Tchyně nerespektuje naše přání
Ahoj děvčata, ženy, dámy a hlavně maminky. Máme problém, který nám narušuje náš manželský život. Tchyně si chce půjčovat s tchánem našeho 2 ročního syna na výlety ( bez nás ). Nespočetně krát jsme jí říkali, že je ještě malý a že maximálně jim ho půjčíme na hřiště,nebo do města, kde bydlíme, dál zkrátka ne. Jenže ona si pořád mele svojí a jako by to neslyšela. Nejenom že se nezeptá, ona to oznámí typu ,, příští týden si vezmu kluka do zoo´´.Když řeknu manželovi, že ho s nimi nikam nepustím, tak se pohádáme, že jsem zbytečně přecitlivělá atd, ale respektuje moje rozhodnutí,tak tchyňku odmítne, ale je to pořád dokola. Zase se ona zmíní a zase hádka. Už nevím ,jak bych to vyřešila i jí jsem to vysvětlovala. Zkrátka nedám kluka 20km někam daleko ode mě a to si troufli i na 40km, samozřejmě i bez nás, s náma nevím proč jít nechtějí. Poradíte mi? Děkuji
tak ja stravila detstvi s rodici -obema-navic jsou ucitele-takze jsme byli spolu i pres prazdniny a s babickou a dedou jen obcas-a vzpominam na ta leta rada 🙂))) bylo to krasne, nasi se nam venovali, jezdili jsme po vyletech, na koupak, na dovolene a super -vadit mi to zaclo az v puberte, ale to je asi normalni .-))))
No a to si představ, že mě bába odtáhla dceru až na menorku 3 tis. Km daleko....zurim jak bejk, nakonec jel i manžel, jinak bych to prostě nedovolila
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale já a ségra jsme jezdili od 2 let s babi a dědou na hory, k moři, na výlety atd. a bylo to super. Spoustu nás toho naučili, věnovali se nám.
Dělej jak myslíš, tvoje dítě, tvoje věc. Já bych s tím třeba problém neměla. Když ti nedorozumění s manželem nevadí....
Pevně doufám, že mi moji synové nikdy nepřitáhnou domů takovou snachu, která mi ,,nepůjčí,, vnouče.
Na Tvém místě bych byla ráda, že mají o kluka zájem, že máš díky nim čas i sama na sebe. Divím se tchýni, že se na tebe už dávno nevykašlala a pořád se doprošuje....Neříkám,kdyby ho chtěli odvézt někam k moči, to bych i pochopila....ale takhle...do zoo....pokud není tchýně nějaká narušená, pak tvému postoji moc nerozumím....
@nanysek123 tak já zkusím napsat, co mě k Tvému problému napadá 🙂
1) že malý plakal, když měl spát u babičky, to je nejspíš dáno separační úzkostí, kterou děti mívají! Ano, je na Tebe fixovaný, ale je třeba mu ukázat, že není nic špatného na tom, být i s někým jiným, než s mámou! 😉 Tady bys musela překonat sama sebe, i když chápu, že je to pro Tebe jako pro matku také těžké, vědět že dítěti je po Tobě smutno! Ale opatrně, aby se ta úzkost neprohloubila, vážně!! U maminky je sice nejlíp, ale aby mu ten názor nepřetval do 40 a Ty si pak nebyla nešťastná a nedivila se, jak je to možné...
2) výlet s prarodiči je přeci bezva! Když by šlo o to, že se něco může stát, tak se může stát i na tom hřišti! nikdy nevíš, na koho můžou narazit! pomiňme bazén (chápu, i v brouzdališti se dá utopit), ale ta Zoo...když malého naloží do auta u baráku, někam ho převezou, vysadí u Zoo a tam se projdou mezi zvířátky, malý bude mít super zážitek, nic se mu tam nemůže stát (auta po areálu přeci nejezdí) a po prohlídce Ti můžou malého zase přivézt domů! To, že Ti 40km přijde daleko, to je zase jen ten strach z odloučení! Několik hodin bys malého neviděla a tak, ale jak už jsem se zmínila, to je třeba překonat v sobě. Nemysli na to, že se mu možná bude stýskat... 😉
Jsi máma...máš právo dovolit nebo zakázat cokoliv, co se týká Tvého dítěte! Jen si před každým tím zákazem zkus opravdu zvážit, co je jen Tvá přehnaná obava o dítě (není myšleno zle) a co je obava reálná! 🙂
P.S. abych vysvětlila přehnanou obavu, uvedu Ti malý příklad od své mamky...byla jsem VŠ a bydlela na bytě (2 hod vlakem od domova), musela jsem se tedy sama o sebe postarat a nikdy se nic nestalo, žádný problém...Ale když naši jeli na dovolenou, nemohla jsem zůstat doma na 2 noci sama, protože ,,co kdyby se něco stalo"? Mohla bych zapomenout zamknout, mohla by prasknout voda (jako bych nevěděla, kde je hl.uzávěr vody) a tisíc dalších výmluv. Raději mi pak zaplatila drahou noc v penzionu kousek od baráku, než by mě nechala doma...Jak říkám,už jsem byla na VŠ, bylo dávno 20+ a stejně...pro mě to bylo hrozně ponižující, zbytek rodiny se divil...mamča se prostě nedokázala nikdy zbavit všech svých obav o mě...
Dávej pozor, aby si nedopadla stejně....
Každopádně přeji, aby vše dobře dopadlo a našli jste společně řešení, které bude všem vyhovovat, babička se nebude cítit odstrčeně a neschopně (protože když s ní malého nenecháš, jako bys jí řekla, že není schopná se o něj dýl postarat) a ty nebudeš moc stresovat nad tím, jak se asi malý má! 🙂 Tak hodně zdaru! 😉
@nanysek123 bože ty máš dost, co by za to jine mamky daly, kdyby babička měla zájem a jeste ji samo napadlo vzít dite do zoo, chudák tvuj manžel, ještě se s tebou dohadovat, vzpamatuje se a buď ráda, že máš takovou tchýni.
@nanysek123 já si myslím, že to že nechceš půjčit daleko své 2-leté dítě je v pořádku, když to tak cítíš - nemá cenu, aby ses trápila. Ty jsi maminka a znáš své dítě nejlépe, nečetla jsem vše, ale psala si i, že byl ubrečený a špatný. Tak to by se mi taky nelíbilo. Jak tady někdo psal, že by nedal pouze alkoholičce a psychopatce, tak jsou i jiné "závady"...třeba stačí, že si s ní nějaký výstup měla a už jí nevěříš....to pak nejde půjčit svůj největší poklad. Důvěra musí být. Já jsem třeba své tchýni věřila a půjčovala jsem jí cca 2-3 měsíční miminko na procházku s kočárkem, ale to jsem si myslela jen já....jako blbá nám sama dala na flashce nějaké fotky a to jsem koukala....byl u ní doma-ubrečený, olizovala ho tam ještě teta, která se nestaví, ale ke svý mámě "čumět" na něj teda jede. V té době měl velké potíže spát, spal v podstatě jako úplně malé mimi jen v kočárku při chůzi. Fotek tam bylo z několika dnů a bylo strašný mít důkaz toho, že je prosíš, aby ti ho uspali, aby se konečně vyspal. Využívala jsem to hlavně v době, kdy už jsem lezla po čtyřech nevyspáním a bolestí hlavy. Jinak byl hodně u prsa, hodně kojený a v té době jsem se o něj taky šíleně bála - zda je dostatečně napitý, zda nemá hlad a aby už se hlavně vyspal. Po těhle fotkách jsem v ní naprosto ztratila důvěru....jelikož mi vždy! po "procházce" řekla, že spal celou dobu....já ho pěkně vzbudila a moje miminko už ten den neusnulo. Takže byl skoro furt buzený a furt mi jen brečel a jedině ona tvrdila, že jí spal. Mě se na procházce budil a jezdila jsem co nejdýl, aby se vyspal. Dále jsem se dozvěděla od lidí, že ho nechává klidně před krámem samotnýho o což jsem jí vždy velmi prosila, aby ho hlavně nenechávala v kočárku nikde před krámem. Všechno s úsměvem odkýve a klidně si to dělá dál. Bylo mi z ní několikrát strašně špatně. A to není alkoholička, ani psychopat! Za chvíli budu mít druhé miminko a jsem rozhodnutá jí ho v žádným případě nepůjčit...dokud nebude minimálně mluvit a vše mi řekne. A to, že jsem důvěřovala takové osobě mě stále velmi mrzí (a to mu už bude 5 let) a moje kamarádka, které nikdo moc nevozil je za to teď šťastná, protože je přirozené se o své dítě bát. Ví přesně, co se s ním v jaké chvíli dělalo a že si ho pohlídala. Děláš dobře, dej na svůj pocit. Za rok to můžeš cítit jinak a v pohodě na výlet ráda půjčíš.
@frantiska85 Já přece vím, že mají zkušenosti, moje mamka má o jednu zkušenost víc, než oni, vychovala děti tři, oni dvě, ale nejde o soupeření, mamce taky zatím nedávám kluka na takové výlety a to vychovala víc dětí.
