Osmiletá dcera má nadváhu a pořád je při chuti-co s tím?

@bbn To mi připomnělo tu scénu z Pelíšků, jak Jindřiška musí dělat sed-lehy. Nemyslím, že to je ideální způsob, jak přivést dítě k pohybu.. chce to přirozenej pohyb, aby se odnaučila sedět na zadku, různý pohybový aktivity v průběhu dne, ne něco, co bude vnímat jako povinnost a vypěstuje si k tomu odpor

Nejjednodušší je prostě nekupovat nezdravé jídlo. Neomezovala bych množství, ale složení 🙂 řapíkatého celeru se ještě nikdo nepřejedl 🙂

@letadlo13 tak to verim snadno, ten nemůžu ani cejtit 😃

Zmente stravovaci navyky cele rodiny, preci jenom tyhle veci se deti uci doma. Zacneme postupne, postupne zruste nezdrave potraviny, tak aby prechod byl plynuly. Taky bych nevolila taktiku, tak a ted uz zadne sladkosti, protoze jsme vsichni tlusty. Ucte je postupne tem zdravim. A pokud se bude ptat, proc jste nejakou potravinu zrusila, tak si o ni neco nactete nez ji dáte pryc, treba jako ze sirupy obsahuji latku, ktera se dava do lepidla na znamky. Jinak google je plny, jen pozor na diety, ty Vam nepomuzou a presvedceni o zmene musite byt s manzelem na 100%, deti vyciti, ze to lamete pres koleno a nechce se Vam do toho. 🙂

Holky, moc vám všem děkuji, ani nevíte, jak jsem vám vděčná za všechny komentáře, rady a nápady, musím říct, že tohle jsem přesně potřebovala 🙂 Pořádně jste mě probraly a "nakoply" tím správným směrem. Ještě jednou díky! 🙂

@sashenka1 to chapu . Nekdy je to příbuzenstvo jak hluche:/ . Reknete ze uz je to prošlé a mate to . Vy jste rodic a dcera musi také vedet ze bude po vašem . Jde Vam o jeji zdravi. Ale ten společný jídelníček je dobry napad . Zapojit celou rodinu .

Ahoj, nečetla jsem všechny příspěvky. Jen asi prvních 10. Jestli můžu taky něco napsat. Vůbec bych to přes doktory nebrala, zbytečný stres. Můj bratr je naopak hubený a to díky tomu že se mu zakazovalo jidlo kvůli cholesterolu. Nesměl tohle a tohle a nejí to do dnes. Spíš bych upravila jídelníček doma. Více zeleniny a ovoce a méně smaženého jídla. Kup třeba domů trampolinu, jestli tedy máte kam dát... Zkuste si jednou - dvakrát týdně spolu doma zacvičit, ale do ničeho nenutit. Ani náhodou. Já mám od mala problém s nadváhou, doma jsme musela dělat dřepy , všichni na mě koukali no strašné ponížení. Dokud to není moc tak bych do toho doktory netahala a nic ošklivého neříkala. Všechno dělat pozitivně, začni cvičit a třeba se přidá a i ta malá kolem vás může poskakovat. Více chodit na procházky... kolo bych vyměnila za koloběžku, na ní se více zapojí svaly v těle.

S 8letou dcerou bych hubnutí neřešila nějak zásadně slovně, ale činy.
Vařila bych hlavně zdravější jídla a přidala hodně zeleniny. V dnešní době jde nakoupit spousta "novinek", které jsou zdravé a příjemně oživý jídelníček (např. celozrnný kus kus, quinoa, panýr, cizrna, červená čočka, šmakoun...)
Moje děti nejsou žádní velcí příznivci zeleniny, syn jí v podstatě jen pár druhů, ale v plackách, pomazánkách a zapečeném kde čem mu ani nepřijde, že jí zeleninu.
Ke každému jídlu dávám zeleninu nebo salát a na výlety a svačiny mají ovoce nebo zeleninu vždy.

Co se pohybu týče tak je nutné k němu dětí někdy trošku nutit. Celá rodina chodíme na procházky, jezdíme na kole, manžel je bere na brusle a v zimě všichni lyžujeme. A hlavně jsou pořád venku. Máme štěstí, že víkendy trávíme na vesnici a tam si lítají jak se jim zachce.

