• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Chtěli jste mít jen jedno dítě?

28. září 2013 
@camelinka já neříkám že jim to beru, jen že se mi zdá, že těch lidí kolem mě přibývá.
26. led 2013 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@vendullka ja vim, vsak ja to nebrala jako utok na vas :wink: ,pribyva jich a ja k nim patrila, dokud se mi neroztikaly hodiny :grinning:
26. led 2013 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak tohle bych taky ráda věděla:slight_smile: Zda mít či nemít, spíše tedy kvůli ekonom. situaci a mému věku, protože pokud další, tak se vrátit po mateřské aspoň na dva roky do práce a ne z jedné mateřské na druhou (to je jen můj názor, každý ať to má jak chce a potřebuje-a musí). Ale chápu to, že jsem taky jedináček, nikdy mi nic nechybělo (ne rozmazlený jedináček, u nás vládla mamka se svou tvrdou sparťanskou výchovou), ani ten sourozenec. Neumím si představit, co k sobě cítí sourozenci, většinou poslouchám hádky ohledně peněz, ohledně toho, koho měli rodiče raději a na koho byli zasedlí, kdo se pak staral o rodiče a kdo jen jezdil na návštěvy a odjížděl s masem, vajíčkam apod.:slight_smile: Když vidím a poslouchám maku, tak čím je starší, tím si jsou se svou ségrou blíž (jsou o šest let), shodou okolností jsem manželovi dneska říkala, že pokud bych na jedné misce vah byla já, na druhé mamky ségra, tak (bohužel) si vybere ji - bere ji jako svou rodinu, jako tu původní, že až nebude jejich matka, bude mít jen ji, což mi je docel dost líto....a těch chvílích jsem ještě radši, že sourozence nemám. Tak uvidíte, co život přinese:slight_smile:
26. led 2013 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
a ještě: přišlo mi hrozné, když před pár lety kamarádka měla už druhého chlapečka, po dvou letech po sobě a u vína mi řekla, že o tom často přemýšlí a že má radši prvního, protože je hezčí. Oprava, bývalá kamarádka, na podobné výlevy jsem již neměla nervy a chuť:slight_smile:
26. led 2013 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@andelka a to máš obě děti ještě docela brzy po sobě, takže pak se to ještě násobí, viď, to "mít dvě děti", ta dvojitá radost i starost.
26. led 2013 ve 20:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@monad ...koukám, že máte s @andelka stejně staré děti, jak je uvedeno v profilu, stejně brzy po sobě.
26. led 2013 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olusenka no jo @monad :slight_smile:
Je to záhul..já mám sice k ruce babičku, což opravdu prvního půl roku bylo neocenitelné, ale před vánocema jsem byla 6týdnů sama (s manželem, ale znáte to, ráno ho vidím 5minut a večer máme frmol kolem dětí, pak 30minut klidu a jde se spát), hlídání jiné žádné..a zvládlo se, muselo. Člověk si zvykne.
Teď je to drsné jak se začal mladší víc hýbat..navíc je kosa, sem tam smog, někdo nemocnej, nebo zas břečka..upínám naděje k jaru. Ale když je vidím, tak je to úžasné, bráškové, každý jiný, v něčem podobní..jak se k sobě tulí, muckají..už i zlobí... :slight_smile: Je to mazec, skoro 3,5 roku jsem buď těhotná nebo kojící, nespím, furt lítám za dětma..doma brajgl..ale myslím že jednou budu v dobrém vzpomínat. A hrozně rychle to utíká.
26. led 2013 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@andelka ano to my jsme sami od začátku a tatínek nám chodí domů až po 20h :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes:
26. led 2013 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka já ještě přemýšlím, když většina maminek, co mají dvě děti a hlavně brzy po sobě, říká, že nejhorší je prvního půl roku. Já myslela, že to by ještě mohlo být v pohodě (tedy záleží na prvním miminku, jak dlouho se kojí, jak spí apod.). Ale v podstatě leží a moc toho nepotřebuje. Pak ale začne lézt, začne se přikrmovat.... i když to starší zase také bude víc samostatnější, tak že by se to zase trošku vyrovnalo???
26. led 2013 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já původně nechtěla děti vůbec, že jsem neplánovaně otěhotněla, jsem zjistila až v 11 týdnu. Narodil se syn a já ho zbožňovala nejvíc na světě a další dítě jsem už nechtěla. Pak mi to ale taky vrtalo hlavou, nechtěla jsem aby zůstal na světě sám, aby si měl s kým hrát a viděla jsem kamarádky, jak si jejich děti spolu krásně rozumí. Tak se nám narodil druhý syn. Je mu 5 měsíců, starší syn je starší o necelé tři roky. A já když vidím, jak se mají rádi, jak to miminko láskyplně kouká na staršího brášku, jak se chechtá, když s ním bráška blbně, úplně mi to vhání slzy do očí. A ta láska se přirozeně rozdělí mezi dvě děti, příroda to má zařízený dobře. Takže já nelituju a skoro je mi líto, že nebudeme mít třetí dítě.
26. led 2013 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@monad tak to je teda mazec. Máš můj obdiv. Ve 20 už děti spí, to by se s nima vůbec neviděl :frowning2:

@olusenka záleží na dítku. Pro mě bylo nejhorší první půlrok, protože malej blbě spal, v kočáru řval, kojil se co hodinu...takže nebýt mamky která s náma byla každý den a věnovala se staršímu, nevim nevim. Jako byla jsem s nima i sama v té době, týden, 14dní, ale bylo to náročné pro všechny. Taky záleží na starším dítku. Můj je drak, musel být hodně venku, pořád v pohybu..že by mimino spalo v kočárku a já si hrála se starším na hřišti nehrozilo. Musel se hlídat Dany a Domiš buď byl na dece (takže se musel hlídat taky) nebo jsem ho měla na rukách. Což jako polohovat dvě hodiny 7kilové mimino bylo dost náročné.
Od půl roku si hraje na zemi, nemusím ho furt vláčet. Má režim, takže vím kdy jde spát. Jí jídlo, takže nemusím furt pouštět Danymu pohádky, abych mohla kojit, nemusím mu pořád říkat, že teď nemůžu a bát se co během kojení provede. Teď je to mnohem jednodušší. A taky se dá už hlídat někým jiným, vyhraje si sám. A starší je samostatnější, už je bez plín, nají se, napije....
27. led 2013 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@majkali taky jsem dojatá když vidím, jak se malej k Danymu hrne, jak si s ním chce hrát, směje se na něj, výská...je to krásné. :slight_smile:
27. led 2013 v 08:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paja83 možná jako puberťačka ano,ale pak jsem se setkala s příběhem že auto srazilo holčičku co byla jedináček-paní další mít nemohla,takže nuceně,ale pro mě to bylo rozhodnutí,že jedno dítě nikdy,že je to jen o strach a co pak-asi bych se zbláznila stát se mi něco takového,s BM jsme si dělali pak srandu,že si pořídíme Klabzubovu jedenáctku-no začal trošku špatně první byla holka :slight_smile:,sknčili jsme u třech s tím,že teda Raduš je absolutně mimo,už jsme měli problémy a prý že třetí jen proto aby jsem mu neutekla,no stalo se a selhala anti,všichni mě zrazovali,ale já prostě nedokážu jít a jen tak si mimi nechat vzít - další důvod na blázinec.Sešel se rok s rokem a byl to on,který utekl,ne že by byl předtím vzorňák,v podnapilém stavu se chlubil kde čím,i když jsem stála za ním-o čemž nevěděl :grinning:,a že se všichni na něho dívají nějak divně mu vůbec nedošlo,hlavně že o pár chvil později mě nazýval tím samým jménem jako ony pracovnice.No to nebudu rozebírat.Pointa je,že nakonec jsme si s přítelem pořídili po x letech další mimi,ale z přítele se klube skoro stejný kůň jako byl BM,takže nakonec doma toho jedináčka budu nějakou dobu mít,protože ti velcí než vyroste budou už dávno z domu.
27. led 2013 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@andelka u nás chrní ve 20h jenom mimi ta starší je ďáblík chodí až ve 22h :wink:
27. led 2013 v 09:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monad ty bláho. Já chodím po 21h :sweat_smile: ale u nás se brzo vstává, kolem 6h, běžně i starší 5.30.
