• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jedináček - ano či ne?

16. března 2015 
autor
@fra No já tě beru se 4 dětmi za hrdinku dnešního dne :grinning: . Manžel je z 5-ti dětí, je nás jako psů, když se sejdeme na rodinné oslavě- což je každý měsíc. Takže až budeš babča, máš se na co těšit, je to mazec:slight_smile:))
25. led 2013 v 16:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
já mám mladší sestru (o 2roky) a bylo to super. Byla a je to moje nejlepší kamarádka, spiklenec proti rodičům (když jednu nebo obě seřvali - samozřejmě neprávem :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: ). Voláme si každý den, pořád se navštěvujeme ....

A i já mám dvě dcery s 18-ti měsíčním rozdílem. Mají se moc rády. Samozřejmě, že je musím někdy okřiknout, ať se nepřizabijí, vím, že v pubertě si občas nepříjdou na jméno, ale doufám, že v sobě získají taky nejlepší kamarádky.

Je to věc každého z rodičů, kolik dětí budou mít. Nikdo nikoho by neměl nutit mít více dětí, pokud to nechce. Já chtěla dvě děti, kdyby to finanční situace dovolila, měli bychom více. Ale i teď jedeme nadoraz.
25. led 2013 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@saabina Za mě se to zvládnout dá. Já mám dva kluky po dvou letech. Manžel jezdí domů na víkendy, někdy jedeme s ním, někdy zůstáváme přes týden doma. Máme celkem velký barák, samozřejmě nedostavěný, o zahradě ani nemluvím. Zatím teda nemáme žádné zvířectvo, ale to především proto, abysme mohli občas jet s manželem. Já chtěla druhé dítě tak po pěti letech, ale nějak se zadařilo dřív. Kolem porodu to byl masakr, byla jsem hrozně unavená a nejvíc mě dostávaly ty běžné úkony, jako umýt syna, dát ho do židličky, umýt mu pokaděný zadek a tak podobně. Po porodu už to bylo mnohem lepší a teď už kluci začínají být parťáci, starší mladšího zabaví (alespoň občas) a vůbec nelituju, že je mám.
Hrozně jsem chtěla ještě třetí dítě (tentokrát opravdu po pěti letech), ale už si tím taky nejsem tak jistá. Moc se těším, až nebudeme "omezení" miminkem a budeme moci žít s klukama aktivněji, jet někam na pořádný výlet, jít si zasportovat a tak a nevím, jestli až se kluci k tomu konečně dostanou, se budu chtít vrátit zase k miminkovským starostem. Takže za mě dvě děti ano a klidně hned po dvou letech. :wink:
25. led 2013 v 17:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Já teda zrovna se starším bratrem nemám nejrůžovější vztah a i v dětství panovala celkem rivalita. Byla jsem jediná holka v celé rodině, lépe jsem se učila, všechno mi šlo nějak snáze a brácha na mě žárlil a cítím to dodneška, dokonce je schopný i ve 30 vyčítat mámě, že mě měli radši, takže je Vám asi jasné, jak jí muselo být. Takže mě taky napadlo, jestli by nebylo lepší mít jedno dítě a dát mu všechno. Ale chtěla bych mít rodinu, která bude jako parta a dítě potřebuje parťáka, který s ním bude jakoby v opozici proti rodičům :slight_smile: I když je to náročné, myslím, že je to ale na druhou stranu mnohem veselejší, na dovolených a tak. A kdyby člověk přemýšlel nad vlastním pohodlím, nepořídil by si žádné dítě, že :slight_smile:
25. led 2013 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@saabina neblazni že hrdinka dna :grinning: , ked som bola tehotna skoro som si to vobec nevšimla, porody som mala rychle, deti zdravé a kludné, kojenie mi šlo bezproblemov, aj ja som bola zdravá, muž nas dosť dobre uživil, keby som mala nejaky problem určite by som si to s tymi deťmi rozmyslela
25. led 2013 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@saabina Najskor je ten pocit taky ze mas toho vyse hlavy a kladies si otazku ci dalsie dietatko zvladnes :slight_smile: U mna to zacalo psikom do toho praca a vysoka :slight_smile: Ked som este aj otehotnela nevedela som si predstavit ako sa k mojmu zivotu pripoji dieta, ved sa zblaznim :slight_smile: Nezblaznila :slight_smile: Tym chcem povedat ze ked uz si v tom aj po druhykrat, zrazu ti to pride ako nieco samozrejme a uz nemyslis na to ci to ide alebo nie, jednoducho to zvladas lebo si mama a tvoje deti su na tebe zavisle. Ina myslienka ti ani na um nepride :slight_smile: Ja sa vzdy smejem ze cim viac deti si odrodim, tym vacsia sanca ze sa aspon jedno o nas na starobu postara :slight_smile: (samozrejme zo zartu)
25. led 2013 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@saabina vadi.surodenec chyba, ci uz pri beznych radostiach, ale aj pri takych banalitach, ako ked treba odviest rodica do nemocnice- iba ja, lebo ved nikto iny nie je, ci uz mam cas, ci som sama chora a pod. a vsetky sviatky- nikdy sa nemozem rozhodnut, ze by som chcela vianoce napr. na horach so svojou rodinkou, pretoze si mamu samu nenecham/ uz mam len ju). takze za predpokladu dobreho surodeneckoho vztahu- dvojnasobna radost a polovicne starosti
25. led 2013 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Za mě rozhodně sourozenec. Zrovna jsem tento týden hlídala kamarádce dceru (jedináčka 11let). Byla tady absolutně šťastná, celou dobu se angažovala do všeho, co děti chtěly dělat. Starala se o Adélku... když jsem nad tím přemýšlela, tak jí sourozenec asi chybí - celou dobu je jenom mezi dospělými ( v podstatě jen s rodiči)... a to musím říct, že se jí rodiče věnují na 100%.
