icon

Tchánovci chtějí dceru učit být beze mě. Nelíbí se mi to

avatar
ladybugie
9. pro 2010

Ahojky, mám takové dilema. Bydlíme s tchánovci v jednom domě, ale oddělených bytech. Nedávno vyjádřili přání, že by si rádi brali dceru k sobě na delší dobu - 2hod denně. Odůvodnili to tím, že ji naučí být bez mámy. Dcera, když je beze mně, tak pláče. Nechce se mi jim jí dávat, protože za celých devět měsíců, co je malá na světě, tak ani jednou nepřišli nahoru si s ní hrát. Nechci ale vyvolávat zbytečné konflitky, avšak můj názor je takový, že v devíti měsícíh patří dítě k mámě a na nějaký odnaučování je času dost. Jak byste to řešily vy? Dík

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 14. čer 2026 · 168 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Období fixace na matku kolem 8–10 měsíců je v diskuzi označováno jako separační úzkost, a náhlé denní dvouhodinové odloučení u prarodičů může dítěti zvyšovat stres.
  • Doporučené řešení je postupné zvykání: začít u vás doma, zkusit krátké intervaly (půl hodiny) a postupně prodlužovat na 1–2 hodiny nebo počkat na cca 10–12 měsíců či 1,5–2 roky pro delší hlídání.
  • Před svěřením dítěte by měla být jasná důvěra v prarodiče a domluvená pravidla péče; rodiče v diskuzi odmítali hlídání, pokud prarodiče kouří v přítomnosti dítěte nebo nedodržují dohodnutý režim.


Nejčastější otázky

Q: Kdy je vhodné začít zvykat dítě na hlídání prarodičů?
A: V diskuzi byly různé zkušenosti: někteří rodiče zkoušeli krátké hlídání už ve 3 měsících, mnozí doporučují začít kolem 10 měsíců s krátkými intervaly a delší samostatné hlídání uvádějí od 1,5–2 let.

Q: Jak dlouho by měl být první samostatný pobyt u prarodičů?
A: Rodiče v diskuzi doporučovali začít půl hodinou a postupně prodlužovat; běžně uváděné délky jsou 1–2 hodiny, frekvence spíše 1× týdně nebo několikráte týdně, nikoli denně.

Q: Co dělat, když dítě při odchodu k prarodičům pláče a natahuje ruce po matce?
A: Doporučení bylo zůstat u prarodičů společně a pak se postupně vzdálit nebo nejprve zkusit kratší návštěvy u vás doma; v diskuzi se zmiňuje termín "separační úzkost" a varování, že nucené náhlé zvykání může situaci zhoršit.

Q: Kdy by rodiče měli hlídání prarodičům odmítnout?
A: Respondenti uváděli odmítnout, pokud prarodiče porušují rodičovská pravidla (např. kouří v místnosti s dítětem), mají zanedbanou hygienu, nezajišťují bezpečné prostředí, nebo pokud rodiče prarodičům nedůvěřují.

Q: Jak často je vhodné svěřovat dítě prarodičům, aby to neubližovalo vztahu k rodičům?
A: Konsenzus v diskuzi směřoval k tomu, že denní půjčování není ideální; běžné návrhy byly 1× týdně nebo občasné krátké návštěvy, případně několikráte týdně s postupným navyšováním času.

Q: Jak postupovat, když prarodiče bydlí ve stejném domě?
A: Výhodou je možnost rychlé kontroly a návratu dítěte v případě pláče; doporučení bylo pozvat prarodiče k vám, začít tam společně a teprve poté zkoušet pobyt u nich.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Rodič rozhoduje o tom, kdy a jak svěřit dítě prarodičům, a jeho pocity a důvěra jsou klíčové.
  • Většina respondentů doporučuje postupné zvykání (nejprve spolu, pak krátké intervaly, následně prodlužování).
  • Pokud prarodiče dodržují dohodnutá pravidla a je jim důvěra, občasné hlídání je považováno za užitečné (odpočinek rodiče, navazování vztahu vnouče–prarodiče).


Sporné názory

  • Někteří rodiče považují 2 hodiny denně pro devítiměsíční dítě za přijatelné a užitečné; jiní tvrdí, že dítě v tomto věku patří hlavně matce a denní půjčování odmítají.
  • Několik zkušeností ukazuje na velmi časné zkoušení (již od 3 měsíců), zatímco jiní doporučují počkat do 10–12 měsíců nebo až 1,5–2 let pro delší hlídání.


Otevřené otázky

  • Jak přesně ovlivní denní dvouhodinové odloučení psychický vývoj dítěte v 8–10 měsících z dlouhodobého hlediska?
  • Jak rychle lze realisticky vybudovat dostatečnou důvěru mezi dítětem a prarodiči v rodině, kde se prarodiče do teď málo angažovali?
  • Jaký je optimální kompromis mezi potřebou matky mít čas pro sebe a ochranou dítěte v periodě separační fixace?


Zmíněné značky a firmy

žádné

Zmíněné produkty a metody

separační úzkost, odnaučování na maminku, postupné zvykání (půl hodiny → 1–2 hodiny), kojení, odstříkávané MM, UM

Místa a osoby

žádné

Strana
z6
avatar
klaraemma
9. pro 2010

ahoj, taky bych dala, kdyby něco jsi kousek, navíc 2 hodinky to je ok. my to máme horší, tcháně je od nás 300 km, tento týden tam zrovna malá je, poprvé, jsou jí skoro 3 roky, ale do teď jsem nechtěla. Je to daleko, oni k nám nejezdí, my k nim občas a taky si s ní moc nehrajou, ale malá je držkatá a nenechá se, tak jsem v klidu.

avatar
cervik1111
9. pro 2010

@ladybugie pokud cítíš,že nechceš dávat,nedávej,ale určitě je dobré,pokud si dítě zvykne na chvílí i bez tebe.Co bude pak dělat ve školce?Já osobně jsem ráda,když jsem na chvílí bez dětí 😀 😀 😀

avatar
evatk
9. pro 2010

@ladybugie my bydlíme taky s tchánovci a měli asi přestavu, že jim malou budu "půjčovat" mnohem častěji. půjčovat je tchýnin oblíbený výraz, který mi v tomto smyslu přijde úplně debilní, dítě není hračka

já mám potřebu max 1x týdně, někdy ani to ne, ale abych předešla tchýninu vnucování a potom fňukání, jak dlooooooohou malou neviděla, tak se snažím aspoň jednou týdně dodržovat, i když vyloženě nepotřebuju, samozřejmě, že někdy je to častěj, když se vyskytne potřeba, ale chci, aby stejně často byla i s mojí mamkou, ať je zvyklá na obě babičky stejně
malou jsem dala na dýl, cca 5 hodin, hlídat poměrně pozdě, až v 7 měsících, a zvládla to super, nemá s tím problém, i když k tomu nedochází moc často, vidí babičky a už u mě nechce být, což je samozřejmě super, že není mamánek
jsem toho názoru, že teďka jsem doma já od toho, abych si ji užila, vím, jak ten první rok utekl, ani se nenaděju, a půjde do školky, a pak teprve přijde čas na babičky, kdy bude potřeba, aby ji vyzvedávaly ze školky, hlídaly po dobu nemoci, moje 4 týdny dovolené na vše stačit nebudou
vím, že je opačný extrém, kdy mnoho z vás žije ve městě bez rodičů a je problém s hlídáním, musí to být nepříjemné

možná, kdybysme nebydleli s rodiči, by mi to vnucování tak nevadilo, ale často nás odchytává na schodech, když s malou někam jdu, dělá, jako kdyby na tyto okamžiky byla odkázaná a malou nevídala měsíc v kuse, strašně se na ni upla a mě to není příjemné, nemám ráda, když mě někdo do něčeho tlačí a vnucuje se, o pomoc si říct umím

podle mě je každý den zbytečně často!!! proč? na hlídání si zvykne, i když to bude jen 1x týdně

být tebou, nenechám se do toho zbytečně tlačit, akorát tě to bude mrzet, udělej si to, jak to cítíš ty!!!

tím, že mám takový názor, nikoho, kdo dává často dítě babičkám, neodsuzuju, je to každého věc, ať si každý dělá jak to cítí a jakou má potřebu, třeba i já časem názor změním a ráda se malé zbavím i obden, ale zatím to cítím takto

jsem spokojenější, když se mi podaří kus práce udělat s malou za zády a tím ji zároveň naučím, že se vše netočí jen kolem ní, než kdybych si připadala jak neschopné tele, které musí kvůli každému uprdnutí dávat dítě o patro níž

sorry za román, souvisí to i s tím, že mám občas té naší hodné a starostlivé babičky plné brejle 😉 😉 😉

avatar
lalial
9. pro 2010

Jak souvisí školka s kojencem? Copak lidi nevidíte rozdíl mezi devítiměsíčním miminem a mladším předškolákem?

avatar
neumisa
9. pro 2010

@lalial ale no tak, babička bydlí o patro níž a devítiměsíční dítě už je docela pohyblivé a není většinou plně kojené, takže hodinku dvě bez matky by snad vydržet mohlo. Teď jde o to, jestli vydrží i matka a babička. 😀 Tady snad proboha nejde o to, že by příšerná tchýně rvala řvoucí dítě matce z náruče jen proto, aby si užila svůj čas, ne? Když bude problém, tak prostě zaklepe o patro výš. A souvislost se školkou vidím doela velkou - když se naučí být bez mámy na pár hodin, nebude mít pak větší potíže při nástupu do školky. Začínat s odvykáním měsíc před nástupem do školky je nesmysl, čím dřív, tím líp.

avatar
evatk
9. pro 2010

@neumisa kolikrát mám pocit, že moje tchýně má sto chutí mi tu malou vyrvat, právě proto, aby si užila ten svůj čas... 😀 😀 😀 , myšleno samože v nadsázce, ale nějaká pravda v tom je

avatar
lalial
9. pro 2010

@neumisa Ale tomu děcku je devět měsíců, zcela jistě se nechystá za měsíc do školky, že? Pokud někomu přijde normální denně nevidět dvě hodiny mimino, tak mně to tedy normální nepřijde. Matka evidentně sama cítí, že nenastala správná doba pro dlouhodobější separaci, píše, že dítě bez ní pláče a má na to v devíti měsících sakra právo. Máma je jistota, zatím nenastal čas objevování výhod v pobytu jinde, s jinými lidmi. Obě naše děti se bály do roka kdekoho, potom teprve začaly pomaličku oťukávat širší svět okolo. Nikdy jsme je nelámali a vždy měli bazální jistotu v nás, rodičích. K nějakému delšímu pobytu u prarodičů dospěli oba synové sami od sebe po roce a půl. Prostě k tomu dozráli, žádné násilné zvykání. Naprosto bez pláče, vztekání. Nač lámat takto malé dítě?

avatar
klaraemma
9. pro 2010

@lalial to zas jo, pokud to tak necítí, nemá cenu to lámat přes koleno, musí chtít všichni. Mě taky trvalo, než jsem k tomu dospěla.

avatar
neumisa
9. pro 2010

@lalial v pořádku, pokud matka nechce dítě dávat, tak ať nedává. Ale ptala se, tak odpovídáme. Ano, myslím, že není problém devítiměsíční dítě na dvě hodiny nechat s babičkou. A že každý den? Myslím, že ne, že babička brzo sama pochopí, že tak často to nepůjde. O lámání jsem neříkala nic, když to nepůjde, tak to nepůjde. To jen ty sis to tak asi vyložila. A docela mi vadí hysterické výkřiky typu: Nepořizovala jsem si dítě proto, abych ho půjčovala jiným a ti, kdo ho půjčují, nejsou správné matky. Každá jsme jiná a každá máme jiné vztahy s tchýní a jiné nároky na hlídání. Ale o to tady nejde. Jde o jednu určitou matku, která se ptala a my jsme jí každá podle svého odpověděly. Tak z nás " půjčovacích" nedělej potvory jen proto, že dáváme děti babičkám.

avatar
gtver
9. pro 2010

@neumisa zásadní problém je ovšem právě v tom, že devítiměsíční dítě, které bez maminky brečí, s největší pravděpodobností prochází obdobím separační úzkosti, která je pro tento věk typická. A "zvykání si" v tomto období, je to nejhorší, jak tuto úzkost řešit! ladybugie jasně píše, že malé to nevyhovuje. Toto se školkou opravdu nesouvisí, to je normální období, ze kterého dítě "vyroste"

avatar
neumisa
9. pro 2010

@gtver ale vždyť nevíme, jestli brečí! Autorka psala jen o svých pocitech, ne o chování dcery, o té nevíme vůbec nic!

avatar
lalial
9. pro 2010

@klaraemma A nemáš třeba pocit, že tys k tomu dospěla v době, kdy byla připravená i dcerka? Podle mě máma instinktivně dobře ví, co nyní už ano, co zkusit za pár měsíců atd...

avatar
lalial
9. pro 2010

@neumisa Jasně psala, že dcera bez ní pláče...

avatar
neumisa
9. pro 2010

@lalial tak sorry, to jsem zřejmě přehlédla. V tom případě ano, dítě půjčit, ale pouze v přítomnosti matky, osaostatnit až později. Nebo pozvat babičku nahoru. Ale určitě neizolovat.

avatar
lalial
9. pro 2010

@neumisa Pokud někdo strčí babičce nebo komukoli jinému dítě přes jeho psychickou nepohodu, tak to skutečně v pořádku není.

avatar
evatk
9. pro 2010

@ladybugie taky si myslím, že dvě hodiny v 9 měsících není problém, jen už záleží na potřebách matky a na tom, jak to dítě zvládá... to jsem nějak zapomněla zmínit

avatar
klaraemma
9. pro 2010

@lalial to asi jo, ale naši třeba bydlí kousek od nás a něměla jsem problém jí tam dávat, sice ne denně, ale párkrát v týdnu ano i přes noc, věděla jsem, že je o ni dobře postaráno a myslím, že je správné, když si děti zvykají i na jiné prostředí, ale každá z nás to má jinak a jak jsem psala, nemá cenu lámat to přes koleno a dělat něco, čím si nejsem jistá.

avatar
lalial
9. pro 2010

@neumisa Babička u nich celých devět měsíců nebyla, babička si teď vzpomněla, že chce dítě denně na dvě hodiny dolů. 😉 Jinak jak jsem psala, "naši" prarodičové mají hochy celkem často, ale do toho cca roka a půl vůbec. Naštěstí byli rozumní a samotným jim bylo jasné, že s vynervovaným dítětem se blbě navazují přátelské, rodinné vztahy a nechali je "vyspět".

avatar
pett7
9. pro 2010

Mě nepřijde normální aby se o něj tchýně půl ruku nezajímala a najednou by ho denně chtěla na dvě hodiny...já bych ho nedala..když za ním chce přijít proč ne, ale samotného ne. Já malého nechávala od malička s mojí mamkou nebo tetou kdykoli jsem potřebovala a nebyl problém, teď má mamánkovské období a s nikým být nechce, ale časem z toho vyroste takže to nehrotím...

avatar
lalial
9. pro 2010

@klaraemma Nj, ale předpokládám, že oni k vám chodili, s dítětem si hráli... Ne že jsi tam malou prostě frkla a nazdar bazar.

avatar
evatk
9. pro 2010

@ladybugie a o tom, kdy a že je čas na nějaké odvykání a zvykání, rozhoduje matka, ne babička... je to zodpovědnost matky

avatar
neumisa
9. pro 2010

@lalial a já jsem psala, že některé babičky se u snachy v bytě prostě cítí blbě, no. Ale to je jedno, nechme toho. Autorka má vnitřní pochyby a my to tu zbytečně řešíme.

avatar
klaraemma
9. pro 2010

@lalial to ano, musím být snaha na všech stranách.

avatar
lalial
9. pro 2010

@neumisa Tak minimálně mohla zvát je k nim... třeba. Celkově mi ta situace přijde divná.

avatar
neumisa
9. pro 2010

@lalial Třeba zvala, to taky nevíme. Já zvala svou babičku a za pět let u nás byla dvakrát a nervozní. Když byl starší u ní, byli naprosto v pohodě oba dva.

avatar
dexonka
9. pro 2010

@ladybugie mne neprijdou divne ty dve hodiny,ale spis to denne,nechapu proc davat tchanovcum vnucku kazdy den....jinak dve hodky jsou uplne v klidku..........

avatar
lalial
9. pro 2010

@neumisa Naše děti nesnesly ani když chtěli prarodiče vézt kočárek... Museli jsme vézt my a děda s babi jen nakukovat, jinak byl řev... Teď denně řvou, že chtějí k babince a dědoj. 😀 😀

avatar
klaraemma
9. pro 2010

je to těžký, každá na to máme svůj názor, svoje zkušenosti , tak se asi neshodnem. Můžem napsat svůj názor ale každá si to musí rozhodnout sama, navíc, každý dítě je jiný, naše malá je třeba od mala přizpůsobivá, všude jako doma, neteř zase furt hledá mámu, každý je prostě jiný a podle toho se musíme zařídit. Mě třeba tchýně řekla, že manželův syn z prvního manželství tam byl ve 3 měsících na týden, já jsem řekla, že bych to neudělala. Jak jsem psala bydlí 300 km od nás.

avatar
neumisa
9. pro 2010

@lalial No vidíš a můj starší byl od mala "půjčovací" dítě, matku potřeboval jen na kojení - a mladší je ocásek, bez matky ani krok. 😀

avatar
lalial
9. pro 2010

@klaraemma Já si právě myslím, že v tomto je hlavní to dítě. Pokud je od malička společenské, miluje davy, předávání z ruky do ruky, pak v tom nevidím problém. Pokud je dítě úzkostlivější, fixováno na rodiče, mělo by se postupovat opatrněji, abychom místo klidného dítěte neměli dítě rezignované.

Strana
z6