• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Trpím těhot. nevolností. Zklamal mě přístup partnera

8. září 2009 
Ahojky těhulky a maminky,

vím,že tady téma o nevolnosti v těhotenství je,ale chtěla bych to probrat spíš z pohledu vašeho partnera.
Z přístupu toho mého jsem totiž docela dost zklamaná.
Jedná se o to,že o první miminko jsme na jaře přišli..dodrželi půst a pak v červenci hned na poprvé otěhotněli znovu.
Ale nyní mne trápí opravu velké nevolnosti.Blinkám tak 5-6 za den..a to je ještě spíš až po 15 hodině....už jsem z toho docela vysílená,otrávená a unavená.Nenajedla jsem se ani nepamatuju...Celé moje dny vypadají úplně stejně..ležím a snažím se přesvědčit žaludek,aby mne přestal bolet..ale bezvýsledně...
Doktorka mi při každé kontrole nabízí marodní..ale..a tady je ten kámen úrazu...když jsem to řekla doma,tak přítel řekl,že nevidí důvod na co bych si jí brala,že sedím v kanceláři,nepracuju nikde manuálně...Nechápe,že se nechci doma ulejvat nebo simulovat..za to snad hovoří těch 7 kilo co mám už dole...ale prostě jako kancelářská myš se prý v práci nepředřu,takže tam klidně můžu chodit.Do toho se mi přidal nízký tlak,takže včera jsem si třeba naměřila 90/45....
Moc mne jeho přístup zklamal....ví,že člověk přijde o podstatnou finanční část platu,ale snad to toho půl roku vydržíme..a kde je psáno,že třeba za měsíc se nebudu moci vrátit...
Díky moc všem za vaše názory :wink:
7. zář 2009 v 07:40  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj jani, s tou nevolností jsem to prožívala stejně jako ty, bylo mi špatně od 5tt, v 6tt jsem šla k doktoru na prohlídku a když jsem mu řekla, že od rána do večera zvracím a neudržím v sobě ani vodu, tak mě ještě ten den vzali do nemocnice na kapačky, tím pádem jsem měla neschopenku automaticky. Po 4 dnech mě pustili domů, protože v nemocnici jsem nezvracela, ale doma to opět začalo, takže jsem dostala čípky, ale ty zabírali jen někdy. Taky jsem nebyla schopná cokoli dělat, byly dny, kdy jsem vůbec nevstala z postele. Nic mě nebavilo, televize, knížky, internet.....dokonce ani lidi, nechtěla jsem se s nikým bavit. Teď jsem v 17tt a asi tak týden už je mi líp, zvracím jen tak každý pátý den, tak snad už to bude lepší a lepší. Přítel byl taky naštvaný, ale spíš až ke konci, přeci jen 2 a půl měsíce je dlouhá doba. Pracuju jako účetní, takže taky žádná náročná práce, ale nedovedu si představit, že bych tu neschopenku neměla....a nemocenská není zase tak strašná, teď po třech měsících jsem se dostala na stejnou částku, co jsem brala čistého před otěhotněním a ještě ušetřím 2500 za dopravu. Doktor mi ze začátku naznačil, že mě nechá doma až do porodu, minulou kontrolu už to řekl naplno, prý kolikrát za život budu těhotná, tak si to prý mám užít, takže jsem to už i oznámila v práci, že se tam nevrátím. Být tebou, tak si tu neschopenku od doktorky nechám napsat....
7. zář 2009 v 11:51  • Odpověz  • To se mi líbí
Jani pokud je ti takhle špatně, tak bych to s manžou vůbec nediskutovala, a šla si pro PN. Ty víš nejlíp jak ti je a za sebe jsi odpovědná ty sama, tak bych nečekala, jestli to on schválí, nebo ne... A myslím, že tu o prachy nejde, ty budou, ale tobě jde především o zdraví tvoje, a tvýho dítěte :wink:
7. zář 2009 ve 12:10  • Odpověz  • To se mi líbí
Jani jak píše Tercie na názor manžela se opravdu vykašli. Si to Ty, Tvoje tělo a opravdu tla 45 je strašně nízký co je ještě norma je 60, ale tohle to určitě ne. Ke všemu píšeš, že jste o první mimi přišli. To bych se opravdu na názor manžela vykašlala a šla marodit hned. Se divím, že Tě doktorka neposlala už do nemocnice. Drž se a ať už je Ti líp.
7. zář 2009 ve 12:21  • Odpověz  • To se mi líbí
Jani Ty musíš vědět jak ti je.my na syna čekali 5 let takže jsem byla na neschopence ještě než jsme věděli že jsem těhu, já sice moc nezvracela ale hned jsem byla na rizikovym a manžel musel vše dělat za mě :wink: . nedalo se nic dělat, kolikrát mě ho bylo líto když přišel z práce a musel jít na nákup a uvařit abych měla 2 den co jíst :unamused: , ale zvládli jsme to a teď jsem sice na RD ale doktor pokaždý jestli chci neschopenku a manžel opět dělá vše za mě. Nezvracim vůbec ale blbě mě je celodenně ještě te´d :unamused: . manžel říká že se nebude nic podceńovat a radši ať odpočívam a on že vše udělá. Obě naše těhu jsou vymodlená a ani já nemam sílu ěnco dělat. prostě by si každá měla uvědomit že těhu nebude do důchodu a pokud je tě zle tak bych se ani na nic neptala a prostě na neschopenku šla hned. píš se divim že tě doktorka ještě neposlala do nemocnice. jít 7kg dolů je už dost :unamused: a pokud jsi potratila tak můj doktor auutomaticky dává PN. Držim palce a příště až půjdeš na UTZ tak vem s sebou přítele. oni totiž si vůbec nepřipouští těhu a až mimíse uvidí na UTZ tak uvěří že jsi fakt těhotná. ale jsou věci na který bych se ani neptala, i když vim že v tomhle manžel by ani nechtěl abch chodila do práce, jsou určiý priority a nikde neni psáno že třeba ve 20tt ještě do práce půjdeš :wink:
7. zář 2009 ve 12:30  • Odpověz  • To se mi líbí
janicko tak nazor tveho manzela me teda velice prekvapil, nekteri chlapi by fakt potrebovali pres hubu, s prominutim... vubec bych ho neposlouchala a sla marodit, ty vis nejlip jak ti je a zvracet 5x za den to je teda sila, navic i ten tlak je dost nebezpecny, kdyz je tak nizky, klidne muzes nekde omdlit a ohrozis sebe i miminko. Obzvlast potom, co jste o prvni mimi prisli, bych ted byla vic nez na pozoru. A to ze jsi zhubla 7 kg je taky sila, nechapu, ze to manzel sam nevidi, ze ti proste neni dobre. Nezalezi co delas v praci, ale jde o to, ze rano musis vstavat, jet do prace a byt tam a nemuzes si lehnout, kdyz ti neni dobre. Takze na manzela se vykasli a zustatn doma. Treba ti po tech 3 mesicich prejde a budes fit a muzes zpet do prace, spousta zenskych to tak ma. Ja jsem tedy z tech stastnych, zvracela jsem za cele tehu jen 1x, takze pohoda. Ale lituji vsechny maminy co je jim tak zle jako tobe, to bych asi nedala....
7. zář 2009 ve 12:34  • Odpověz  • To se mi líbí
Tedy Janicko... nejdriv jsem myslela, ze ctu snad o sobe... O prvni mimco jsem prisla, o druhe jsme se zacali snazit jak jen to slo... Kancelarskou praci taky delam (delala jsem)... a nevolnosti mi trvaly prvni 4 mesice NEPRETRZITE cele dny, clovek se s tim rano proste probudil a neslo s tim delat nic, porad jsem zvracela, vezli me kvuli tomu i do nemocnice a tak...
Je pravda, ze manzel by mi marodeni nejspis schvalil, ale celou dobu mam takovy pocit jak kdyby si myslel, ze si ty nevolnosti vymyslim, a ze TAK HROZNY to urcite neni... Mozna to tak nemysli a je to jen myma hormonama a trochu jinym vnimanim ted... Kazdopadne musis myslet hlavne na sebe, protoze ty vis nejlip jak ti opravdu je a na co se citis a co zvladnes. Zvlast pokud jsi o jedno mimi uz prisla, musis byt na sebe opatrna at si rika a mysli co chce. Pokud te prace vycerpava (ono jde uz treba rano o vstavani, musis jet nejaky rezim, soustredit se, nemuzes tam na nekolik hodin jen tak vypnout), tak si jdi za svym a nech si neschopenku napsat. Vsak on se s tim nejak popere, to se neboj :wink:
7. zář 2009 ve 12:37  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Chichi..teda i když mi do smíchu teď moc není,tak jsem se musela smát...
