Změna ve vztahu ze strany přítele. Prošel někdo něčím podobným? Jaký máte názor?
Ahoj mohu prosím poprosit o názor..
jsem rozvedená a z manželství mám 2 holčičky. Před dvěma lety jsem potkala současného přítele, byl také rozvedený. Začátky byla krásné, věnoval se mě i dětem, podnikly jsme společné výlety, trávily volný čas.
Přítel má z předchozího manželství 2 syny, vídá se pouze s jedním. Druhý syn má k němu negativní vztah, ale je již dospělý. Přítelův syn k nám právidelně jezdil jednou za 14 dní z neděle na sobutu, vždy když ho měl přítel mít podle rozsudku. Jinak ho ještě pravidelně doprovázel na tenisové tréningy.
Jsme každý z jiného města a tak jsme se vídali jednou, dvakrát večer v týdnu a společné víkendy. Bud se synem nebo bez.
Vše probíhalo v pohodě, přítelův syn k nám jezdil rád. Ted v poslední době se však něco změnilo a přítel zcela změnil přístup.
Syn k nám už prý jezdit nebude, prý se kousnul, je mu 11 let. Přítel prohlásil, že bývalá manželka chodí do práce a on bude odpoledne pečovat o syna a vozit ho na tréningy. Ale prý se budeme vídat ve středu večer a o víkendu kdy synka nemá. Ale i když ho nemá, tak za ním jede na turnaj.
Chápu samozřejmě, že k synovi má povinnosti, ale cítím se ted naprosto odstrčená, jakoby pro mě již nebylo místo. Příteli jsem řekla, že je rozvedený a stanoví si s manželkou pevná pravidla a pak mi o nich řekne, protože to už přestává vypadat jako vztah. Bývalá manželka každou chvíli volá, stále něco řeší apod. Nevím jak se k tomu postavit, proto poprosím o názor.
Vážně nejsem sobecká ženská co staví sebe na první místo, ale nějak se mi to příčí a mám pocit, že je něco špatně.
Děkuji za přečtení, případně i názor někoho kdo něčím podobným prošel.
Stručné shrnutí
- V rozvedených rodinách rodič často upřednostní péči o společné dítě; v příkladu syn 11 let dříve jezdil jednou za 14 dní (z neděle na sobotu) a docházel na tenisové tréninky.
- Náhlá změna návštěvního režimu může v praxi vypadat tak, že rodič trvá na odpolední péči a setkání s novým partnerem pouze ve středu večer a o víkendu, když syn nemá pobyt; v diskutovaném případu byla vzdálenost mezi rodinami 50 km.
- Doporučená řešení zahrnují přímou komunikaci o důvodech změny (zjistit, proč dítě nechce jezdit), stanovení jasných pravidel či hranic s partnerem, úvahu o společném bydlení nebo ukončení vztahu, pokud partner po dvou letech nečiní kroky k plnohodnotnému partnerství.
Nejčastější otázky
Q: Jak zjistit, proč dítě přestalo jezdit k nové partnerce/novému partnerovi?
A: Ptát se přímo dítěte i partnera na konkrétní důvody a hledat konkrétní události; v příkladu rodič řekl, že „kvůli mamince“ dítě nechce jezdit a také uvedl, že dítě se bojí kočky.
Q: Jak se domluvit na návštěvním režimu, když rodiny dělí 50 km a existuje střídání podle rozsudku?
A: Doporučuje se písemná nebo jasně domluvená pravidla návštěv (např. stálé dny, náhrady), zohlednit rozsudek o střídání (jednou za 14 dní byla v příkladu zmíněna praxe) a zvážit praktická řešení jako společné bydlení nebo úpravu pracovních/školních povinností.
Q: Co dělat, když bývalá partnerka/partner „tahá za nitky“ a silně zasahuje do péče o dítě?
A: Požadovat od partnera jasná pravidla komunikace a rozdělení péče, případně navrhnout mediaci nebo psychologické poradenství pro rodinu; v diskuzi byla zmiňována častá kontrola a volání ze strany bývalé ženy jako problém.
Q: Je po dvou letech vztahu normální očekávat krok ke společnému bydlení?
A: V diskuzi mnoho účastnic uvedlo, že po dvou letech bez posunu ke společnému bydlení nebo jasné budoucnosti to může být signál k ukončení vztahu, pokud partner neprojevuje ochotu ke změně.
Q: Jak reagovat, když partner jednostranně oznamuje nové režimy a reaguje uraženě?
A: Doporučuje se trvat na rozhovoru „na rovinu“, požadovat zdůvodnění a písemnou dohodu o návštěvách; pokud partner odmítá dohody, zmiňovaly se jako možnost nastavení hranic nebo ukončení vztahu.
Q: Jak řešit obavy dítěte (např. strach z kočky), které uvádí jako důvod, proč nechce jezdit?
A: Nejprve ověřit, zda je strach reálný, provést postupnou desenzibilizaci nebo kompromis (návštěvy bez kontaktu s kočkou), a zapojit do řešení tatínka i matku, aby se našlo praktické řešení.
Závěry z diskuze
Shoda
- Dítě je v takových situacích často na prvním místě a rodič jeho potřeby upřednostní.
- Doporučuje se otevřená komunikace s partnerem a zjištění skutečných důvodů, proč dítě přestalo jezdit.
- Pokud partner po delší době nečiní kroky k plnohodnotnému partnerství (např. společnému bydlení), vztah může být neudržitelný.
Sporné názory
- Někteří považují upřednostnění vlastního dítěte za správné a nutné chování rodiče.
- Jiní považují za problém, pokud to vede k tomu, že nový partner či jeho děti jsou „na okraji“ a žádají více závazku od partnera.
Otevřené otázky
- Proč syn náhle odmítl jezdit (skutečný důvod vs. vliv bývalé partnerky)?
- Do jaké míry má partner přijmout jednostranné změny režimu bez společné dohody?
- Je společné bydlení realistické řešení při vzdálenosti 50 km a jaké kompromisy jsou přijatelné?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
střídání podle rozsudku, stálý návštěvní režim (jednou za 14 dní), tenisové tréninky, společné bydlení, komunikace na rovinu, stanovení hranic, ultimátum, psychologické poradenství
Místa a osoby
žádné
Ještě mě napadá, že často tam bývá problém s důvěrou, s větší blízkostí (spíš emoční než fyzickou). Jedna známá to tak měla - taky doufala, a pak zjistila, že její přítel se po rozvodu už prostě nedokáže tak otevřít, chce si všechno dělat sám podle sebe, není schopný partnersky plánovat. Tady asi hodně záleží na věku a očekávání. Ona už je starší (skoro 60), tak s ním stále je - tedy občas a jinak se věnuje svým koníčkům atd. Ale plnohodnotný vztah to asi fakt nebude, takže pro tebe ztráta času.
@skororozvedena teď je na tahu přítel. Pokud nepochopí, co jsem se snažila říct, tak jdu od toho. Snad každý si v životě prošel emočním zraněním, i já, ale stále se snažím neuzavírat se do sebe. Možná to mám jinak, ale vždy z toho nakonec vyjdu silnější. Tedy bez toho, abych měnila priority v životě. Ráda se směju, komunikuju, mám prostě ráda lidi. A vy jste skvělý, děkuju.
@magdalena2010 Držím palce!!! 🙂 jj, člověk by neměl ustupovat až příliš....
To ještě budou hysterické výlevy, až jí někdo řekne, že o její oběť nestojí. Měla by si najít psychologa, sama je nešťastná a svým chováním ubližuje okolí.