Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Láska k dětem - k dceři a synovi

lucka662006
28. led 2019

Ahoj maminky, chtěla bych trochu podiskutovat na téma láska k dětem - k dceři a synovi. Určitě se najdou maminky, která mají dceru a syna, zajímalo by mě, jakým způsobem je máte rády. Zda je to stejná nebo jiná láska. U nás je dcera prvorozená, je jí 6 let. Synovi je 5. Miluju je oba, ale úplně jinak. Syn je stále můj mazel, můj brouček. Dcerka se se mnou naopak již skoro nepomazlí, visí hodně na manželovi, který naštěstí může s námi trávit dost času. Syn se vždy pomazlí se mnou, dcerka s manželem. Synka miluju, jako že je to moje miminko🙂, dcerku spíše že je nadaná, krásná, samostatná, jak jí přeju do života vše dobré a krásné, zdraví apod. Dávám jí lásku, ale mám takový pocit, že ji jakoby má zcela dostatek a nepotřebuje mě - jen mírně, ne doslova, a "visí" spíše na manželovi. (Nikdo z toho nemá psychické potíže .... o tom diskuse není prosím). Jak je to u Vás? Diskuse je spíše pro pobavení.
Také by mě ještě zajímalo, protože jsem sama jedináček, zda jste někdy měli pocit, že třeba rodiče mají víc rády druhého Vašeho sourozence? Naši si na to někdy stěžovali.

klidopido
28. led 2019

@lucka662006 ahoj zajmave tema. Ja mam holcicku 6 a kluka 2 roky. Nekdy mam strach jestli tu starsi nejak neodstrkuju, protoze se mazlim prevazne s malym. Ale on je proste vetsi mazel od narozeni. Mala ta nikdy nedrzela, kdyz jsem ji treba chtela hladit, ani jako miminko. Mam je rada oba. Nemuzu rict ze bych jednoho mela radeji. Kazdy ma neco co na nem mam rada a neco co mi na nem vadi. Tak asi tak..

arko
28. led 2019

Jako bych to psala ja. Tutam si syna-je mladsi nez dcera. Taky jsem jedinacek. Z rodiny i okoli to tak take vidim,ze maminy jsou vic zamerene na syny. Mozna je to i tim,ze vim,ze dalsi dite uz nebude a uzivam si tech poslednich roztomile detskych cinnosti a s tim spojeneho i chovani v naruci. Dceru beru jako “velkou”.

puhelin
28. led 2019

Vzdycky to bude tatinkova holcicka. Kluci zase vic visi na maminkach. Ja z toho dokonce mela poporodni depresi. Pohlavi miminka jsme znat nechteli a kdyz vykoukla dcerka, mela jsem priserne pocity, ze budu az ta druha. Strasne jsem na ni zarlila, protoze manzel se do ni naprosto zamiloval a ja si pripadala az ta druha. Ona byla tak krasna, vyzehlena, roztomila. Ja nevyspala, vsude povolena, s velkou vlozkou a mastnymi vlasy. Presne to jsem cekala, ze do urciteho obdobi bude dcerka viset na mne a pak se presune k tatinkovi. Dcerka ma ted 22 mesicu, ja jsem znovu tehotna a ted k tomu jeste nachlazena, tak si manzel s dcerkou chodi na noc lehnout do jejiho pokojicku (zatim spime vsichni spolu v loznici) a je videt, jak si spolu rozumi a jak budou dobri partaci. Az se uzdravim, pujdou zase do loznice, doufam, protoze mi tam je smutno. I kdyby bylo druhe miminko holcicka, myslim, ze starsi dcerka bude uz vzdycky tatinkova a budou spolu drzet a jednou si najde chlapa jako je jeji tatinek 🙂

