• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozchod s partnerem. Teď mi chybí

17. ledna 2012 
slunicko...alespoň vidíš,jak vážně ten vztah bral.a tamty druhé myšlenky si zakaž,to je sado-maso :slight_smile:
19. črc 2009 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sluníčko, ty závidíš tej, čo príde po tebe? A je vlastne čo závidieť? Voziť opitého chlapa, ktorý páchne alkoholom a má všetky už popisované negatíva.... myslíš, že ju jeho akčnosť bude dlho tešiť?
A čo sa týka jeho vecí - u nás v rodine to kočka vyriešila jednoducho - chlapa vyhodila okamžite, na druhý deň pobalila všetky jeho saky-paky do tašiek a vyložila pred dvere. Vymenila zámok a rušila všetky jeho hovory na mobil a ak ho stretla, počul od nej len - ZMIZNI. Prestavala nábytok a jeho fotky založila na dno šuflíka. Voľný čas trávila so synom, zašla do mesta, na zmrzlinu, k rodičom, súrodencom, obnovila kontakty so spolužiačkami a keď malý už spal, telefonovala dlho do noci. Najviac jej pomohlo vyrozprávať sa. Trvalo to rok, kým sa z toho dostala, po pár pokusoch má dnes fajn priateľa, ktorý ju nosí na rukách. :wink:
19. črc 2009 ve 23:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Máš dve deti, venuj sa im, a večer, keď to na teba príde a nemáš komu zavolať, maj v zásobe DVD-čka s dobrými filmami, komédiami /romantika sa nateraz zakazuje/, ktoré zamestnajú tvoju myseľ do neskorej noci a potom sa len odkotúľaš do postele.
Váš vzťah nebol v poriadku od samého začiatku - najskôr pretvárka a keď si ťa získal, ukázal pravú tvár svojej osobnosti. Nemáš čo ľutovať, hádam len čas strávený s ním, kedy ti unikali iní potencionálni partneri, ktorí mohli stáť za to. Držím palce, aby si to zvládla, lebo toto obdobie nikto neprežije za teba, odtrpíš si to sama, ale s podporou kamarátky to bude ľahšie. No a prajem ti, aby si z toho vyšla ako silná žena. :dizzy_face:
19. črc 2009 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
jankajs:máš úplnou pravdu! Já taky všechno doma přestěhovala a změnila, fotky taky šli do hajzlu, kómplet, krom těch, co mají v albech děti :grinning: Taky jsem nezůstávala doma a obnovila staré vztahy s kamarádkami a nšla si novou...Chodila jsem ven až do večera!
A opravdu teď v září to bude rok, co jsem ho vyhodila a teprve až teď jsem opravdu vyrovnaná a mám reálný pohled na něho a i na to, co chci...prostě to nejde hned být v pohodě...opravdu to trvá nějaký čas, ale s tím se musí počítat a být odhodlaná to vydržet a neustoupit!!
Dokonce se i poslední dobou dívám po některých chlapech jako po objektech, dřív jsem je nesnesla :sweat_smile:
A romantický filmy, líbačky nebo potkávat dvojice zamilované na ulici, bylo taky hodně těžké, ale i to už přešlo :wink:
Hlavně trpělivost a odhodlání :slight_smile:
20. črc 2009 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
sluničko:četla jsem o tom příteli,ale chci ti říct že kdo je nasilník zůstane už takový a když je agresivní a pije to o to horší :angry: :astonished: ikdyž tě to bolí myslím že jsi udělala moc dobře ja v tom žila skoro 20 let můj otec je takový a za posledních 10 let se to zhoršilo kdyby se mu moje mama nevzepřela tak by ji i snad zabil je to smutné,ale díky tomuhle moje máma našla odvahu se vzepřít a hlavně nebat se a ja jsem moc ráda,ale to zkažené dětství už mi nic nenahradí je to pořád ve mě a ja už mu snad nikdy neodpustím jaké trama mi přychystal a ja s tím žiju,ale nedopustím aby tohle prožíval můj brouček takže svyho dědu neviděl a myslím,že je to tak lepší.
20. črc 2009 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
adrous: přesně, jak píšeš, to zůstane v tobě to děství...Já to měla z otce taky...chlastal, byl agresivní...byly to nervy, traumata...Mívám o tom sny a vždycky, když se probudím, děkuju bohu, že jsem už jinde, mám své děti a rozhodně bych nikdy za žádnou cenu, ani kvůli svým citům nedovolila, aby moje děti měly podobné zážitky z dětství...NIKDY!
