• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jedináček - ano či ne?

16. března 2015 
mozno ma niekto ukamenuje ale jednoznacne nie, poznam par jedinackov a vzdy som zistila ze to je jedinacik lebo aj ked mali rodiny tak neboli zvyknuty sa delit ze vsetko co mali si mysleli ze ide im, cakali ako prvy ze dostanu obed pred dietatom ci zenou co sa stara o dieta. ked tak tak urcite 2.
30. led 2013 ve 14:07  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@aredana ak sa na to necitite, tak ho nemajte, ved len vy mozete vediet, ako sa citite. Ak je rozdiel pat a viac rokov, spravidla ide o dvoch jedinacikov, co sa tyka vyrastania a vztahov. V dospelosti moze byt surodenec pomocou a oporou, alebo nicim, ako pisete aj vy. Ale az sa treba postarat o starsich a chorlavych rodicov, je vzdy dobre, ked je s kym si povinnosti podelit....Ale toto rozhodnutie fakt musite urobit sami. Niekto by to zvladol a niekto nie. To uz sa zena musi poznat, samu seba, aka je.
30. led 2013 ve 14:08  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@lrg vdaka za prispevok, dobre pises a ja tiez uvazujem podobne. Mam vsak obavy( som dost uzkostliva) ci dokazem vytvorit to harmonicke a laskyplne prostredie. Prave po prvom dietati moj vztah s manzelom sa zacal rucat, citila som sa velmi sama. Napriek tomu musim spomenut ze je to dobry muz aj ked on aj ja sme vo vztahu urobili chyby ktore sa snazime napravit. Ja mam za sebou jeden narocny rok, starala som sa o dcerku v podstate sama - manzel musel dokoncit pracovny zavazok v zahranici aj ked chodieval domov na kratke prestavky. Pocitila som, co je to byt sama s dietatom a veru sem tam mi skutocne zlyhavali fyzicke a psychicke sily. :frowning2:
30. led 2013 ve 14:10  • Odpověz  • To se mi líbí
@dodkap vdaka za odpoved, je to prave to ze tuto otazku v sebe riesim uz dlhsie. Srdce a pozitivne dovody pre ktore mat este jedno dieta mi vravia jedno. A racionalne realne obavy mi vravia ze asi je dobre sa uspokojit s jednym..a dufat ze sa nikdy nic zle nestane. Dosledky aj jedneho aj druheho rozhodnutia su rozne. Pre mna zohrava v rozhodovani napriklad aj taky faktor, ze navstevy na Slovensko si uz duplom nebudem moct tak dovolit pri dvoch detoch. Financie urcite nie su to hlavne, ale urcite ovplyvnia napriklad ako casto bude moja dcera alebo deti vidiet babku...prist na Slovensko. atd ( byvame v Australii a veru tie palky za letenky si ani my nemozme stale dovolit)
30. led 2013 ve 14:20  • Odpověz  • To se mi líbí
@saabina ahoj, necitala som vsetky prispevky, len na tejto strane...v prvom rade nesuhlasim s @brumka , ze vsetci jedinacikovia su takyto, ja som vyrastala ako jedinacik a nemyslim si, ze by som mala problem sa podelit, skor som ten typ cloveka, co da aj posledne a par ludi to vie vycitit a ti ma oberu aj "o gate" :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ,takze skor si myslim, ze je to o vychove a o samotnej povahe, naopak poznam ludi, ktori mali viac surodencov a prave preto, ze pocas detstva mali "nedostatok", tak v dospelosti sa snazia hrabat vsetko pre seba a maju problem sa podelit..ale ako som pisala, myslim si, ze toto dokaze krasne ovplyvnit vychova a neda sa pausalizovat, ze jedinacikovia su "taki" a ti, co vyrastali so surodencami, zase "ini"..
K tvojej otazke :grinning: mne ako jedinacikovy bolo vzdy luto, ze nemam surodenca, vzdy som "zavidela" svojim kamaratkam/om, ze sa maju s kym hrat(nie ze by sa mi rodicia nevenovali, ale deti su deti), podelit sa o starosti, radosti... (ano, mala som kamaratov, ale verim, ze je ine riesit nieco so surodencom a ine s kamaratom), a treba priznat, ze napriek snahe rodicov, nie vzdy maju surodenci idealny vztah)...aj teraz by som bola rada, keby som mala surodenca, ale s tym sa uz nic neda robit :slight_smile: Z tohto pohladu by som surodenca odporucala :slight_smile: Z opacneho pohladu, ak mas uz teraz pocit, ze je toho na teba vela, ak sa na to necitis, ak by si mala byt nervoznou ukricanou maminkou, tak radsej ostante zatial pri jednom a o rok, dva, sa mozno zmeni situacia a rozhodnete sa inak... hlavne sa do nicoho nenutit a porozpravat sa s partnerom, malo by to byt rozhodnutie vas oboch :wink:
30. led 2013 ve 14:30  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@aredana Tak to chápu, kamarádka má úžasného ročního chlapečka a chtěla by druhé, ale manžel má náročné zaměstnání, babičky daleko a svěřila se mi, že je opravdu vyčerpaná a neumí si to představit v "dvojité verzi" :slight_smile:
Takže to nejdřív asi budeš muset vyřešit s manželem, co chcete a jak to bude a zda už se nemůže opakovat ta samá situace. A podle toho se rozhodnout. Držím palce ať jste všici šťastní :slight_smile:
30. led 2013 v 16:59  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
Děkuji za další příspěvky! Každý názor mě zajímá, člověk si vše pak jaksi lépe
srovná v hlavě. Nemám si o tom s kým popovídat, většinou takovéto veci probírám
s mojí maminou, ale ta se mi před pár dny nervově zhroutila...
Druhé dítě jsem vždy chtěla a chci, jen je málo času-věkově a teď
se mi zdá, že není vhodná doba:(. Je to zkrátka teď u mne 50 na 50.
30. led 2013 ve 21:17  • Odpověz  • To se mi líbí
@saabina urcite ano. Pre dieta je dobre ak ma surodenca, Vidim to u nas doma, mame dve dcerky. Jedna je 7 r. a druha 4r. A je to super, vedia sa pohrat a aj sa podelit a robit veci spolu, tu mensiu ta starsia neskutocne potiahne vo vsetko, v uceni, v hre, vsade. Jedinacik to je velmi smutne, moja mama nema surodencov a vzdy hovorila, maj aspon dve deti, inak jednemu je velmi smutno.......
30. led 2013 ve 21:22  • Odpověz  • To se mi líbí
"Z opacneho pohladu, ak mas uz teraz pocit, ze je toho na teba vela, ak sa na to necitis, ak by si mala byt nervoznou ukricanou maminkou, tak radsej ostante zatial pri jednom a o rok, dva, sa mozno zmeni situacia a rozhodnete sa inak... hlavne sa do nicoho nenutit a porozpravat sa s partnerom"

uz si to vravim takto peknu chvilu :slight_smile: ... ale onedlho mam 34 rokov, biologicke hodiny tisko ale neuprosne tikaju.. cim viac to budem odkladat, zdravotne rizika pribudaju...vekovy rozdiel bude este vacsi... :unamused: a tiez si nerobim iluzie ze cim dlhsie budem cakat bude to jednoduchsie..skor naopak.
Ako som spomenula nase rodinne zazemie je slabe a skor pridava na problemoch ako poskytuje emocionalnu podporu.

Pokusam sa zmierit s myslienkou a predstavou jedneho dietata a na druhej strane mam pocit viny voci dcere ze nebude mat surodenca :frowning2:
30. led 2013 ve 21:27  • Odpověz  • To se mi líbí
já osobně chtěla vždy 3 děti, ale pak jsem chtěla dvě v téhle době a to vždy..
před skoro pěti lety se mi narodila Kačenka, za necelý týden bude mít 5
no a ve dvou jejích letech když jsem šla na prohlídku, měla jsem nález na čípku, takže žádné těhu nemohlo bejt
a to jsme chtěly
rok a půl mě léčily.... a pak operace a už mi vyoperovali rakovinu, jsem ted zdravá....
