Jak nastavit pravidla pro přespávání kamarádů doma?
Moje děti už jsou jsou starší, ale spaní kamarádů u nás nastalo až teď. Zjistila jsem, že mi to vadí a to nejen mně, ale i mladšímu dítěti, to z toho bylo tak rozhozené, že spalo v obývacím pokoji. Pokoj má svůj, ale odmítli být s cizím člověkem v patře. Nechci děti omezovat, ale váham, jak nastavit pravidla, aby to všechny ovlivnilo co nejméně.
Je tu některá z vás na tom podobně a vyřešila jste to je spokojenosti všech?
@felis ano, nespal u sebe, protože mu vadilo, že tam je někdo, koho nezná.
Jsou to dva členové, kterým to hodně vadilo a to jsem já a mladší dítě. Ani jeden z nás se necítil komfortně.
Zalezi, co na tom vadi tobe a co mladsimu diteti. Podle me je reseni spat v obyvaku uplne ok, kdyz se neciti komfortne, tak bych ho nenutila spat v pokoji jen z principu. Ty si taky musis ujasnit, co ti na tom vadi a podle toho vymyslet reseni.
U nás spi pořád někdo, ať už kamarádi mladsi dcery a syna a nebo přítel starší dcery, ze začátku mi to dost vadilo, ale přestěhovali jsme si ložnici do spodního patra a je to tak pro mne lepší. Děti a jejich návštěvy jsou nahoře, mají tam i koupelnu, takže se potkáme max v kuchyni.
Jako ja z toho nikdy vodvarena nebyla, nastesti tu nejaka kamaradka spala jen parkrat, az kdyz byly deti vetsi(kolem 10 let) . Kdyz byl doma i mladsi bracha (o 2 roky, takze treba 8r.) , tak holky spaly spolu v jedne posteli, kdyz doma nebyl, pujcily si i jeho postel. Nastesti dcera spis prespava u jinych, co maji vetsi byty, nez aby se jeji kamaradky hrnuly k nam do 2kk😅
Ovsem jeste vetsi hardcore byl, kdyz u nas na vikend dcera mela psa od jejiho pritele. To uz nikdy vic🤪🤣
U nás jsou přespávačky normální odmala. Jako když jsem byli v 5 ve 3+1, bylo to trochu omezující, ale na domě se to ztratí. Ráda jim i postavím stan na zahradě. Jsem ráda, že děti mohou toto zažívat. Nevím, co konkrétně vám na tom vadí nebo čím vás návštěva omezuje, podle toho si domluvte pravidla, ať to pocítíte co nejméně. U nás je to třeba noční klid a nebo že o návštěvu se stará ten, kdo si ji pozval. Takže ať návštěva dětí nečeká, že o ní budu nějak pečovat či co 😀
U nas také kamarádi děti přespávají celkem často. Jsem s tím v pohodě, zbytek rodiny také. Jasně někdy se to nehodí, jsme unaveni apod., tak prostě řekneme “ne”.
U nás jsou přespávačky také běžné, ale je to dáno tím, že jsme celkem společenští a jsme s tím všichni v pohodě - často hrajeme s kluky deskovky, jeden synův kamarád je zdatný v kuchyni a pokaždé, když u nás spí, tak nás budí palačinkami 🙂
Můžu se zeptat co konkrétně na návštěvě vadí? Třeba se s tím dá něco dělat, určit nějaká pravidla přijatelná pro všechny...
@kamino vadí nám oběma cizí osoba v našem prostředí. Přiznávám, že i s kamarádkou jdu raději do hospody, k ní, nebo na jiné neutrální prostředí. Mladší to má po mně. Když jsem byla malá, nikdy jsem neměla potřebu u nikoho spát a ani u nás nikdo nespal.
Nechci starší dítě omezovat, ale bylo to pro mě horší, než jsem čekala.
Dům máme velký, nemusíme na sebe ani narazit, ale ten pocit, že tam je... V obýváku jsme spali s mladším dítětem spolu. Dítě odmítlo jít spát beze mě, další den se všem vyhýbalo, na oběd se pozvalo k prarodičům.
Muž spal v ložnici v patře.
A to tam u vas nikdy nikdo nespi? Jako treba z rodiny? Ja teda kamarady deti neberu jako uplne cizi 🙂 Zatim mam male deti a nikdo tu nespal, ale budu nervozni snad jen at to dite co u nas bude spat je v pohode a nestane se mu neco za dobu co ho hlidam ja :D
@kacka1994 kamarády dětí moc neznám, protože se vídají ve škole a na kroužcích. Znala jsem, když byli malí, teď už ne.