@pamal Ale jo, já beru tu i názory proti mě, na názor má každý právo,moje tchyně bohužel si to u mě zavařila, ale ani tak jsem ji neodepsala a syna vídá docela často, akorát to co mu řekla, se mi jen těžko vymazává z hlavy, ale vím, že i když se neomluvila, už si to nedovolila a nijak ji vůbec netrestám. Moje mamka je naopak k mému synovi strašně moc hodná, rozmazluje ho a taky ji ho daleko nepůjčím a když, tak jdeme spolu.
Me nikdy neprestane udivovat, jak si nektere matky mysli, ze jejich deti jsou zivotaschopne pouze v jejich dosahnu.
@nanysek123 jsi neuroticka a delas efektivne vse k naruseni vztahu. Jak s parodici, tak manzelem.
@nanysek123 Stůj si za svým rozhodnutím. Pokud ti to vadí, řekni to tchýni a popros ji, že jí dáš synka, ale pojedeš na výlet s nimi. Jestli jsi přecitlivělá, nebo ne, to už je věc názoru. Já jsem u prvního dítěte taky nerada dávala dcerku na dlouho pryč. Teď už to tak neřeším a jsem ráda, že si občas děti vezme, ale je to fakt na tobě. Je to tvoje dítě, takže se neboj říct to, co cítíš. Jaký si to uděláš, takový to máš. Třeba časem se to změní a budeš nakonec ráda, že tchýně pohlídá. Držím palce 😉
@nanysek123 Ještě mne napadlo, když si říkala, že je malý divoch a lítá kam ho napadne a že by ho nemuseli dohonit - můj dědeček byl na vozíku, chodit mohl jen o berlích a velmi pomalu...a přesto nás hlídal, kolikrát sám bez babičky, dokonce nás naučil jezdit na kole! 😉 Určitě nás neměl jak doběhnout!
Je mi jasné, že si to vyřešíš podle svého, jen Ti chci říct, že to nemusí být zas tak černé, jak se zdá a pokud Ti to pomůže, budu ráda...jestli je a bude to ještě trvat, než se přestaneš bát, tak se také nic neděje! 🙂
Já mám v tomhle smůlu..moje mamča je moc daleko, aby si malýho mohla brát, až na to přijde čas a přítelova maminka už dávno zemřela...☹ Takže to, co jsem zažila s babičkou a dědou (mamčinýma tchánovcema) já, prostě naše dítě nemá šanci zažít a mrzí mě to...
@nanysek123 Já te chápu, každého věc jak to má s dítětem 😊 někdo půjčuje a někdo holt ne..nevidím na tom nic špatného když nechceš. Ty jsi máma a když to tak cítíš tak proc ne.. 😊
Z formulace "půjčit dítě" se mi otvírá kudla v kapse. Dítě není ničí majetek, ani rodičů. Je to k nevíře, ale dítě je taky člověk. Možná by ty rodinné vztahy hodně vylepšilo, kdyby si to všichni příbuzní uvědomovali.
@caboonek Ano přesně, je to kus mě, nechci ho samozřejmě držet ve skleníku, jako květinku, vím, že přijde čas a bude chodit s kamarády ven, rozbije si koleno, někde upadne, to prostě vím, že tomu nezabráním, ale šestileté ( podle toho, jak je dítě vyspělé) i starší už mají větší rozum, než dvouleté a vědí víc věcí i chápe, než děti mladšího věku.
@nanysek123 opravdu ho plánuješ mít pod kontrolou do 6 let (+-) a tvrdit přitom, že to není na psychologa?? Člověk by tě chtěl chápat, ale nedáváš k tomu moc šanci, víš...
Tady se to zase rojí. ... Tchyně, ať chceme nebo ne, je cizí člověk. A pokud navic prohlásí, že dítě zmlátí, tak to by byla pro me konecna. Nedokážu si představit, že bych snaše sdělila, že si prostě dite někam beru. I kdyby mu bylo 16. To bych si fakt musela dojít na psychiatrii. Nechápu ten hon na čarodějnice tady a je mi lito, ze místo podpory, kterou jsi patrne hledala, se ti dostalo mimo jine výsměchu a pohrdání. Je to bohužel jen odraz dnešního života. Někteří se durdi, že nejsi tolerantní, ale sami svými příspěvky k toleranci nepřispěl i. No, dite není mixer, aby se pujcovalo, a ani ten mixer se nebere bez dovoleni . Držím palce, ať ti z toho všeho nejde hlava kolem. S tchyni ať promluvi muz, pokud je normální, pochopi, že k takovému rozhodnuti musí každá máma dozrát. 😉
@nanysek123 Víš, já si myslím, že je to i ve Tvém zájmu se od malého začít malounko odpoutávat. na chvilku, někdy, postupně...abys mu nakonec ještě neublížila tím, jak jste na sebe fixovaní...
Tak některé tu reagujete dost přehnaně, však už jsem tu někde psala, že je mi jasné, že se bude muset osamostatnit, akorát si myslím, že je můj syn teďka dost v blbým obdobím.Utíká mi všude, já ho chytnu, ale neposlouchá, myslíte si, že až babičce zdrhne v zoo a oni na něj zařvou, že je poslechne, když neposlouchá ani mě a babičku neposlouchá dvojnásob. Na všechno co mu říkám, říká ne, neposlouchá, zkrátka doba vzdoru a myslím si, že je to teď to nejhorší období a já netvrdím, že to bude mamánek, jak tu nějaká píšete, že jsem hrozná snacha, nevidíte a nevíte věci, které vím já a asi těžko vám tu budu vysvětlovat, že tchyni říkám, ať kluka namaže, že pálí sluníčko a ona, že zapomněla a pak lítáme s manželem na pohotovosti, je toho víc, ale nemá cenu vám něco vysvětlovat. Já jí svoje dítě půjčuju i přes všechno, co tchyně natropila a myslím si, že některé snachy po těhto zkušenostech co mám já s ní dávno zkončili, ale některé máte tchyně dobré, to je v pořádku, ale já bohužel zatím to cítím takhle a až bude kluk větší a bude schopen mi říct, co se dělo na výletě, pak budiž.
@brokovich
Tchyně je cizí pro tebe (i když nechápu, jak může být pro někoho cizí matka partnera, se kterou se pravidelně stýká), ale pro dítě je to babička, pokrevní příbuzná, předek. Díte je pak pro ni vnouče, pokrevní příbuzný, potomek. A dohromady se tomu říká rodina.
Dokážu pochopit, že se bojí čerstvá prvorodička o novorozence. Ale po dvou letech, kdy se prarodiče evidentně osvědčili a s rostoucím věkem dítěte mu vymýšlejí adekvátnější program, než s jeho matkou lapět na dvorku na chalupě, mi opravdu nepřipadá jako důvod k obavám.
@nanysek123 ale proč teda sakryš nenapsalas už na začátku, že malýho nechceš pustit s nimi na výlet, protože jí NEVĚŘÍŠ? Protože udělala tohle a tohle a tohle....prostě pokud jí nevěříš, tak jí kluka nedávej, řekni jí proč a nazdar 😅
@brokovich Pro tebe je možná tvoje tchýně cizí člověk. Ne každý to tak ale má. Pro mě je tchýně maminka mého muže a babička našeho dítěte. Patří k nám.
@brokovich tot otazka, jak to s tim zmlacenim bylo receno. Moje mati treba moje deti pri prebalovani poplacavala po zadecku se slovy "naplacam ti na zadecek", ale pochopitelne to nebylo o biti... Ostatne to poplacani po zadecku delam taky, smejeme se u toho ja i mimino. A k te tchyni - ta strasna osoba vychovala cloveka, ktereho milujes. To se divim, ze sis ho vubec vzala a mas s nim deti 😀
@brokovich Si uvědom, že i tvoje máma je tchyně. Taky je pro vnoučata cizí člověk???
@nanysek123
A proč by ti měl jako nabonzovat, co s babi prováděli? Aby sis potvrdila, že je neschopná?
@dolda
ale ty mojí tchyni neznáš, ano chce ho brát na výlety, ale vyvedla mi tolika věcí, že nemůžeš porozumět, ale to je tvůj názor, můj manžel žádný chudák není, to je podle tebe lepší kývat a nechat si .... na hlavu? Spousta věcí je po jeho a on mě i v některých situacích chápe, tak tady ze mě nedělej bůhvíco, buď tak hodná.
@nanysek123 Ted už to vyznělo trošku,, logicky,,. Prostě nevíš, co by se dělo, kdyby jsi ho s babičkou pustila a tvůj syn je ještě malý na to, aby ti vše řekl,že?
Tohle jsi možná měla napsat hned na začátku.
Podle mě jsou prarodiče hlavně od toho, aby si s nimi vnuci užili, co s rodiči ne - ať to jsou výlety do zoo nebo volnější pravidla hry apod. Aspoň já to tak jako malá zažila a stejěn to chápali i rodiče. Upřímně - chtěly byste strávit celé dětství s matkou za zadkem, s babi a dědou jen jednou týdně na půl hodiny na hřišti max. 300 m od baráku? 😀
A kdy tenhle přehnaný dozor matky skončí? Až děti půjdou do školky? Do školy? Na výšku? Až si založí vlastní rodinu? Obávám se, že u zakladatelky hrozí, že tohle nikdy neukončí, a za třicet let si tu bude její snacha stěžovat, jak se babka do všeho montuje. Taky mi to přijde, už v tomto raném stadiu, jako dost nezdravý a pro budoucnost dětí nežádoucí vztah matka-dítě.