Reakce na partnerovo chování k dětem v ložnici
Holky, co by jste řekli na to, nebo jak by jste reagovali, kdyby vás partner přišel k vám do ložnice kam jste si z dětského pokoje vzala svoje obě děti protože ma jedna horečku a potřebujete je mít u sebe, a on přišel a naprosto vážně se zeptal zda to myslim vážně ze leží v jeho posteli? Na jeho místě? Co kdyz si zrovna bude jit chtít lehnout do ložnice? ( spi v obyvaku, protoze brzy vstává do prace a mam tu nemocné holky)…. Jak by jste reagovaly? To ze nemusi moje deti z předchozího vztahu uz vím, a tohle? Strasne jsme se pohádali. Nepřijde mi to ok. Mimochodem postel jsem si kupovala ja , takze on je opravdu mimo realitu? Vážně přemýšlím nad tim ze pokud by mi schválili příspěvek na děti a bydlení, půjdu slušně řečeno do prdele…… názory i zkušenosti a zda myslíte, že ty příspěvky jsou reálné…. Díky moc … tohle je opravdu stručně napsané. Kdybych měla vše co jsem si s jim zažila rozepisovat, jsem tu do rána.
Přesně tak jak už se píše,nikdy bych nebyla s člověkem bez empatie, s člověkem co nemá rád moje děti, s člověkem co dokáže vypustit tohle z pusy. Nestrpěla bych to ani minutu. Moje děti jsou vždy na prvním místě.
@monars
@petrasipkova1
Když ono se to snaz píše. Někdy to u toho protějšku vůbec nemusí být ze začátku poznat. Jsou to treba jen nenápadné signály, dovede se i dlouho pretvarovat... a pak už šup a bydlíte spolu a rozjede se to naplno. Souhlasím v tom, že to teď dále prodlužovat nemá smysl.
@ejdys ten začátek je jak muj muž 🤣 miluje svoji půlku postele 🤣 tohle by ale pochopil. Dítě při nemoci potrebuje laskat, hladit, protože to pak prirozene pomáhá k uzdravení, je to normalni... mě přijde, že Tvůj budoucí bývalý proste žárlí, neumí si říct dospele o svoje potřeby a hádám, že dokáže delat i pěkné sceny, ucta k Tobe asi taky nebude na valné úrovni a nejaky respekt taky ne. Domnívám se, ze tohle už je jen ta pomyslná třešnička na dortu. Je v pohodě, že chceš odejít. Taky jsem z podobného vztahu odešla. Tam to sice nebylo až tak vyhrocene, ale ex protezoval svoji dceru, moje výchova byla divná, dcera pak divná v tom a v tom, ale když se ta jeho chovala jako rozjiveny spratek (pouze před nim), tak to bylo v pohodě a ja nemohla říct nic a když už jsem řekla a konci už mi to bylo jedno, tak byl oheň na střeše.
Tohle je začátek konce. To musí ten druhý opravdu chtít. Chtít se posouvat, změnit a pracovat na sobe kvuli sobe. Tohle ale nebude ten případ.
Promiň, ale taky bych nemohla tolerovat člověka, který nemá rád moje děti a je jedno, že jsou z předchozího vztahu. Děti jsou prostě na prvním místě ať se děje co chce. Třeba ať i odejde.
Nebyla bych s člověkem, který nemá rád mé děti i když jsou z předchozího vztahu. Jsou to tvoje děti! NIKDY se to nezmění, bude se to s přibývajícími problémy a stářím tvých dětí stupňovat (budou starší, budou jiné "průsery") než jen nemoci. Myslíš, že chceš být s takovým člověkem, co nemocné děti vyhazuje od své mámy??? A navíc to víš, že tvé děti nemusí a jsi s ním? Není to dobrý vztah, pro tebe ani pro ně. Přeji hodné štěstí, ať se rozhodneš, jak nejlépe budeš umět.🍀
Jestli je normální? Mno... z pohledu etologie ano - předvádí prostě boj o teritorium: do tlupy přišel nový samec, potomky předchozího samce netoleruje: v lepším případě je vyhání, v horším rovnou zabíjí. ...
Mno... je otázka, jestli chcete žít podle pravidel šimpanzů, no... Většina lidí spíš ne.
A ano, i ta etologie je o zdrojích, tj jestli samice sama má na to potomky uživit a vychovat...
Je to blbé, ale pokud tě partner chce, musí tě brát i s tvými dětmi. To stejné platí i obráceně. Prostě už je člověk "použitý", není mu 20 a není svobodný, bezdětný, tak nová partnerství navazuje už i se svou minulostí, tedy s dětmi či jinými závazky, o to je to těžší. Chlap, který nerozumí tomu, že nemocné dítě má momentálně přednost, není podle mě dostatečně vyspělý. Sama zvaž, jestli ti ten vztah víc dává nebo bere. Momentálně jsi na něj naštvaná, vydrž až se děti vydraví, dobře si to promysli, v klidu, ať nejednáš pod vlivem emocí. Možná by bylo fajn sednout si i s chlapem a promluvit o tom spolu. Jak se s tebou cítí, jestli je to to, co od života opravdu očekává, jestli by si něco představoval jinak? A říct mu, jak se cítíš ty s ním, jaká jsi měla očekávání a jak vypadá tvá ideální představa.
Nepřijde mi normální být ve vztahu s člověkem, který nemá rád moje děti.
@ejdys pryč od něj, fakt nechceš být ve vztahu s chlapem, co nemá rád tvoje děti a pro děti je strašné s někým takovým žít.
Ty jsi ve vztahu s někým, kdo nemusí tvé děti???!!!🙄
Proč to svým dětem probůh děláš?
Ja vám všem děkuji za skvělé a přínosné odpovědi. Jdu od toho. Vim to na 100%. Tohle nejde a svým dětem to neudelam ze bych v tom zůstala. Dekuju. Hodím sem info az ta velká změna proběhne. ❤️
@ejdys drzim palce! A doporucuji se do pristiho vztahu nehnat a rozhodne se nehnat do seznamovani s detmi, tim spis do sestehovani. Chapu, ze byt sama s detmi je tezke a chlap by to ulehcil, ale dej si na cas a bud narocna - pak je pravdepodobnost, ze ti to opravdu ulehci a nebude dalsi pritez pro tebe i deti, o dost vyssi...
Upřímně, nebyla bych s člověkem, který nemá rád mé děti. (z předchozího vztahu). Na tohle bych mu neřekla nic, jen ukázala dveře.