nesmím bejt těhotná, přítel nesnese kondom, já nemohla brát nic a mít tělísko a i když jsme si dávaly pozor přišla jsem do toho... nechci odsuzování že jsme se měly chránit jinak, je to tak, potřebuju podporu a ne odsoudit
a tak jsem do toho přišla a v 7 tt jsem to musela dát pryč neb bych to nedonosila.... nejhroší zážitek v životě
takže mám jedináčka, jsem za Kačenku vděčná, někdo nemá ani to jedno dítě, mám jedno, ale ne proto že jsem to tak chtěla ale proto že to tak je, jestli jedno bůh ještě dá budu ráda, pokud ne, je to tak jak to je.... hlavně to zdraví... tot můj příspěvek...
30. led 2013 ve 21:29  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@saabina Ahoj, nečetla jsem všechny názory holek až do konce.. Já sama jsem si vždycky přála 4 děti, no slevila jsem na 3, ale manžel striktně trvá na dvou :stuck_out_tongue_closed_eyes: Tak jsem zvědavá na kolika dětech se shodneme :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: Ale chci ti dát trochu jiný pohled, nevím jestli to už tady někdo nakousl, ale .. V práci jsem měla jednu nadřízenou, teď už je to paní před důchodem, která žije sama, s manželem se rozvedli. Nadřízená má jednoho syna, který okamžitě po vystudování odjel do Ameriky, ona tu zůstala sama a každý den v práci si zoufala jak by si přála vnoučata a že jí je hrozně líto, že tenkrát neměla víc dětí.. Nebo .. druhá kolegyně.. jediný syn a dnes strašně lituje, že neměla dvě děti.. Já vím, že je to hrozný myslet, co bude tady třeba za třicet let.. ale asi bych hodně zvážila, jestli si druhé dítě přeju nebo ne.. Bohužel obě dvě dámy si asi druhé dítě přály, jenže manželé byli striktně proti, a proto pokud alespoň trochu toužíš po druhém dítěti, tak si vše hodně dobře promysli, aby si pak v 50-ti nebo 60-ti letech nebouchala hlavou o zeď, že si se tenkrát nerozhodla jinak... Já vím, že je to dost chabý argument a ten příspěvek je celkově takový coby kdyby.. ale tak přináším jiný pohled na věc :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
30. led 2013 ve 21:36  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Já jsem rpo rozhodné ne, jedináčky co znám jsou celkem panovační lidé, mám dvě děti a třetí rozhodně ještě plánujeme a oba jsme s manželem ze dvou dětí a své sourozence máme za ty nejlepší a nejdůvěrnější přátele, prostě rodina jsou lidé, na které se můžeme vždy spolehnout a věřím, že se mi povede tak vychovat i naše děti :dizzy_face: navíc teda neuznávám nároz, že někdo chce dopřát dětem...přece to nejcennějšíco jim mohou rodiče dopřát, je rodinná pohoda, společně strávené chvíle a né hračky a značkové hadry...ať se jim smějí zazobaní smradi rodičů co makaj a nemaj na ně čas, tak si je stejně jen kupují...kamarádka z takové rodiny pochází a ikdyž chodila celá ve značkovém, v 18letech dostala auto a byt, tak nám jako kamarádům "z nižsí vrstvy" stejně záviděla....a my jí tehdy taky záviděli, ale zpětně, když k tomu člověk dospěje, tak mu je takových lidí líto a je rád, za to, co má...
30. led 2013 ve 21:48  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Nie. Ale je to každého osobná vec.