A co považuji za důležité je s dětmi o potravinách, jejich složení a následných škodách, které můžou na našich tělech vyrobit, mluvit. Moje děti jsou ještě celkem malé, ale už vědí, nejenom, že sladké pití je fuj, ale že i sůl v chipsech je blé :D

Sem tam mají dovoleno si něco z těch fuju a blafů dát, protože si myslím, že není dobré dětem úplně odepřít vše. Ale všeho s mírou.

Ahoj, rad se Ti tu sešlo spousta, chtěla bych ale sdílet svou motivaci. Nevím, odkdy si Ty konkrétně svou nadváhu neseš, já jsem z těch, co si ji nesou už z dětství. Štíhlé dítě jsem byla prý jen do 4 let. Skoro celá rodina byla obézní nebo měla aspoň nadváhu. Stravovaci navyky jsem si z domova odnesla priserny. Neslo se to se mnou cele detstvi a dospivani, posmech spoluzaku, nezajem kluku v dobe prvních lásek. Z domova jsem odešla v 19, je mi 34, bojuju s nadváhou a svými stravovacimi návyky více či méně úspěšně dosud. Povedlo se mi několikrát docela dost zhubnout, pak zase nabrat. Mám dceru 1,5 roku a je to teď pro mě obrovská motivace, abych jí dala do života lepší návyky, než jsem měla já, aby si neprocházela tim čím já. Dost jsem upravila svůj jídelníček, věřím že trvale. Můj hlavní cíl bylo hlavně mé zdraví a kondice a být dobrý příklad pro dceru, zároveň díky tomu i postupně hubnu, což je samozřejmě příjemný. Zkus se na to podívat takto, být tlouštík od dětství fakt není pro psychiku nic moc a velká celoživotní nadváha se časem projeví pravděpodobně i na zdraví. Píšu z vlastní zkušenosti. 😉

@vineta tak popsala jsem velmi jednoduše, jak třeba se da taky cvičit. Samozřejmě, ze takto jednoduše popsané to muze vypadat jako opruz. Ono ale velmi záleží na tom, jak hrave to podáte. Třeba u nás tohle funguje velmi dobre, jdeme na procházku lesem a deti si dají ze srandy závod k cca 50 m vzdálenému smrku, občas zkusíme zabaky apod. Vše hravou formou a já cvicim s nimi. Ani jednou jsem neslyšela stížnost, ze by je to nebavilo. Dcera má 7 let, což od 9 není takový rozdíl.

Jj, a nejde jenom o obezitu, ale i hubení můžou jíst pěkný hnůj a pak se diví, že mají ve 30 vysoký tlak, cholesterol a nevím co ještě... a přitom se naládujou ztuženým tukem, glukózo-fruktózovým sirupem a kupkou éček. Čtu složení na všem, a po přečtení slavného brumíka, tatranek a podobných šíleností jsem to zakázala. Syn je hubený a dostat do něho jídlo je někdy dost problém, a kdyby jedl podobné pitominy, tak do něho oběd nedostanu. Hrozno a sušené datle sní raději než "jedovaté" sušenky. Doma prostě nemám nic, co bych mu nebyla ochotná dát. Na návštěvách dovolím víc, ať to není zakázané ovoce, ale chci aby děcka uměly rozlišovat mezi normálním jídlem a tím nezdravým. Proti kvalitní čokoládě v rozumném množství nic nemám.

Ještě pár postřehů. Kromě úpravy jídelníčku rodiny bych se taky zaměřila na to, za co bude holčina utrácet své kapesné, pokud už je zvyklá na nezdravé jídlo. Já si třeba pamatuju, jak jsem si na druhém stupni, tj. cca od 10 let pravidelně kupovala o polední přestávce chipsy a "kupovala" si tak pozornost a přízeň spolužáků. ☹ A co se týče té opatrnosti neříkat, že má nadváhu a potřebuje zhubnout. Jasně, že rodina by jí měla být oporou a neshazovat ji, na druhou stranu ono jí to v tomhle věku nejspíš už dávají znát v dětském kolektivu, který umí být dost bezohledný. Já si třeba pamatuju zážitky spojené s mou tloušťkou už z první třídy, gradovat to začalo na druhém stupni. Sem tam si neodpustily i nějakou poznámku učitelky. Takže v 8 letech už jsem docela dobře věděla, že mám nadváhu, ale jako dítě jsem si neuměla pomoct.