Nanule : "Je pravda, ze manzel by mi marodeni nejspis schvalil, ale celou dobu mam takovy pocit jak kdyby si myslel, ze si ty nevolnosti vymyslim, a ze TAK HROZNY to urcite neni... "...touhle větou jsi vystihla mého partnera naprosto přesně....sedí to jako hrnec na zadek!!!!!! :wink:
Navíc holky,aby toho nebylo málo,tak se za 2 týdny vdávám....takže s tím přichází obavy,jak to všechno zvládnu....abych tam sebou při proslovu oddávajícího nesekla,nepoblinkala svatebčany a tak....ale zároveň,když přemýšlím nad partnerovo přístupem..zda je svatba to,co právě chci....do toho těhuhormony...a to blitíčko...a jsem tak trochu Chocholoušek hadr....sice jsem se naučila(po tom potratu speciálně) hledat na všem to pozitivní,takže mi to dodává trochu sílu,ale jsem z toho všechno tak otrávená....brrrr...
Takový ten stereotyp...postel,záchod,blitíčko,zubní kartáček,postel,záchod.....
7. zář 2009 ve 12:45  • Odpověz  • To se mi líbí
Joo, Jani, asi ti rozumim... Oni to berou proste stylem, ze jsme doma, mame cely den pro sebe a hrozne si uzivame... jojo, on si clovek nad tou zachodovou misou fakt uziva... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Se svatbou neboj, to zvladnes... Ja sice nebyla tehotna kdyz jsme se brali, ale zase 3 dny pred obradem jsem rusila svatbu, protoze jsem byla s nervama v haji... Nakonec to dobre dopadlo, nic se nezrusilo a ten samotny den mi prisel naprosto v pohode, zadny stres.. jen jsem rekla, ze si ho beru a hotovo :slight_smile: Ono to neni moc o tom, ze vis, ze presne tohle chces... ja jsem se dozvedela, ze jsem tehotna, dalsi tyden jsme se zasnoubili a domluvili, ze se vezmem a dalsi tyden jsem potratila. A zrus v takovy situaci svatbu protoze uz "neni duvod"... fakt jsem nevedela, co chci, ale tam kde jsem ted jsem stastna :slight_smile: Dobre to dopadne, uvidis.
7. zář 2009 ve 13:09  • Odpověz  • To se mi líbí
Janicko já bych neváhala a šla. Já jsem taky myslela, že se teda budu vdávat když se miminko povedlo, ale protože jsem dělala státnice, do toho i menší problémy s miminkem (které naštětí dopadly dobře) uf bylo toho hodně a jsem ráda, že jsme se nakonec rozhodli, že se vezmeme až bude miminko na světě. Já mám teď zlomenou nohu a rozumím Ti, že Tě stereotyp nebaví, ale věř, že to nebude trvat napořát
7. zář 2009 ve 13:11  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Kočky díky všem za vaše názory....uvidím co mi řekne mudra v pondělí na kontrole a pokud by mi to opět nabídla..jako že myslím,že ano,tak do toho půjdu...půl rok se dá zvládnout..navíc snad po 3 měsících se to pak už trochu srovná..myslím finančně.A navíc kamarídka,co teď porodila mi říkala,že tahle naše mudra píše nemocenskou bez omezení..takže žádné vycházky od-do...ale hezky celý den volno...
Já jsem totiž holky z toho všeho strašně vybobkovaná...když bliju tak si říkám,jestli nebliju moc,aby to červíkovi neublížilo...dneska mi je zase absolutně fajn,takže si říkám,zda je červík v pořádku,když mudra říkala,že je lepší,když je ženský špatně,že je to znak prosperujícího těhu.....No holky hrůza!!!Ten týden do pondělka bude děsný...minule to docela uteklo(a to ještě že chodím na ko po 14-ti dnech),ale teď cítím,že mám opravdu strach jako pes...
8. zář 2009 v 07:37  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek