila, tak v případě, že povolíš, tak se na to vykašle, nejlepší, je když to člověk dělá ze své vůle.) Jediné, co můžeš udělat ty, je, že ty peníze, co pro něj máš, tak je rozumně investuješ. Dále se můžeš začít zajímat o finance, možnosti spoření, investování. Znát rozdíl mezi spořením a investováním a kdy je vhodné spořit a kdy investovat a do čeho. A jestli chceš syna nějak kočírovat ve financích, musíš na to chytře, diplomaticky. V tomhle věku má svoji hlavu a když cítit nátlak, stáhne se. Na druhou stranu nevidím důvod, proč by ti nemohl odpovědět na otázku, kolik investoval do Bitcoinů (BTC), proč zrovna BTC. Mě by třeba zajímalo proč si nezvolil nějaký ETF fond, co si myslí o zlatu. Ale musíš se ptát věcně, neutrálně asi jako když ho posíláš do Lidlu pro rohlíky, ne s nějakým nátlakem nebo strachem a ne brát peníze jako něco tajemného.
Když jsme spolu začali žít s manželem, manžel měl strašný problém se bavit otevřeně o financích, takže jsem rozhovory začínala větou, ptám se, abych mohla nějak nastavit naše finance, nehodlám z tebe tahat peníze na kabelku a těch rozhovorů jsme měli několik, protože jsem to nemohla vychrlit najednou. Naučte se doma komunikovat o penězích věcně, otevřeně, bez výčitek.
Můžeš se ho zeptat, kdyby měl 100 tisíc, kam by je uložil, kdyby je chtěl použít za 10 let. (Ne to není návod, co máš udělat, ale věta jak otevřít komunikaci o financích a danou možnost bys měla prozkoumat a vědět jaké máš alternativy.)
Vláda plánuješ šáhnout na státní podporu u stavebka. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-fi... Definitivně není rozhodnuto, ale diskutuje se o tom dlouhou dobu, ale teď je vládní rozpočet hodně napnutý kvůli velmi špatnému hospodaření předchozí vlády. Současná vláda tak bude hledat úspory všude možně.
Pokud se to zdravotně takhle posere, na to má mít člověk životní pojistku, aby to nemusel řešit z úspor. (Jsem determinovaná svým povoláním.)
@pavca3112 Mojí nejstarší dceři bude letos v létě 20 let, takže je ještě starší než Tvůj syn. Život mi připravil řadu nečekaných zvratů, přesto dceři nekecám do toho, co má dělat se svými penězi. Finanční gramotnost je z části daná (jsem toho důkazem, můj táta finančně gramotný nebyl a taky dopadl špatně, já jsem z rodiny jediná, kdo umí s penězi hospodařit), z části okoukaná příkladem z rodiny. Moje dcera ví, že za mnou může kdykoli přijít a poradit se, taky toho občas využívá. Já jí dám nějaká doporučení, ale nic víc, nehlídám ji, co si se svými vydělanými penězi nakonec udělá. Už si jednou finančně nos natloukla, a vidím na ní, že začala být mnohem zodpovědnější. Ony se to ty dětičky časem naučí, že co si samy nevybudují, to nebudou mít.
Mě osobně přijde jako fajn kluk. ...Chápu tvoje starosti, ale my jsme už jiná generace, dnešní mladí mají jiné priority, prostě si k tomu bude muset dojít sám. Já mám zase blbou zkušenost s dcerou, která si nabrnkla pěknýho idiota, ale nechtěla nic slyšet, co mě to stálo nervů se udržet, abych na ni nezařvala, ať už se probere. No samozřejmě to dopadlo, že ji hodně ublížil, teď zpětně uznává, že jsem měla pravdu, ale bohužel, jak píšu, dokud si nenabije nos... Přeji pevné nervy... 🙂