U své dcery nadváhu neřeším, ale zase jsem začala hodně hlídat co jí kvůli zdravotnímu omezení. Jediné řešení je zapojit celou rodinu do změny - jídlo, pohyb. Dítě to pak přirozeně přijme. Nemít doma nic, co jí nechceš dát. Hlídat množství cukrů v jídle, zdravé tuky,.....Dítě potřebuje i ty nenáviděné cukry, ale v rozumné míře a nejlépe jiné než bílý cukr. Dneska už je spousta knížek o zdravém životním stylu, tak vyber nějakou rozumnou. Já mám ráda Hanku Zemanovou a její Bioabecedář a Biokuchařku, pak Havlíčka a Lamchovou. Určitě bych s dcerou neřešila její nadváhu, děti jsou citlivé a stejně to hlavní bude na tobě. Tak držím palce.

A ještě jsem zapomněla, nebylo by od věci nechat dceři vyšetřit štítnou žlázu.

@sashenka1 také si nesu nadváhu ze svého dětství a bylo to špatnými stravovacími návyky, které jsem začala odbourávat, až v dospělosti. Má rada zní: zkuste upravit jídelníček celé rodině ( dobré stránky stobklub.cz, jsou zde i kurzy ), přidat pohybové aktivity i chůze je sport a s kočárkem můžete chodit, dceři kupte hůlky a bude to ještě efektivnější. Zkuste s ní probrat, že máte chuť být krásná maminka a jestli do toho půjde s vámi. Motivací můžou být nové šatičky. Držím vám palce, protože tohle kdyby pro mě udělala moje máma byla bych jí vděčná.

@terezapetrova Já ho taky nesnášim.

nesladit zadne napoje. ani caj! zadna fruka, dzusy opatrne. nejlepe vodu bez bublin. toto je velice dulezity navyk, ktery se s ni potahne cely zivot, a ktery mate šanci oblivnit hl.vy!

Určitě bych zapojila celou rodinu 😉 A zkrátka nic nezdravého nekupovala. Já mám sice nadváhu, ale moje dvě dcerky díky bohu ne, jsou to spíš luntíci.......ale bonbonky jsou u nás zcela vyjímečně a max. na příděl - neexistuje, že bych jim dala celý pytlík a oni si ho spásly. Navíc postupně odbourávám bílé pečivo i cukr samotný, najíždím pomalu - teprve druhý měsíc, ale u děti se mi podařilo odbourat sladké jogurty a pudinky typu kostíci, Paula, Monte apod..... jedí už jen buď bílé, nebo s ovocem. Zeleninu se jim snažím dávám často, stejně tak ryby, světlé maso, kvalitní červené, apod..... určitě musíte nejlépe všichni 😉Ale jinak je super, že hledáš takto citlivě řešení a bereš na ní velké ohledy. To se mi moc líbí, určitě není žádoucí jí z toho udělat velký mindrák, kor když je ještě ve věku, kdy se na všem dá ještě dobře zapracovat 😉 Držím palce 😉

