16měsíční neposlušné dítě, jak to řešíte?
Máte někdo doma něco přes rok staré absolutně neposlušné dítě? Jak to řešíte?
Už z toho děcka doma fakt šílím, můžu ji stokrát říct "nesmíš, ne!", můžu ji dát po prstech, a ona si to klidně bude dělat dál. To samé, když ji volám k sobě nebo dám jakýkoliv pokyn. Nezájem. Jakmile ale tenhle pokyn nebo zákaz dá např. babička, poslechne hned napoprvé. Nás doma nikdy. Takže moc dobře chápe pokyn nesmíš, aby taky ne v tomhle věku, dělá to prostě naschvál, vědomě.
Už nám s manželem fakt rupou nervy, posledně jí manžel normálně dal na holou prdel, že brečela (bylo to u přebalování, kdy zase strkala ruce do hoven, i když se jí dohromady už asi milionkrát řeklo, že nesmí, a dalo přes prsty). A já dneska taky, což všichni strašně odsuzujou, že to u tak malého dítěte nemá význam - pak by mě ale zajímalo co teda význam má.
nejak v prispevku poznavam sama sebe a moji mamku. Dodneska slysim, jak jsem byla neposlusna uz jako miminko. To, jak jsem to vnimala v 16ti mesicich si doopravdy nepamatuju, ale jak ve 3-4 letech uz trochu jo. Moje vzpominka je neustaly "musis", "nesmis", "ne ..(dopln cokoli). Nerikam, ze mamka nemela casto pravdu, ale zpusob, jakym to podavala ve me okamzite vyvolaval blok. Facek a vareckou na zadek jsem dostala nespocet a po case to melo absolutne nulovy efekt. Mela jsem pocit (a myslim, ze opravneny), ze se stejne nikdy nezavdecim a cokoli udelam, tak bude vzdycky spatne.
Zato muj tatka udrzel nervy vzdycky na uzde a tak nejak vzdycky zvladl, ze jsem delala, co chtel a jeste jsem se u toho bavila a nemela jsem pocit donuceni. Facku mi dal asi tak dvakrat v zivote - ale teda poradnou, ze jsem mela hvezdicky - jednou, kdyz jsem skocila pod auto a jednou, ze jsem byla fakt drza na rodice. A to jsem vedela, ze jsem doopravdy udelala neco spatne/prestrelila.
Ted, kdyz mam sama maly mimco, tak chapu, jak moji mamce nekdy tekly nervy a ze to neni vubec jednoduchy mit dite. Ale zas na druhou stranu uz vim, ze vina nebyla na moji strane, ale nezvladla to ona.
Kazdopadne jestli je dite "v bezprostrednim nebezpeci", jak autorka popisovala horkou troubu apod ... pak na miste asi je zvednout hlas a mozna i placnout. Ale podle me se to nesmi stat jako obvykly prostredek, dite si na to zvykne, bude imunni a budete muset zajit jeste dal, aby vas vubec vzalo na milost.
takze za sebe - u svy dcerky se snazim, aby si na "nevyzadany" chovani vubec nezvykla .. Treba kdyz si cucala palec, tak jsem ji ho vzdycky jen tak mimochodem vyndala z pusy a zamestnala jinak.. Takze se mezitim naucila uklidnovat jinak.
co hodne lidi prekvapuje, jak se vubec neboji lidi a kazdy si ji muze pochovat. i kdyz je samozrejme u ni videt, ze maminka je maminka 🙂, ale je vysmata u i jinych. Proste ma od narozeni kontakt s rodinou, znamymi ... a je na to zvykla .. tak zatukam, snad se to nezmeni a nebude schovavacka za maminou sukni😀
Proste se ji snazim ukazovat cestu a kdyz se odkloni, tak nasmerovat zpatky nebo odvezt pozornost. A to uz skoro od narozeni. Ono to pozdeji bude narocnejsi, to je mi jasny.
A asi hlavni recept - smich. S manzelem jsem oba utahani, padame na hubu (ja musim od 3 mesicu po porodu pracovat na plny uvazek), ale nase domacnost je proste vysmata. A na ty maly je to videt 🙂 A kdyz jednomu z nas pracuji nervy, tak poodejde a nastoupi druhy. V tomhle mam ohromny stesti, ze s manzelem jsme skvely tym.