V první řadě jsme povinné myslet na děti, potom až na sebe a své city...jsme mámy, je to náš úděl :wink:
20. črc 2009 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
popelko díky za tvá slova uplně souhlasím jsem ráda že je tu někdo kdo ma třeba skoro stejne zažitky,ale nepřeju to určitě nikomu je to smutné a traumatizující,ale život není jen lehký a šťastný,ale jsem š´tastná za svého hodného manžela ktery se mě snaží chapat a podporovat bohužel mám neš´tastny zažítek s mým otcem kdy jsem maminku chtěla vidět před porodem přijela jsem za mamou s manželem a muj otec opilý a agresivní a cinycký a po 3 hodinach jsme rychle odjížděli ja z hroznými pocity že jsem malemu ubližila protože ty pocity a přecitlivělost byla strašná a samozřejmě hrozně vzlikavý pláč,protože můj otec chtěl volat policii a malem mi i fyzicky ubližil,ale nevědomky asi ale mama ho odstrčila,ale naštěstí snd malyho to nepoznamenalo aspon doufám :pensive: :sweat_smile:
20. črc 2009 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Dluho jsem tu nebyla.Skoušela jsem to zvládnout sama,ale nak se mi to nevede stále ho mám v hlavě a musím na něj myslet.Když jsem venku všude koukám jestki ho neuvidím s jinou a co bude až se uvidíme.On to asi jako já takhle nebere asi udělal tlustou čáru a konec.Přestavit byt atd na to nemám vůbec náladu dá se říc že vůbec na nic je to děsný dělat vše sama když si představím že jsme to dělaly spolu.
22. črc 2009 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj slunicko. Je mi moc líto, co tebe a tvé kluky potkalo. Myslím, že začátky po rozchodu s partnerem jsou všude stejné a bolí, i když ten druhý byl třeba alkoholik. Všechno je to o zvyku a začínat se musí jako se vším pomalu.Budu ti držet pěsti,abys byla co nejdřív v pohodě a ještě se zeptám, kluky máš z manželství nebo jeden už je bývalého přítele?
23. črc 2009 v 17:19  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sluníčko,

přeji hodně sil a - ten člověk za to nestojí. Pije, je agresivní, nevěnuje se dětem, nepracuje a z toho, jak si píše inzeráty, nejspíš nemá ani moc úcty k tobě. Vypadá to na pěknou vyžírku. Takže přeci nebudeš s někým jen proto, aby jsi s někým byla - což vidím, jako jediný důvod, proč bys mohla váhat nad tím, jestli ho nepřijmout zpátky. Já bych osobně byla raději sama s dítětem než s někým, kdo by nám ubližoval a't už fyzicky nebo psychicky. Stačí mi naše máma, jak se trápí s tátou a u nich je to jen o tom, že si nerozumí, ale už maj věk a tak se nerozejdou. Hádám, že klukům taky nechybí. Hodně sil.
23. črc 2009 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Danfal ani jeden kluk není jeho mám je z předešlého vztahu.Děkuji všem za podporu.Tomu staršímu asi né a ten menší tomu nerozumí tak snad to překonáme.Ale bude to dlouho trvat asi víte že když člověk miluje tak to pak dlouho trvá vše.
23. črc 2009 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
slunicko, ja ti len napisem to co ine baby, dobre si spravla :wink:
ja cakam moje prve babo, mam 19, a s priatelom sme sa rozisli ked som bola v 27 tt... tiez zacal pit, bol agresivny, a ktomu este aj ine baby. nie nadarmo sa hovori, ze stres z rozchodu sa da prirovnat stresu z umrtia alebo straty niekoho blizkeho...to co som prezivala bolo strasne, no teraz viem, ze som sa dokazala nad to povzniest a musim povedat, ze mi je lepsie, konecne nezaspavam s placom a netrapim sa s akou zasa je... vsetko zle je na nieco dobre :slight_smile:
26. črc 2009 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte vsetci tak ja som tiez ostala sama manzel nas nechal po 9 rokoch manzelstva a vsetko to bola rozkos.Lebo mu v zivote nic nechybalo takze chapem.:slight_smile:)
26. črc 2009 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Bambulko. Tak to je mi líto.
27. črc 2009 ve 13:56  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ahojte kocky...pridavam aj ja svoje trapenie.Som par dni pred porodom a ostala som sama...nechal ma s vysvetlenim ze dieta nieje jeho...nemal najmensi dovod take nieco povedat...citim sa na dne...
27. črc 2009 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj bambulka,anominka,slunicko...je mi vás moc líto - vím co ted prožíváte :frowning2: sama jsem to zažila.Je to už dlouho asi 5 let a já se trápila a dá se říct,že jsem svého muže uprosila / odešel kvůli jiné - po 12 letech manželství - ruplo mu v bedně /.Po půl roce kdy se mu v hlavě vyšumělo se vrátil.Je pravda,že máme třetí dítě/holčičku/ a moc ji milujeme.Už to ale nikdy nebude tak jako dřív,navíc se dal na gamblérství.Mnohokrát jsem už litovala,že jsem se tehdy nesebrala a nezačala žít svůj život.Byla to moje VELKÁ ŽIVOTNÍ CHYBA!!! Holky zmobilizujte své síly - máte pro koho žít,máte děti.Anominka - jestli on má trošku charakter,tak na to příjde a bude se trápit víc než ty teď a jestli nemá...nech ho být,zkazil by život tobě i dítěti.Soustřeď se jen na děťátko - bude potřebovat silnou a zdravou maminku a pak ti vše vynahradí - držím palečky moc moc
27. črc 2009 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rogorca dakojem za povzbudenie...je mi zo vsetkeho na nic...Viem,ze je v tom ina zena jeho ex s ktorou sa nikdy nedokazal a nedokaze vysporiadat.Vies co ma dnes najviac mrzi?Mozno ma odsudis,ale k voli nemu som obetovala pred rokom a pol svoje desat rocne manzelstvo...odsudila ma za to vlastna rodina,surodenci,priatelia...varovali ma,ze mi to urobi a ja som naivna hus v tej zamilovanosti nicomu neverila...dnes mozem povedat,ze sa mi to vratilo aj s urokami,
27. črc 2009 ve 23:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobré ráno
anominka,neodsuzuji tě - jsme lidé a děláme chyby ale musíme se z nich poučit, je to škola života.Takže se zhluboka nadechni a buď Ty ta,která od teď určuje pravidla.Zařiď si život po svém a teď ho maximálně podřiď děťátku.Mnohem horší by bylo,kdyby ses musela o dítě přetahovat.Udělal by Ti z života peklo.A co se týká rodiny - nemohu to soudit,ale chtěla bych vidět toho,kdo by první hodil kamenem.Každý z nás jsme v životě udělali nějakou tu všivárnu.Nikdo tě nemá právo odsoudit.Tak se usměj,jdi něco koupit miminku a sobě a udělej velkou tlustou čáru.V životě na tebe čeká ještě spoustu hezkého - to mi věř. :wink:
28. črc 2009 v 06:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Take se pridavam k opustenym. Zatim je to cerstve, odesel od nas pred 2 dny.
Na nas se vykaslal a odesel. Pry se u me citil jako ve vezeni, jsem mu nabidla tolik svobody, ale ze stejne chce odejit. Po peti letech co jsme spolu zatouzil po uplne svobode, zahodil zodpovednost, vykaslal se na syna i na me. Pry si chce uzivat, chce chodit parit, uzivat si s holkama, pry se mu velice libi holky a ja nebudu cekat az me s nejakou podvede, tak jsem souhlasila, aby odesel. Jenze ted se citim mizerne, vubec nic me nebavi, kor ta samota, pocit ze nikoho nemam, syn nebude mit otce a ja mu ho tezko nahradim... Co pak to jde se jen tak sbalit a odejit a zapomenout na nas? Maly si to odnese nejvice, neb se mnou si srandy neuzije, kdyz neustale placu, nespim, mam deprese, uzkosti, hruza. Vim, ze nejsem jedina, ale bohuzel cas nepomuze.
10. srp 2009 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
chlapi by opravdu měli občas používat mozek... :rolling_eyes:
10. srp 2009 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka to je strasne :frowning2: na fotkach vyzerate super krasna rodinka.Boze to snad nieje mozne ako dokazu chlapi ublizovat.
10. srp 2009 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka: Já vím, že se to lehko říká, ale nemá cenu se trápit kvůli někomu takovýmu...jen je škoda, že na to musel přijít po pěti letech a s ročním dítětem...tahle nezodpovědnost mě dokáže tak vytočit, že opravdu nemám slušných slov... :pensive:...prostě on ti nestojí ani za jednu jedinou slzu!! Plakat by měl spíš on kvůli tomu, co ztratil...ale to si bohužel většinou uvědomí, až když je pozdě a člověk má nervy nadranc... :rolling_eyes:
10. srp 2009 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sluníčko dobře jsi udělala!!!Pokud je chlap agresivní tak jím i zůstane!!Nemůžeš čekat na to aby Tebe či děti přizabil!!Všude je přeci těchto případů požehnaně..

