Tchyně nerespektuje naše přání

@karlajasmine souhlasím, že pokud se potkají dva názory, je to problém a může to dopadnout blbě, ale myslím, že by i toto téma mělo být o nějakém kompromisu, ne o striktním názoru matky ( "ideálně" v rozporu s názorem otce). Každopádně myslím, že je dost dobře možné upínat se na děti, které člověk neporodil a řekla bych, že je to i normální ( synovci, neteře, případně další děti z rodiny) a řekla bych, že je i normální mít ony představy - jé tak já budu teta! Páni, už se těšm až se pomazlím, povozím ... atd... Já ty představy měla, možná jsem divná, ale na synovce jsem se opravdu těšila.

@nonnni Ano, pokud moje dite bude chtit spat u tchyne a prosit me, at ho tam pustim, nejspis bych ho pustila. Ja chci, aby moje deti meli k prarodicum hezky vztah, ale to, ze s tchyni nepojedou do Zoo ale budou na zahrade, ten hezky vztah rozhodne nezkazi.

@anelamates ja te chapu...tchyni zemrelo dite, 11. mesicni dcerka a po narozeni mych deti mi rekla, ze se od te chvile tisickrat zpetne omluvila sve tchyni i mame, ze pri prozivani vlastni bolesti si myslela, ze nikdo nepochopi tu bolest, kterou prochazela. Ze nikdo k tomu diteti nemohl citit tolik lasky, jako ona...pricemz tim, ze se stala babickou tak zjistila, ze ony museli trpet uplne strasne a stejne, jako trpela ona...ze babickovska laska enni o nic mensi, nez laska materska.

No moji rodiče moje děti na výlet neberou, nechci a po pravdě to ani nelámou ...tchýně taky ne a nikdo s tím nemá problém, klidně jim je pujcim i na noc, ale mají velký barák, zahradu takže vyžití plno, a to nepočítám kamarády kolem...na výlet je nepustim, pouze pár km autem, chci to mít pod kontrolou, prostě nejvíc věřím sama sobě a mému muži
Pokud to jiní mají jinak, je to jejich věc, každý jsme nějaký a každý to vnímáme jinak...a opravdu nejsou izolování, běhají po kamarádech, zůstanou i přes noc,skola v prirode, tábor....ale prostě vím že děti jsou hodně náročné, naší už jsou unaveni, takže výlety opravdu ne

@karlajasmine pokud na te zahrade bude povetsinou pod dohledem rodicu a pokud si doma dite (cilene, nebo nahodou) opakovane vyslechne, ze tchyne nema pravo a schopnosti se postarat...tak je velka sance, ze dite o ten kontakt prosit samo nebude...

@lajla A kdyby se na to cítili? I kdyby to bylo třeba někam do sousedního města, vlajkem, na zmrzlinu a třeba na koupaliště? naši smrádci milují vlak.

@nonnni zalezi na rodicich... ja bych pred ditetem nic takoveho o tchyni nerekla (i kdyz si to myslim).. kdyz to vezmu podle sebe, svoji babicku (maminu tchyni) miluju opravdu moc, i kdyz jsem u ni pres noc nikdy nebyla a na vylet s ni taky nejela. A konflikty mezi moji mamou a moji babickou jsem se dozvedela az v dospelosti.. v detstvi jsem o svoji babicce neslysela krive slovo.

@karlajasmine no zakladatelka pise, ze se vzdy s manzelem zhadaji...takze predpoklaam, ze to dite prilezitost toto pochytit ma...nehlede na to, ze ne vzdy se rodice zinyruji i primo pred detmi.

A jen uvaha...nemyslis, ze bys take treba vztah ke tchyni vnimala jinak, kdybys vice pobyla s vlastni babickou? Myslim tim prave ty vylety a prespani...nemyslim to zle, ale ty vlastne nevis, jak takovy vztah vypada a jak moc to muze diteti prinest...

@nonnni Mas pravdu, akorat je to moc tezke v tom, ze ja sve tchyni proste neverim. Tchanovi ano... ted si uvedomuju, ze tchanovi (oni jsou rozvedeni) bych malyho klidne na vylet pujcila... Ale kdyz si nekdo, kdo je opravdu o 100% jiny, nez ty, chce brat tvoje dite, kus tebe.. tak ho proste tomu cloveku dat nechces. Jako matka chceme sve dite prede vsim ochranit, a pokud ma clovek pocit, ze se o nej nekdo nepostara minimalne tak dobre, jako my, tak se tohle moc zlomit neda. Neznamena to automaticky, ze zakladatelka je ''uzkostliva matka'', ale jen to, ze sve tchyni neveri. A nemusi byt chyba v ni, ani ve tchyni... chyba je jen v tom, ze jsou kazda treba uplne jina. A tohle musi resepektovat, byt' s tezkym srdcem, prave ta tchyne... protoze dite neni jeji, ale snachy. A zakladatelka se muze v ramci moznosti premoct a dite ji za urcitych podminek pujcit, ale ve vsech situacich ne.

