Zkušenosti žen s necháním dětí na starosti otci – pomohlo to?

Ked som bola dieta tak moja mama mala na starosti vsetko a otec sa len "viezol" a o deti a domacnost sa nazaujimal. Viem, ze ked uz mala toho dost tak sa otcovi vyhrazala, ze odide a nas necha jemu a my sme s bratom plakali, ze s tatom byt nechceme. Cize podla mna ked dieta nani zvyknute od malicka na starostlivost od otca tak v neskorsom veku z toho moze byt aj trauma 😏 A samozrejme to teda k nicomu neviedlo.
Ale mozno to nejaka matka vie spravit v postupnych krokoch a nenasilne. Tak aby to vsetci zvladli v pohode a postupne si zvykli aj na starostlivost od otca.
Za mna je idealne zapajat otca uz od narodenia. Nie, ze zena sa zobudi ked ma dve tri deti, skonci RD - skola, skolka, praca - a zrazu zisti, ze to sama nemoze tahat ale uz je neskoro.

Já s tím nemám osobní zkušenost a tedy ani neporadím. Ale celkově s tou myšlenkou dát mužovi lekci praxí souhlasím 😁😊👍💪
Jediné, co by mi dělalo problém, tak je to, jak by to braly děti 🤷‍♀️ Aby neměli separační úzkost, strach že je maminka opustila atp...samozřejmě záleží na jejich věku atp...

No, ja si myslim, ze nejsi daleko od pravdy 🙂 muj muz je ted se synem na dovolene a pry jim mekac leze i usima :-/

Nechala jsem deti otci at si taky uzije. Bylo to tedy po vzajemne dohode a s tim ze to prospeje vsem zucastnenym. Po 3 letech doma (deti 1rok a 3roky) jsem toho mela plny kecky. Muz toho mel plny kecky v praci. Takze jsme se vymenili na rodicaku. Ja sla naplno do prace, muz byl doma s detma. Psychicky to s nima zvladal uplne napohodu, narozdil ode mne. Ja se teda asi po pul roce chozeni do prace taky znova srovnala. Prvni prikrmy jsem varila detem ja, od toho roka uz jedli normalni jidlo, co varil manzel. Uklid byl na mne, stejne jako predtim. Byly to nejlepsi 2 roky meho zivota. Domu jsem chodila k teple veceri, odpocata z prace. On s detma zacal vic fungovat cca od toho roku, roku a pul. Mimina ho nebraly, parkrat krmil, ale 90%bylo na mne. U kojencu celkem logicke.

Hele, ono je to občas i o ty ženský - aby si uvědomila, že dítě týden na pizze přežije. Že nemusí řešit každou kapku vody na podlaze, že stačí, když na ní nebude vrstva bahna a kečupu. Že neustále bavit děti a řešit každou minutu jejich režimu není nutné (možná ani žádoucí) k "být dobrý rodič ". ... Což že tvého popisu "starani se" docela čiší.
Prostě pokud děti z nějakého důvodu dostane na starosti tatínek, platí tatinkova pravidla. A matka by to měla umět přijmout, že nejsou stejná, jako její. Stejně jako by to mělo umět od určitého věku přijmout dítě (Jo, táta proste nenakoji. Hele fakt... ten můj je vzorny táta, ale kojit se za těch šest let, co jsem to doma dělala prakticky furt, proste nenaucil. ... I proto píšu "od určitého věku".)

Kdyz jsem odpadla a skoncila na 10 dni v nemocnici, tak to manzel i syn zvladly, starsi byla u babicky na vanocni pobyt a ja mela mit jen syna…tak mel syn jen tatinka, jediny zadrhel byl, ze tatinek obcas zapomel dat synovi leky (ale protoze to jsou udrzovaci na astma tak se zas tak moc nestabe, kdyz se zapomene). A jinak se podepisu pod to, ze to ze maji jiny rezim nez jaky by meli deti se mnou tak je nezabije, stejne tak ze misto vyvazeneho obeda meli pizzu nebo hranolky, a byl bez logo cviceni (protoze ucit dite vyslovovat spravne nemuze clovek co sam blbe vyslovuje…) a podepisu se pod to, ze je treba aby si zena uvedomila, ze pokud to bude jinak nez jak by to udelala ona, tak to neznamema ze to nezvladl nebo ze to bylo apriori spatne, bylo to jen jinak….