27. led 2013 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
my máme zatím synka a určitě bychom chtěli mít v budoucnu pro něj jednoho sourozence, já sama jsem jedináček má to své výhody, ale i nevýhody si myslím, muž naopak sourozence měl ..chtěli bychom ještě kluka až synkovi budou tak 3 ročky :wink: aby to byli takový ty správní parťáci na klukovské lumpárničky :grinning: myslíme také na to až zestárneme abychom měli velkou rodinu a plno vnoučátek :D -třeba :wink:
27. led 2013 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@andelka no, nad tím kojením jsem taky už přemýšlela, co dělá druhé starší dítě, když je potřeba miminko nakojit. Na to člověk ale asi musí přijít sám, až to druhé dítě přijde, pač je každé jiné. A navíc, co je teď nemusí být ( a asi nebude, když je dítě starší) za půl roku, za rok..... Kdyby druhé miminko jednou bylo jako byl Honzík, tak by to bylo skvělé.
27. led 2013 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olusenka rozhodně. Děti se hodně mění. Dany si teď už pohraje sám, donese si knížku a chce si číst...ale to v necelých 2letech ještě neuměl. Taky záleží jak často s ekojí, pokud chvilku co 3h tak to je pohoda. Pokud dlouho co hodinu jak u nás..no, trošku problém. Pokud mimčo v kočárku leží nebo spí a s druhým můžeš běhat, hrát si venku, tak taky dobrý. Pokud v kočárku nespí a řve a musíš ho nosit, tak je to zas náročnější. Ale všechno se dá. a hlavně to miminčí období rychle uteče, starší dítko se rychle vyvíjí..jen člověk musí stíhat se věnovat oběma a snažit se aby mu to miminčí období obou neuteklo mezi prsty.Což ale i tak ubíhá rychle..člověk se ani neotočí a už jsou dítku 3roky a říká si, kdy se z toho batolátka stal velký kluk :sweat_smile:
28. led 2013 v 07:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka děti se mění rychle, to je pravda, Já kojila Honzíka max. každé dvě hodiny, i častěji a to ještě nedávno, jak jsme pak začali s příkrmy, tak se to samozřejmě prodloužilo, ale pořád musí mít co dvě hodiny buď mlíko nebo jídlo. Po narození jsem kojila třeba 5 minut, pak bylo zas dlouuuhééé období, kdy jsem kojila 45minut, až jsem si u toho začla číst. To pak právě nevím, to je dlouhá doba.
Ještě si říkám, kdybych byla aspoň zdravá, tak by mě to tolik netrápilo, ale takhle... :frowning2:
28. led 2013 v 09:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
u mna neprejde argument ,že si surodenci rozumeju,čoraz častejšie vidieť presný opak
a je jedno či su dvaja,traja,,,
aj to,aký je tam vekový rozdiel..hádaju sa,nebavia sa spolu,nadávaju na seba,žiju daleko od seba ,brat brata nepozná,sestra brata nepozve ani na svadbu a kopec sudov ,kde surodenci na seba hadžu špinu pre pár drobných
a netreba ani tak velmi zatracovať jedináčikov,že egoisti a maznáčikovia,to veru neplatí,stačí si pozrieť čo hovoria psychologovia :wink:
28. led 2013 v 09:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahojte ak smiem sa pridat do tohto fora trochu inou situaciou. Zijem dlhdobo v zahranici, bohuzial dost daleko na to aby bolo mozne navstevovat moju rodinu castejsie ako raz za 2-3 roky. Mam 4.5 rocnu dcerku, prve dva roky boli velmi narocne, trpela som depresiami a druhe dieta som odkladala. Neskor sme sa kvoli manzelovej praci opat na nejaky cas prestahovali do inej krajiny, takze som bola aj rada ze sme sa nepustali do surodenca. Prekonali sme aj manzelsku krizu ( sme spolu vyse 10 rokov) a teraz obaja rozmyslame ci mat dalsie dieta. Uplne beriem dovody 'za' ktore ste tu opisali. Avsak ja sama mam o rok starsieho surodenca - nas vztah je takmer nulovy. Prezili sme v detstve rozvod rodicov ktory nebol prave najlepsimi zazitkami detstva. Uz v detsve a pocas puberty moj vztah s bratom bol plny hadok a bitiek, alebo totalnej nekomunikacie, pamatam si na extrem ked sa mi na Univerzite vlastny brat ani nepozdravil a moja spoluziacka len krutila hlavou. Moj brat sa rozhodol ostat zit na Slovensku a casto sa sprava ku mne velmi necitlivo, bez respektu, vnucuje mi pocit viny kedze ja zijem v zahranici a nezdielam podla neho trapenie s rodicmi ktore mame. Moja mama je velmi uzkostliva a cim je starsia tym tazsie sa s nou komunikuje a casto to konci vycitkami voci mne. Aj ked jej casto chcem len to najlepsie, nakoniec si to nejako v jej hlave obrati a nie je spokojna. Otec je kapitola sama o sebe ktoru nebudem rozpisovat.
Moj manzel ma este dvoch surodencov, jeden z nich trpi schizofreniou a jeho mladsia sestra ma chvalabohu 36 rokov ale je nesamostatna, zije este u mamy a caka na princa na bielom koni. Tymto nacrtom nasej situacie chcem len vysvetlit ze obaja s manzelom nemame pozitivnu skusenost so surodencami. V zahranici bez rodinnej podpory, vychovavat viac ako jedna dieta je riadna fuska, navyse ja casto mavam pocity ze to niekedy nezvladam ani len s jednym dietatom. Prosim poradtte, pustili by ste sa za takychto okolnosti do druheho dietata?...este dodam ze v septembri budem mat 34 takze najvyssi cas mysliet na babo...a tiez ma mrzi ze ak sa aj rozhodneme 'ano' tak vekovy rozdiel uz bude dost velky - teda viac ako 5 rokov urcite.... Aky potom vztah budu mat moje deti? :unamused:
30. led 2013 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
nedávno tu jedna maminka, která čekala druhé dítko po porodu napsala: "teď už vím, že mateřská láska se mezi děti nedělí. ta se jen násobí." myslím, že tím řekla naprosto vše :wink:
30. led 2013 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@aredana moji dva nevlastní jsou od sebe 5 let a mají úžasný vztah a to jsou opačného pohlaví. podle mě vždy záleží dost na výchově rodičů jakou mají pak rodinu a její členové k sobě vztah.
30. led 2013 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky..taky se rozmýšlíme nad druhým..ale také stále nemáme dořešené bydlení a finanční situace není úplně nejlepší, takže nechceme zbytečně ještě přidávat olej do ohně...ale k těm sourozencům...já osobně mám dva starší bratry a náš vztah je nulový...jsme od sebe sice dál než je obvyklé...10 a 7 let ale vůbec se navzájem nepotřebujeme..já jsem velice ráda, že od nich bydlím dál a nemusím se s nimi výdat....jsou úplně jiné povahy..velmi sobecké a taky mají jiný pohled na život (ve kterém vidí smysl života jen v pití a hospodách a neúcty k rodičům) Záleží to asi samozřejmě na výchově...nutno dodat..že mají jiného otce..ale i tak jsem chtěla přidat další jiný názor..proto se obávám i já toho, že by se sourozenci nesnesly a dělali si navzájem naschvály a bůh ví co ještě až tu nebudeme... :frowning2:
18. bře 2013 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, nakukuji do různých diskuzích a tato mě velmi zaujala, tak se k ní také vyjádřím. Nikomu bych se neodvažovala v této věci radit, každá žena by měla přirozeně sama v sobě pocítit, jestli je na děti připravená, ať na jedno či na více. Jen bych sama za sebe zde řekla, že jsem ze třech dětí. Mám sestru o 1,5 roku mladší. Jsme každá jiné nátury, byly doby kdy jsme spolu nevycházely a protože jsem prvorozená a byla mi věnována všechna péče, než se má sestra narodila, stala jsem se po jejím narození velmi hlučným a věčně se pozornosti dožadujícím dítětem (vím od své mamky). Toto mělo vliv na velkou část mého dětství, dospívání.., dnes vidím věci ve větších souvislostech - to nebudu dále rozvíjet. :slight_smile: Co tím chci ale říci - jsem moc ráda, že svou sestru mám. Moc. I přes naše rozdíly jsme tady jedna pro druhou.