@karlajasmine Právě proto, že nevíš, jak vlastně vztah vnoučat a prarodičů může vypadat, jen kopíruješ vzor své matky. Taky jsme jezdili k babičce, a na ty pobyty u ní vzpomínám ještě teď. Bohužel mámini rodiče zemřeli poměrně brzy, takže s těmi jsem si "užít" nestihla, a děda z tátovy strany zemřel ještě když byl táta na škole. U babičky je to prostě o něčem jiném, ale to se špatně popisuje člověku, který měl tu smůlu, že to nikdy nezažil.

@somalicats Mam s babickou krasny vztah.. neboj se :D Myslim, ze proste nechapes oc jde... mas zrejme stesti, ze si s tchyni rozumis a ze ji veris.

@karlajasmine Miluješ svého muže? Docela se tomu divím, když ho vychovala osoba o 100% jiná než Ty 😉

@somalicats Taky se tomu kolikrat divim :D!! Fakt jsem si tuto otazku castokrat polozila. Ale myslim, ze se to vysvetli tim, ze tchanovci jsou rozvedeni a ze si rozumim daleko vic s tchanem ;) Manzel je spis po tatovi.

@karlajasmine Moje tchýně o mě řekla, že jsem jejímu synáčkovi zničila život, že jsem na něj upletla dítě, že jsem ho využila... Ale to je problém mezi mnou a jí, není to problém vnoučat.

@karlajasmine ja vim presne o cem mluvis. Mam deti tri. Ale take vim, ze je strasne jednoduche prenaset na sve deti vlastni traumatka a neurozy a neni to fer. Casto ten rodic musi jednat rozumem a ne srdcem, protoze pak opravdu muze i hrozit, ze to diteti muze skodit ve zdravem vyvoji. Dite zacne prejimat vzory chovani, kterym ani nerozumi, ale automaticky je bere za vlastni.

Ja netvrdim, ze zakladatelka je totalne iracionalni (i kdyz si myslim, ze urcite rysy tam jsou...viz. pustim 5km, ale nepusit 40 do ZOO...psycholog by z toho asi vystoural proc a dokazal by s tim pracovat) a netvrdim, ze ty svemu diteti skodis...toto uz je davno jen diskusena bazi hypotetickych uvah...

@karlajasmine Ale víš co? Ty píšeš tvoje dítě, kus tebe. Představ si, že to dítě je i kus té tchyně, je to prostě její krev. Třeba je celý její syn, třeba má jeho mimiku, jeho motoriku, to nemůžeš vědět. A jestliže ti vychovala partnera tak, že jste spolu spokojení, tak asi nemůže být tak úplně a naprosto jiná nežli ty. Zkus se na to podívat takhle.

@anelamates
@somalicats
@nonnni
Ja s vami holky v leccem souhlasim.. akorat je to proste kolikrat vnitrni boj, kdyz nekdo, s kym bych se normalne ani nemusela nejak casteji stykat, bezmezne miluje moje dite a chce s nim travit maximum casu... na jednu stranu vidim tu lasku a ocenuju to, na druhou stranu vidim, jak dotycna dela neco, co mi je proti srsti, a musim tam opravdu zapojit ten ''rozum'' a krotit se a hledat kompromisy prijatelne pro me.... zavidim tem, ktere maji ve tchyni kamaradku :D

@karlajasmine hele, a zkousela jsi se zamyslet, zda to "proti srsti" je proti srsti i diteti? Myslim jako, zda to neni nejaka tva osobni averze vuci nejake aktivite a tak. Uvedu priklad. Bytostne nesnasim cirkusy. Jako opravdu mam obrovsky eticky problem s cirkusy a nikdy bych dobrovolne do nej deti nevzala. Vadi mi i kolem nich projizdet a vadi mi vnitrne fakt, ze by se mojim detem mohlo v cirkuse libit. Ale premyslela jsem nad tim, zda mam pravo jim v navsteve cirkusu branit. Takze jsem dosla k nazoru, ze ac uplne proti vlastnim pocitum a presvedceni, tak pokud nekdo bude chcit deti do cirkusu vzit a ony budou chcit jit, tak jim nebudu branit. Poslouchani jejich nadseni bylo opravdu strasne neprijemne, nejradeji bych rvala, ze o tom nechci ani slyset a uz vubec si predstavovat, jak tam sedi a bavi se...ale premohla jsem se, protoze vim, ze tohle je muj problem, detem ta zkusenost nijak neublizila a maji hezky zazitek...ac takovy, ktery ja nejsem schopna pochopit.

To same skoly v prirode, kolektivni sporty...bytostne nesnasim ani jedno. Ovsem me dcery maji skoly v prirode rady...nevim proc...asi kvuli tem kolektivnim sportum, ktere je bavi. Ja osobne bych je velmi rada neposilala, ovsem ony si tam preji jezdit. Casto chteji ke kamaradum, nebo kamarady k nam a okamzita odpoved by obycejne byla NE...az se zamyslim, ze to NE je pro muj vlastni komfort a neni to NE ve prospech ditete...

Jako rodic proste pujdes pres zavit hodne casto...ber to s tou tchyni, jako dobry trenink na to, az si zacnou vymyslet svoje vlastni ptakoviny, jak te dosat do kolen🙂)))

@karlajasmine A to je prave ta chyba, kteeou delas. Ty mas z tchyne negativni pocit, a ten prenasis i do vztahu babicka-vnouce. Dokud ty dva vztahy neoddelis, tak budes mit vzdycky problem. Jako tchyne muze byt hrozna, jako babicka super. A to, ze nedela veci stejne jako Ty - to nebude delat nikdy nikdo, ani ty ucitelky ve skolce.

souhlasím s většinou. podle mě jsi až moc úzkostná. až moc chceš mít vše pod kontrolou. myslím, že všechny tu máme živé děti, všechny tu o ně máme strach a dětem se bez nás může zastesknout. je to jen o tom, jak k tomu přistupujeme, jak s tím pracujeme. i tobě se může stát, že syna neuhlídáš, že si ublíží. taky jsi jen člověk. podle mě je důležité, jestli teda tchýni věříš. zvyklí na ni očividně je. v půldenním výletu do zoo nevidím absolutně žádný problém. něco jiného by třeba byl rovnou ten týden někde v zahraničí a i to tedy mnoho dětí i prarodičů už jistě přežilo 😅 na to bych tedy "koule" taky neměla, to přiznávám. ale já si aspoň umím přiznat, že problém by byl ve mě. ne v tom, že by se tchánovci nedokázali postarat, ne v tom, že by se dítěti stýskalo...ale prostě ve mě, já bych nechtěla, já bych se bála, já bych si stýskala...víš, já to mám třeba v rodině opačně. když srovnám svoji mámu a tchýni...moje máma si vezme malou k sobě a když se po mě začne ptát, tak ji dovede, že chtěla mámu a že se u ní nudí a blablabla. když je malá s tchýní, tak se taky zeptá po mámě. tak jí řekne, kde je máma, kdy přijde a nabídne jí něco na zabavení. je jedno, jestli jdou spolu vařit nebo nakrmit slepičky, nebo jí dá papír a pastelky, že si něco potřebuje dodělat sama. pokud prostě má někdo zájem, tak to dítě zvládne. zvládne ho zabavit, zvládne ho uklidnit, zvládne se postarat, aby přežilo. názory typu, že ve dvou letech dítě nebude z výletu nic mít, mě rozpalují skoro doběla 😅 z výletu se může těšit i roční dítě. to, že si to nebude za rok nebo v dospělosti pamatovat přece není rozhodující. v tu chvíli si to užívá přesně tak, jak mu dospěláci dovolí. podle mě je vztah s prarodiči velmi prospěšný pro všechny tři generace. je jasné, že u prarodičů děti vždycky smí víc než doma, jí to, co doma nejí...no ale tak není to každý den, je to prostě změna, zážitek, obohacení... i sebedokonalejší tchýně prostě nedodrží všechna tvá pravidla a přání na 100% 😉 podle mě by jsi měla zapracovat sama na sobě a na komunikaci jak s manželem, tak i s tchýní. v tomto případě možná hlavně právě s ní. spousta věcí by se jistě dala nějak rozumně vyřešit, domluvit, udělat kompromisy. jiné jsou samozřejmě případy, kdy se vzájemně nesnášíte, fakt se dělají naschvály, je alkoholička, nebo už hodně nemohoucí, že by dítěti nestíhala atd...ale to podle popisu není váš případ, ne? zase nesouhlasím s názorem, který zde padl, že když je něco špatně mezi rodiči a prarodiči, že je dítě rukojmí. občas je to někde tak moc špatně, že ten omezený styk je vlastně dobře. no snad je to tak v co nejméně rodinách 😅

@anelamates ne nedala, do určitého věku přes to nejede vlak, a naši jsou rozumní, když něco řeknu tak to respektuji....ono vzít si dítě na výlet je taky obrovská zodpovědnost, může se kdykoliv ztratit,zabehnout...reakce starších lidí už nejsou tak pohotové,jak říkám naštěstí s komunikací problém nemám,ale i kdyby,jsem typ co umí říct své...a vím že až budu babí budu se chovat stejně a respektovat přání svých dětí, nikdo jiný nemá právo do toho mluvit,jen rodiče...
Jak tu někde zaznělo, že prarodiče mají právní nárok stýkat se s vnoučaty, a že by to klidně mohli dát k soudu😂 já jsem rodič a já budu určovat pravidla hry...ale to už je trochu zase jinde..

@nanysek123 nepřijdeš mi zbytečně přecitlivělá a úzkostná. Já mám syna 2 roky a 8 měsíců. Svoji babičku (tchýni) miluje, ale taky ho nedám a to už mám děti dvě, takže by se mohlo zdát, že bych už mohla být nad věcí 😀 Jinak řečeno, chápu tě. Každá to máme nastavené jinak. Tchýni prostě vytrvale dál odmítej a přidej k tomu fakt, že tvoje mamka ho taky nedostává a hotovo. Hodně sil a trpělivosti 😉

Koukám, že si to tady žije svým životem 😀

U prvního syna jsem se také více bála. Ale postupem času jsem se přestala bát. První syn u rodičů manžela postupně trávil čím dál více času a všechno bylo v pohodě. Nepamatuji se, kdy byl s nimi poprvé v ZOO, ale u druhého syna si to už pamatuji. Staršímu bylo 5 a mladšímu 2 🙂 Také máme ZOO několik km. Já se vrátila do práce na částečný úvazek, když mladšímu synovi bylo 1,5 roku. Rodiče manžela hlídali. Naučila jsem se jednu věc, dám určité mantinely, ale úplně se nestarám, co dělají, i když mi to všechno převypráví. Teď jsem doma s ročním synem a už si ho také půjčují na celé dopoledne nebo odpoledne. A je mi jedno, jestli to celé dopoledne nebo odpoledne sedí doma a nebo jedou někam na výlet. Nikdo není 100 procentní a musím říci, že se mi potvrdilo, že nejvíce zranění mají děti doma nebo na dětském hřišti 😉 Děti babičky a dědečky milují a i když se ve všem neshodneme, tak jsem ráda, že rodiče děti chtějí a mají se navzájem rádi. Ještě jsem chtěla napsat, že to tchýně nemají lehké. Mám tři syny a "těším se", co mne čeká s budoucími snachami. Jestli budu volat málo nebo budu ta otravná, co chce hodně 😀 Snažím se synům dát dobrý příklad a vycházet se všemi rodiči a budu věřit, že si z toho něco vezmou 😀 Jinak rodiče manžela volají hodně a chtějí vnoučata hodně, ale neberu to, že jsou otravní, ale že mají zájem a snažíme se vždy najít řešení. Třeba jen tím, že děti vyzvednou ve školce a přivezou. 🙂

Ja mam pocit, ze se tu stretly dva vychovne principy - snaha mit vse 100% pod kontrolou a poznani, ze to nikdy neni mozne. Ja patrim k druhemu taboru. 😀

A jako nepustit dvouletaka s babi do zoo kuliva tomu, ze mu babi misto obeda v krabicce koupi smazak s ahranolkama, to je moc. Protoze tohle jsou ty argumenty zakladatelky, ne ze je jeji syn mamanek.nikdy

neni mozne.

Znám případy,kdy je babičce 50 a je v plné síle a péče o dítě ji nedělá problém a je třeba víc pozorná než vlastní rodiče dítěte. Ale taky znám prarodiče, kteří nemají problém dat na okraj stolu horký kafe,protože je nenapadne,ze dítě už je schopný na to dosahnout nebo že když se dítě sotva naučí chodit,tak je velmi bezpečný mít na zemi plno prekazek. Pro mě osobně je důležite, v jaké kondici ti prarodiče jsou a taky jak znají to dane dítě,co od něho můžou čekat.Napr.já osobně jsem po nekolikahodinovem výletu do spolecnosti/zoo s dcerou úplně vyřízena a to mi je přes 30,takže si nedokážu představit,jak by to mohli zvládnout tchýně s tchanem,kterým je 70 a jsou vyřízení,i když jdou sami.

@la_amanita no vidíte...syn je makrobiotik, takže pro mě...kdyby mu dali hranolky se sýrem...by byla konečná..když chtějí vnuka ,MUSI respektovat přání rodičů

@vanilkacka Já jsem byla babička v 41 letech.😀

@vanilkacka Tohle neni o veku, ale o kondici.Znam dost sedesatniku a sedmdesatniku, co jsou na tom fyzicky lip, nez leckterej tricatnik. Moji mame bude za rok 70. V pohode si sama poradi i se 4 vnoucaty najednou (vekove rozpeti 2 mesice az 5 let), akorat se s nima teda nehne ze zahrady, protoze 2 kocarky naraz neutlaci a dvojkocar nemame. Zoo zvlada s prehledem.