30. led 2013 ve 21:53  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@aredana A co chces ty? Myslim tak naozaj, vo svojom srdiecku? Lebo mam z teba pocit, ze by si aj chcela, len rozum vravi nie..skus zatvorit oci a predstavit si situaciu, ze si si prave nasla dve ciarky na teste..ake su tvoje pocity? Mas radost? obavy? si z toho sklamana? nestastna? Mozno aj od tohto by som sa odrazila :wink:
31. led 2013 ve 02:07  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Ne! :slight_smile: Já jsem jedináček a vzpomínám si, jak jsem všem záviděla, že si mají s kým hrát, nejsou sami v pokoji...Proto jsem vždycky chtěla 2 děti... No, a nakonec to bude 5.dětí :dizzy_face:
28. pro 2013 v 15:43  • Odpověz  • To se mi líbí (6)
urcite ano a radsej teraz ako neskor, je to tazke, ale ked bude velky rozdiel tak to budu ako dvaja jedinacikovia
3. led 2014 v 00:28  • Odpověz  • To se mi líbí
@brumka dobra blbost, to zalezi od charakteru a vychovy
jedinacikovia su velmi zodpovedni ludia a ti, s ktorymi ja mam skusenost, su aj velmi prijemni a vedia sa delit a su v pohode...co chyba jedinacikom, jedna rovina lasky a surodenecke suzvuky a surodenecke hasterenie a bitky :slight_smile: to patri k zivotu, to nas uci komunikovat a napriklad aj pochopit muzov zeny a tolerancii a dava to taku istotu, ze niekoho niekde stale mame

ale co sa tyka uvahy, ak budes mat dve, odlahne ti, budes toho mat menej psychicky....a bude aj horsie, ked zacnes pracovat, ak sa chystatas, tak ta caka dalsi level

este by som poukazala na inu rovinu
teraz mas nedostavany barak ...psa a macky preboha nespominaj :slight_smile: dakujem.... dostavias barak, cojaviem tie psy ti zdochnu a macka zdrhne a nemysli si, ze bude klud, stale bude nieco ...nieco co ti bude brat energiu
nema to nic spolocne s tym, mat ci nemat druhe dieta
20. únor 2014 v 19:55  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@brumka Tak to je blbost. Je to o výchově a ne o tom, jestli má dítě sourozence.
20. únor 2014 ve 20:01  • Odpověz  • To se mi líbí
@rolnicka66 Stejně jako moje odpověď pro @brumka
20. únor 2014 ve 20:02  • Odpověz  • To se mi líbí
Ja som vyrastala ako jedináčik a viem že môjmu malému také nespravím bolo a je to na figu nemám sa o koho oprieť musím sa zo všetkým obracať na cudzích už mám len maminu ako najbližšiu rodinu a manželova rodina je síce fajn ale nieje to ono ak mi rozumiete ... No tiež v tejto dobe o počte deti rozhodujú financie - aj my čakáme ešte trochu na priaznivejšie finančné podmienky no dve deti chceme určite ... :wink:
20. únor 2014 ve 20:15  • Odpověz  • To se mi líbí
@brumka rolnicka66 jsem jedináček, a rozhodně nejsem taková jací prý jedináčči jsou. sama jedináčka neplánuji, je to jak píše mana85 nemám kromě rodičů žádnou oporu z vlastní rodiny, přijdu si ochuzená o sourozenecké strasti a slasti :frowning2: :sweat_smile:
20. únor 2014 ve 20:27  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
u mna zatial ano - z roznych dovodov - jednym z nich su samozrejme financie
20. únor 2014 ve 20:31  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@zuzanockamt jasně, finance bohužel nejsou zanedbatelné, ale možná se to s časem změní a pořídíš k jedináčkovi dalšího sourozence :wink:
21. únor 2014 ve 21:13  • Odpověz  • To se mi líbí
u mě ANO - jsem 3 tejdny po porodu a už to nechci absolvovat :grinning:
21. únor 2014 ve 21:33  • Odpověz  • To se mi líbí (4)
mě se to kecá, zatím žádné dítě nemáme :unamused: :sweat_smile: snažíme se o mimčo, máme za sebou jedno neúspěšné těhu, zeptejte se mě na toto téma po porodu, třeba na tom budu jak @whiskey007 :grinning:
21. únor 2014 ve 22:39  • Odpověz  • To se mi líbí
@saabina myslim, ze je to hlavne o pocitoch a tuzbach, ja som vzdy chcela tri deti, zatial mame dve, medzi casom sme sa prestahovali do domu, mame psa a tiez som casto na vsetko do vecera doma sama, teraz ma manzel dokonca chodit na sluzobky , len tie tri macky nemame :grinning: , vies ked mas prve dieta zasnes nad kazdym jeho malickym uspechom - prve ototcenie, plazenie, posadienie, stvornozkovanie, prve kroky i prve slova, a prvy zub nevynimajuc. Pri druhom uz je vsetko ine - uz akokeby predpokladas kedy bude siediet, plazit ci rozpravat (niezeby som aj pri mladsej nezasla, ale uz na to bolo menej casu) a na otazku kolko mate zubov sa musis dietatu pozriet do ust aby si ich mohla poratat, ale su tu ine uzasne veci - ked sa to strasie snazi mensie vychovavat, ked ho obijme a da mu pusu na lice aj napriek tomu, ze mu prave z ruky vytrhla oblubenu hracku, ked sa ho snazi chranit za kazdu cenu, ked sa to mnesie snazi napodobnit to starsie . . . toto jednoducho pri jednom dietati nezazijes, a pretoto som velmi rada ze mame dve deticky a dufam ze raz bude aj to tretie, i ked je to zatial hudba buducnosti
21. únor 2014 ve 23:16  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
autor
@lucia814 dekuji, ze jsi sem přidala svůj názor!;) Hezky mne to dojalo. Uz uteklo trochu vody a mala uz je samostatnejsi a mne se trochu ulevilo a uz druhé plánuji. Proste toho bylo na mne moc a male jsem se tolik věnovala, tak se na ni soustředila, ze se dvěmi bych to příště takto nezvladla.
Tři deti?- to jsi v dnešní době obdivuhodný tvor:slight_smile:
22. únor 2014 v 07:37  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@whiskey007 z pocitov 3 t po porode nemozes absolutne nic usudzovat, ja som bola pevne ale skutocne pevne presvedcena ze dalsie nechcem este 3r po porode. Ked mi to niekto nadhodil, brala som to skoro ako urazku a nech sa staraju do seba, ze ja mam roboty dost, vytazena, nic mi nechyba a sme kompletni. Za par mesiacov som uz bola tehu, z vlastnej vole a snazenia, skratka zrazu to spravilo CVAK a vsetko bolo inak, aj moje nazory, aj tuzby, vsetko, o 180 stup inde. Aj na prikladoch okolo seba vidim ze toto su veci nevyspytatelne a casto prave zeny po porode sa zastrajajuce ze uz nikdy viac, popchnu Osud ci Pana Boha k tomu ze im ukaze ake je vsetko relativne a podliehajuce este inym zakonitostiam... :grinning:
22. únor 2014 v 07:47  • Odpověz  • To se mi líbí (4)
Ak je to zo zdravotneho alebo financneho hladiska, tak jedinacik ok. Inak mi to pride dost sebecke. Ja sa chcem drzat hesla "jeden je sam, dvaja su rivali a traja su tim". :wink:
22. únor 2014 v 07:49  • Odpověz  • To se mi líbí
@fuska ja to poznám "jeden je sám, dvaja rivali, trojka zvádza ku tvorbe koalícii 2:1, a štyria sú už rodina :slight_smile: najhoršie, čo môžete citlivemu dieťaťu milujucemu ľudí dať, je urobit ho jedinacikom. Mám jedinacika kvôli sebectvu bývalého manžela. Povedal mi, aby som si na druhé dieťa našla niekoho iného. Po rozvode sa nám uľavilo, ale toho pravého sa mi už nepodarilo nájsť. Moje dieťa je vyrovnaný, laskavy, veselý a veľmi spoločenský chlapec. Mame 2 psikov, je u nas veselo. Navonok mu nič nechýba, pôsobí staršie ako je, ale ešte stále mi občas povie, ze jedine, čo mu v živote chyba je súrodenec. Stále mu hovorím, ze on raz bude mat naozajstnu rodinu, veľa deti ako som chcela ja. Ale ja to, ze je jedinacik beriem ako dôsledok môjho zlého životného rozhodnutia a moju dozivotnu traumu.
22. únor 2014 v 08:22  • Odpověz  • To se mi líbí (3)
Tvůj příspěvek