Mám též kamarádku která vše trpí,jsou spolu už roky a on pije jako duha,byl schopen jí znásilnit v dětském pokoji,v přítomnosti jejich spícího syna a návštěva seděla u nich v obýváku!!!Ona bohužel jen mlčky toto trpěla!!Zdá se Vám to normální??!!

Boobinka-chlapi myslí fakt jiným"mozkem" ale zkus se nad to povznést a říct si mám určitě na lepšího!!A pokud si najdeš časem přítele který se k Tobě a synovi bude chovat lépe jak jeho vlastní je to to nejlepší :slight_smile: :wink:
10. srp 2009 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
proc umi jen tak zahodit vsechnu zodpovednost?
nedokazu na nic jinyho myslet, neustale brecim a nic nevzladam. Bohuzel vsechen optimismus me presel, nevidim nic pozitivniho do budoucna.
10. srp 2009 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka,momentálně nemám pro tvou situaci slova....je to kruté a nezodpovědné,piš sem,uleví se ti,drž se... :frowning2: :frowning2: :frowning2:
10. srp 2009 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka, ja som tu istu situaciu ktoru prezivas teraz ty prezila pred troma mesiacmi. Manzel nas s 5 rocnym synom opustil zo dna na den. Nemala som sancu sa na to pripravit. Bol to sok, zivot sa mi zmenil zo dna na den. Niekolko dni som pred sebou videla len jednu velku ciernu dieru, v hlave mi hucalo. Bolelo aj to rano vstat z postele. Prve dni je clovek v soku, co ale zabranuje tomu, aby si sa celkom zosypala. Neveris tomu co sa stalo, veris tomu, ze ten druhy sa spamata a vrati sa spat. Po niekolkych tyzdnoch zacnes chapat to co sa deje a zacnes si zivot davat do poriadku. Plakavala som pred synom tak ako ty, aj ked som nechcela. Neslo slzy zastavit, aj ked vycitky svedomia, ze trapim aj nevinne dieta boli silne. Plakavali sme obaja. Jedine co ti pomoze je laska ludi okolo teba. Ludia, ktori ta naozaj miluju sa ti zacnu sami od seba ozyvat a vyjadrovat ti podporu. Neodmietaj to, potrebujes citit, ze si lubena. Navrhni si na kazdy den program, nebud len doma, maj kazdy den plan. Neprepadaj samote. Mne sa danu situaciu dari zvladat pomocou ludi, ktori ma uprimne maju radi a pomocou kazdodenneho programu. Snazim sa nelutovat sa, vztahy s ludmi okolo seba vnimam intenzivnejsie. Viac mi zalezi na priateloch a rodine.
10. srp 2009 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bože,to čo sa s tými chlapmi robíííí??? :angry: :angry: :angry:
veď je to ako mor :angry: :angry: :confounded: kočky,držím palce,nech sa rýchlo spamätáte,jediný,kto bude raz ľutovať sú tí chlapi,že tak zblbli...fakt nemám slov :angry: :angry:
10. srp 2009 v 17:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je to tezke zapomenout na to co jsme prozili, na to co jsme planovali...
Bohuzel, bydlime na vesnici a jsme nemobilni, o to je horsi jit do spolecnosti, jit se odreagovat, proste se nikam nedostanem :frowning2: Vetsinu dne travime doma, prevazne v jedinem pokoji kde si maly hraje.
Jit se vyplakat do ustrani nelze, nejde to ovlivnit, kor kdyz maly vyslovy tata a ja mu na to odpovim neni :frowning2:
co jineho mu mam povedet, kdyz je tak maly a nicemu nerozumi, ze se na nej vykaslal?
Holky, to je krute kdyz mame ty prcky, je to horsi nez kdyz te opusti bezdetnou, musime alespon myslet na deticky,aby si hlavne nic nevycitaly.
Muj prdolka ho porad ceka, neustale vola tata tata... jak aby rocni ditko pochopilo, ze uz ho neuvidi?
10. srp 2009 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
boobinka...my bydlíme taky na vesnici,nejsme místní a ničí mě to tady,nikam nechodím....chci se zeptat,jestli ti to nevadí,jestli jste měli problémy,nebo jestli to přišlo naráz....a mluvili jste spolu o tom? :frowning2:
10. srp 2009 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
bobinka :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2:
10. srp 2009 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek