Tchyně a soud. Má na vnuky nějaká práva?
Prosím vás, mám dotaz ohledně rozvodu a soudu o děti, ale ne s manželem, ale svoji tchýní :/
Rozvádíme se, tchýně viní stále mě, ale bylo to manželovo selhání. Ale, k věci... S manželem jsme se domluvili na střídavé péči, tam je komunikace úplně v pohodě a vyšli jsme si vždy vstříc.
AAAAALE tchýně se do všeho angažuje a chce vídat děti snad každý den. Říkala jsem, že to není možný k vůli tomu že ona i já bydlíme prostě jinde, ona na vesnici já ve městě. Nemám nic proti aby je vídala, ale s rozumem :/ už mi přijde že mi vyhrožuje a jestli nebude tak jak ona řekne, že to požene k soudu. Už uvažuji nad právníkem.....s ní se nedá absolutně domluvit. Prosím vás, jaké má na vnuky ona práva? Děsím se toho, že nevím jak bych to dělala ohledně času i starání se o kluki když by soud řekl, že má na ně nárok, jak ona si určí.. Prosím vás, poraďte, nebo řekněte prosím, co mám dělat..
Stručné shrnutí
- Prarodiče mohou žádat u soudu o styk s vnoučaty, ale soud obvykle přiznává omezené návštěvy, v praxi se často zmiňuje například jeden až dva dny v měsíci.
- Rozhodnutí soudu závisí na svěření dětí do péče, posouzení zájmu dítěte, stanovisku OSPOD a konkrétním soudci; Ústavní soud v debatě zmínil, že i šestileté dítě může být schopné vyjádřit svůj názor.
- Doporučené kroky jsou mimosoudní dohoda o stycích, konzultace s právníkem specializovaným na rodinné právo a v soudním řízení zapojení OSPOD a psychologa pro posouzení nejlepšího zájmu dítěte.
Nejčastější otázky
Q: Jaká práva mají prarodiče na vídání vnoučat?
A: Prarodiče mohou podat návrh k soudu na určení styku s vnoučaty; soud může přiznat styk, v praxi se často jedná o omezené frekvence (např. jeden den měsíčně nebo dva dny měsíčně) a rozhodnutí závisí na zájmu dítěte a okolnostech rodiny.
Q: Jak podat žádost o styk prarodiče k soudu?
A: Návrh se podává k soudu ve věci péče o nezletilé; řízení se často řeší současně se svěřením dětí do péče a otázkami alimentů; doporučuje se právní zastoupení a případné předložení mimosoudní dohody ke schválení soudem.
Q: Jaký vliv má dohoda rodičů o střídavé péči na nárok prarodiče?
A: Pokud rodiče mají dohodnutou střídavou péči, soud obvykle respektuje rozvrh rodičů a prarodič by si měl návštěvy sjednat v době, kdy jsou děti u rodiče, který s ním komunikuje; střídavá péče se popisuje jako 50:50 nebo asymetrická varianta (např. 1/3 vs 2/3).
Q: Má prarodič nárok na každodenní kontakt s vnoučaty?
A: Běžně soud nepřiznává každodenní styk prarodičům; každodenní vídání se přiznává jen v mimořádných situacích po posouzení zájmu dítěte a okolností péče.
Q: Od kolika let soud přihlíží k názoru dítěte?
A: Soud přihlíží k názoru dítěte, pokud je schopné svůj názor objektivně vyjádřit; v diskuzi se uvádí, že Ústavní soud již připustil schopnost vyjádřit se i u šestiiletého dítěte, zatímco běžná praxe někdy uvádí hranici kolem 12 let.
Q: Jaké instituce se do sporu o styk prarodičů zapojují?
A: Do řízení se běžně zapojuje OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí), psycholog, sociální pracovník a soud; probíhají pohovory, sociální šetření a odborná posouzení.
Q: Co udělat jako první krok, když prarodič hrozí soudem o styk?
A: Nejprve usilovat o mimosoudní dohodu a komunikaci s druhým rodičem, zvážit konzultaci s právníkem se specializací na rodinné právo a v případě rozvodu řešit společně svěření dětí do péče, styk a alimenty v jedné dohodě k potvrzení u soudu.
Závěry z diskuze
Shoda
- Prarodiče mají možnost žádat o styk u soudu.
- Soud běžně nepřiznává každodenní kontakt prarodičům.
- Doporučuje se mimosoudní dohoda a právní konzultace před podáním návrhu.
Sporné názory
- Někteří uvádějí, že soudy často přiznávají pouze jeden den v měsíci; jiní popisují případy, kdy soud přiznal dva dny měsíčně nebo víc.
- Někteří považují za schopné vyjádřit názor již šestileté dítě podle Ústavního soudu; jiní v praxi považují za relevantní spíše věk kolem 12 let.
- Některé případy ukazují velkou variabilitu v rozhodování podle konkrétního soudce a okolností.
Otevřené otázky
- Jak konkrétně rozhodne soud v daném individuálním případě při střídavé péči a intenzivním zájmu prarodiče?
- Jak minimalizovat psychický dopad soudního sporu na dítě při vymáhání styku prarodiče?
- V jakých konkrétních situacích OSPOD doporučí prarodičům pravidelný styk a kdy nikoli?
Zmíněné značky a firmy
Ústavní soud, OSPOD, opatrovnické soudy
Zmíněné produkty a metody
střídavá péče, asymetrická střídavá péče, svěření do péče, mimosoudní dohoda, žádost o styk prarodičů, rozvod, alimenty, sociálně-právní ochrana dětí, psychologické vyšetření, sociální šetření
Místa a osoby
žádné
@koordinatorka_odboje soud k němu má přihlížet od chvíle, kdy je dítě schopné vyjadřit svůj názor, zároveň je ale třeba zohlednit váhu takového názoru vzhledem k věku a rozumovym schopnostem. Tedy jsou případy, kdy je zajímal názor i šesti- či sedmiletych (myslím, že takový je poslední nález Ústavního soudu) . Jinde je úzus, že od dvanácti a basta. A někdy i tak řeknou, že tomu nerozumí a oni vědí, co je pro dítě nejlepší.
Kromě toho problém soudů je, že se vše neskutečně táhne. V našem případě je návrh na soudě od března, teď to jeden soud poslal druhému, budou prázdniny... Děs.
@koordinatorka_odboje Ústavní soud si je vědom, že nezletilému bylo v době rozhodování sedm let, nicméně
krajskému soudu nebyly známy žádné informace, jak vyplývá z vyžádaného soudního
spisu, pro něž by se mohl důvodně domnívat, že by nezletilý nebyl objektivně schopen
svůj názor v řízení sdělit, a to zvláště za situace, kdy svůj názor bez jakýchkoliv problémů
sděluje orgánu sociálně-právní ochrany dětí, přičemž z těchto pohovorů vyplývá, že
nezletilý je schopen samostatně formulovat, při správně a odborně vedeném rozhovoru,
své myšlenky. Ústavní soud již v minulosti opakovaně vyjádřil právní názor, že šestileté
dítě je nepochybně schopno vyjádřit se...
@marimanta podle me by na vyjadreni ditete mel byt bran zretel. Carodejnice, co se soudem jenom msti snacham, ale o deti pred tim zajem nemely, by mely utrum. Ale kdo jsem ja, ze
@koordinatorka_odboje měl, mě už bohužel dávno spadly růžové brýle... 😕 Ještě samozřejmě záleží na OSPODu. I tam jsem zažila, že se mnou jednaly (ženy) jako s méněcenným blbem, ale naštěstí i naopak jako s partnerem.
Jednou jsem byla u soudu, kde o nic nešlo - druhá strana se odvolala, ale v tu chvíli prostě nebylo reálné jí vyhovět. Přesto tam zazněly takové šílenosti, že jsem odcházela skoro s pláčem.
Zkrátka v některých případech mám dojem, že zájem dítěte je úplně poslední 😟
Já musim zaklepat, že u nás k soudu nedošlo. A doufám, že ani nedojde... Jen jsem si tak říkala, kdyby se opravdu soudili o děti jednou za 14 dní, že mají právo, to ostatní babičky a dědové by mohli taky? Takže bych svoje děti vlastně neměla žádný víkend? To už by bylo vážně sci-fi
Jenže problém je, že záleží na soudci. Pohybuji se v takovém prostředí, odkud znám hromady a hromady příběhů od opatrovnických soudů (sama mám několik za sebou)... A občas jsou na pohled dvě totožné situace, ale rozhodnutí soudu odlišná...