My třeba doma vaříme pro některé až extrémně zdravě. Můj syn měl i tak v 1 roce '(pouze na mléku) 16kg. Teď má za 2 měsíce 5 let a má 21kg, je kus, pevný, silný, vysoký. Rád běhá, jezdí na kole. Nekupujeme bonbony, nemáme je doma, ani lízátka, ani sušenky, brumíky, ani sladké jogurty, nic. Přesto má syn apetit opravdu VELKÝ. Můj muž má 188cm a 85kg a je schopen sníst na večeři sám celý balík těstovin. Já jsem měla ještě před dvěma lety 128kg a 171 cm a snědl ajsem těstovin třeba jen 50g se zeleninou... Narodila jsem se předčasně a vážila 1,2kg. V jednom roce už jsem měla také 15kg a vypadala jako koule, CELÉ dětství a dospělost. Až před rokem jsem zhubla 45kg, ale nyní jsem opět těhotná, tak už jsem trochu zmírnila dietní režim. Nicméně u mě byla katastrofálně podceněná štítná žláza.. Byla jsem jako dítě velmi unavená, těžkopádná, klidně jsem spávala i na základní škole celé odpoledne, nešlo to přemoci, pak těžké deprese apod. Krev na štítnou žlázu napadlo odebrat až mojí nové obvodní lékařce v jiném místě bydliště a byla zděšená. Okamžitě nasadila silnou hormonální léčbu. Moji rodiče jsou obézní, máme k tomu velké sklony. Mám kamarádky, co jí dvojnásob jako já a mají i 48kg... Geny roli HRAJÍ, ale o to více se na to prostě musí dávat pozor... Můj syn jí hrozně rád a klidně pořád, proto mám pořád připraveno hodně zeleniny a dávám mu na svačiny toto. Snídá bílý jogurt se lžičkou domácí marmelády BEZ cukru, ale klidně by snědl i 3 kelímky, nutno ho krotit.. Každý je jiný, někdo nejí vůbec a musí se do jídla nutit, někdo zase naopak. Někdo jí vše a je hubený jako tyčka a někdo ne. O víkendu jsem synovi koupila 1 kopeček zmrzliny.. Za námi stála hrozně chytrá paní a nahlas řekla "Tak takovému tlustému klukovi bych zmrzlinu teda nekupovala.. No, ale když vidím tu maminku..." Připojuji foto mého syna, měsíc staré, a nepřijde mi, že by vypadal tak, že by si nezasloužil kopeček zmrzliny dvakrát do měsíce o víkendu, zejména když to měl za odměnu, protože jsme předtím byli v muzeu a choval se velice vzorně... Lidé jsou různí, každý má hromadu rad, ale nejvíce toho nejméně vědí :/ Je dobré tu váhu hlídat, ja jasné, že pokud ne nadváha, sladkosti NEMAJÍ DOMA CO DĚLAT. Nicméně rozhodně bych byla citlivá v jakékoli rozmluvě, řešila to opatrně, neměla narážky apod. Od těch nejbližších to totiž nejvíce bolí a může způsobit velké bariéry a potíže.

Syn je od malička jedlík a když začal přibírat, tak jsem mu prostě jídlo začala dávkovat, sladké jen na příděl, zvykl si na to a nijak neprotestoval, teď jsme s manželem tak půl roku trochu zvolnili a docela přibral (má 36 kg na cca 140 cm) - tlustý není, ale pupík mu trochu narostl, takže jsme zas začali ubírat sladkostí, pohyb docela má - chodí 2 - 3x na trénink fotbalu, do toho mu není cizí trampolína, ani kolečkové brusle, takže jde o to jen to nějak udržet na uzdě 😉
Pokud máme chuť na něco my, tak se to snažíme nejíst před ním, aby mu to nebylo líto a nebo řekneme, že si může vzít ovoce - což on má rád...a večer po šesté hodině mu už dovolíme opravdu jen to ovoce...tak snad se to brzy zase srovná, nerada bych, aby se mu děti ve škole posmívali :P (což snad zatím nehrozí)

@klaire22 Přesně tak. Já mám kamarádky, kterým v pubertě rodiče říkaly "Ale ale, ty ses nám ale zakulatila... a ten zadek..." Nejen mámy, ale i tátové a ty holky znám nyní jako dospělé ženy a mají VELKÉ mindráky.. Mají třeba 60kg a 170cm a myslí si, že jsou tlusté. TAKOVÁ BLBOST. A melou o tom pořád dokola... A jejich bohužel docela dost ☹ Já jsem byla tlusté dítě a moji rodiče mi NIKDY NIC neřekli. Ale prostě nekupovali se ani rohlíky, ani salámy, ani párky, ŽÁDNÉ sladkosti apod. V lednici bylo jen de facto zdravější jídlo v té době. A i tak to stačilo, abych měla nadváhu a oni také, ale kdyby to nekrotili aspoň tak, bylo by to horší. Ale ani nevíte, jak jsem jim vděčná, že neměli poznámky apod. NIKDY. Díky nim teď mohu jít v klidu v létě na bazén a okoupat se a nemusím se stydět nebo se cítit odporně. Ano, ostatní na mě koukají, smějí se a často i schválně a okatě nahlas.. Bolí to, ale moji rodiče položili pevné základy psychice a vztahu k tělu a jsem jim za to vděčná. Nikdo nechce být tlustý. Tedy nepočítám li nějaké blázny.. A sám každý moc dobře ví, jak vypadá.. U žen to řeší každý, ale vemte si těch chlapů okolo 30-40let věku s mega pivními pupky... Těm se nikdo neposmívá tak jako ženám. Já jsem tedy HOOOODNĚ zhubla, skoro 50kg, ale i tak bych byla pro to, aby se lidé starali více o sebe, ono výrazně zhubnout není jako mávnout kouzelným proutkem...

