Používáme cookies. Více informací zde. OK

Strach a obavy vítězí nad rozumem

luzca11
22. srp 2016
Tak tu po nějaké době píšu znovu, naposledy jsem myslela, že už to opravdu vyřeším a co myslíte? Opět nic. Přítel měl opět stavy kdy strávil veškerý čas volný v hospodě, poté přišel a čekal, že budu nadšená a věnovat se mu.. Když tomu tak nebylo opět vybuchl a bylo zle. Byli jsme týden na dovolé, užila jsem si to, ale necítila se jako rodina.. Ted jsem ve stavu kdy mi je všechno jedno a nějak ho neřeším abych už sobě neubližovala.. Zjistila jsem, že pořád lže.. Byly jsme s dcerkou na výletě a viděla vedle paneláku stát naše auto, dojdu domu on nikde, tak mě zamrzelo, že ani nezavolal a bylo mi jasné že je vedle na pivu. Volám mu kde je a on že je na cestě z práce, tak jsem mu to vytmavila ani nepřišel hned ale asi po pul hodině možna i vic a to je pajzl přímo vedle paneláku.. Omlouval se atd.. ale myslám si, že to neudělal poprvé.. Pak nesliboval, že bude s námi a opět šel, to už mi došla trpělivost a večer jsem vyrazila s kamarádkou ven.. Kamarád který slavil narozeniny byl s námi,znám ho 6 let.. Pomáhal mi v těhotenství atd.. přítel byl 170 km daleko a stalo se to, že z pusy na narozeniny se stalo kratke libani.. Od te doby mám v hlavě už guláš úplně. Přítel mě pořá přesvědčuje, že je vše v pořádku a snaží se, ale na mě to nějak nezabírá.. Vůbec nevím jak se z toho vymotat.. Přítele mám ráda, ale nevím zda ho po tom všem miluji.. Záleží mi na nás jako na rodině a už několik dnů se užírám, nedokážu mu dát bez nucení pusu ani obejmout.. prostě jsem se v hlavě nějak blokla, možná se bojím, že když opět povolím, bude to za chvíli to samé..
trampolina_89
23. srp 2016
Řeknu to úplně upřímně a naplnou pusu, možná se tu do mě pustí, ale co 😃 . Vykašli se na svého přítele, normálně ho kopni do pr... Takovej chlap ti za to vůbec nestojí, zájem o tebe a o dceru minimální. Nutíš se do vašeho vztahu, slepovat něco, co nejde je fakt vyčerpávající. Neměj strach, že dcera přijde o tátu, vždycky tátu mít bude. A máš výhodu v tom že o tebe projevil zájem tvůj kamarád. Pokud je to z tvé strany vzájemný, proč nezkusit jiný vztah? Uvidíš jak ti to dodá sebevědomí, a hlavně ten pocit, že jsi pro někoho nepostradatelná, kdo o tebe pečuje, zajistí ti pocit bezpečí, lásky. To je přece to, co my ženy potřebujeme, to je všechno, co potřebujeme cítit k tomu, abychom řekli muži, že ho milujeme, že si ho vážíme. Když to tak není, je problém, ale kdo trpí? Chlap určitě ne, ti jsou moc pohodlní, jim stačí, že mají kam přijít domů (a je jedno v kterou dobu) a že bude o ně postaráno.
Zkus začít nový vztah. Zvlášť když už máš někoho. Nejvíc se ženy s dětmi bojí toho, že je už nikdo nebude chtít, jenom proto, že už mají dítě, nebo dávají přednost tomu, aby měli tátu, ale jaký to má smysl, když se budeš do konce života užírat? Navíc být tátou neznamená být biologickým otcem, to si muž musí zasloužit.
Vem si z toho, co budeš chtít. Nic ti nevnucuju, jen jsem z toho všeho už znechucená, když to tu pročítám, nejsi bohužel jediná, kdo se trápí kvůli chlapovi. Přeju pevný nervy a mnoho sil při rozhodování, je to jen na tobě.
maii
23. srp 2016
Tohle si musis sama rozhodnout. Nevime spoustu veci - jak dlouho jste spolu, jak se k tobe pritel choval pred tehotenstvim a behem nej, jak na tom jste majetkove, zda mate spolecny majetek, jestli mas oporu v kamoskach a rodine, atd.

Ja bych ti poradila to, co radim vsem lidem v podobne situaci:

1. Poloz si otazku: dokazala bys takhle zit, byt ve stejne vztahove situaci za 5, 10 let? Mit chlapa, co chodi furt chlastat misto toho, aby travil cas s rodinou? A jeste k tomu ocekaval, ze kolem nej budes skakat? (popravde, s takovym bych nevydrzela ani den)

2. Dej si na chvili pauzu, odstehuj se treba na mesic, dva, tri k rodicum. Kontakt s pritelem minimalni... Tam si usporadas myslenky, zkusis si, zda k tomu kamosovi nahodou necitis neco vic. A rozhodni se tam. Nema cenu se zahazovat s nekym, pokud to neklape a nevidite, a pokud je mala jeste mala. Tatu bude mit i tak, jen nebude bydlet s tebou.
luzca11
autor
24. srp 2016
@trampolina_89 moc děkuji. Už to řešíme .. Bohužel to včera vygradovalo a já malem musela volat policii.. Dnes jdu za otcem a pomůže mi, přítel si to nechce přiznat že je konec a dělá jak kdyby se nic nestalo.. Je mi z toho všeho hrozně, těším se až bude všechno za mnou a já budu mít klid s zacnu od znova .. Všechno se naučím a budu v klidu .
pavlinar
24. srp 2016
Tak hodně štěstí přeju. Podle popisu je to začarovaný kruh jeho špatného chování a tvého odpouštění, a přítel se prostě nezmění 😞
Nehnala bych se hned do jiného vztahu, ale nechala si klid s prostor pro sebe a své dítě

Sem začni psát odpověď...

Odešli