Skoro 9letá dcera spí s námi v posteli, v pokoji se bojí
Ahoj potřebovala bych radu.Máme skoro 9 letou dceru a ta má svůj pokojíček hned vedle naší ložnice. Vždy chodila spát k sobě a v noci pokaždé přecházela k nám do psotele.Nevíme jak jí to odnaučit.Když jsme jí poslali zpět do pokojíčku,tak vyváděla že se tam bojí atd.Nyní asi už týden nechce v pokojíčku ani usínat.Takže spí u nás v ložnici hned od večera. Včera jsem zkoušeli že tam s ní budem než usne,ael ona prostě neusnula.Stále tvrdí že se jí tam nelíbí a že se tam bojí.Chodí do třetí třídy a učí se velice dobře.Je trochu více citlivější než ostatní.Nevíte nějakou radu? Nebo se mám už obrátit na psychologa?Moc děkuji, Jana
No, si bude citlivější, nicméně, já jsem asi do 15 let spala u rodičů v ložnici - a asi do 10 let jsem lezla k nim do postele k ránu, tedkom je mi to jedno, když manžel odejde do práce, tak přileze náš pes ke mě ... někdy se budím úplně zpocená i když manžel spí vedle mě, vyloženě usínám, že mě drží za ruku ... ale nevím čím to je
takže asi jí nechat, asi potřebuje vaši blízkost, tím že jí budete vyhazovat, asi otřese její důvěrou ve vás.....
@iveta93 Já zase šílela z dílu, kde poslali na elektrické křeslo nevinného a ten zakrvácenou rukou ťápl na bílou zeď nad vypínač nebo jak. No a po smrti tu ruku furt nemohli přemalovat a vždy vystoupla a byla tam krvavá.. takže já když potmě v úzkostné panice a hrůze letěla po vypinači, abych si rozsvítila, tak mě bylo úplně zle z pocitu, že tam bude ta ruka...
@jendurka jinak ještě mě napadlo - jednou sem se s tím svěřila jednomu známému, co tak trošku fušoval do psychologie a je k tomu věřící. No a ten mi poradil jednu věc.
Řekl mi, že každý člověk má svého strážného anděla, který je k němu připoután takovou stříbrnou nitkou a že nikdy neodejde a je furt u mě. Takže kdykoliv se budu bát, tak mu mám povídat, ať je u mě a hlídá mě, že mu věřím a ať mě ochrání.
Můžu řicít, že ač to už jsem byla snad na střední a opravdu v největší hrůze, když jsem někde šla sama tmou, nebo musela být doma sama, tak mi to dost pomáhalo. Našla jsem v něm takovou oporu a ujištění, že nedopustí, aby kolem mě bylo ještě něco jiného..
Takže jsem si vždy přestavovala to stříbrné světlo, nějakého stříbrného andělíčka a bylo mi hned lépe.. možná by jí to taky mohlo trošku pomoct.. zvlášť, když je ještě ve svém dětském světě..
@wenduliks
protože může mít nějaký blok z dětství, někdo na ní mohl vybafnout nebo se prostě něčeho lekla a mozek si to tak mohl uložit a zapomenout na to. A to může vyvolávat úzkostné stavy klidně i v dospělosti a člověk netuší z čeho to má. V momentě, kdy se rozpomene - to je úkol psychologa, přestane se bát, protože si to dá do souvislostí. Přestane být v hlavě to imaginární strašidlo, které bylo do té doby nepopsatelné..
Dnes neznamená psycholog = jsi blázen.
A pokud rodiče už neví jak z toho ven a jak ji pomoct sami, může pomoct odborník, který ten její strach s ní rozebere třeba úplně z jiného pohledu a sama si najde odpovědi čeho se bojí a přestane to..
@evulinka27 problem s psychologama je ale ten, ze to musi byt dobry psycholog, jinak napacha vic skody nez uzitku. Me se kdysi jeden psycholog snazil vstepit do hlavy, ze moje stavy uzkosti jsou urcite z neopetovane lasky... proste mi cpal do hlavy nesmysly, ktery mi vubec nepomohly... a bohuzel spousta psychologu jsou z tohohle hlediska docela k nicemu.. kamaradce malem rozbil psycholog manzelstvi... snazil se ji tvrdit ze jeji problemy jsou z nestastneho manzelstvi... pritom svyho manzela milovala a z toho to nebylo..
Manžel se pravidelně jako dítě budil a stěhoval kolem půlnoci do ložnice i se všema plyšákama a polštářem...že se bojí sovy, která je v pokoji. Až tak do jedenácti nebo dvanácti let, nechápala jsem, když mi to tchyně vyprávěla, ale koukám, že to není až tak neobvyklé. Nicméně mně to přijde prostě divné, aby školou povinné dítě utíkalo spát k rodičům do postele, u menších dětí to chápu, že se občas bojí. Pokud se che stěhovat, možná to můžou být i nějaké negativní vlny v tom daném pokoji,věřím, že na tom feng šuej něco je a jsou určité rušivé zóny, které brání pohodlnému spánku.
k psychologovi bych ji nehnala. Děti jsou mnohem citlivější než dospělí a opravdu tam může něco vidět, proto tam nechce být. Zkusila bych jí navrhnout řešení, že budete v pokojíku spát vy s manželem a dcera v ložnici sama. Zatím nic nepřestavovat jen to zkusit , pokud se jí v ložnici spí dobře. Pokud i tak se bude budit a vyžadovat vaši pozornost, tak pak pátrat dál co jí trápí. Doma je všechno v pořádku s manželem? Nejsou nějaké změny? Dítě se třeba může špatně i cítit pokud je doma dusno a neví proč
@slunicqqo Taky bych videla jako reseni ty pokoje proste prehodit no..
Poradit nedovedu, snad jen trochu podpořit... já jako dítě chodila k našim taky dlouho. Dokud jsem byla malá, tak mě k sobě pustili, pak už to asi začalo být neúnosný, tak mě posílali zpátky. Pamatuju si jen, že jsem se strašně v pokojíku bála. A to jsem tam měla staršího bráchu! A jak tu někdo psal, taky jsem kolikrát dělala, že v noci brečím, jen aby ta mamka přišla… Sama doteď nevím proč a čeho jsem se tak bála… ale ten strach je ve mě pořád. Dnes už navíc podpořen všema těma americkýma slátaninama typu Živý mrtvý, Zombie a nebo jak tu někdo zmínil Věřte nevěřte, z toho mám osypky, když se setmí, ještě teď 😀 Manžel si dělá srandu, že když jdu v noci na záchod, tak bych si nejradši rozsvítila i u sousedů 😅
A co ty pokoje probourat?🙂 Aby malá neměla pocit, že je jinde než vy, ale taky jste měli trochu soukromí... Ale jak to tu pročítám, líbí se mi i ten nápad s andělem...
@pajula123 križ rozodne ne.. budete se diviti ale pritahuje negativni energii
Strach souvisí s dráhou ledvin, malá nám to dělala dennodenně... Teď bude mít 9, ještě min rok s námi spavala pravidelně
Našli jsme dobrého homeopata, hodně se to zlepšilo, sem tam při nemoci přijde, ale uspavame ji s ostatními, spinka celou noc
@markyzka84 tenhle názor jsem slyšela i od mé ségry - z jednoho semináře s tím přijela. Já mám ale s křížem konkrétně v této situaci jednoznačně pozitivní zkušenost - před zlým ochránil.
Já se taky strašně bála, měla jsem pokoj s bráchou, každou noc já se vzbudila a musela jít k našim do ložnice. Snad až do 12ti nebo tak nějak. Kdybych neměla pokoj s bratrem, tak se k ním snad nastehuju napořád. Čeho jsem se bála to už netusim, ale strach jsem měla strašnej. I jen přeběhnout tu chodbu k našim do ložnice. Těžko radit...
@pajula123 může být, kříž odhání zlo, ale spíš bych brala toho andělička, mě někdo říkal, že takové ty laciné talismany napáchají víc škody než užitku, dítěti bych fakt dala spíš velkého nedvěda, aby se mohlo přitulit ...
@pajula123 semináře? na to jsou smináře?🙂 to slysím prve ... on proste centralizuje velkou energi ale muze být jak dobrá tak spatná 😒
Ja myslim,ze ma proste jen takove obdobi,kdy se citi nejista a ani o tom nevi...jako male deti,kdyz maji obdobi separacni uzkosti...dala bych hodne na pocit a intuici-kdyz budete citit,ze vas potrebuje a "jen si to nevymysli",tak bych ji nechala....za mesic to treba muze byt jinak.
Ja bych spat nechala.....je to vase dite....a nemyslim ze s vami bude v posteli do 18ti 🙂 potrebuje vas....jste rodice budte radi ze se s vami citi bezpecne a ze vyhledava vas a jde k vam s duverou.....
Kamarádka měla s dcerou podobný problém, zdály se jí opravdu ošklivé sny, špatně spala. Když už to trvalo delší dobu, začala se pídit, co se v pokoji dřív dělo, zjistila, že tam její švagrová v pubertě vyvolávala s kamarádkama duchy. Není u vás taky něco takového možné? Já osobně bych zašla za knězem a požádala o vysvěcení bytu. Je to běžná věc, určitě bych mu řekla o dceři. A co se týká toho amuletu co jste si dovezli z dovolené, ten si dcera koupila už když špatně spávala? V něm by mohl být opravdu taky problém. Víte, dřív, kdyby mi toto někdo řekl, asi bych si zatukala na čelo, ale dnes díky Bohu vím, že to vážně není žádná sranda. Jak jsem četla výš, o škodlivosti kříže, uff. Ježíš nikdy nikomu neublížil 🙂 Přeju vám hodně sil a doufám, že se to brzo vyřeší
@veverka83 taky máme vysvěcený byt (tedy oba byty kde jsme bydleli jsme nechali vysvětit)- fakt je to běžné - protože jsme neměli tušení co tam kdo dělal dříve. A jak jsem psala výše talismany můžou být pěkně nebezpečné,
Ja se taky v noci budila strachem a chodila kolem druhe hodiny spat k nasim do loznice. Nejprve me nasi brali mezi sebe, ale pak uz me tam nechteli, tak jsem si bud natajno chodila lehat k nim do postele k noham nebo jsem vydrzela sedet na zemi do te doby, nez me mamka vzala k sobe. Nebo jsem si lehla na zem. Bala jsem se tmy, duchu, nevim, ceho vseho. Nekdy jsem chtela jit k nim uz vecer, ale to mi nedovolili. Kolikrat jsem dlooouho brecela kvuli tomu. Taky sedeli u me u postele nebo pred pokojickem v hale a nechali mi tam rozsviceno, ale stejne jsem nemohla usnout. Prestalo to v 10 letech. Najednou byla jedna noc bez probuzeni, dalsi a dalsi... Az jsem spala uz jen v pokojicku. Pak nasi postavili novy dum, narodil se braska a ten s nimi stale spi v loznici, ma tam svoji postel a to mu bude brzy 9. Mamka nechala nas puvodni dum zkontrolovat od jednoho pana (byl to dum postaveny v roce, ve kterem jsem se narodila, ale drive tam stal stary dum, kde zil tatky pradeda a dalsi predci.) A pan zjistil, ze presne pres misto, kde jsem mela postel, vedou dve negativni zony. A ze se primo v miste postele krizi. Deti a zvirata to pry vyciti. Jinak mi moc pomahal plysak, ktereho jsem mela od peti let. Vzdy jsem si ho dala na kraj postele a verila jsem, ze ke mne nic zleho nepusti. Ted uz jsem vdana a plysaka mam porad v posteli 😀 Ale chrani me jeste manzel a syn 🙂 Porad jsem hrozny straspytel a kdyz manzel neni doma, neusnu.
@kolibricek36 jo my si nechali dum taky vysvetit a to je postaveny novy. Clovek si ani neuvedomuje kolik zla je v beznych vecech. Nekdo tomu rika negativni energie, ja tomu rikam dabel. On se snazi byt vsude 😩
No, nechci byt nějaká negativní nebo tak, ale vysvětit dům? Děti mají prostě jen bujnou fantazii, nic víc a nic míň. Ji to přejde, jen to chce čas... Nebo třeba pořídit pejska a nechat ho spát s ní v posteli. 😉
@katka_mel to tak někdy bývá, že kluci vymění mamku až za milenku 🙂