Nikdo z rodin u nás nespí. Místa je dost, ale příležitostí málo. Rodinu máme na dosah a jezdí jen na otočku.
Tak když to Tobě a dítěti vadí ,tak starší dítě má prostě smůlu a nikdo z Vás spát nebude....Nebo jaký chceš nastavit pravidla?
Znám pár lidí ,který si nesmí domu nikoho pozvat ani kafe a okolí s tím musí žít.
Mě to taky vadí a omezuje mě to a to máme velký dům a každé dítě má svůj pokoj. Takže u nás někdo spí úplně výjimečně. Takže já to chápu.
Já měla takové rodiče, hodně si trvali na soukromí. I oni si návštěvy zvali výjimečně (a to byli jinak velmi spolecenští). Byly jsme s tím se ségrou víceméně v pohodě, tak to zkrátka bylo. (Pokud naši nebyli doma, tak jsme si naopak mohly legálně vše vynahradit)
Takže bych to tak vysvětlila druhému dítěti, s tím, že výjimečně ustoupíte.
Jak říkám, já ti rozumím, také mi to vadí a omezuje mi to můj osobní prostor. Syn má spolužáka, ktery opravdu každý víkend někde spí, nechápu, že mu to rodice dovolí. Pokud chce blízká kamarádka pohlídat přes noc děti nemám s tím jednou za čas problém ,ale abych měla z domu průchodak a 3x do měsíce měla doma pár pubertáku navíc, tak to ani omylem.
Tak se domluvte na cetnosti, ktera pro vas bude ok, treba jedenkrat za jeden nebo dva mesice nebo tak? Zas at starsi neni uplne odrizle, on je to proste jiny kamaradsky zazitek a nektere deti si to fakt uzivaji.
Pravidla ? Jedeme dal ta naše, která máme i normálně tzn. PoZdravit, poprosit, poděkovat , druhému do pokoje klepat a jestli mám v noci slabší spaní, tak ne proto,že mi to dítě vadí, ale mám nějak vnitřně pocit, že máme na noc svěřené dítko od kamarádů, tak jsem radši ,,ve střehu,, 🙂
@ai30 pro mě by bylo nejlepší tak jednou za 10 let. Ale vím, jak to myslíš, obávám se, že to bude tak 4x za rok maximálně.
Jako dítě a teenager jsem nesměla nikde spát ani si nikoho zvát na přespání k nám (až později třeba kamarádku z VŠ o prázdninách). Dost mě to tehdy mrzelo, ale dneska už své rodiče chápu. Mám ráda své soukromí a cizí dítě mi ho naruší. Navíc mám celkem stresující práci, kde denně přijdu do styku s desítkami lidí, a doma chci mít už klid a ne se starat ještě o někoho navíc. K tomu mám docela silný pocit zodpovědnosti, bojím se, že se cizímu dítěti u nás může něco stát.
Ale jelikož sama vím, jak mi to bylo líto, dětem to čas od času dovolím - naštěstí to chtějí max. párkrát do roka.
Pravidla vyloženě stanovovat nemusím, děti si samy pohlídají a nahlásí, že už tu letos např. spal kamarád syna, tak by si ráda i dcera někoho pozvala. Bitý na tom je chudák nejstarší, který je introvert a tak blízké kamarády, které by si pozval, nemá.
Jednou za 10 let by byla ideální frekvence i pro mě 😀 😀 Děsím se doby, až u nás budou přespávat nějací partneři 🤐
No mně na 4x do roka nepřijde nic strašného, spíš že to je akorát 🙂. 3 měsíce utečou jako voda a o to víc si toho budou vážit.
Nevim, tak to musis i resit podle toho, jak moc po tom starsi touzi. Zase bych z toho nedelala uplne drama roku. Nikdo se k vam nestehuje, nemit vsechno po svem jednou za 60 dni asi neni zase takova hruza, kdyz by to melo diteti udlat velkou radost...
My se teda tomu prespavani nijak nebranime a i nase deti prespavaji od malicka jinde, ale ono to stejne ve skolnim roce vyjde tak jednou za ty 1,5-2 mesice, ze tu nekdo je. Tak kdyz to natahnes na ty 3, tak to asi bude v poho. Ale jak rikam, probrala bych to s ditetem, co jak a kdy je mozne.
@ai30 mladší to rozhodilo docela dost. Je náročné zkoordinovat potřeby lidí s různými potřebami.
No vzdyt byste koordinovali potreby mladsiho 89 dni a potreby starsiho 1 den.. Navic by mozna bylo fajn neprenaset na dite svoje fobie. Uplne si nejsem jista, jestli mu zvladnete zaridit zivot, ve kterem nikdy nebude spat na stejnem patre jako nekdo cizi. Takze takhle pomalu davkovate 'otuzovani' ve znamem a bezpecnem prostredi pro nej bude spis prinosem. (Btw. Jestli se s kamaradem/kamaradkou starsiho sourozence nezna, tak je uplne normalni, ze se jim vyhybal a radeji se domluvil s babi. To bych za nejakou extremni reakci nepovazovala. Spis mi nejak prijde, ze to hodne vadilo tobe a tak se snazis, aby to hodne vadilo i diteti a nebyla jsi sama, kdo to chce omezovat..)
Já bych na tom možná trošku zapracovala ať nemáte z dítěte asociála. Co popisujete, jak je z toho úplně mimo a totálně vykolejené mi příjde až extrémní 🤷♀️
Exovo starší děti si tahaly celkem často domů kamarády, mladší z toho býval vyplesklý, ale časem se otrkal, když je poznal lépe, i jak se s ním ti puboši bavili a bylo to nakonec fajn. Možná ať se trošku představí, skamarádí, prohodí pár slov s tím nejmladším?
A co se týče vás, váš dům vaše pravidla. Zazněl tu názor že můžou spát v létě ve stanu. To je super 🙂. No a do té doby ať jsou prostě zalezlý v jednom pokoji třeba..? Ti exovo puboši byli furt v pokoji, naopak vylézt se jim ani nechtělo. Tak nijak nezacláněli.
Já to zcela chápu. U nás spí jen babička s dědou když potřebuji, ale jinak nikdo. My jsme tak nikde nepřestávali a taky nechci, aby u nás cizí dítě spalo. Stejně tak děti nepřestávají jinde. Stačí, že máme tu máme kamarády přes den. Navíc nemáme úplně šťastné řešeny dům, takže tu moc soukromí není pro nikoho. Mám ráda svůj klid. Deti si prespavacek užívají dost u babičky a a několikrát do roka skrouzkem. Takže pravidlo prostě je, že u nás se nepřespává a hotovo. Asocialove z nic teda rozhodně nejsou.
Bydlíme v bytě 4+kk, občas tu přespí můj brácha a teď tady měla dcera poprvé dvě kamarádky na noc. Ráda jí vyhovím, ale vnímám to taky jako narušení soukromí. Takže povolím i pro příště, ale jen občas, určitě ne každý druhý víkend. Ona přespává občas taky u kamarádek, to mi nevadí.
@reeeza celou dobu byli v pokoji, byli venku, byli super. Hernu nechali pro mladšího.
@ai30 hůř to nešlo dítě než já. S kamarádem nemluvil, spát beze mě nechtěl a pořád se k tomu vracel a to ještě dneska ráno to znovu řešil. Když byl malý, tak odmítal mluvit s cizími lidmi, s učitelkou ve škole mluví az letos.

Ahoj, nevím a pardon za nazor, ale nespal ve svém pokoji, protože je cizí clovek na patře? Záleží asi jak to bylo oznámeno, diskutovano...
Jinak je to individuální - rodina od rodiny.. Me prespavani rodiny i pratel přijde normalni a prirozene. Když někdo u nas má spat, tak se vzájemně ptáme, jestli je to ok v tom termínu. Mame to takhle i když má někdo přijet na návštěvu bez přespání. A to si myslím, že je alfa a omega, aby se cítili všichni dobře. A pokud někdo z nějakého důvodu nesouhlasí nebo ma výhrady, tak se snažíme najít kompromis. Např. se stanoví předem cas, kdy navsteva odjede, jak bude probíhat stolování, přepsání, co je no go pro návštěvu, atd.
Jako omezovat návštěvy kvuli jednomu členu rodiny, není řešení... naopak by se díky tomu, mohli všichni učit, jak brát ohledy na druhé, ale zároveň si umět normálně vykomunikovat, aby bylo dobře všem.