No a když mi bylo 12 let, narodila se mi druhá sestra, se kterou mám velmi silné a krásné pouto. Chodíme spolu cvičit, plavat, do divadla, na koncerty. I díky ní se nebojím, že bych se jednou nepostarala o své dítě - naopak, věřím si, že to zvládnu dobře. :slight_smile:
Jsem ráda, že je naše rodina tak velká.
A nerada sem vnáším smutek, ale nedejbože - co potom dělají ti rodiče, kterým jediné dítě třeba zemře. Stalo se to naší rodinné známé, je to opravdu katastrofa. Nevzpamatovala se z toho. :frowning2:
20. bře 2013 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, jsem jedináček, měla jsem hezké dětsví, ale vždy jsem si přála sourozence. Byla jsem rozhodnutá, že budu mít dvě děti, že nechci jedináčka. Je to pro mne velice náročné, protože máme malý byt a všech je všude plno, zatímco já jsem byla zvyklá na svůj klid. Ale jsem ráda, že jsem nevěděla do čeho jdu, protože bych se asi zalekla a měla zase jedináčka. A to by bylo špatně. Jsem neskonale šťastná, že mám děti dvě, že si spolu mohou hrát (i se prát a hádat). A obě je miluju, víc než kdybych měla jen jedno. Je to pro mne velice náročné, ale stojí to za to!
3. dub 2013 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja mám viac ako troch súrodencov a všetkých ľubim rovnako a som rada že ich mám ...
11. čer 2013 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky jsme také jedináček manžel defacto také se setrou jsou o 7 let :wink:
takže jsme chtěli vždy jen jedno miminko říkaly jsme že třeba časem po 5,6letech uvidíme..ale osud tomu chtěl jinak :dizzy_face: od porodu z důvodu nemoci nemohu hormonální antiko vždy jsme se chránily a klapalo to až loni někdy touto dobou...Byli jsme na krásné dovolené v turecku a od tamtud jsme si přivezly dárek ve formě miminka :grinning: :wink: :dizzy_face: zjistila jsem to 28.6 na naše 4leté výročí :dizzy_face: okamžitě jsem byla štastná
máme ted 3 a půl roční Sofinku a ted skoro 5měs Sárinku :slight_smile: holky jsou kouzelné :dizzy_face: nepocituji nějaký extra záhul mám tedy velkou pomoc rodiny babičky prababičky..ale i tak straší chodí spinkat v 19hod mladší kolem 17,30 v noci se budí jednou :wink: takže jsem vyspalá...holky se milují starší pomáhá pusinkuje hraje si :wink:
ted je starší na 10 dní s babičkou v Turecku takže mám fakt pohodu :grinning: :grinning: velkou..ale už se těším až se vrátí a budou lumpačit :wink:

mohu říc jedno láska se nedělí ale násobí a je to 100% pravda :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: a je to krásné mít dvě děti ač jsme byla vždy odpůrcem proto je pro všechny šok že máme dvě :grinning: :grinning: :grinning:
i Tento věkový rozdí my vyhovuje starší jde od září do školky a a tak prostě nádhera :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
11. čer 2013 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
o a klidně bych šla i do 3 :wink: :grinning: :grinning: :grinning: jenže v dnešní době nevím nevím :frowning2:
a ještě ta maldší je o dva měíce nedonošená takže větší péče a tak :slight_smile: ale je to velká šikulka :slight_smile:
11. čer 2013 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paja83 júúúú, teď koukám, že tě naše povídání o tom, že víc dětí je větší sranda, navnadilo tak, že už čekáte! Tak to moc gratuluju! A přeju pevné nervy na dvě děti mladší 2 let - ale dá se to, já mám furt ještě 3 děti mladší 2 let a taky žijeme :slight_smile:
12. čer 2013 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek