Zdravím.
Dcerka chodí do třetí třídy. Od malička je oproti ostatním dětem velká a bohužel i silnější postavy (přesně tak jako její otec celé dětství). Už ve školce se občas stalo, že se jí nějaké děcko posmívalo, ale tam to ještě bylo v pohodě. Když šla do první třídy, tak jsme se přestěhovali, tudíž nastoupila mezi úplně nové děti. S holkama ve třídě vychází celkem dobře, s některými se kamarádí víc, s některými méně, což je asi normální.
Problém jsou ovšem asi tři chlapci. Neustále se dceři posmívají. Paradoxně jeden z nich je ještě silnější než ona, k svačině nosí zásadně koblihy a jiné sladkosti, ale zřejmě aby se pozornost neztrhla na něj, snaží se ji odvést jinam. Dcera je bohužel citlivá povaha, všechno si moc bere. Včera ráno, když měla jít do školy mi trvdila, že jí není dobře. Nechala jsem ji tedy doma, přes den ležela, ale večer jsem už viděla, jak si vesele hraje. Když se dnes ráno chystala do školy, nic jí nebylo, ale jakmile nandala tašku na záda a chystala se k odchodu, v očích slzičky a že prý jí je zase špatně. Tak jsem se začala vyptávat a dozvěděla jsem se, že se jí v pátek kluci ve škole zase posmívali.
Máte s tímto někdo zkušenost? Jak jste to řešili? Kontaktovali jste třídního učitele, nebo jste to řešili přímo s rodiči? Já jsem v kontaktu s paní učitelkou, ta o problému ví a snaží se ho řešit napřed přímo se žáky a pokud to nepomůže prý si pozve rodiče. Pak jsem taky uvažovala, jestli by dceři nepomohlo nenavštívit školní psycholožku.
Prosím odpusťte si rady a poznámky o tom, že jsem špatná matka, když mám doma dítě s nadváhou. Tento problém si uvědomuji, snažím se ho aktivně řešit a spolupracuji s lékaři a jinými odborníky.
Děkuji
@bartovka83 ahoj meli jsme stejnej problem .... .Je dobry jit i za skolni psycholozkou,ta pak s detmi mluvi a ma nad tridou supervizi nejakou dobu.To je asi nejlepsi reseni.Vyhni se tomu holku ucit ,ze se ma branit nadavkymi ,nebo fyzicky.Tu chybu jsme bohuzel udelali mi (respektive dedecek ,klukovi poradil) a situace se rychle obratila proti synovi,prtoze dedicky ,co syna sikanovali umeli nahlas kricet a byli drobny hubeny ,takze jasny ze se nikdo neptal na to ze mu 7 mesicu skakali doslova po brise ,videl se jenom ten tlustej agresivni kluk,co mlati hubeny bezbrany deti :/ .Jestli by nepomohl skolni psycholog ,nebo skola nespolupracovala zmente ji ,pokud jde...nema smysl to vydrzet ,dite tato zkusenost velmi ovlivni. U syna jsme to podcenili a jeste ted "sklizime " a problemy jsou velky .
Řešila bych to s daným posměváčkem a současně s jeho maminkou-otcem. Stylem-ty prý se posmíváš naší...-co Ty na to? Dceři bych se snažila vštípit, že kdo se posmívá druhým, je sám nejistý a hlavně hloupý- a na názoru takových nezáleží.
Ano jsem terčem všech ve třídě teda kromě mích kamarádů Kuby a míši
Nauc ji, jak je ma odpalkovat slovne a muzete si doma takovou situaci prehrat, aby je treba zastavila i vhodnymi gesty (treba ruce pred sebe a dost). Psychologa bych doporucila tem trem.