• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Těhotná, partner už mě nemiluje. Mám zůstat či jít?

13. července 2016 
ahoj jsem na začátku těhotenství ,jdu do 3 měs.s partnerem jsme měli krizi a do toho jsem otěhotněla.
On dítě nechce,ale respektuje mé rozhodnutí, ale už mě nemiluje.Říká, že se o nás postará,jsem z toho hodně ve stresu.Nevím mám s ním zůstat nebo odejít.Nevím jestli to sama zvládnu,nemám zázemí.
Má někdo podobné zkušenosti jak to zvládnout?
2. únor 2009 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj eulalie, me se stalo neco podobneho, dva dny pred tim, nez jsem zjistila sve tehotenstvi, jsme se s pritelem dost pohadali a prakticky rozesli, bylo to strasne, jen jsem plakala a plakala (u rodicu doma), neklapalo to uz dele, ale mimco jsme planovali, vubec jsem to nechapala ... ted to pripisuji castecne hormonalnim zmenam??? Nakonec jsme to ve 13tt (rekla jsem mu o utz a sel se mnou) spolu jeste zkusili a ted se spolecne tesime na mimco :o) (jsem ve 33tt) nevim jak to s nami dopadne, ale chci tomu dat alespon sanci, nakonec sama muzu byt vzdycky ;o) proto bych asi jeste chvili rozchazeni dala k ledu, pockej az uvidi fotky z utz nebo kdyby tam treba s Tebou zasel???
2. únor 2009 v 16:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, to že tě nemiluje, to ti řekl? Nebo si to jen myslíš.. Hele, pokud nemusíš, tak se nerozcházej. Neshody byly, sou a budou. Můj přítel taky dítě nechtěl. Ani o tom nechtěl slyšet, tak nějak si přál i potrat, ale jelikož už sem jeden za sebou měla, tak sem to razantně odmítla. Vypadalo to že zůstanu sama, nebo vlastně néé tak sama, vždyť budu mít prcka, že. Ale řekla sem mu, ať se rozhodne. Buď zůstane se mnou, ale i s dítětem, nebo ať jde. Tenkrát mi asi dokázal, že mě fakt miluje, protože zůstal. Né kvůli tomu, že spolu budeme mít dítě, ale kvůli mě.. Trvalo to, než se srovnal s myšlenkou, že bude táta. Ale sme spolu, a dobrý.
A pokud ti tvůj přítel řekl, že se o vás postará, tak bych neházela flintu do žita. Je mi jasný, že teď to pro tebe nebude jednoduchý, ale tady opravdu platí, že čas všechno spraví a ty musíš bejt hodně silná, kvůli sobě a kvůli prckovi. Buď hodně v kontaktu s lidma, choď ven, fakt to pomáhá.
Byla sem v podobný krizi, je to na prd, je to těžký, vim o čem mluvíš. Ale vidíš, dá se z toho dostat a nakonec to i dobře dopadne. Jen se nevzdávej! Jestli ho miluješ, tak si za tim stůj.
HODNĚ ŠTĚSTÍ A DRŽ SE!!!!!
2. únor 2009 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky,
děkuji za názory.Ano řekl mi to že už mě nemiluje.Před tím jsme procházeli dost velkou krizí a to, že jsem po roce vztahu zjistila jeho půlroční nevěru.Nebyla to jen nevěra kvůli sexu,on se do ní zamiloval na 1.pohled,ona má 7 leté dítě tak to byla pro mě rána,protože věděl, že si mimi přeju hrozně moc.Nakonec jsem ho poslala do pr...ale on se vratil,že se s ní chtěl stejně rozejít,ale že jsem na to přišla dříve.Té holčině taky lhal, že se se mnou rozešel.Byla a možná i je z toho špatná.Ať mu dám ještě šanci,že mu to otevřelo oči,že chce se mnou rodinu a žít se mnou ,že mě miluje.Po měsíci jsem vypozorovala na něm,že se s ním něco děje a že je to jinak.Hádali jsme se kvůli ní,pořád mu psala,že ho miluje a nenávidí a že ona je s ním těhotná.Prý nakonec samovolně potratila,ale to se už nedovíme jestli to byla pravda.No a do toho přišlo moje těhotenství,přišla jsem nato v lednu.Před tím jsem se rozhodovala že se s ním rozejdu,že to takhle nejde dál.Důvěra byla totálně pryč!!!No ale ted když přišlo miminko se situace změnila.
Já nevím co dělat dál,jestli zůstat nebo jít.Říkal,že se s tím potřebuje srovnat,ale jak dlouho mu to bude trvat?Psychicky jsem na tom fakt špatně.Přemýšlím i o psychologovi.
3. únor 2009 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
eulalie33 jak píší holky nevzdávej to,klidně jdi k psychologovy vypovídat se,chod hodně mezi lidi,jinak já to mělo skoro podobné zjistila sem,že sem těhu a manžel na mimi nebyl připravený,chtěla sem taky odejít a být sama,ale řekl mi že potřebuje čas aby to vztřebal trvalo mu to 2měsíce,ale ted je rád,že malýho máme,a určitě ho vem na ultrazvuk at mimi vidí a to obměkčí každýho chlapa pohled na jeho mimi,dej tomu čas a zkus to znnovu,chlapy se většinou kvůli mimi změní,moc ti držim palce a hlavu vzhůru,už kvůli mimi se nestresuj :wink:
3. únor 2009 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
no tak je pravda že to co ti udělal je pořádně hnusná věc. Fuu, jako ve chvíli kdy to člověk zjistí, má chuť ho nechat, to vím sama.. Ale zase na druhou stranu.. Hele, ty hádky co pak byly, to je klasický pokračování toho, když se něco takovýho stane. Já přítelovi příšla taky na nějaký zvláštní věci, sice v tom pokud vim nebyl ani sex, ani schůzka, ale už jen to, že něco někde hledá když čekáme dítě, je dost hnusný.. Byla sem vzteky bez sebe, promluvili sme si o tom, ale i tak sem mu to ještě pár měsíců dávala sežrat při každý možnosti. No, někdy si rejpnu ještě dneska, když mi dá záminku nebo má blbý kecy.
Vim že je to hodně na hlavu tohle a člověka to pěkně vycucává, ale zkus to vydržet. Netlač na pilu, to se nevyplácí, a hlavně, drž si nadhled a...blbě se to dělá, ale je to potřeba, nic si případně nenamlouvej, nepřesvědčuj se. Třeba se i trošku připrav, že tě opustí, ale to jen proto, aby tě to tolik neranilo..já vim že to zní divně, ale mě tohle docela pomohlo. Když sme s tim mým byli ze začátku těhu tak nějak od sebe, tak já sem na něj přestala myslet, prostě sem se zabejvala jen sebou a jako by on neexistoval. Člověku to pomůže aby se přes den nezbláznil.
Sice nevidim jak to mezi váma je, nebo jak se chová..ale trošičku si myslim, že to bude dobrý. Vy se třeba budete chvíli plácat v nějakým srabu, ale už na to nejste dva, ale tři, a myslim si, že ten prcek si tatínka nakloní ve tvůj prospěch. Fakt tomu dej čas, vykašli se na doktory, buď hodně s kamarádama nebo něco dělej. Uvidíš, bude to dobrý, určitě. Jako věřim tomu, že on má v hlavě taky pořádnej bordel, strach, tebe zklamal, zjištění že bude táta...taky potřebuje čas aby se s tim srovnal. Mýmu přítelovi to taky trvalo, a vidíš..sem šťastná a sme spolu. Tak se nedej!
3. únor 2009 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj eulalie,
ten terapeut neni zas tak spatny napad, take jsem si parkrat byla pokecat a docela mi to pomohlo, mozna to bylo lepsi nez brecet doma nebo u kamaradek, jestli Ti jeste muzu poradit, moc ho u rodicu a kamosek "nedrbej"-myslim tim nerikej co rikal a tak, on si v tom potom kazdy najde jeste neco daleko horsiho nez to doticny myslel a hlavne opravdu nedej na reci vsech stastne zadanych kamosek, ze Ti bez nej bude lepe ... (ono se to kazdymu snadno rekne, kdyz ma doma milujiciho verneho manzilka...) muze se to trosku otocit proti Tobe, nasi (potazmo kamaradky) se dlouho nemohli srovnat s myslenkou, ze se k sobe vratime a moc mu neduverovali, az ted je to snad v poho. Drzim palecky :o) a klido se mi ozvi treba ozvi pres interni postu, kdyz se budes potrebovat vykecat :o)
3. únor 2009 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jsem to tak lehce pročetla...
euli, to neznamená, že Tě už nemiluje... Může být jen zmatený ze všech myšlenek. To, že chce zůstat a starat se něco znamená. Já jsem taky nevěděla, co cítit a co dělat, když mě překvapilo těhotenství, ale teď jsem ta nejšťastnější nastávající mamina na světe :slight_smile:
3. únor 2009 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj eulalie ,

můj přítel,když sem mu řekla že sem těhu mě poslal na potrat,já ho poslala někam. PO několika měsících začal o mě rozhlašovat bůhví s kym to mam,za dalších pár měsíců si najednou byl jistý,že malej je jeho,dokonce mě vozil po doktorech(měla sem rizikové těhu),pak mi slíbil,že mě poveze s malym z porodky a vykašlal se na mě,domů mě vezla kamarádka. Malého vychovávám sama,rodiče daleko,mám dům,platim hypotéku,mám hafinu,kočky ,ale hlavně mám mého kulišpínka. Podle mě je nejdůležitější to,jestli TY SAMA chceš mimčo nebo ne. Není to nic jednoduchého,ale je to nádherný,když se na Tebe Tvoje dítě usměje je svět stokrát hezčí :wink:
Je to jen a jen Tvé rozhodutí BÝT či NEBÝT máma :wink:
Držím palečky a věř,že každé Tvé rozhodnutí je zprávné!!!
3. únor 2009 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
chyba,správné ..už ani pravopis neumim :grinning: njn ,mateřská :grinning:
3. únor 2009 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dnada :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
3. únor 2009 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte všichni. Jsem 7.mesici těhotenství a můj manžel mi ne přímo oznámil že mě nemiluje, že se o dítě postará, že jsem pro něj důležitá ale že už to dal nejde. Mam jedno dítě z prvního manželství a teď čekáme spolu už druhé dítě, takže budu mít třetí. Ubližili jsme jeden druhému ještě před otěhotněním ale u něj kontakt s danou ženou pořád přetrvává. Moc mu pomohla když jsem mu ubližila a on ji je snad jen vděčný ale bojím se toho aby to nebyla víc než jen vděčnost. Už nevím co mám dělat. Na miminko se oba moc těšíme ale bojím se toho že mě po porodu opustí. Poraďte co mám dělat abych se neutrapila :frowning2:
13. črc 2016 ve 13:31  •  čeká miminko, termín má v říjnu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek