Tchýně

@nanysek123 Určitě se vyplatí hned ze začátku, nebo alespoň hned, jak to zaskřípe, říct bez zbytečných kudrlinek, jak to cítíš a co si nepřeješ...Já měla s tchyňkou bezproblémový vztah do doby, než jsme se s přítelem sestěhovávali...pak nastal "teror" - na všechno milion připomínek, zařizovala za nás různé praktické záležitosti, chtěla rozhodovat o tom, od jaké firmy si máme a nemáme nechat vymalovat, vyměnit okna atd., jaký nábytek si máme koupit...mluvila nám i do předkupní a kupní smlouvy, na základě různých "erudovaných" právních rad (Blesk, internet, Růžena z prasečáku povídala...) nám ji seškrtala a přeformulovala (samozřejmě trvala na tom, že chce kopie těchto dokumentů vidět a přítel byl příliš sláb na to, aby vzdoroval... :D ) - na naše námitky, že vše řešíme přes notáře, kterému plně důvěřujeme, nedbala a když se dozvěděla, že jsme nakonec dali za pravdu přeci jen jemu, když už má na to ten titul, tak celý večer ukřivděně proplakala, že si nevážíme jejích rad a necháme si radši radit "od cizejch"... A podobný scénář to mělo pokaždé, když jsme si dovolili dopustit se vlastního názoru, nebo se neřídili jejími radami a připomínkami...Naštěstí přítel se nenechal úplně vysrabit a stál při mně, nakonec svoji mamku úplně izoloval od přípravy stěhování i od rekonstrukce bytu - zní to tvrdě, ale prostě tam do doby, než bylo všechno hotovo, nesměla...Pak ještě zkusila "zlobit" jednou, krátce po našem nastěhování, kdy v mé nepřítomnosti přišla na návštěvu a začala mi v bytě dělat "velký úklid" a prohrabávat a přerovnávat věci...Napsala jsem tehdy dlouhý (slušný, leč velmi rozhořčený) e-mail, na který nereagovala, pár týdnů se mnou nemluvila, ale nakonec se vyklidnila a vztahy máme opět normální a urovnané...(ŤUKÁM). Zkrátka - to, že jsem hned, ale HNED, dala nekompromisně najevo, že tudy teda ne, se mi moc vyplatilo. A žádná zášť mezi námi nepanuje, jestli ona nějakou cítí, nedává to najevo a fungujeme normálně - včetně vzájemných návštěv, rodinných oslav atd. Držím palce, ať se všechno urovná! A fakt měj koule na to říct si, co se ti nelíbí a co si nepřeješ. 😉

Noo to budete mít veselí,jak se narodí mimčo,jak to čtu :(

@nanysek123 Klidně jí to řekni rovnou - mile, s úsměvem a pevně - ale my jsme se domluvily s manželem a jdeme tam a tam, a chceme jít sami. Až příště, ano? pak to naplánujeme tak, aby to vyhovovalo nám všem.
A je to. Když tě bude podporovat manžel, že jste se takhle domluvili a přejete si to oba, nenacpe se vám. Že se naštve, dobře, ale ona se zase odeštve. Anebo jí navrhni - příště můžete něco naplánovat vy, jenom aby tam bylo - a řeknete si své požadavky. A hotovo. Pro dobré vztahy není nutno přece pořád skákat, jak ten druhý píská.
A ještě dočítám - když zase manžel nemusí tvou mamku, tak to pak spláchněte jedním vrzem, pozvěte je všechny a budete mít zase na čas klid.

@meckousheck Ano, tak trochu čekám druhý kobercový nálet do naší domácnosti, na druhou stranu si myslím, že už máme vyjasněno, jaké jsou hranice...Zajímavé je, že chlapi (tchánové) většinou nemají problém to pochopit a přizpůsobit se...A to se říká, že prý ženský mají vyšší úroveň sociální inteligence, pchá...

@carmilla To je naprosto jednoduché, jenom výjimečně se chlap zajímá o to, kde se v kuchyni ukládá cibule a jakým způsobem se žehlí košile.

@anelamates Chlapi jsou hlavne obecne nekonfliktnejsi a nemaji, na rozdil od vetsiny zen, tu palcivou potrebu skenovat, co se kde sustne a analyzovat vztahy druhych...

To je fakt, chlapi neřeší takové podružnosti. Proto taky nechápou, proč by měla mít jejich žena například problémy s jejich maminkou. Protože oni by něco jako - a ty kupuješ tyhle plínky? To by naše Bedřiška nikdy nekoupila - ani nezaregistrují, natož aby o tom přemýšleli.

@anelamates Jojo, s tím souhlasím...my ženský (nebudu se z toho pokrytecky vyjímat) si věci prostě víc bereme a máme sklony si leccos vykládat někdy až příliš osobně...proto naše protějšky absolutně nechápou, že se nás nějaká poznámka nebo narážka dotkla, protože oni jsou mnohem víc splachovací a pouští to hned ven...

@anelamates To sice ne, cibule možná ne, ale perfektně ustlaná postel a oblečení do komínků-už otec tchána byl voják z povolání a ten úklid se s nimi táhne-je to nejen důležité pro mého muže, ale i pro syna-je mu 11 a chudák jeho budoucí žena!!! A u koho najde pochopení? Rozhodně u mne-já s rovnáním věcí velmi zápasím. 🙂A nechápu, že můj syn se takhle potatil-buzeruje i dceru, aby si uklízela a ona raději čte-jako já.

@kika_21 To se dá odnaučit, prádlo do komínků. A knížky jsou mnohem lepší zábava než rovnat trička podle pravítka a barev.

@anelamates To tedy jsou lepší zábava. 🙂

@carmilla
@anelamates No sice máte pravdu v tom, že se to má říct, ale já už jí to taky řek a, co je nechápavého na tom, když řeknu, chceme být sami tři? Každopádně je pravda, že se tchyně vždycky urazí, ale zavděčit se pokaždé nejde. Hlavně mám taky syna a myslela jsem taky, že jednou bude můj syn mít taky rodinu a zřejmě budu chtít s nimi taky trávit čas, ale rozhodně se taky nebudu vnucovat, to si myslím, že nepřidá nikomu😀. Pro mě je hlavní, aby byly dobré vztahy v rodině a naprosto se mi příčí se s někým hádat, ale poslouchat taky nebudu, když vím, že třeba ohledně jídla dělám dobře i podle doktorky, tak proč poslouchat, někoho jiného. Zkrátka děvčata to není jednoduché, ale co mi můžete věřit, že naštěstí se tchyně sice urazí a je pravda, že dlouho se jí to nedrží 😀, ale ty řeči předtím si mohla nechat no.Tak, jak píšete, říci na rovinu a ať se s tím hold smíří a když nebude mít nic proti a bude hodná a nevyvádět 😀, tak jí někam příště pozvem zase my, Děkuju za rady 🙂

Tak to máme taky tak, když chci jít s našima, tak manžel děsně otrávenej a nebaví ho to, ale když jedeme na výlet s jeho rodiči, je samý úsměv. Mě to tak mrzí, protože vysloveně by se kvůli němu moje mamka rozkrájela, ale on to vidí tak, že mu leze do prdele, vysloveně. Tak je lepší, když mu tam leze, než když by proti němu zbrojila, si myslím. To víš, taky nejsem z toho nadšená, z výletu s jeho rodiči, ale aspoň si s nimi povídám, je to děsně trapný, když z celého výletu řekne jenom čau na začátku a na konci. Když se ho naši na něco nezeptají, tak sice odpoví, ale to je tak všechno a konverzace končí.

@nanysek123 Tak tady by to chtělo malinko vychovat i manžílka, aby nezlobil. ;) Když chce vstřícnost po tobě vůči svým rodičům, měl by být schopný to také oplatit...a nechovat se jako malej Véna...Já úplně chápu, že si babičky chtějí užít vnoučátka, že chtějí trávit čas i se svými dospělými dětmi...to nikdo příčetný neodsuzuje...jde jen o to, aby obě strany dodržovaly nějaká pravidla slušnosti a taktu...Já také samozřejmě raději trávím čas se svými rodiči, stýská se mi po nich, chci si s nimi jednou za čas pokecat a zase ke tchánovcům zajdu spíše ze zdvořilosti, ne že by byli špatní, ale doma je prostě doma...Ale když na návštěvu jdu, nebudu se tam tvářit apriori jako šťovík a kazit atmosféru...Sorry, ale to už je asi lepší nelézt tam vůbec, než pak otravovat všem vzduch...A manžel si snad jako dospělý jedinec je schopný spočítat, kolik času trávíte s jeho rodiči a kolik s tvými a měl by mít soudnost... To, že ho to třeba s vašima tak nebaví se dá pochopit, ale to jak se chová už nikoliv. Někdy stačí ganzobyčejná slušnost...ano, i když je to třeba částečně přetvářka, tohle je taková ta "společenská" přetvářka, která je zkrátka v rámci zachování normálních rodinných vztahů občas nutná.