25. led 2013 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ariesi Absolutní souhlas :slight_smile:. Já jsem se ségrou jako dítě pořád jen prala a hádala, ale teď, když jsme pobraly trochu rozumu bez sebe nedáme ani ránu :wink:. Když se něco povede dětičkám nebo je nějaký trápení, je první kdo to ví. Dokonce jsme plánovaly, že se mnou půjde k porodu, když manžel nechce... Nechtěla bych být jedináček. Mám tu nejlepší ségru na světě!
25. led 2013 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@saabina řeším to samé, věkově jako vy, máme 3letou dceru, dovolím si říci, že je hodným dítětem, přesto toho mám někdy až nad hlavu (ale pracuji už od jejich 1,5roku na plno zpět v práci), není náročným dítětem, ale vzdorem si procházíme také, zatím bojuji sama se sebou, 2 ano...ale je za tím to ale. Musím přiznat sama sobě, že hodně už dělá pohodlnost (žádné pleny, samostatnost malé, dobrá práce ve které jsem atd) a také představa, jaké to bude? Já jsem ze 2 dětí (jsem za to velmi ráda), manžel jedináček...takže mám oba pohledy na věc a u obojího je + i - ....
26. led 2013 v 00:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nejsem ve stejné situaci ae zas pro své dítko chci sourozence za každou cenu i kdybych měla nevím co dělat možná ted se to může zdát náročný ae pak si sourozenci budou spolu hrát a mnoho se o desebe naučí a taky až vyrostou tak si pomohou pokad už tu pro ně nebudem my
26. led 2013 v 00:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Já určitě jedináčka nechci :slight_smile:
26. led 2013 v 00:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
hm, řeším podobnou věc. jestli druhé. a když, tak za jak dlouho.... nějaký optimální věkový rozdíl stejně neexistuje. spíš jde o to, co se mi "bude chtít řešit", když se pro druhé rozhodnu.

představa o príma kámoších - sourozencích je pro mě silně úsměvná. moje matka bratra rozmazlila tak, že se s ním prakticky nedá normálně mluvit. nesu si z dětství řadu "křivd". byla jsem starší a navíc holka... no prostě nemáme s bratrem nejlepší vztah. může za to moje máti. já bych asi podobné chyby nedělala, ale třeba bych dělala zas jiné....

manžel věčně není doma a jeho představa o pomáhání v domácnosti je sníst celou večeři :sunglasses: no dobře, ještě občas vynese smetí. zbytek je na mně. děcko, dva psi, celá domácnost. vláčím se se vším do druhého patra (nemáme výtah), psi jsou staří a nemocní, věčně se musí po schodech nosit... no mám jen dvě ruce. a že bych k tomu měla být ještě těhotná, no nevím, to už bych asi nedala :grinning:
26. led 2013 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
no ja som jedináčik, manzel boli(sú) traja som povedqala ,ze ked príde rodina tak urcite nebude jedno dieta určite a aj máme dvoch chlapcov je medzi nimi vekový rozdiel 3 roky 7mesiacov a nelutujem tento vekovy rozdiel.takze jedináčka určite nie!
26. led 2013 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saabina Ja myslim,ze to neni tak tezke.Bud chces nebo nechces.Ja jen vim,ze moje mamka byla jedinacek a rikala,ze chce mit dve deti,protoze ji bylo vzdycky smutno,ze byla sama,ted kdyz uz nema rodice,tak to bylo pro dost tezke.Ja mam tri deti a ja chtela vzdy jen dve,ale osud nam pral 3 a jsem moc rada.Nejhorsi je rozdil 1 a 2deti.Kdyz uz ma nekdo dve a chce treti,tak uz vi co ma delat.Zalezi to na vas a jak se na to citite.Ale ja bych jedinacka nechtela,hlavne kvuli strachu,kdyby se mu neco stalo a to bych si nikdy neodpustila.Neco jine je,jestli zena nemuze mit dalsi deti nebo ma zdravotni problemy,tak i to jedno je ok.
26. led 2013 v 10:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ssassi sejde na tom jestli máš radši ty psi než další dítě nebo jestli je to nějaká špatná věc z dětství každopádně pokad je to jen kvůli těm psům tak je hloupost se na to vymlouvat ale pokad je to kvůli dětství tak chápu že další dítě nehceš a ani to není tvoje chyba ale zřejmě chyba tvých rodičů
26. led 2013 v 15:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
My určite chceme ešte aspoň ešte jedno dieťatko ak Pán Boh dá...... Tiež mám teda zatiaľ jednu dcéru, máme psa, máme dom so záhradou, dom stále dokončujeme, vždy tu bude veľa roboty, to isté na dvore, do večera som tiež sama doma a starám sa o všetko...... ale patrí to k tomu, ja si neviem ani predstaviť, že by sme mali len jedno bábo. som zo 4 súrodencov, tiež máme každý mesiac aspoň jednu oslavu, každý súrodenec už má tiež svoju rodinu, keď sa zídeme, je nás min. 17... je to super, vždy sa mám s kým stretnúť, pokecať, vždy sa mám na koho obrátiť.... to je len otázka či ty chceš ešte bábo, nič iné v tom nie je
26. led 2013 v 15:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@ssassi důvody proč si miminko nepořizovat se hledají líp než ty proč si ho pořídit:slight_smile: Máme dvě děti, psa, třetí patro bez výtahu, manžela mám nonstop v práci a hned bych si ještě další pořídila:slight_smile:))
26. led 2013 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
asi nie.. jedno je malo
26. led 2013 v 16:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mam jedno dieta...chcela by som druhe..ale nakolko som v zahranici a je pre mna vela veci novych, tak zatial si neviem predstavit mat druhe...
26. led 2013 v 16:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nikuska265 úplně s vámi souhlasím jsem z 5 dětí a jsem za to ráda
26. led 2013 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Důvod: “Nežádoucí reklama. ”
26. led 2013 v 19:59 • detskahrabarna
Ahoj :slight_smile: No já nevím, já sama mám úžasnou ségru, v dětství mi trošku suplovala tatínka, ale dneska jsem ráda, že jí mám. Můžu jí kdykoliv zavolat. Jsem ráda, že nejsem sama na starosti i radosti. Kamarádka ségru nikdy nenahradí.... Já sama mám 3 děti s velkým věkovým rozdílem. První 2 jsou od sebe tři roky a pak další po devíti letech a kdybych už nebyla stará, tak Matýskovi pořídím dalšího sourozence. Prostě je jedináček, vyrůstá mezi velkými, rozdělí se, ale chybí mu menší děti. Jednou, až větší odejdou z domova, bude sám....
26. led 2013 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jedináček nejsem, mám bratra a líbí se mi názory a představy jedináčků, jak je to krásné. :slight_smile: Já jsem v dětství naopak toužila po jedináčkovství! Proto bych do dalšího klidně šla až Eli bude skoro dospělá, takže bych měla dva jedináčky a jednu velkou pomocnici a hlídání. :grinning:
26. led 2013 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Všem děkuji za příspěvky a já teď jdu přemýšlet...:slight_smile:
28. led 2013 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
maminky, mne tiež už 1/2 roka nedá spávať myšlienka na druhé dieťa.
Ja sa hlavne obávam, toho, že moja prvá dcérka je trošku hyperaktívna :( a to je niekedy fakt des. Mali sme tu na navšteve 2 mesačné babätko a poviem Vám bola z neho celá rozčarovaná a hlavne veľmi nepozorná, zbrklá, poplašená, ale nakoniec veľmi milá a starostlivá. Veľmi ju milujem a bojím sa o ňu až prehnane a keď si predstavím báť sa dupľovane, tak mám husiu kožu a slzy na krajíčku. Možno to znie zvláštne, čudne, ale už som si aj zvykla na to, že ju mám jedinú, moju, milovanú, lásku nadovšetko, že sme DUO - ja a ona.