syrinxka
28. led 2019

Já teda chlapečka teprve čekám, ale mam 3letou dcerku a i když je mazel, jsou dny kdy si vůbec nerozumíme. Po dobrém se s ní na ničem nedokážu domluvit, funguje na ni jen partner. Taková předzvěst puberty asi. Tatínek ma s ní skvělý vztah až na něj občas trochu zarlim. Když já ztrácím nervy, nastoupí on a vždycky něco vymyslí a s dcerkou vyjedná co je potřeba. Já mám teda dva starší sourozence a mamka mela k bratrovi vždy trošku jinsi vztah. Ne že by ho neměla ráda, to vůbec, ale kladla na něj větší nároky jako na kluka. Ale to bylo možná i tím, že měla v životě smůlu na chlapy. Tak stvořila téměř dokonalého může, uklízet umí, opravit ledasco umí, nebojí se ani ženských práci. Tak jsem zvědavá jaký vztah budu mít já ke svému chlapeckovi 🙂

mialagia
28. led 2019

My máme taky holčičku 3 letou a čekám teď chlapečka..tak jsem taky zvědavá a myslím na to, nicméně malá je můj velký mazel, nechápu osobně jak někdo může žárlit na vlastní dítě 😮je to zároveň i tatínkova holčička, ale to se mi líbí, mám z toho radost když je vidím spolu..my jsme do ní zamilovaný oba strašně moc s mužem, tak předpokládám, že to tak bude i se synem..že budu oba milovat stejně a mazlit pořád, nechci dceru odsunout..jinak sama nevím, bohužel jsem jedináček, tak jsem neměla konkurenci..

puhelin
28. led 2019

@mialagia Pochopila jsem tu narazku o zarleni na vlastni dite jako reakci na me. No, poporodni hormony jsou mocnejsi nez mozek 🙂

urtica
28. led 2019

@mialagia
@puhelin u nás je dcerka od mala tatínkova holčička a já se zas pro změnu srovnávala s vlastní žárlivostí na manžela 🙂 - tak nějak jsem měla za to, že děti automaticky tíhnou k maminkám, ale u nás to bylo od malička naopak a dcerka si prošla i obdobím, kdy mě vyloženě posílala pryč a chtěla být jen a jenom s tátou. Taky jsem to nesla těžce, i když jsem ráda, že mají úžasný vztah. Teď jí budou 4 roky a hodně se to od té doby vyrovnalo, ale pořád je to trošku víc tátovo baby - tatínek je prostě Bůh 🙂 - pokud pro ni ale bude i mužským vzorem pro výběr partnera, můžu klidně spát. Teď čekáme kluka, tak jsem taky zvědavá...

urtica
28. led 2019

@lucka662006 Ještě abych se vrátila k Tvému dotazu. Myslím, že není špatně to, že každé dítko miluješ jinak. Pro mě osobně je to i celkem zajímavé téma, protože si myslím, že i to, že matka cítí větší náklonnost k nějakému svému dítěti je častý jev, o kterém se ale nemluví (protože to není "správné" a děti se přece mají milovat vždy všechny stejně). Mám staršího bratra a tím protěžovanějším (nevím, jestli milovanějším) dítětem jsem byla jednoznačně já. Zda a jak se s tím vyrovnával netuším, protože je mezi námi docela velký věkový rozdíl a je to ten typ, který o těchto věcech nikdy nemluví, ale občas jsem si říkala, jaké to pro něho asi je. Na druhou stranu ani pro mě to nebylo vždy jednoduché, protože být v centru pozornosti nemusí být pokaždé výhodné - celý život jsem měla pocit, že jeho nechávají tak nějak víc dýchat a žít svůj život sám za sebe, zatímco se mnou měli tendenci "hrát šachy", všechno mi řídit i v dospělém věku, do všeho mi mluvit...vše má asi své pro a proti...

patmouse
29. led 2019

Ja to mam podobne. Mam holcicku (dva roky a 5 mesicu) a chlapecka (4 mesice).
Kdyz jsem cekala prvni,neumela jsem si oredstavit,ze by to byl kluk. Asi proto,ze mam se svou maminou bajecny vztah a chtela jsem taky takovou “kamosku”. Kdyz jsme chodily na plavani kojencu a videla jsem,jak ostatni maminky muckaj svoje chlapecky,porad jsem to “nechapala”... dceru miluju a je skvela. Kdyz jsem otehotnela podruhe,vedela jsem od zacatku,ze to proste bude kluk. V tu chvili uz jsem si zas nedovedla predstavit dalsi holku 😉 i kdyz v dobe,kdy jsem o druhem diteti jen sama tajne uvazovala (male jeste nebyl ani rok),jsem si myslela na dve holcicky...
Najednou pro me ta klucici laska byla uplne samozrejma a fakt si neumim predstavit mit holky dve 😉
Ta laska ve mne se zdvojnasobila a je ji dost pro oba. I kdyz je pravda,ze ke kazdemu je trosku “jina”. Nedovedu to vysvetlit. Kazdopadne jsem stastna a miluju je oba tolik,ze to ani nedokazu slovy popsat 🥰

patmouse
29. led 2019

Jinak ja mam o 7 let mladsiho bratra,takze kdyz se narodil,byla jsem uz rozumna skolacka. Ale chtela jsem mistoo brachy segru 😃 myslim,ze maminka svou lasku mezi nas “spravedlive delila”,i kdyz samozrejme bracha byl nekdy mazanek. Tim,ze nejvesti obavy si mama prozivala se mnou,asi i proto,ze jsem holka,tak me v pozdejsim veku “stvalo”,ze bracha mohl treba v 16 byt do pulnoci venku s kamarady,zatimco ja v jeho veku nesmela apod. 😉 nekdy se mi zdalo,ze je na me mamka prisnejsi a musim doma vic makat,ale co taky chtit od chlapa... 🙈 Byla jsem proste jeji pomocnice 😉 kazdopadne mame oba s mamou skvely vztah,bracha je chlap,tak je to samozrejme jine,ale pro me je mama moje nejlepsi kamaradka a jsem za to nesmirne vdecna. A moc si preju,abych i ja mela s obema svyma milackama takhle skvely vztah po cely zivot.

hanih
29. led 2019

@lucka662006 Já bych spíš řekla, že máš s každým svým dítětem jiný vztah, než že bys je měla ráda každého jinak. Já mám tedy dvě dcery, obě mám ráda stejně, ale s každou je ten vztah trošku jiný a trošku o něčem jiném. Starší je samostatnější, má svou povahu, mladší je na mě víc závislá a povahu má trochu jinou, takže ke každé musím přistupovat trochu jinak, s každou máme svoje zvyky a rituály apod. Myslím, že je to normální. Mám mladšího bratra a s rodiči máme taky každý úplně jiný vztah. Já byla ta starší, rozumnější, musela jsem být samostatnější, brácha byl trochu rozmazlovanější. Řekla bych, že starší dítě začne být v očích rodiče dřív velké, rozumné, samostatné, zatímco mladší zůstává déle tím mazlíkem a opečovávaným dítkem. Já jsem vždycky ty rozdíly vnímala, ale nikdy jsem se necítila nějak odstrkovaně, nemilovaně apod. S bráchou i s rodiči mám krásný vztah.

lucka662006
autor
29. led 2019

@arko Tak trochu mi mluvíš z duše 🙂

lucka662006
autor
29. led 2019

@puhelin Přesně, také vidím na dceři, že bude hledat a snad najde chlapa, který má podobné vlastnosti jako její táta. (Celkem to jde naštěstí ha ha ha🙂)

lucka662006
autor
29. led 2019

@patmouse Taky jsem se divila, proč maminky tak strašně "muckaj" svoje chlapečky, dokud jsem měla jen holku, vůbec jsem to nechápala. Holčička je přeci tak roztomilá a kluk normální 🙂 Teď už plně chápu...

lucka662006
autor
29. led 2019

@urtica Nápodobně ... 🙂

lucka662006
autor
29. led 2019

@syrinxka Ahoj, tipuju, že to bude do dlouhých let Tvůj mazel 🙂

saminomimino
29. led 2019

Tak já mám 2 holky (6 a 7 let) a syny též zatím dva (10 a 5 let) a každé dítě miluju absolutně jinak,ale spojuje je to samé,miluju je bezmezně,k dcerám je vztah o hodně složitější,navíc každá s dcer je absolutně jiná,starší nebyla nikdy kontaktní to spíše až ted jak stárne,brzy bude 8 letá,já ji říkám že je stará duše,moc ji do ničeho nesmím kecat,ale vždy když ona příjde s prosbou nebo pomazlením je to velký dar,druhá dcera je od přírody sluníčková,ale velmi vychytralá,jen tak ji neobalamutím,je to takový vřelý hřejivý človíček co se může tulit celý den,přesto osobnost,obě dcery jsou holky do nepohody,praktické,u synů je ta láska jiná,taková automatická v jistém slova symslu,to jsou mazlíci a ňunáci pro nás mámy,oba syny mám kontaktní,mazlivé,mamánky i ten 10 letý se pořád mazlinkuje,pětiletý je prostě stále mé sladké miminko,vůbec nedává smysl,že z něj bude jednou smradlavej chlap 😀

mrav
29. led 2019

Já mám jen jedno dítě - holčičku, které byly tři roky. Jako dvouleté jí zemřela máma a zůstali jsme sami. Někdy má své dny - ale to mají někdy všechny děti v jejím věku. Je ráda ve společnosti dětí. Já sám bych jí rád dopřál náhradní mámu , která by ji měla ráda,i nevlastního sourozence .Vím ale že tyto vztahy bývají mnohdy složité...

tinaprofi
29. led 2019

3 děcka /14,2,2/ , všechny stejně, mluvím jen za sebe, ale nikdy mě nenapadlo přemýšlet nad tím, jak je mám ráda. Nenapadlo mě to 🙂)))

patmouse
29. led 2019

@lucka662006 presne tak. A krasny je,ze imkdyz to clovek nejdriv “nechape”,tak jakmile to u nej nastane,je to tak prirozeny a automaticky a naopak nechape,co na tom predtim nechapal... 🙈😃

betelgeuzz
29. led 2019
urtica
29. led 2019

@betelgeuzz Super! Souhlasím s tím, že u těch preferencí může hrát roli to, že čím je mi dítě podobnější, tím mám k němu blíž. U nás mi to tak přišlo - brácha byl od malinka trošku jako z jiného hnízda, rodičům se moc nepodobá (mentálně), na mě se ta genetika z jejich strany vyřádila víc, a tak měli možná pocit, že jsem jim blíž.

irena1111
29. led 2019

U nás je tohodně podobné. Dcera 9 let je hodně tatínkova a syn 4 roky je zase maminčin. Jasně že miluju obě své děti ale na plno u nás platí že holčička jde za tatínkem a kluk za maminkou.

rebe
29. led 2019

Nesnaž se srovnávat svou lásku k dětem, nemůže být stejná, když ani ty děti nejsou stejné. Ale prosím, prosím, prosím, nepodlehni dojmu, že tě dcera nepotřebuje, protože visí na tatínkovi. Táta je táta, nejdůležitější chlap v životě, idol, nedostižný vzor pro všechny chlapy v životě. Ale máma... Máma je máma. A strašně to bolí, když jí přestane být naplno. Moje máma měla, co pamatuju, nejraději mého staršího bráchu, a neuměla nebo ani nechtěla to skrývat. Už ve druhé třídě jsem Ježíškovi psala, že si přeju jenom to, aby mě máma měla ráda. Ve skutečnosti měla a má, teď už to vím. I když ne tolik jako bráchu nebo ne stejně. Ale když jsem ji prosila o víc lásky, vždycky mi vyčetla, že mě přece zbožňuje táta. To je jako vyčítat krajíc chleba někomu, kdo žízní...

zzuzinda
29. led 2019

Mám syna 10,5 roku a dcerku 7 let. Oba miluju, jak doma říkáme, jako tisíc slonů 🙂 Tatínek je miluje úplně stejně. Jednou se jeden mazlí víc s tatínkem, druhý se mnou, podruhé naopak. Se synem je to jiné, je starší, je to už někdy parťák, chlap. Na druhou stranu je to s ním někdy zběsilé, chodí za ním kamarádka - puberta a ta je pěkně šílená 😉 Dcerka je větší plyšák a tulivější a občas využívá toho, že je přece ta malinká, mladší 🙂 Upřímně, nedokážu říct, koho mám radši, koho mám víc ráda. Každého mám ráda nejvíc a každého mám ráda jinak, protože každý je jiný 🙂 Já jsem ze 3 dětí (pak nám táta ještě vyženil dvě sestry, ale to už je jiné). Brácha je o 13 let starší než já a nijak mi nikdy nepřišlo, že by on nebo někdo z rodičů jeho upřednostňoval. Spíš já ho milovala od malinka bezmezně a bezvýhradně 🙂 A on mě měl jako panenku a pak jako balítko na slečny. Vždycky jsem měla pocit, že já jsem si bližší s mámou a ségra s tátou (ségra je starší o 4 roky) a že to tak je i naopak. Ale když máma umřela, zjistila jsem, že jsme si s tím "bližším" rodičem byli víc podobní povahou a že to tak vypadalo, protože já byla mladší. Zjistila jsem, že ségra s mámou měla taky ten nejbližší vztah a že já s tátou mám vztah nejtěsnější jak to jde. Takže i když to tak vypadá, děti milují oba své rodiče, i když každého jinak 🙂

lucka662006
autor
29. led 2019

@zzuzinda Jo jo, rodič miluje obě (nebo i více) své děti, každé jinak, a dítě zase miluje oba rodiče, každého jinak. Docela dobré 🙂

zaji
29. led 2019

mám 2 syny, starší je podobou i povahou celý manžel, mladší je povahou i podobou celá já. Oba jsou mazlíci, ale starší víc tíhne k tatínkovi (prostě si svojí flegmatickou povahou lépe rozumí a on je ten cukr a já bič 🙂 ) a mladší je můj mazel a zároveň moje zrcadlo, těžká to domluva s paličatou akční povahou … Dokud byl jenom ten starší, neměla jsem to srovnání, nyní říkám, že je oba milujeme, ale každého jinak, o nic méně, ale jinak. U mladšího (o 4 roky) v tom také určitě hraje roli, že vím, že další už nebude, tak si užívám to mazlení, o které už školák tolik nestojí, u staršího ta výchova nebyla tolik benevolentní, konečně nervy mám jen jedny a ne dvoje, že 🙂

mialagia
29. led 2019

@rebe to je pěkně smutný ale😔

mialagia
29. led 2019

Jinak já jsem si myslela v 1. těhotenství, že to bude kluk a chtěla jsem vždy radši kluka, ale pak když to byla holčička, tak prostě láska největší a jsem ráda, že to tak bylo a je..a jako jak to říct, vždy jsem si myslela, že ten vztah s holčičkou je komplikovanější, že prostě viz. rozdíl mezi ženou a mužem, chlapi jsou přímočařejší, ženy víc intrikují, obecně manipulují už od mala.. jako tyhle klišé..ale to je úplná blbost, teď to vnímám prostě úplně jinak, ale je fakt, že se to blbě vysvětluje..
I když je dcera celý tatínek vzhledem i povahou, i si rozumí a je to jeho holčička, je to zároveň můj největší mazel, prostě já to v sobě mám, moje máma mě hodně mazlila, tak to tam taky možná hraje roli..

izz76
30. led 2019

Já mám dvě dcery, takže nedokážu posoudit rozdíl mezi láskou k synovi a k dceři.... Ze svého okolí, ale znám spíš opak, maminky lehce upřednostňují své holčičky.