Přesně tak, vstřícnost, no budu muset si ho vychovat, jak píšeš 😀, nebo mu odepřu noční romantiku 😀 .Já to mám zrovna tak, jako ty, neskáču do stropu, když jsem s jeho rodiči, ale slušnost je si povídat a tvářit se aspoň trošku normálně a ne zakysle, taky jsem si říkala, že budu se chovat, jako můj manžel k jeho rodičům, ale nedokážu to, přijde mi to fakt blbý a nakonec kdoví, co by si o mě pomysleli,zřejmě asi to, co moji rodiče o manželovi 🙂

@anelamates Tak mě přišlo, že odpovídám věcně a k věci, neútočila jsem na vás, i když se úplně neshodneme, tak doufám, že to o těch hysterických reakcích nebylo na mě?🙂 Jinak on to pořádně vlastně nikdo nevěděl, fungovala jsem jinak normálně.. Když to tak po sobě čtu, tak jsem to nějak nezvládala, no.. Ale klidně to přiznám, nestydím se za to. Prostě kombinace hormonů, stresu, vyčerpání.. Vlastně mi teď už nevadí, že jsem si tím prošla, chápu to jako poslední fázi přípravy, na druhou stranu se mi naprosto srovnaly priority, a získala jsem nadhled.. Ale už končím, stejně jsem teď dost mimo téma.
@nanysek123 Taky to zkusím příště zařídit po svém, to už budu snad otrkanější.. Ale jak píšeš o té důslednosti, to je právě u mě problém.. Vždycky se nechám rozhodit a nechci se chovat neslušně, a pak to dopadá že jsem z těch situací akorát nešťastná já, tak uvidíme🙂

@alikam Ne nebylo, psala jsem povšechně, byla to reakce na lidi, kterým se zdálo, že moc obhajuji svůj postoj a odmítám se přizpůsobit. Takže vážně ne na tebe, jsem ochotná respektovat cizí názor, i když s ním nesouhlasím. Ale tebe mi bylo líto, když jsem si to tak představila. Protože si myslím, že možná kdybys poprosila alespon o nějakou malou pomoc ve smyslu - mami vezmi si chvilku kočár a já se vyspím, nemuselas na tom být tak zle. Protože nic není horšího pro prcka než vyčerpaná pološílená máma. A věř mi, že žádná máma by to nebrala jako tvoje selhání. Já si třeba ještě docela dobře vybavuji, jak mi bylo po návratu z porodnice, stejně jako si vybavuju, co mi vadilo třeba za řeči - a tím se tomu můžu dobře vyhnout, no. A protože my jsme zkrátka sdílní, tak fakt nemáme problém požádat o pomoc v rodině. Všichni jsme jen lidé a selhat může kterýkoliv z nich.

Ony tu některé ty příspěvky byly hodně nepříjemně formulované - řeči o házení snach do jednoho pytle, o tom, že jsou různá zvířata apod, to se mne dotklo, protože takovéto věty jsem nikde nenapsala. Snažím se dívat na problémy z obou stran, a někdy to není lehké, a pak, když vlastně vidím, že si někdo ani nedá tu práci to přečíst a pochopit, tak se mne to dotkne. To ano. Prostě jako já nikomu nepíšu - píšete pořád to stejné, tak už toho nechte, nemyslím si, že by někdo měl psát něco podobného mně.
A za hysterické jsem myslela právě tyto příspěvky. Prostě si pořád myslím, že slušnost by měla být základním kamenem mezilidského jednání, a že stejně jako jsou tchyně dobré i špatné, jsou i snachy dobré i špatné. A stejně tak ta mužská část rodiny. Nelze házet vinu pouze na jednu stranu, vždy je třeba znát problémy z obou stran. A protože tu nikdy nejsou názory obou stran, snažím se mluvit i za ty nepřítomné tchyně a vysvětlovat trochu jejich jednání. A to, že kolikrát by stačilo opravdu jenom máličko, máličko vyjít vstříc a ty vazby by mohly být lepší.

@anelamates Ono nemůžete se zastávat zase tchyní, které neznáte a jak už tu někdo psal, nebo možná vy, tak my zase neznáme vaše vztahy se snachou, stejně tak vy zase neznáte naše vztahy. Ano tchyně jsou špatné i dobré, stejně tak i my snachy, jak tu píšete, proti tomu nic, ale my se snažíme najít nějakou radu od snach, které by poradily, jak na ty tchyně, jak se chovat, proto ta diskuze tady taky je, aby se radilo a některé z nás mají bohaté zkušenosti. Ano domluvit se, respektovat jsou věci se kterými i já souhlasím, ale některým lidem to nevysvětlíte a nezavděčíte se, člověka nezměníte, tchyně jsou také slušné, to zase netvrdím že ne a dobré. Možná si vzpomeňte na svoji tchyni,nechci vás nějak urazit, ale nepsala jste, že vám nepřišla na svatbu? Určitě vás to mrzelo a taky jste neměla asi s ní ideální vztahy. Soudit nemůžeme, ale rady potřebujeme, to bez pochyby. Já třeba taky nejsem typ člověka, který by se hádal rád s tchyní, ale v určitých situacích to zkrátka ani jinak nejde, protože když slušně řeknete ne já to tak nechci a tchyně dělá, že to neslyší a udělá pravý opak, tak co se dá dělat? Slušně to kolikrát nejde, tak se člověk musí nafouknout, seřvat, zkrátka tohle zase bohužel zabírá na tu moji.Smutné, ale pravdivé.

@alikam Ono slušnost samozřejmě musí být, já se taky snažím. Je pravda, že když jsem lezla tchyní víš kam,tak si na mě víc dovolovala, takže to je taky špatně se zavděčit za každou cenu a lézt jí tam, to ne. Ale druhý extrém samozřejmě taky ne, něco mezi, ale je to těžké. Já jsem spíš klidná tichá a všechno si nechám líbit, ale od té doby, co mám syna, nevím, asi ta mateřská láska mě trošku popostrčila a trochu naučila synka bránit. To už jsem tu asi psala, nazývala ho tlusťochem, bum dostala ode mě seřváno, ty moc žereš, tak další hádka s tchyní a to bych pokračovala do nekonečna. Snažit se slušně, ale říct to, protože když nic neřekneš, tak to ta tchyně nemůže vědět, že se ti to nelíbí. Když je tchyně na mě a na syna slušná, tak jsem i já, zkrátka jak ty ke mně, tak já k tobě, asi tak 😀

Tchyně byla zlatá, tchán byl dílo. Tchyně byla tichá utápnutá ženička s tak dívčím úsměvem, Hodně to oplakala, že na svatbu nemohla. To se těžko popisuje, proč, o co šlo. Tady u ní nešlo o nějaký odpor vůči mně. Bylo to jiné.
Prostě řekněme to jednoduše takto - jak snachy, tak tchyně, jsou jenom lidé s klady i zápory. A když se tu někdo obrátí o radu, musí si být vědom toho, že tu budou padat rady takové i makové. Já ve svých letech už prostě vidím, že je škoda ztrácet čas spory a bitvami. Že je mnohem jednodušší nad spoustou věcí mávnout rukou a myslet si své ( i třeba něco o p.deli), a přitom se usmívat. Hádky bývají příliš kontraproduktivní. Ale jsou lidé takoví i makoví a jenom účastníci vědí, jací jsou.
Jenom mi tu prostě vadí taková určitá zaujatost - kdy se i věta - tys koupila tohle? bere jako útok a kecání. Já bych to vzala jako konstatování a hotovo. Ale to asi patří k mládí, ta určitá radikálnost a jo, k tchánovi jsem to měla taky tak. Jeho rady že děti, které nechtějí večer spát bez pohádky, zaslouží jenom výprask, mne dostávaly do vývrtky. Takže i tohle znám. NO nebudu to rozebírat. Mějte se hezky, a až budete příště mluvit s tchyněmi či tchánem či rodiči,, řekněte si - jsou to taky jenom lidi a jsou staří a já za chvíli odejdu domů, kašlu na to. Pokud to půjde. Je to jednodušší, než si kazit život hněvem.

Plně s váma souhlasím, že bitky a spory jsou k ničemu. Jenom chci, abyste věděla, že já se snažila od začátku tchyni zalíbit, ale bohužel, lezení do pr...le nezabralo ba naopak, mělo to opačný efekt. Když jsem byla hubená,nebyla jsem ženská, podle tchyně, pak jsem přibrala, tak to zase řešila, zkrátka všechno špatně a po těch 11letech vím, že pro ni nikdy nebudu ideální ženou pro jejího syna, takže asi tak. Vy už jste něco podobného zažila u tchána, já zase s tchyní, protože s tchánem to mám naopak, má mě rád. Nejsem proti ní zaujatá, snažím se s ní vycházet, je to taky i babička. Jenomže nezavděčím se, i kdybych se rozkrájela a jak tu píšete, myslet si svoje, to taky nemůžu pokaždé praktikovat, protože nadávat mému synovi do tlusťochů, to zkrátka nemůžu nechat být, byl tenkrát malý a nerozumněl tomu, ale teď už rozum má a nebýt mému nařčení, tak mu to říká dodnes a to by syna velmi ranilo a přitom tlustý není, hubený taky ne,prostě akorát, je to taky kluk,tak nemůže vážit to, co holka, jak se mi snažila tchyně cpát a srovnávat s jednou holčičkou. Něco se dá spolknout, ale všechno ne.