Myšlienka na druhé dieťa, preto, aby neostala sama (keď my tu už nebudeme), aby si mala s kým hovoriť tajomstvá, aby si navzájom pomáhali (my sme 3 súrodneci - bolo a je nám super), tiež smutné pohľady a reči kamarátiek a kamarátov, ktorí boli jedináčikovia ma prinútili o tom rozmýšľať.
Dominika sa ma už párkrát aj pýtala: " a mamka,? kedy ty budeš mať v brušku sestričku?" .... no ťažko mi je.
Neviem kudy kam :(
29. led 2013 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojte ak smiem sa pridat do tohto fora trochu inou situaciou. Zijem dlhdobo v zahranici, bohuzial dost daleko na to aby bolo mozne navstevovat moju rodinu castejsie ako raz za 2-3 roky. Mam 4.5 rocnu dcerku, prve dva roky boli velmi narocne, trpela som depresiami a druhe dieta som odkladala. Neskor sme sa kvoli manzelovej praci opat na nejaky cas prestahovali do inej krajiny, takze som bola aj rada ze sme sa nepustali do surodenca. Prekonali sme aj manzelsku krizu ( sme spolu vyse 10 rokov) a teraz obaja rozmyslame ci mat dalsie dieta. Uplne beriem dovody 'za' ktore ste tu opisali. Avsak ja sama mam o rok starsieho surodenca - nas vztah je takmer nulovy. Prezili sme v detstve rozvod rodicov ktory nebol prave najlepsimi zazitkami detstva. Uz v detsve a pocas puberty moj vztah s bratom bol plny hadok a bitiek, alebo totalnej nekomunikacie, pamatam si na extrem ked sa mi na Univerzite vlastny brat ani nepozdravil a moja spoluziacka len krutila hlavou. Moj brat sa rozhodol ostat zit na Slovensku a casto sa sprava ku mne velmi necitlivo, bez respektu, vnucuje mi pocit viny kedze ja zijem v zahranici a nezdielam podla neho trapenie s rodicmi ktore mame. Moja mama je velmi uzkostliva a cim je starsia tym tazsie sa s nou komunikuje a casto to konci vycitkami voci mne. Aj ked jej casto chcem len to najlepsie, nakoniec si to nejako v jej hlave obrati a nie je spokojna. Otec je kapitola sama o sebe ktoru nebudem rozpisovat.
Moj manzel ma este dvoch surodencov, jeden z nich trpi schizofreniou a jeho mladsia sestra ma chvalabohu 36 rokov ale je nesamostatna, zije este u mamy a caka na princa na bielom koni. Tymto nacrtom nasej situacie chcem len vysvetlit ze obaja s manzelom nemame pozitivnu skusenost so surodencami. V zahranici bez rodinnej podpory, vychovavat viac ako jedna dieta je riadna fuska, navyse ja casto mavam pocity ze to niekedy nezvladam ani len s jednym dietatom. Prosim poradtte, pustili by ste sa za takychto okolnosti do druheho dietata?...este dodam ze v septembri budem mat 34 takze najvyssi cas mysliet na babo...a tiez ma mrzi ze ak sa aj rozhodneme 'ano' tak vekovy rozdiel uz bude dost velky - teda viac ako 5 rokov urcite...
30. led 2013 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzkasonicka: mam presne rovnake pocity a veru moja mala Bianca v poslednom obdobi nerozprava o nicom inom a tiez sa pyta kedy bude mat braceka, sestricku . V skolke vidi surodencov a pochopitelne je to pre nu prirodzene ze aj ona bude mat surodenca len sa nevie rozhodnut ci brata alebo sestru. Tiez ostavam v rozpakoch.. :unamused:
30. led 2013 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aredana Ahoj, o pár řádek výše taky píšu, že nemám moc dobrý vztah se starším bratrem, přesto bych chtěla mít určitě dvě děti a věřím, že když jim skutečně vytvoříme harmonické a láskyplné prostředí, budeme mít všichni hezké vztahy i v dospělosti. Neohlížej se na to, co se stalo tobě a manželovi, vždycky je to risk, ať už svatba, dítě, druhé dítě..... :slight_smile: Nikdy nevíš, co ti život přinese. Tak pokud to cítíš, že to chcete, tak neřeš pro a proti. A holčičky jsou rozumný, dcerka se bude na miminko těšit a bude ti pomáhat :slight_smile:

A taky, vím, že je to hodně primitivní uvažování, ale když se podívám, co se kolem děje, tak si neumím představit, že bych měla jen jedno dítě a úzkostlivě na něm lpěla. Když se něco stane, vždycky je to hrozné, ale bohužel mám v okolí dost případů, kdy rodiče postihla taková tragédie a jelikož už jiné potomky neměli, na celý život rezignovali.
30. led 2013 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
nie
30. led 2013 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek