icon

Starší dcera ubližuje mladšímu synovi

avatar
terry1512
4. říj 2017

Už jsem vážně bezradná.
Od doby co syn ( 1 rok ) zvětšil svoji aktivitu doma mu straší dcera (necelé 4 roky ) neustále ubližuje. Nikdy nebyla opomíjená na úkor bratra, vždy pokud chtěla byla zapojena do péče. Věnujeme jí i dostatek času bez účasti bratra. Takové holčičí dny si děláme. Když cokoliv chce, přijde se pomazlit atd... nikdy není odmítnuta kvůli bráškovi. Oba mají vždy stejně. Pokud má brácha banán,dostane taky atd....

Nicméně neustále,prakticky každý den řešíme nějaký problém.
Jen pro představu dnes ho několikrát kousla do ruky a to tak že tam měl otisk ještě hodinu po akci, hodila mu na hlavu hračku (dřevěnou) , pěstí mu bila do kotníku když seděl na zemi, shodila ho hracím stolečkem, píchla ho do oka, a tak bych mohla pokračovat do nekonečna.
Malej za ní chodí,chce si hrát, ale neubližuje jí. Že by mu jako něco vracela.

Dceři vysvětluju, domlouvám,uklazuju. Nic to není platné. Odkýve že rozumí ,že už to nikdy neudělá. Neuplyne ani 30 minut a jede to nanovo.
Už opravdu nevím jak jí to vysvětlit že to bráchu bolí,že to dělat nesmí.

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 19. čer 2026 · 37 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Sourozenecká agrese u předškolních dětí se v diskuzi často popisuje jako součást rivality a testování hranic, přičemž v příkladech šlo o dceru ~4 roky ubližující bratrovi ~1 rok (kousání, házení hraček, píchání do oka).
  • Doporučované intervence zahrnují časový důraz na ublížené dítě, oddělení konfliktních dětí, "time‑out" (pokojíček), nácvik alternativních reakcí (popisování pocitů, "uznání pocitů", role‑play s plyšáky) a studium literatury typu "Sourozenci bez rivality", "Respektovat a být respektován" a "Vychováváme děti a rosteme s nimi".
  • Metody kontroverzní v diskuzi zahrnovaly fyzické oplácení nebo "ukázání bolesti" (kousnutí zpět, plácnutí přes ruku), které někteří rodiče hlásili jako účinné, zatímco jiní upozorňovali, že vedly k odplácení a eskalaci chování.


Nejčastější otázky

Q: Jak řešit, když čtyřleté dítě úmyslně ubližuje jednoročnímu sourozenci?
A: V diskuzi rodiče doporučovali okamžité zasáhnutí: ochránit a uklidnit ublížené dítě, oddělit děti, použít časový trest (pokojíček) a nácvik alternativ (říct "Nenene", bouchat do polštáře, kopat do míče) a číst odbornou literaturu jako "Sourozenci bez rivality" nebo "Respektovat a být respektován".

Q: Funguje fyzické oplácení (např. "kousnutí zpět") jako výchovná metoda?
A: V diskuzi někteří rodiče uvedli, že opakované "ukázání bolesti" pomohlo, ale jiní rodiče a zkušené matky varovaly, že metoda se vymstila, vedla k odplácení a dalšímu zhoršení chování; názor je tedy sporný a bez jasného konsenzu.

Q: Pomůže odebrání oblíbených věcí (např. LEGO, pohádka, sladkost) jako trest?
A: Některé rodiče zmiňovali, že dočasné odebrání LEGO fungovalo krátkodobě, ale jiní upozorňovali, že trest odnímáním věcí, které má dítě rádo, může zvýšit zlost a funguje kontraproduktivně; v diskuzi se doporučovalo formulovat následky tak, aby souvisely s chováním (např. zrušení plánované zmrzliny, protože se musí nejprve postarat o brášku).

Q: Jaké konkrétní techniky učit starší dítě místo agrese?
A: Uváděné techniky zahrnují popisování situace ("Vidím, že Tomáš pláče"), uznání pocitů ("Zlobí tě, že ti vzal hračku"), navrhování alternativ (kopat do míče, tůtů místo strkání), nácvik síly jinde (přetahovaná) a hraní scének s plyšáky; užitečné zdroje v diskuzi: Nevýchova, aharodicovstvi.cz, nevychova.cz, maminator.cz.

Q: Kdy vyhledat dětského psychologa?
A: Někteří rodiče v diskuzi doporučovali konzultaci s dětským psychologem, pokud je chování opakované, úmyslné ("říká, že ji to baví") a rodičům se nedaří účinně snížit riziko zranění; v diskuzi padlo varování, že čekat, až malému opravdu ublíží, je nevhodné.

Q: Které knihy a zdroje rodiče v diskuzi uváděli jako praktické?
A: V diskuzi byly zmíněny knihy "Sourozenci bez rivality", "Respektovat a být respektován", "Vychováváme děti a rosteme s nimi" a "Jak žít a nezbláznit se", a weby/články z aharodicovstvi.cz, nevychova.cz, maminator.cz, psychologie.cz a promaminky.cz.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Sourozenecké konflikty a střídání lásky s agresí jsou u malých dětí běžné a často souvisejí s věkem a testováním hranic.
  • Důslednost, věnování pozornosti ublíženému dítěti a nácvik alternativních reakcí jsou v diskuzi doporučované základní strategie.
  • Knihy jako "Sourozenci bez rivality" a přístupy typu Nevýchova byly v diskuzi uvedeny jako užitečné zdroje.


Sporné názory

  • Někteří rodiče doporučují fyzické "vrácení" škody (kousnutí zpět, plácnutí přes ruku) jako výukovou metodu, zatímco jiní varují, že takový postup vede k odplácení a zhoršení chování.
  • Někteří rodiče uvádějí, že odebrání oblíbených věcí (např. LEGO, sladkost) fungovalo, zatímco jiní tvrdí, že to zvyšuje zášť vůči mladšímu sourozenci.


Otevřené otázky

  • Proč některé čtyřleté děti říkají, že je "baví" ubližovat sourozenci, i když projevují náklonnost?
  • Kdy a jak přesně vyhledat dětského psychologa, pokud domácí intervence selhávají?
  • Které konkrétní následky (konzistentně aplikované) fungují nejspolehlivěji bez rizika odplácení?


Zmíněné značky a firmy

LEGO, Nevýchova, aharodicovstvi.cz, nevychova.cz, maminator.cz, psychologie.cz, promaminky.cz, marianne.cz

Zmíněné produkty a metody

LEGO, Sourozenci bez rivality, Respektovat a být respektován, Vychováváme děti a rosteme s nimi, Jak žít a nezbláznit se, Nevýchova, uznání pocitů, popisování situace, time‑out (pokojíček), odebrání odměn (sladkost, pohádka), oddělení dětí, role‑play s plyšáky, přetahovaná, ignorování agresivních projevů, "kousnutí zpět"/oplácení, fyzické plácnutí přes ruku

Místa a osoby

žádné

Strana
z2
avatar
kate99
5. říj 2017

Ještě mně napadlo, že bych určitě dítě netrestala tím, že mu seberu něco, co má rádo, protože pak bude opět naštvané na to mladší. Např. když kousneš bratra, nedostaneš kokino. Dcera si to přebere tak, že kvůli bratrovi nedostane kokino, což vede zase k nenávisti. To zase používám větu: Nelíbí se mi, že ubližuješ bratrovi, bolí ho to. Podívám se na něj přísným pohledem a je to. Čím víc jsme těmto situacím věnovali pozornost, tím víc starší ubližoval mladšímu.

avatar
kate99
5. říj 2017

Představte si, jak často i pro nás dospělé je těžké pochopit své emoce, být upřímní a zvládat konflikty v klidu. Děti nejsou zlé, jen v sobě mají pocity, které neumí dát najevo správným způsobem, své potřeby vyjadřují tak, jak umí (i nevhodným způsobem). Na nás rodičích je, jim ukázat možnosti, jak mohou jednat.

avatar
merunkova
5. říj 2017

Doporučuji knihu Jak žít a nezbláznit se, kdybych teď měla malé dítě, dělala b\ych vše jinak a jednodušeji, jak je popsáno v knize 🙂

avatar
kamste
5. říj 2017

taky jsem to řešila a pomohlo:
- vymezit starší prostor, kde si mohla nerušeně hrát (použít ohrádku, nebo vyvýšenou plochu...), aby jí to mladší nebořil
- uznat, že občas si chce hrát sama a nemá na sourozence náladu
- najít společné hry (vláčkodráha, pinkání balónku, kuličkodráha, na babu, závody v lezení, přelívání vody, vodní bitva, kopání do míče - noo moc společných aktivit jsme nenašli, ale aspoň něco)
- pomoct starší testovat svou sílu jinde než na sourozenci - jeden čas jsme denně hráli přetahovanou: chytli jsme se za ruce a měla mě přetáhnout na "své území" - do toho šel zapojit i bráška - takže mě oni SPOLU tahali k sobě na deku (dá se to hrát jako dobrý divadlo a nechat je vyhrát - vidí, že spolu dokážou víc...)
- některé děti se líp učí sociální dovednosti, když jsou jen pozorovateli (u mojí prvorozený to tak rozhodně je) - takže jsme koukali na

https://www.youtube.com/watch?v=FAV-x6nRcbM

a další a pak hráli scénky s plyšákama (včetně velmi agresivních řešení..., aby měla porovnání a mohla si pak vybrat, co ve skutečném životě chce použít)
inspirace:
http://www.aharodicovstvi.cz/kdyz-predskolak-uh...
https://www.nevychova.cz/blog/co-delat-kdyz-se-...
http://www.aharodicovstvi.cz/kdyz-se-nam-chce-k...
http://www.aharodicovstvi.cz/a7-kroku-ke-zvladn...
http://www.aharodicovstvi.cz/a10-veci-na-ktere-...
=> taky pomáhá ukázat, co může (např. strčí do sestry, aby se mu uhnula, tak "chceš, aby se unula? Tak řekni Tůtů" nebo u mimča "ona se ještě neumí uhnout, musíš ty jít okolo")
https://maminator.cz/2012/10/24/6-dil-rr-jak-sd...
https://psychologie.cz/proc-deti-neposlouchaji/
http://www.aharodicovstvi.cz/stanovujete-hranic...
=> agrese a negativní emoce:
http://www.promaminky.cz/clanky/odborna-pomoc-s...
https://psychologie.cz/agrese-neni-zla/
https://psychologie.cz/jak-zachazet-s-negativni...
https://www.marianne.cz/clanek/podminena-laska-...
=> u prvorozený hodně pomohlo, že jsme se o negativních pocitech bavily a taky, jsem jí párkrát "nahlas přehrála rozhovor v mojí hlavě" (dohadování podosobností), když třeba zaútočila na bráchu (Bouchač: "Taky jí plácni, ať ví, jak to bráchu bolí" Kliďas: "Ale to přece nebude fungovat - až do ní strčí brácha, tak do něj taky strčí na oplátku - nauč je řešení bez bouchání" atd.) - z dcery pak vypadlo, že si myslela, že má agresivní myšlenky jen ona... a nakonec byla ráda, když viděla, že "Bouchače" nemusí poslechnout
Přeji, co nejvíce radosti s dětmi na společné cestě životem

avatar
kristinafar
6. říj 2017

@odula Děkuji za vaši reakci, tohle mě vůbec nenapadlo a uznávám, že i taková reakce může nastat. Nicméně, psala jsem to proto, že kamarádce to velmi pomohlo, její dcerka párkrát zažila jaké to je, když ji někdo vezme ruku a ublíží ji sama asi za dva dny na to přišla s tím, že jí mrzí, že mladší tolik ubližovala a že už to tak nechce dělat. Možná taky záleží na osobnosti dítěte a na tom, jakým způsobem ten náš zákeřný čin vysvětlíme. Nemůžu, ale s vámi nesouhlasit, protože ano mohlo by se také stát, že dítěti se to zalíbí ještě víc. Beru tedy své doporučení raději zpátky a děkuji vám za názor. Zase mi dodal jiný pohled na věc. 🙂

avatar
kamste
6. říj 2017

@kristinafar u nás byla reakce stejná: pokud prvorozená dostala ode mě "zpátky" to, co udělala bráškovi, tak potom když do ní bráška strčil (kvůli své neohrabanosti), tak mu to "vrátila i s úroky", aby "věděl, jaký to je"
Takže to řeším jinak:
- otázkou "chceš, abych tě taky bouchla..."
- "zkus to udělat sobě (kousnout se....)"
=> když chápe, že to bolí, tak zopakuju "bolí to, nebudeme si to dělat"
a zkusím navrhnout jiné řešení (příště místo strkání řekni "tůtů", když chceš aby se ubnul atd.)

avatar
kristinafar
6. říj 2017

@kamste Děkuji i vám 🙂

Strana
z2