@buldrik je tak to jsi popsala přesně jak u nás doma, hlavně mamku....Od tatky jsme sice dostaly víckrát, ale nikdy to nebylo ve vzteku a vždy ty ,,rány,, byly spíš symbolické, jemu to pak bylo líto, přišel se omluvit, že jsme ho nazlobily, protože...člověk mu pak rychle odpustil a důvod pochopil, že si zasloužil...což si myslím, že mělo větší efekt než mamčiny facky v afektu a největším vzteku, že nám i krev valila z nosu....to beru jako její selhání a rupnutí nervů...
@gwennie Mna by len zaujimalo, co budete robit v obdobi vzdoru?...
@pisisvori
moji maly je 7 mesicu, takze asi tezko budeme uz mluvit o vyvojovem nedospeni.
V okoli vidim vic nez casto, ze maminka nenecha skoro nikoho na miminko sahnout a nedej boze, kdyby ho nekdo jiny mel na par hodin pohlidat. Pak, kdyz si ho chce nekdo pochovat nebo jen promluvit - mimco nebo decko breci, schovava se za maminu sukni nebo jen zarazene kouka do zeme.
Takze tady to podle me je o vytvareni situaci, do budoucna aby si zvyklo na kontakt s ostatnimi apod. Diskutovat by se o tom dalo hodne, par radek to cele neobsahne.
Z toho hlediska si myslim, ze (ne)bojacnost se da alespon castecne vychovou a pristupem rodicu ovlivnit a to jsem chtela vyjadrit svym prvnim prispevkem.
@gwennie nečetla jsem diskuzi určitě zaručených doporučení, nicméně mám doma 17měsíční batole-kluka a je taky neposlušný, nechávám to být, když je nebeznpečná situace dostane na zadek stejně si z toho prd dělá, prostě ještě ne všemu rozumí a hlavně chce všechno vyzkoušet..neřešim to, ono to přejde..
@terezas4 Já pořád nevím o jakém selhání rodičů to píšete (pro moje rodiče by bylo selháním, kdybych skončila jako mladistvá matka s nedodělanou školou)...Mě se váš styl výchovy líbí a moc ALE nefunguje na každé dítě, protože každé dítě je jiné viz. já a moje sestra, plus zkušenost @zuzaprosek ...byla bych ráda, kdyby moje dítě nebylo po mně a já mohla jen vysvětlovat (trpělivost na vysvětlování mám to není problém)...pokud bude dítko jako já, tak moje vysvětlování bude mít u zadku...a několikeré vysvětlování to nespasí...
Jinak máte pravdu, plácnutí na zadek nezměnilo můj náhled na situaci, ale dalo mi znát, že tam je ta hranice, kterou když překročím, tak někdo bude smutný a nebude se mu to líbit, to jsem ze slovního vysvětlení nepobírala, protože to byly kecy, které jsem pouštěla jedním uchem tam a druhým ven....to že jsem pak šla a udělala danou věc znova, to už byl asociální rys mé povahy...občas mi nestálo udělat něco proti přání rodičů, protože zisk byl příliš malý...počínala jsem si prostě jako malý kriminálník...Dodnes jsem rodičům vděčná za to, že nade mnou nezlomili hůl a já neskončila v pasťáku...náběh jsem na to měla slušný...
@anelka38 Asi jste si z příspěvku vytáhla nějaké jiné informace, než které jsem tam vkládala, protože o žádné přítěži ani něčem, co mi leze krkem, jsem se v žádném případě ani náznakem nezmínila, to se hluboce pletete.
Nicméně i tak děkuji za příspěvek, jsou v něm (až na ten výše zmíněný Váš omyl) užitečné informace. Možná skutečně potřebuje zkoumat a poznávat, a tudíž naše zavolání nemá žádnou prioritu. Takže díky.
@takarazestinusakur tohle už je slovíčkaření, prosím pokud nerozumíte, přečtěte příspěvky zpětně, ke každému dítku je třeba postupovat individuálně, pokud se pozdějším věku objeví problém, většinou má příčinu, kterou je třeba hledat, neříkám že výchova bez fyzických trestů se tomu nevyhne, ale jsem si jistá že následky minimalizuje
Teď obecně, mimo mnou založené vlákno, trochu nechápu postoj dnešní doby, kdy je najednou po několika tisíci letech lidského vývoje strašně důležité a in, aby dítě za život nepoznalo fyzický trest... tolik debat kolem toho, jaké je to ponižování, jak všechno zastane vysvětlování.... Nejvtipnější na tom je, že za dvě, tři generace budou autoři sklízet těžké prachy za knižky o tom, jak je vlastně naplácání potřebné, a tak jako se teď 80% maminek rve za tzv. "nevýchovu" a "shaping", se bude stejné množství rvát za to, jak vysvětlování skutečně někdy nestačí...