Já se o syna a domácnost starala 2,5 roku. Manžel přiložil normálně ruku k dílu jakože vyluxoval, umyl nádobí, vypral. Ale stejně toho bylo 80% na mě, protože jsem byla prostě nonstop doma. Před rokem zemřel tchán, manžel se musel starat o tchýni (2x - 3x denně za ní dojet, obstarat co bylo třeba), do toho normálně chodil do práce. A upřímně, pro mě to byly nejhorší tři měsíce, protože jsem byla na všechno opravdu sama. Fyzicky v pohodě, ale psychicky už to pro mě bylo dost na hraně, syndrom vyhoření, manželství šlo úplně na vedlejší kolej. Naštěstí nic co by nešlo vrátit zpátky. Teď už jsem skoro rok v práci na plný úvazek, já vozím do školky, manžel odpoledne vyzvedává. Tak 3x týdně je se synem celé odpoledne sám, já přijdu domů když už oba spí. Pořád je toho víc na mě, já obstarávám oblečení i boty, chystám věci do školky i k babičce. Ale když nejsem o víkendu doma, tak nejen že nevařím, ale ani neřeším co budou jíst, to je v manželově režii. Jasně, začátky byly trochu divoké, ale teď úplně v pohodě, dokonce vaří spolu 😁
Takže za mě je změna možná, ale pro všechny zúčastněné je lepší, když jsou to změny pozvolné... Nic drastického, pokud to teda nevyžaduje situace (jako třeba hospitalizace matky).

Jo, poprvé to bylo dost jak popisuješ. Víceméně je muž akorát tak nakrmil. A ještě dost pochybně. Nějaké ovoce nebo zelenina? A dost seděli před televizí. Doma bordel jak v tanku, pak jsem to dávala další dva dny do kupy. Takže prohlásil, že je to pohoda a že si to se mnou klidně vymění napořád. Podruhé už dostal seznam, co ještě musí udělat, než se vrátím. Předpokládám, že celý týden žili v bordelu, ale než jsem se vrátila, aspoň trošku uklidili.

Je to pitomost jak vrata. Kdo na to nejvic doplati? Deti. Ma to byt jeho trest ne jejich tak proc bych je opoustela? Kdo si mysli ze to necemu prospeje je naivni. Takovi muzi si stejne nepriznaji ze to bylo desny a maji si vazit to co delate. Proste to nejak preziji a vse bude ve starych kolejich.

Já jsem vyrastala při otci, který se o nás věděl postarat. Takže si neumím představit, že bych si našla muže neschopného v péči o své děti.
Když byla máma v porodnici, já měla kolem 5 let, táta doma uklidil, navařil, pral, i zahradu stihl. Je sice pravda, že máma mu nechala pokyny k pračce, žehličce, recepty, čv má navařit. Ale já si jako dítě nepamatuji, že by to byla katastrofa. Jako, na všechno jsem mu řekla, že máma to dělá jinak nebo lépe, ale všude jsem chodila pyšně, že můj táta vše zvládne.
No také moje máma si věděla lecos doma udělat sama - skříně, police navrtat, napilit, v zahradě...
Nevím, já si myslím, že je to prostě i o tom, jak sa dva dokážou dohodnut a doplňovat... 🤷🏻‍♀️🤔

Ale jooo a vis jak to tak v 80% dopadne? Nakrmi, vyvenci. 😀 ale nedojde mu ze tyden neumyl zachod a nevytrel bordel v lednici, neresil doktory, detem nedal penize na vystavu pac nevi, nezaregistroval ze je treba koupit nove boty a synovi trencle, ze je cas prevlict postele… 😀 takze z jeho pohledu, je to prece na pohodu a co na tom mame 🫢

@nektarinka123 Proč by na to doplácely děti? Protože je něco jinak, než jak to dělala doposud maminka? A kdo říká, že maminka to dělá vždy nejlíp? A proč hned slova jako trest? Já v tom vidím výměnu zkušeností, neb vlastní zkušenost je někdy nezastupitelná. Ano, když byl doma s dětmi tatínek, bylo jisté, že budou mít zkouknutý film. K tomu, že navařil, už neuklidil. Ale děti to měly aspoň pestré. Dobře věděly, že je máme rádi oba, a že každý se staráme trochu jinak. Nikdy dětem neublíží, když se o ně určitou dobu stará někdo jiný, kdo je má rád. A partnerství není o trestání. V momentě, kdy začne jeden druhého trestat, končí partnerství, věř mi, vím o tom své.

@marge_s pravdu dis. Jenze je to napohodu. Ja to prej taky nemam resit a stresovat. Jenze ja jako matka to neumim. Kazdy jsme holt jiny. Nejvic mne stvalo ze neresil cisteni zubu (logopedii , zubare a doktory vubec) a naopak zas prilis resil backory(aby je deti doma nosily) . To ostatni uz nebylo tak dulezite. No tak byl doma bordel a deti koukaly s tatinkem do noci na filmy, no... Prezili jsme to vsichni ve zdravi. Par zkazenych zubu se holt taky prezije. Asi mala cena za to, ze bych jinak stravila nekolik mesici v blazinci (jako vazne, pozdeji to na mne stejne dolehlo a ja se lecila, nastesti jen ambulantne)

@zuzkasim protoze se to vetsinou radi uplnym lemplum co a i nevi kde ma dite plinu nebo jak udelat mleko. Co nikdy dite neprebalili ani nekoupali. Co se s nima nehraji a neresi pro ne aktivity. To neni o tom ze treba budou mit par dni horsi obed nebo pozdrjsi vecerku. Takovy chlap pusti televizi a vylozi si nohy to se pak “vychovava” samo

Hele, ono záleží, co máš doma za materiál. Buď je to ignorant, kterému je jedno, co se děje s jeho dětmi, a tam to nemá cenu zkoušet. A nebo je to fajn táta, který je svým způsobem zabedněný a má pocit, že se to všechno dělá samo. Je možný, že napoprvé to proběhne tak, jak popisuješ. Tak se to holt taky musí natrénovat. Nikdo nikoho netrestá, ale je to škola života, příprava na to, že maminka není k dispozici 24/7, že se to dá zvládnout i jinak s tatínkem, že co tě nezabije, to tě posílí. Výchova dětí není o tom, že jim matka odstraní z cesty všechny překážky, ale o tom, že i děti zažívají nepohodlí a učí se s ním vypořádat.
Pokud to doma předneseš tak, že manžela trestáš tím, že se musí najednou starat o své děti nebo opouštíš své děti, tak je to samozřejmě špatně. Pokud děláš děti na sobě 100 % závislé, tak je jasné, že při prvním odjezdu je to šok. Pokud je budeš postupně připravovat, tak věřím, že to časem zvládnou. Ta péče od tatínka bude jiná, ale pořád si myslím, že to děti posiluje a připravuje na život.

Toto celé je podľa mňa o komunikácii, dosť často v tých diskusiách sa aj opakuje "on bol taký aj pred deťmi ale myslela som si, že sa po deťoch zmení", "myslela som si, že sa časom zmení" alebo ešte lepšia verzia, že "ho zmením"... Blbosť ľudia sa nemenia, vyvíjajú sa ale nemenia tak ako zo semienka tekvice môže vzniknúť časom tekvica a z toho nejaký pokrm vždy to bude tá tekvica nikdy nie uhorka. My s mojím pred deťmi sme si to vyriešili, čo ako bude, nečakala som v mojom prípade zázraky ako bude často doma a so všetkým pomháť a naše rodičovstvo, čo sa týka detí a domácností bude 50:50. Kebyže mu poviem, že má ísť robiť domáce práce tak ma vysmeje ale zobrala som si takého a nesťažujem sa, väčšina žien, ktoré s takým tiež začínali museli o tom vedieť už pred deťmi, že ich chlap nie je na domáce práce určite žiaden z nich sa nerozhodol s tým skončiť v deň kedy sa stal otcom a to, že žena si to uvedomí až pri deťoch, že to nezvláda to je dosť neskoro a vina oboch, že si to neodkomunikovali a išli do do toho bez toho aby mali rovnakú a jasnú predstavu o budúcnosti.

