Život v rodině s dvěma dětmi a dvěma pracemi manžela

Ahoj. Zajímá mne, jak to jde v jiných rodinách. U nás: 3,5 letý syn a měsíční miminko, manžel chodí na tři směny a po práci jde ještě do druhé. Bydlíme v baráku na vesnici. Domu se vrací cca do 19:00 když má ranní v první práci nebo když má noční. Při odpolední směně ráno vstává do druhé práce a z té jde hned do té co má na hlavní pp. Doma se jen otočí. Já řeším deti, školku, noční vstávání, vaření, domácnost, všude autem, klasika prostě. Když se nám miminko narodilo, tak mi manzel v noci pomáhal vstávat s miminkem (nekojila jsem). Ja si také z části privydelam praci z domova. Jde o to, že za mnou včera večer přítel přišel a zeptal se jestli něco provedl nebo se něco děje že chodím spát každý den už v osm hodin. Tak jsem mu jenom odpověděla že toho mám tenhle týden hodně a jsem unavená a on ze chtěl byt semnou aspon jeden den na gauci sam. Ja chapu to co chce, ale jsem opravdu unavena a strhla se hádka protože on stále není doma a minulý víkend také pracoval a potom mi řekne takovou věc. O deti se minimálně. Mimochodem když vodil maleho do školky, vyčetl mi, že jsem si na to zvykla přitom šel do práce a šel okolo školky. Takže teď už vše dělám sama a bojim se mu říct i o to, aby vynesl odpadky ven do popelnice, protože mi řekl že je tady jen jako nosič. Doma chci aby mi pověsil obraz už dva měsíce a vše mu musím říkat několikrát, než to udělá. On si prostě myslí, že vše dělá správně a je chudák, kterému se nikdo nevěnuje. Jak to s manželem děláte doma vy, když máte dvě děti? A to ještě nechodím do práce. To jsem mu řekla rovnou, že to se celý týden prostě neuvidíme. Nechápu, proč je takový. Podle mě to tak v rodinách chodí, že se přes týden lidi vidi méně. Navíc kdyby o nás tolik stál, není i o vikendu v druhé práci. Přijde mi, že má vysoké nároky a ja jsem z toho akorát demotivovana a unavena a pořád si myslim, že něco dělám špatně já