Virtuální nevěra, jak se mám zachovat?

Ahoj, píšu sem pod anonymní přezdívkou, jelikož manžel o mém oficiálním profilu ví a nechci, aby to teď třeba četl. Řeším teď krizi vztahu spojenou s (virtuální) nevěrou a nevím, jak se mám zachovat. Zatím jsem s ním o tom teď napřímo nemluvila, protože nevím, zda se tím vše akorát nezhorší (vysvětlím níže).
Ve zkratce, jsme spolu 12 let (od 20 let), po 10 letech vztahu se nám narodila dcera. V době, kdy jsme byli mladší, jsem nezažila ani stín pochybnosti nad jeho věrností, i když jsme trávili dost času od sebe, každý byl sám na studiích a na Erasmu v zahraničí. Samozřejmě jsme nějaké krize řešili, ale nějaká představa ukončení vztahu vůbec nebyla na místě.

Jako už jsem i zde v diskuzích mnohokrát četla, i u nás změny v jeho chování nastaly v době, kdy jsme začali stavět dům a já jsem otěhotněla (před 3 roky). Partner začal mít zřejmě najednou pocit, že mu ujíždí vlak, že z něho bude usazený otec od rodiny a mládí je pryč. Je to asi pochopitelná reakce, ale...Od té doby je to z mého pohledu jako na houpačce, na jednu stranu je hodný, citlivý, spolehlivý, postavil napůl sám náš dům aj. Ale začal o dost více chodit do hospody a tráví hodně času na facebooku.
Většinou se jedná o nezávaznou konverzaci, ale ne vždycky nevinnou...Vím o tom od doby, kdy se provalila jeho nevěra s kolegyní z práce (tedy on tvrdí, že to žádná nevěra nebyla, jen úlet v opilosti😠). Ona ho nějakou dobu uháněla, často si psali, jemu se to líbilo...na vánočním večírku pak spolu strávili noc v jednom pokoji, prý ho tam "zatáhla a chtěla sex", ale on prý "odolal" a skončilo to tak, že si to navzájem udělali rukou (odolání si teda představuju jinak😝).
Poté si stále psali, ona měla neustálé sexuální narážky a chtěla se stýkat, on už to odmítal, no byla jsem tou dobou již těhotná. Když jsem byla v 6. měsíci, narazila jsem náhodou u něho na počítači na celou jejich konverzaci téměř rok zpátky...celkem mě to vzalo, ale snažil se to všemožně vyžehlit a vysvětlit, já nechtěla roky vztahu zahodit kvůli tomuto a také jsem nechtěla být svobodná matka...slíbil mi, že si s ní přestane psát, což asi i dodržel, ale moje předchozí 100% důvěra k němu byla pryč a asi je napořád. Mě ani tak neranil nějaký fyzický úlet na večírku, to dokážu pochopit...ale to, co jí nakecal o mně během toho, co jsem byla už těhotná, jak jsem stále doma, nic se mnou není aj. asi aby ulevil svědomí. Samozřejmě jsem v těhotenství nebyla tak akční, jak byl zvyklý, ale je to hrozné takto to podávat.

Od té doby až do svatby jsem měla pocit, že je náš vztah celkem v harmonii, radovali jsme se z dcery, nového bydlení aj. Přestože pokračovaly jeho občasné noční tahy s kamarády, neměla jsem čas ani chuť ho nějak kontrolovat. Ale na podzim jsem měla divný pocit a tak jsem mu (i když se za to stydím) projela messenger a pak ještě párkrát...no zjistila jsem, že si dost píše s kamarádkami a dalšími holkami, které potkal někde na tahu hospodami. Vždycky se pro nějakou nadchne a začne ji bombardovat zprávami. V podstatě většinou takové nevinné flirtování, případně stěžování na rodinný život (říká, že má krizi středního věku a nemůže se stále srovnat s usedlejším životem v manželství). Ale párkrát těm holkám i napsal, že se do nich "zamiloval" nejsem si jistá, zda chápe význam toho slova...většinou to zůstalo bez odezvy, ale samozřejmě některé z toho jsou hotové a pokračují v dvojsmyslných konverzacích.

V posledním případě mu ale o dost mladší slečna napsala, že ona je do něho taky "asi trochu zamilovaná" a psali si, že je škoda, že se nepotkali dříve, že mají tolik společného bla bla bla, on pak psal ještě svému nejlepšímu kamarádovi, jak ho to setkání s ní zasáhlo a jak bojuje s tím, aby si s ní něco opravdu nezačal. Nikde a nikomu ani slovo o tom, že by chtěl třeba brát na mě ohled a bylo mu líto zahodit dlouholetý vztah se mnou, které tvrdí, že ji miluje a máme dítě. Řešil jen to, že by se s ní neměl kdy a kde scházet a tak raději do toho nepůjde a vrátí se k "nudnému životu s hodnou paní manželkou".

Nechci ho ztratit a brát dceři tatínka, ale jeho chování (dokazuje si, že je ještě stále atraktivní samec a zároveň si užívá domácího zázemí) mě hluboce zraňuje, uráží a nevím jak dál 😢... Já vím, že bych mu soukromé zprávy číst neměla a kdybych to nedělala, nebyla bych pak ve splínu. Ale jak už jsem psala, od té (zřejmě!) první nevěry mu nemůžu 100% věřit a chci vědět, jak to má, sám mi nepřizná ani to, že si něco tímto chováním kompenzuje. Teď bojuji s tím, zda mu to mám říct, přiznat se k tomu, že jsem několik konverzací četla. Protože on se navenek chová, že náš vztah je v absolutním pořádku, nedává mi najevo nespokojenost, když jsem se ho ptala, zda se se mnou nudí (jelikož to psal tomu kamarádovi), řekl, že jsem se zbláznila.
Nemyslím, že by vyloženě hledal milenku na sex, i když asi by se nechal strhnout, nicméně si prostě užívá této virtuální nevěry (a pomlouvání svého "usedlého" života se mnou) a vede lehce dvojí život. Máte některá podobnou zkušenost a jak byste se zachovaly ?
Omlouvám se za dlouhý text.