My jsme právě na toto téma měly diskuzi s kamarádkami, tak mě zajímalo, zda má někdo přímé zkušenosti i tady, mimo naši bublinu. Já mám muže často na HO, takže je doma a pohlídá apod. Ale neumí třeba vůbec vařit (jedině rozvařené těstoviny a možná vajíčko), takže když jsem třeba byla v porodnici s druhým dítětem, moje mamka musela dojíždět a vařit/krmit to starší. Když náhodou nic nenavařím dopředu, tak děti místo večeře dostanou v 22 hod křupky a termix. S tím bych si třeba nedovedla představit, že bych na několik dní odjela a "starejte se o sebe". Já nevařím nijak převratně, ale je to zdravé a celkem chutné a pestré jídlo (vařit mě nebaví, ale co nadělám). Plus manžel vždy šel s dětmi spát strašně pozdě (před půlnocí), i když vstávaly (on vše dělá na poslední chvíli a pozdě). Z věcí k udělání provede často ty neurgentni a na urgentní není nálada či čas 😀 On holt často prokrastinuje.
Jedna kamarádka právě říkala, že ten její pár věcí ze seznamu úkolů udělal, ale ještě více se mu to znechutilo (možná i tím, jak mu to podala, podle mého názoru), takže jí to naopak nepomohlo. Plus musela hodně věcí pak dodělat sama a ještě ji v tom udělal větší čurbes (ale ona je taková puntičkářská obecně).
Jiná říkala, že to bylo celkem v pohodě, ale myslím, že ten její to má v sobě (aneb musí se mu to polopatě říct/ukázat, v čem je problém, a on to pak pochopí a začne se snažit). Plus ona i ocenila, že sama viděla jiný pohled na věc - že on třeba něco dělal jinak a ji by to nenapadlo. To je podle mě ideální příklad, kdy to všem pomůže 🙂
Další kamarádka je starší než my (měla děti ve 20 a nyní jsou dospělé), ta říkala různé legrační historky, co ten její provedl, protože něco neuměl (tenkrát ta péče bývala asi více na ženách než mužích). Asi jí to nijak nepomohlo, vždy se vše pak vrátilo do starých kolejí, ale byla to asi jiná doba, ona to nebrala zas tak vážně, brala být matkou jako svůj úděl (naopak nyní ve 40 si užívá).
Další děti ještě nemá, ale nadnesla tu myšlenku, zda se tím náhodou někdy "netrestají" děti, když jim nejdůležitější člověk - matka odjede a ony jsou najednou v chaosu. Jo, tam podle mého závisí na věku a jaká jsou citová pouta. I když taky jsem si říkala, jak moc je pro ně prospěšné, když jedí týden suché rohlíky, nečistí jim nikdo zuby, spí 6 hodin denně a oči mají přilepené k obrazovkám.

Týden to děti i tatínek přežijou. Horší je to dlouhodobé hledisko, kdyby to tak mělo být napořád, jak by to fungovalo...

Umřeli na ten Termix a křupky? 😉 Asi to přežili , že i to ponocovani. Já jsem 3-4 měsíčně ve službě, občas nějaký kongres. Navíc ten kdo je na HO když jsou děti nemocné je manžel. Ale není to houmač, že zapne počítač a dělá, že dělá. 8,5 hodiny regulérně pracuje. No tak prostě koukají víc na pohadky. Manžel vše zvládá skvělé. Jasně myčku vysklada, ale občas věci dá na jiné místo než jsem zvyklá. Ale spíš se tomu zasmeju. Třeba u nás jsou ,,horší " babičky, u nich se může ponocovat, přísun sladkého na můj vkus vyšší , větší volnost, můžou na mobil, víc dělat bordel bez nějakých následků. Ale i tak to prostě není trest , naopak je to zkušenost. Matka není od toho aby dětem umetala cestičky a dělala jim fullservis a mamahotel. Matka je člověk a má nárok mít i svoje potřeby, takže přehodit povinnosti i na někoho jiného i když to není podle jejich představ dětem opravdu neuškodí.

@alubif ale to neni jen o to ze neumre. Rodice by meli drzet pri vychove spolu. Kdyz teda mama rika ze vecerka je ve 22, treba tak by nemel prijit tata a o 22 jim dat termix a nechat je divat na televizi do pul noci. Co ti vlastne detem ukazuje? Ze maminy pravidla se nerespektuju? Ze mama je ta zla co je do neceho nuti a bez ni je nam lip?

@barumrallyebum presne,muj by jim daval parky a jranolky. Vyvar by jim neudelal. Mozna po 2 mesicich kdyz by uz jim ty parky lezly usima

@nektarinka123 nesmíš být tak cimprlich. I já svoje pravidla občas poruším. Zvlášť v létě. A pokud by měl tatínek veškeré věci na starost delší dobu, věř, že si ty pravidla vytvorí taky, na krátkou dobu si to udělá ,, jednodušší ", ale kdyby tak měl žít stále, zjistí sám, že to nefunguje. Že vlastně nemá ani chvíli v podstatě pro sebe. Zásadní je, že neporušuje ty pravidla když jsou oba rodiče spolu. Když maminka řekne , že k večeři je třeba sohlik se sýrem, dítě to odmítá a tatínek mu dá Termix a sladké křupky.

@alubif nopochopila si co jsem psala. Zkus si to precist jeste jednou, mozna ti dopne. Kdyby ne, tak ja psala, ze rodice maji drzet spolu. To neznamena ze se nekdy nemuze jist fastfood nebo se dodivat na film. Ale nema to byt tak, ze kdyz bude doma jenom tata, tak nic neplati, doma bude holubnik a ukazat ze mama je strasna protoze je nuti jit do postele v deset a pomahat v domacnosti. Predstav si tu situaci, prijdes domu, vecer deti okoupes a das spat a oni ti reknou ze jeste nechteji a ty reknes ze musi, ze je pozde a oni ti reknou at jdes pryc ze chteji byt radeji s tatou, ze to mohli jit spat kdy chteli. Potesi ze?

A ktera mama odejde od deti na delsi dobu aby dala tatovi co proto?

@nektarinka123 ale pochopila, nemusíš hned urážet, naopak si nepochopila, že ti to vyvracím. Ale ty to moc zeres a jsi hrozně vztahovačná, takže ti tyto věci vadí. Je potřeba tyhle řeči brát s určitou rezervou. Děti tíhnou vždycky k tomu s kým to mají jednodušší. Ale až budou starší, dospělí , zvlášť budou li mít vlastní děti, zjistí, který způsob výchovy byl lepší. A jak jsem psala, pokud je otec lucidní, zjistí, že krátkodobé jsou jeho metody fajn, ale kdyby tak měl fungovat dlouhodobě, přejde do systému matky, protože by mi to samotnému nevyhovovalo.

Já tady to "nezvládne se postarat/neumí..." vůbec neschvaluju. Ženy taky nemají speciální gen na vaření a celodenní uklízení s dítětem za zadkem. Takže absolutně nevidím důvod, proč by manžel měl domů chodit jako do hotelu a čekat na hotové. Měl samozřejmě takové tendence, ono je to pohodlnější -když jsem potřebovala chvíli pro sebe, většinou odjel s dětmi k rodičům a tam měl veget. Narovinu jsem mu řekla, že já taky nejezdím někomu strčit děti a nechat se obskakovat, jestli mu to třeba není hloupé. Proč si to ani nevyzkouší. Že jsou to úplně stejně jeho děti a jeho domácnost jako moje, tak ať se k tomu postaví čelem. Nevyžaduji, aby se vše lesklo, ale pokud bych viděla, že po dobu mé nepřítomnosti na nic nesáhli a vše hodili na mě, budu velmi nepříjemná a budu mít plno dotěrných otázek. 🤭 Pokud by se choval jako lempl, nechal děti celý vídend bez povšimnutí u televize nebo dělal hlupáka, že ani neví, kde mají oblečení, to bych už asi tiskla žádost o rozvod, tady to chování vůbec nedávám. 🙈Jinak nač tolik teorií? Vyzkoušej to v praxi a uvidíš, detaily se vychytají za chodu. 😁

Ty černé scénáře, co tu máte, u nich nějak nevěřím, že můžou dlouhodobě fungovat, i když je matka dětem a muži stále za prdelí. Pokud je v přístupu rodičů takový rozpor, že jeden zakáže a druhý povolí, že jeden je přísný a druhý hodný, kvůli tomu přece musí vznikat třenice denodenně, ne? Děti nejsou blbé a když budou něco chtít, tak je jasné, že se půjdou pro povolení nejdřív k tomu hodnějšímu a nebo se budou prát obou do té doby, dokud nedostanou souhlas. Ve výchově přece musíte být jednotní v těch důležitých bodech. Kdo neumí vařit, může oběd objednat. A nebo z toho udělají s dětmi hru, že si pustí mastersefa a budou vařit podle něj (nebo podle knížky, nebo si řeknou o recept na oblíbené jídlo matce).
Jestli ještě bezdětná kamarádka uvažuje tak, že když nechá své budoucí děti na starosti jejich otci, že tím budou trpět, asi by měla změnit partnera. Ty nejdůležitější věci se přece řeší ještě před tím, než si ty děti pořídí, a pokud má doma hňupa, který je zdechlej dát po sobě talíř do myčky nebo vysát, tak je jasný, že se to s narozením dětí sotva změní.
Když jste nemocné a je vám blbě, taky se obětujete a místo, abyste se léčily, vstanete a jdete opečovávat zdravé členy rodiny? A když nemůže ani vstát, tak se klepete, aby za dobu vaší nemoci neumřely děti hlady? Dělá vám dobře pocit mít vše 100 % pod kontrolou? Myslíte si, že nikdo jiný nemůžete ty věci udělat líp než vy?

@alubif Na křupky a termix neumřely, ale když pak přijde matka domů a děti na ni vychrlí "maminko, my měly hlad", tak to se srdcem trochu hne. Na fyziologické potřeby jsem asi nějak citlivá (i u sebe), chci mít prostě děti nakrmené a vyspalé. Jo, samozřejmě, že jinde na světě děti hladoví a jsou na tom stokrát hůř. Já taky nekrmím přesně na minutu a často dělám rychlovky, ale jídlo a spánek je pro mě základ fungování těla a nemám zrovna moc ráda, když to ten druhý neumí zajistit (a děti potřebují často dohled). To, že jim třeba na večer dá tablet nebo je všude čurbes, mi tolik nevadí.

@lauriak Tak to jste měli drsné :-/ Taky jsme si právě s kamarádkami říkaly, že v některých rodinách to může mít i takovýto dopad na děti, ale hodně závisí, jak to ta matka poddá...zda jako "pomstu partnerovi" nebo jako "tak teď budete mít zábavný týden pod taktovkou táty". Pro některé děti týden jen s tatovou péči může být sranda, jako knížky od Poledňákové nebo S tebou mě baví svět. Je fakt, že jako dítě mě ten film bavil (s tatínky je sranda), teď v dospělosti mě úsměv trochu ztuhl (a to nemyslím ty jejich výlety za slečnami, to tam vysloveně nesnáším) - bačkory ve sněhu a možné úrazy, nějak už má člověk mateřské reflexy 😀

@konidana Tak to je super, že to všem prospělo a krásně to fungovalo 🙂 U nás, jak je muž (a nyní už i já) na HO, tak mívám krátká odreagování podle potřeby, plus moje mamka umí hlídat královsky, máme dny flexibilní podle potřeby. Když muž ze začátku před covidem byl pořád v práci, bylo to takové víc na palici (já doma sama s mimcem, ještě jsem toho plno neznala a neuměla, víc jsem se stresovala).