Štve mě moje rodina
hlavně proto, že manželova rodina nám hodně pomohla finančně k bydlení, moje rodina moc ne, a pořád po mě chtějí ať za nima jezdím, moje máti chce pořád vidět holky, je tu jednou týdně a když to jeden týden odřeknu tak se cítí dotčená a je jí to líto, když je tady tak mě akorát vystresuje (v tomto je lepší tchýně ta je větší pohodářka pro mě) celý život se akorát naši hádali, byl to otřes, hádají se pořád, mají nedořešené spory a na starý kolena jim to je asi zapotřebí, nevydrží spolu ani v jedné mísnosti......no prostě mají problémy celý život ale nejsou schopni to dát nějak do pořádku. Nemám vůbec chuť jim nechávat děti. Navíc si oba rádi dají alkohol, a to má můj otec cholerik ještě horší náladu, alkohol mu nedělá dobře a moje máti mu to neumí zatrhnout, protože si ráda dá každý večer pivko a sama. Když pominu teda hádky, tak to bydlení byl taky otřes, bydleli jsme v malém domku, kde jsme měli se ségrou malej pokojík průchozí z obou stran, z jedné obývák z druhé koupelna!!! děs. Odstěhovala jsem se v 25ti letech a naši postavili dům, přišlo mi to jako naschvál. Dole mají kuchyn s velkým obývákem, ložnici, záchod, koupelnu, vchod do sklepa....nahoře si máti vydupala že chce svůj pokojíček, aby měla od taty klid no a tata když má maminka tak bude mít taky pokojíček. Nám se ségrou tam udělali každé pokojík aby se neřeklo. Nechápu vůbec jejich myšlenkový pochody a nemám vůbec chuť už několik roků jezdit na ty rodinné oslavy, které jsou totálně o ničem, akorát si tam každý stěžuje, hlavně můj otec a babička z jeho strany - sobci. Ve finále si nahnou a naši se dohádají 😀 a furt nechápou proč tam nejezdím...... Nevim asi jsem se chtěla hlavně někomu vypovídat, ale řeším to kvůli dětem, nechce se mi je tam nechávat na prázdniny......ale zase mě to mrzí jsou to jejich prarodiče.
Stručné shrnutí
- Rodiče, kteří pravidelně pijí a hádají se nahlas, jsou v diskuzi běžně považováni za nevhodné k samostatnému hlídání dětí a diskutující doporučují požadovat střízlivost během převzetí vnoučat.
- Praktická řešení navrhovaná v diskusi zahrnují nastavení jasných pravidel návštěv (např. „Nebudem k vám jezdit, pokud se situace nezlepší“), pozvání prarodičů k vám domů na hlídání a domluvu pevného rozvrhu návštěv (např. jednou týdně).
- V diskuzi je opakovaně zdůrazněno, že prarodiče nemají povinnost finančně pomáhat, a komunikace na rovinu s hranicemi je doporučovaná strategie pro rodiče, kteří chtějí ochránit děti.
Nejčastější otázky
Q: Jak nastavit pravidla návštěv, když prarodiče pijí a hádají se?
A: Mluvte slušně, stručně a jasně a nastavte konkrétní podmínky; v diskuzi byla navržena formulace „Nebudem k vám jezdit, pokud se situace nezlepší“ a požadavek střízlivosti při hlídání vnoučat.
Q: Můžu odmítnout nechat děti u prarodičů, pokud se mi jejich chování nelíbí?
A: Ano; více diskutujících uvádí, že rodič může nejezdit a nenechávat děti, dokud se chování nezlepší, případně naplánovat setkání venku nebo pozvat prarodiče k sobě domů.
Q: Mají prarodiče právní nebo morální „nárok na vnoučata“?
A: V diskuzi bylo opakovaně konstatováno, že prarodiče „nemají nárok na vnoučata“ a že nemají povinnost finančně pomáhat; jedná se o běžný názor v komentářích.
Q: Jak komunikovat hranice s rodiči, kteří pomocí bydlením dříve přispěli, ale nyní se chovají problémově?
A: Doporučuje se rozlišit dřívější pomoc od současného jednání, nepřímo připomenout, že rodiče mají právo si pořídit dům, a místo finančních nároků nastavit jasná pravidla kontaktu a hlídání.
Q: Co dělat, když rodiče nereagují na nastavená pravidla?
A: Doporučení zahrnují opakované, krátké a jasné vysvětlení hranic, odmítnutí návštěv dokud se situace nezlepší a přesun hlídání k jiné osobě (např. babička hlídá u vás doma).
Q: Jaké konkrétní alternativy k hlídání u prarodičů lidé navrhují?
A: Navrhované alternativy jsou pozvat prarodiče k vám domů („mamka hlídá u nás je ideál“), pořádat setkání venku, domluvit pevné termíny (např. jednou týdně) nebo nenavštěvovat dokud se chování nezmění.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nastavit jasná pravidla a komunikovat na rovinu je doporučený praktický krok.
- Prarodiče nemají povinnost finančně pomáhat; pomoc je dobrovolná.
- Pokud prarodiče pijí a často se hádají, není vhodné je ponechávat bez dozoru s malými dětmi.
Sporné názory
- Někteří diskutující vnímali „nárok prarodičů na vnoučata“ jako legitimní očekávání, zatímco jiní trvají na tom, že takový nárok neexistuje.
- Někteří hájili, že rodiče mají právo pořídit si dům a zlepšit své bydlení, zatímco jiní to považují za důvod k resentimentu, pokud nepomohli finančně dříve.
Otevřené otázky
- Zda se rodiče dokážou změnit (omezit pití a hádky) po nastavení hranic, zůstává nejasné.
- Jaký bude dlouhodobý dopad omezeného kontaktu na vztah dětí s prarodiči, pokud budou děti prarodiče vidět jen zřídka?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
nastavit jasná pravidla návštěv, požadovat střízlivost při hlídání, pozvat prarodiče k vám domů, nechat babičku hlídat u vás, domluvit pevný termín návštěv (jednou týdně), mluvit na rovinu, osamostatnit se/odstěhovat se, půjčky pro novomanžele, hypotéky, dědictví
Místa a osoby
žádné
@candat to je tvůj názor kdyby si zažila mého otce ožralého tak pochopíš. Celý rodině nadával do p..i bylo to na svatbě jeho bratra ☹ k tomuto bych se nerada vracela. Navíc tam byla něvěra z jeho strany takže opravdu já řeším aby se hezky chovali k dětem a to nejlépe bez alkoholu. To že postavili pořádné bydlení až v 50 stále nechápu ale aspoň by tam mohli eventuelně být aspoň moje děti. I když by mohli prazdninovat i v malém. O tomto není. Možná kdyby postavili a přestali se hádat tak jsem mnohem šťastnější. Asi 2 roky po stavbě nemohli prodat ani pod cenou jejich starý dům takže si zase stěžovali že na to nemají, proto mi ta stavba nového nepřišla nijak fajn. Ale nějaká zášť z mého strany bohužel zatím je a snažím se na tom pracovat.
@takarazestinusakur no v tom domku bych ani bydlet nechtěla. Je blbe postavený spolu s tatkovou rodinou dvojdomek takže o nějakém klidu tam není ani památky a ja bych tam ani nešla. Je tam spolecny vjezd do dvora tak docela neprodejny dum. No beru to tak ze je to spíš jejich sen. Však jsem psala že mi mamka pomáhá u mě doma. A to je fajn. Ale nejde to když jsou spolu.
@takarazestinusakur japonci jsou tak netolerantní? 😨 ☹ je to velká škoda, že ty pro ně nejsi plnohodný člověk a děti jen poloviční. to je fakt smutné. tak vyspělá země a takový postoj k lidem...pro mě jsi hrdinka...nemáš to tam jistě lehké
@smallinka No ale pokud pomáhá doma, pak bych si už asi nestěžovala, že ti nepomáhá finančně, zvlášť za daných okolností (koupili si barák a pokud nejsou movití, tak je to určitě vycucalo finančně)
ne, ne každý Japonec je sto let za opicemi, řada z nich žije ve 21.století já mám jen smůlu...
@blahova_andrea jak kteří, já jsem spíš smolař a takové potkávám nebo mám v rodině...
@takarazestinusakur tak to si zasloužíš metal. Tak přeji hodně štěstíčka tvoji rodince 🙂
@smallinka a představ si, že vím jaké to je, mít otce ochlastu. Mám takového stejného, když se napije, což je skoro každý den, tak je agresivní, vyhledává a vycucává konflikty z prstu a je sprostý. Seru na něj, jezdím tam kvůli mamce a mí kluci tam byli tolikrát na prázdninách, že bych to mohla spočítat na prstech jedné ruky. Jezdím tam jen kvůli mamce, bohužel na jaře ji zjistili rakovinu tlustého střeva, a myslíš, že to s ním nějak "hnulo"? Na chvíli, ale chlastu se nevzdal a nevzdá.
Naši taky dostali barák v 50-ti a přistavovali, byt 4+1 dali bráchovi, který ho za chvíli vyměnil za menší bez doplatku a za chvíli ho střelil aby poplatil dluhy. Teď už má doufám víc rozumu. A teď mu táta chce napsat barák. Taky bych mohla být naštvaná - od našich jsem dostala před 15- ti lety 20 tis. na linku a byla jsem ráda, ale že by měli vůči mě mít nějakou povinnost a přispívat mi nebo od nich čekat nějaké prachy, to ani náhodou. A přiznám se, ani já necítím vůči svým dětem (do budoucna) nějakou finanční povinnost. Pokud budu moct pomůžu, ale taky jsme si museli pomoct sami. Jo a tchýně -vdova- nám taky hodně pomohla, půjčila na reko, ale my to spláceli.
A pokud rodičům neřekneš, že ti vadí jejich pití a proto tam nerada jezdíš a nechceš tam děti nechávat, tak to je jen tvoje vina a nestěžuj si. Já se s tátou už chytla a nadali jsme si, to samé i moje ségra, ta je ráznější než já. Je mi to líto vůči mamce, ale kluky, pokud jsem nemusela, tak jsem je tam nedala. Musela jsem jen 2x kvůli povodni. Teď už kluci mají 12 a 10 a ani tam nechcou jezdit - smutné, taky by mě zajímalo, jesti si uvědomuje, že jako děda naprosto zklamal a selhal.
@candat tvoje situace mě mrzí. je to děs někteří ti chlapi, mamku zase srazilo auto na kole, když jeli s otcem na výlet (den předtím měli grilovačku samozřejmě se tam pilo).......no ale to jsem nechtěla. oni vědí jak mě to jejich pití a hádky vytáčí. tak se na jednu návštěvu přetvařují a podruhé je to zase nanovo a já nemám fakt energii jim pořád říkat co mě vadí furt dokola a dokola....to tam raději nejedu. takže mamka ano, tata at taky prijede k nám se podívat na holky, ale já už tam nemám fakt chuť jezdit....."říkám tam tomu" dům hrůzy....chápu tě máš to asi horší než já, to spoustu lidí, akorát mě ta moje situace prostě teď dost trápí......prostě se s tím musím pomalu smířit....že to bude takhle a žádný sny o nějakých rodinných setkání to u nás nefunguje. Nedělám si iluze že kvůli mě přestanou pít. Jasně no holky jsou ještě malé nemají ani rok, dědy viděli asi 3krát, no první a druhá reakce byl brek, ale pak už lepší, no když ho často neuvidí tak ani ten vztah nebude nějakej.....ale to je jeho věc, nevím co už na stáří furt čeká že přijde. Děti to je přece velké potěšení.
Snad se aspoň před detma budou snažit, pokud ne, poprosit je, zdali by se mohli aspoň před nima snažit. Pokud budou porad stejní, tak bohužel je tam samotné nenechavat. Trochu vím o čem mluvíš :-/
@candat mám stejný názor...tady nejde o vztah prarodiče a vnoučata, ale vztah rodiče-dcera...pokud si na stará kolena postavili barák, tak se jim nedivím, že nepomáhají finančně, ale jsou i jiné druhy pomoci např. hlídání a pokud se babička domáhá návštěv, tak proč nespojit příjemným s užitečným a prostě svěřit vnoučata babičce a jít se zrelaxovat...(btw: to, že si koupili dům bude mít jednou význam v podobě dědictví, což není vůbec špatná věc... 😉 )
@smallinka My třeba babičku máme k dispozici jen jednu a ta si o mně myslí, že jsem odpad, takže k ní pochopitelně děti dát nemůžu, protože nemám zájem aby se moje děti dozvěděli, že matka je odpad, protože je přivandrovalec a ony, že stojí za starou bačkoru, protože jsou poloviční...nicméně finančně i hmotně by přispívat chtěla, protože chce aby se o ni někdo na stará kolena postaral a můj muž jako nejstarší syn má tu povinnost se postarat...dary pochopitelně odmítáme, protože nás zavazují k pomoci, i kdyby se k nám chovali sebehůř...takže se nezlob, ale když se podívám na tvoji situaci, tak bych ti mohla dokonce i závidět 😀