@dedulka To znám, syn jede na týden na prázdniny k babičce a vrací se s o dost větším pupíkem.. Tam má dovolené pribináky ke snídani i večeři a to bohatě stačí. Ale mě to neva, dycky to pak rychle spravíme. Nicméně jde to rychle. A my teda po 18hod dáváme už jen zeleninu a 98% šunku, bez pečiva.. Naštěstí to miluje, takže v pohodě.

@latkovkybrno Podle mě chlapeček vypadá úplně normálně- pěknej, zdravej kluk, žádnou nádváhu nebo tak jsem nepostřehla...Někdy mě lidi pěkně štvou- taky si moje holky vyslechly komenty typu : "Jééé, ta je ale velkááááá.." takovým hnusným tónem... No, lidi jsou vážně různí...🙂

@sashenka1 já s váhou také bojuji pořád a naštěstí jsem nezažila žádné blbé poznámky doma, ale pak jsem se vzhledem trápila sama. Kdysi jsem chodila do obezitologické poradny v nemocnici, byla tam úžasná doktorka, která mně naučila skládat jídlo a podobně. Teď se k dietě zas vracím, ale je to prostě trvalá změna stravovacích návyků. Celkově mají lidi sklony utíkat k tučné a sladké stravě, je snadno dostupná a návyková. Základ je opravdu doma nic takového nemít, když budete jíst zdravě celá rodina, bude to jen ku prospěchu všem 🙂 Z vlastní zkušenosti vím, že k jídlu člověk utíká nejen z nudy, ale i v případě nějakého trápení, nutkání, to je taky dobré promyslet. Babičky jogurty bych bez milosti vyhodila a až je dcera bude shánět, vysvětli jí, že babička neví, že jsou ty jogurty nezdravé (něco přijatelného určitě vymyslíš). Babičce vysvětli, že takovými věcmi vnučce přitěžuje a ne naopak, moje babička taky vždycky říká, že ta chudinka má zas jen ten bílej jogurt, už ale jen potichu 🙂

@latkovkybrno takovej krásnej kluk, paní měla asi hodně velký mindrák, nikdy bych si tohle nedovolila, a to i kdyby to byla pravda. Dcerka vážila ve 4 měsících 7 kg, to jsem pořád poslouchala, jak je tlustá a tak, co jsem asi měla dělat? Nedat jí najíst asi... Naštěstí máme skvělou pediatričku, držela mně nad vodou 🙂

@sashenka1 Moc děkuji, on je velký, mohutný.. Byl by dobrý hokejista, judista.. ale povahu má velice mírnou, je to velmi citlivá a empatická duše a ani mouše by neublížil.
@msimankova Moc vám děkuji, já si taky myslím, že není nějak okatě baculatý, ale ta paní evidentně chtěla někoho ranit... sjela pohledem i mě.. a to jsem ve 23.týdnu těhotenství, což asi přehlédla, neboť nejsem štíhlá.. Lidé jsou různí, ale citlivou povahu to zamrzí.

sice jsi psala, že dcera je zdravá, takže ste na žádných vyšetřeních nebyli, ale ono vůbec nemusí nic znamenat, že se s ničím neléčí, nebo nic viditelnýho jí není, tak je opravdu "zdravá". já bych určitě na prvním místě, než řešit diety a nutit ji každej den běhat 20 koleček kolem bloku, vzala k nějakýmu alternativnímu diagnostikovi, aby řekl, jestli tam třeba není nějakej problém. to nemusí bejt problém typu nemoc, ale jen prostě špatný fungování určitejch orgánů, zatoxinování apod. kromě vyřešení postavy bys jí pak určitě i pomohla co do zdraví...

hodně mě baví věta "nekupujte nezdravý jídlo".... jo, asi jsou lidi, kterejm pomůže, že vynechaj trochu cukru, cukrovinky, slazený nápoje a bůček, ale prostě neexistuje univerzální návod na to, jak zhobnout ani na to, co je vlastně zdravý jídlo...

někdo tu zmiňoval hroznový víno... tak na první pohled je to možná "zdravější" než čokoláda, do doby, než zjistíte, že hroznový víno je třeba co se do chemickejch postřiků z nejhorších potravin...
takže....ono je to všecko relativní. zdravě se stravovat nelze. maximálně kdybyste byli přesvědčený o bio kvalitě všeho, co jíte, a to prostě nejde, protože i v půdě jsou různý jedy a těžký kovy a nevim co všecko...
a nejde jen o to, že se nedá prakticky najít zdravá potravina, ale pak je taky hodně relativní, co je vlastně pro kterýho člověka vhodný, podle toho, jaký orgány mu třeba nešlapou úplně cajk... (kupř. opěvovaná raw strava je naprostej zabiják pro slinivku.... kdo ji nemá ok, touto stravou se parádně posílá do hrobu🙂))

a geny - chtějte si to přiznat nebo ne - prostě roli maj. není to jen o kopírování stravovacích vzorců.

můj návod by spíš zněl:
- na prvním místě vyřešit si to v hlavě - mít se rád (a tady většina lidí skončí:D, natož těch s nadváhou)
- snažit se srovnat si trávení, laktobacily apod.
- přidat pohyb - žádný lámání přes koleno, hodně rychlejší chůze, jakákoliv fyzická práce, úklid, každej den aspoň něco a ideálně si ráno nastartovat tělo nějakou dvacetiminutovou rozhejbačkou
- mírně upravit jídelníček, pokud tam je upravovat co... já bych třeba určitě vysadila slazený nápoje, dala jen vodu, omezit pečivo - ne zakázat, ale snažit se kupovat víc chleba, než rohlíky, korny rohlíky, občas pečivo nahradit třeba ovesnou kaší a celozrnejma věcma s přesnídávkou apod., omezit sladkosti, hlavně takovýty různý sušenky s krémama. ale daj se najít/upíct i fajn formy mlsání (čokolád aje podle mě ok, když neslupne dcerka půl tabulky denně), a celkově se snažit jíst prostě pestře. nevěřim tomu, že tučný jídlo je v tomto směru nevhodný. nevěřim tomu, že funguje na hubnutí rovnice příjem = výdej (na někoho možná.... na všechny ani náhodou). spíš bych se zaměřila na složení potravin třeba z hlediska éček, umělejch sladidel, glutamátů apod. tyhle různý srandičky nadělaj v těle, obávám se, takovou paseku, že je úplně jedno, kolik sníte libovýho masa a zeleniny... tělo je tak na sračky, že si prostě neporadí pořádně s ničím.

@latkovkybrno příjdme mi úplně normální.
Já také celý život bojuji s nadváhou a rozhodně od nejbližších to bolý nejvíce. babička vžd ynakoupí sušenky čokoládky a na vemte si vždyť jsem to koupila pro Vás a při druhé návštěvě jé měla by jsi se krotit . . .
45kg? To bych také potřebovala - jak jsi to dokázala? Jen úpravo jídelníčku?
Syn je spíše nejdlík. Má slabé dny kdy jí opravdu málo, ale už se zlepšil. Sladké mu nedáváem (což teba právě moje babička nechápe, že už to může) Né že vůbec, ale s mírou. Občas měl brumíka (ale nesnědl o ani celého) kdžy sladké tako domácí buchty kde dávám méně cukru a má to na svačinu né jako chuťovku .
Už to tu padlo změnit návyky a to celé rodiny. Kupovat více zeleniny, když sladké tak ovoce . . . asi bych jí úplně neodpírala ,,dobroty´´ ale ty třeba svátečně v neděli po obědě 🙂. Více si je i vychutná. Méně solit. Také bych se zamyslela nas spolenými výlety - túry

@normalnimatka souhlas. Navíc v zadání byla řeč o školním, osmiletem dítěti. Takove dite si už umi obstarat na co na chuť a rodič se to ani nedozví. Neznám tedy moc rodičů, co nekupuji sladké (nepisu o dětech do 5 let). Naopak třeba baleny croissant a sušenka je nejběžnější svačina. Mam pocit, že odpiranim a omezováním sladkého jsem z toho u děti vyrobila modlu a středobod, neumí k tomu sami zaujmout rozumný vztah.