@nanysek123 Víte, pokud se někdo domluvit nechce, tak zkrátka udělá všechno proto, aby se nedomluvil. A zase - pokud se někdo chce hádat, tak udělá všechno pro to, aby vyvolal konflikt. Ale četla jsem o hádkách jeden hezký příměr - hádka je, jako když se dva přetahují s provazem...jakmile jeden provaz pustí, je po boji (a po hádce). Někdy je lepší se konfliktu vyhnout i za cenu určité přetvářky a věřte mi, že tím tyhle jedovaté lidi, kteří mají neustálou potřebu se přít a vyvolávat spory, nase*ete úplně nejvíc. Že se kýžená hádka nekonala. 😉 Já jsem se naučila, že je dobré některé věci přejít, ale pokud jde o věci zásadní, které mi silně vadí a představovaly by spouštěč dalších neshod, je nejlepší říct okamžitě, slušně, leč rázně, co mi vadí a proč. Souhlasím i s anelamates, že to, co mi vadí teď, možná za deset, patnáct let přejdu s úsměvem na tváři...Ale proto se tenhle druh sporů nazývá mezigenerační - mladí vidí některé věci jinak, než ti dříve narození, kteří mají už určitý nadhled a svoje zkušenosti a svoje odžité roky...Chce to hlavně DOBROU VŮLI na obou stranách. Pokud ale na jedné ze stran chybí, jde stejně všechno do kytek...To se týká tchyní stejně jako snach. Nikdy jsem netvrdila, že snachy nemůžou být pěkné mrchy. Samozřejmě, že můžou. 😉

a zase .... babi, tady má kluk svačinu, až bude chtit on si řekne... Přijdu za hodinu a pul a vidim pytlik snezeny ptam se syna: Snedl si muslli? bylo to dobrý? On: ne babička. ptam se proč mu to snedla a ona ze on nechtěl. :-O jako pardon, ale uz mi to neni ani vtipny ani slušný. Pochybuju ze by nechtěl svoje oblibeny muslliky. Tak jsem ji řekla , kde to prodavaj a že přiště mu svačinu zajištuje ona. uf už nemuzu.... tchyne jsou sice lidi, ale někdy jsou lidi pěkny.. 😠

Ty dáváš dítěti k babičce svačinu? A proč? babička by mu chleba nedala? Příště se na to vykašli a nebudeš mít nervy. Když bude mít kluk hlad, ona mu něco najde. A je hotovo a klid. Anebo tam dones celou krabici, at má babička i syn.

@eldrag Možná on nechtěl a tchyně nechtěla, abys nadávala, že nesnědl svačinu-chudák. Jako když nějaký žák zatajuje opřed rodiči 5 v žákovské. 😀 Asi bych to fakt nechala na ní, tu svačinu. I kdyby měl něco jiného, tak to přežije. Řeš jen podstatné věci-pohlídá, tak sláva, dítě necpe tlačenkou, tak sláva.Lze se domluvit, co ne-třeba gumové bonbony k svačině ne, jogurt ano atd. 😉

@anelamates
@kika_21 ona mu prave najist neda... ani ji to nenapadne. Ona mu prave ani nerozumi co řika, proto je to složitější. Kdyby nechtěl svačinu je mi to buřt, ale vadí mi, že ona mu ji sní , kdyz prijde k nam a kluk ma na stole nakrajenou zeleninu s ovocem tak mu ji taky sezere. Když odběhne od pulky jogurtu , taky mu ho snedla nez se vratil. ... me to ani tak nestve kvuli jidlu jako spis jeji chovani. 😖

@eldrag Asi má hlad. 😀 Já jsem hrozná, dělám si legraci. Naše babička zase by nás přejedla všechny a nikdy nic nechce, když odjíždí autobusem, cpu jí svačinu. Zlobí prostě.Pošlu ji za Tvou tchýní, aby ji nakrmila a bude. 😖

@kika_21 nojo, ja vim ze jsou horsi veci :D