Jeden příklad za všechny. Já a můj bráška. Stejné geny, stejné rodinné prostředí. Já od raného věku bita pravidelně za neposlušnost. Docela masivně. Vyrostl ze mě slušný člověk, ve škole samé jedničky, hotová VŠ, slušná práce vedu normální rodinný život. Bráška o kus mladší než já, dostal asi 3x za život, protože mamka najednou slyšela o novém supr stylu výchovy a byl zákaz na něj šáhnout, a jenom se vysvětlovalo a vysvětlovalo a vysvětlovalo. Ve škole tak tak nepropadal (při IQ testu měl ovšem ještě o kousek lepší výsledek než já, takže evidentně lenost a lajdáctví), puberta katastrofa - od 11 zneužívání alkoholu, chození za školu, utíkání z domu, krádeže... ale hlavně že jsme doma pořád vysvětlovali. Po střední se trochu zpravil, nicméně pořád není schopen závazku - jak ve vztahu, tak ve škole (VŠ pořád nedodělaná, přerušovaná), tak v práci.
Nechci vyznít černobíle - to vůbec ne. Ale mám pocit, že některé dnešní maminky předškolních a školních děti se za pár let budou velmi divit, že jejich tolerantní, vysvětlovací výchova nezafungovala úplně tak, jak by chtěly.
@gwennie a co tím chceš říci? máme své děti bít, protože by se z nich mohly jednou stát lajdáci? já byla vychovávána domluvou a ani já, ani mí sourozenci neměly v životě problém se záškoláctvím, alkoholem apod., toto není nová metoda výchovy, byla tu vždy, vždy měli rodiče možnost volby
podle me se tazatelka ptala na radu jak "zpracovat" neposlusne dite nejak jinak nez bitim a vy se misto rad osocujete ze jim to 2x ujelo a dali na zadek. myslim ze je fajn ze to chce nejak resit a hleda nejaky jiny zpusob
@buldrik jen mě utvrzujete, že nevíte o čem je řeč🙂. Je přirozené pro vývoj dítěte, že se bojí cizích lidí a patří to k vývoji osobnosti a každé dítě si takovým obdobím projde🙂. A to, jestli je dítě extrovert nebo stydlivka je dané geneticky povahou...kterou lze samozřejmě hooodně malinko usměrňovat (podporovat dobré, otrkávat....) ale nééé změnit
ano matka dítěte, které se u cizího rozpláče ho samozřejmě cizím lidem dávat nebude, proč by to také měla dělat, že🙂.
Proc stale dokola tady nektere omilate a jste jak zaseknutej magnetofon, ze tazatelka v podstate bije a mlati dite vcetne manzela, ktery diteti jednou placl na holou?? Misto toho, aby jste poradily, jak napr. zkrotit dite, ktere proste poslouchat nechce. Nasi mlady bude 14 mesicu a uz moc dobre si uvedomuje co je ok a co uz ne. Tak nedelejte z takhle starych deti jeste mimina, ktera vubec nic nechapou a neumi si dat do zadnych souvislosti.
A mlaceni a biti si nechce do diskuse, pod clanky, kde opravdu k tyrani dochazi.
Též nechápu příspěvky těch, které tady tazatelku napadají z bití dětí... Kde to vyčetli? Plácnutí a bití je fakt rozdíl. Nicméně zajímavé je, že nejvulgárnější a nejdrsnější příspěvky mají zrovna co ty, co by své dítě nikdy ani neplácly. Tak si říkám, že než mít za matku takovou emocionálně labilní osobu, která dokáže takto napadat paní ve vyšším stadiu těhotenství, tak je fakt u některých tady lepší mlčet a psychicky neubližovat. V případě takových matek udělá malé plácnutí méně škody..
@pavlise a kdo nebo podle čeho se určuje hranice, co je plácnutí a co bití ... to je jedno z rizik násilí 😉, nemá jasné hranice, nasilí (ať už fyzické nebo pschické - mimochodem odpírání pozornosti, shazování, separace, to sem taky spadá) je prostě násilí ... čimmž netvrdím, že jsem malé nedala na zadek, jenže to nedělám cíleně a na svém ukočírování emocí pracuju a nemám problém se omluvit
@gwennie Taky je moc hezká knížka Děti a pět jazyků lásky.
Mám podobně starý dítě a nedovedu si představit dát mu na zadeček, ani můj muž by se k tomu nesnížil. Snažíme se brát jeho objevovatelský pokusy s humorem a trpělivě, vždyť je všechno pro toho skřítka tak nový a dobrodružný. A taky by se matlal v plínce, vím to a předcházím tomu. Stejně jako rád hází věci do wc. Házíme tam spolu kousíčky toaleťáku, po tom, co tam skončil hřeben, holící strojek, kartáčky na zuby, lak na vlasy,.. Moc se mi líbí pořekadlo - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
No super, přesně proto jsem sem přestala chodit. Maminky tady nejsou schopné po přečtení příspěvku poradit nebo odpovědět na otázky, ale co umí perfektně je moralizování a vychloubání. Nikde jsem nečetla že se zakladatelka ptá na váš názor ohledně její dosavadní výchovy. Chce radu. Nebo neumim číst? A teď k Tobě a tomu hlavnímu @gwennie Podle mě by sis měla nejdřív odpovědět o co Ti jde. Chceš změnit svůj přístup? Nebo prostě chceš aby Tě dítě poslouchalo na slovo ať už po něm chceš cokoliv a nezajímá tě že ti dítě nerozumí? Víš sama že malá není hloupá, rozumí významu slov. Takže asi má jiný důvod proč to dělá. Podívej se na to jejíma očima. Za chvíli bude mít sourozence, mluvíte o tom? Ona to vnímá a už teď na to může reagovat. Jsi na konci těhotenství, nejspíš jsi víc unavená a třeba na ní nemáš tolik energie jako dřív. Když ona něco udělá nebo neposlechne co se stane? Reaguješ, dáš jí pozornost i když třeba negativní. Ale má tě pro sebe. Když dítě zahltíš pravidlama a požadavkama a pořád poslouchá ne nesmíš. Přestane logicky poslouchat. Jen si představ kdyby někdo mluvil takhle na tebe, poslechneš? A argument že je to dítě? A co je to taky člověk ne? Proč by měla poslouchat pokyny které jí nedávají smysl? Zkus vybrat jen pár věcí který fakt nezkousneš a jsou nebezpečný. Když se na dítě pořád řve nebo mu něco pořád zakazuješ logicky neposlechne ve chvíli kdy je to fakt nebezpečný protože tě neslyší. Za pár týdnů se jí změní život a bude vás potřebovat ještě víc, ujistit se že jí máte rádi a že to že jí něco zakážete je pro její bezpečí a ne proto že už jí nemáte rádi. Což není narážka jen vysvětlení jak vnímá dítě sourozence. Mám dva syny 19m od sebe. Držím palce ať se vám podaří změna ať si s malou rozumíte. Jsi pro své děti ta nejlepší máma a nic na tom nemění to že malá dostane na zadek, děláš pro ni logicky to nejlepší co umíš, a nervy někdy ujedou každýmu podle mě i těm dokonalejm co tě místo rady odsuzujou. Pro rýpaly kteří by chtěli reagovat, neschvaluju bití dětí. Ale myslím že máma co jí bití baví a dělá dobře by sem nepsala. Sem píšou normální mámy a holt některým ujedou nervy jsou to jen lidi.
Tak je to v dnešní době tak nastavené, co jsem tak pochopila z těchto příspěvků, tak " výchovná " ( rozuměj ne bití ) nebo nějaký řád je selhání rodičů. A pak k tomu přispívají různé články, takze si pak rodič myslí, ze je v podstatě zlý nebo selhal. A pak to tak nekdy vypadá, já treba když jdu se syny ven, tak 5 leté dítě neumí pozdravit, 14 leté neumí pozdravit 😅, 6 leté sousedovo dítě mi samo bez dovolení vezme můj mobil. Jinak tedy mnohem horší, než co tady stále dokola řešíte, my přijde, že rodiče nemají na děti čas, nekomunikují. Nejlíp tu debatu už ukončit. Pravda je vždycky někde uprostřed🙂
@zuzaprosek myslím že je to hodně o komunikaci mezi rodičem a dítětem. Náš syn 2 a půl roku začal zdravit sám. Nikdo ho to neučil, ale slyší to od nás. Věřím tomu že děti jsou naše zrcadlo.
A jsou setsakra chytrý. 😉
@gwennie Vyznam ma podle me domluva, vysvetlovani, modelovani prikladem, duslednost a predevsim trpelivost a sebeovladnai ze strany rodice, coz je hrozne tezke.
Nebo mas pocit, ze kdyz vam rupnou nervy a malou uhodite a servete, ze to pomohlo, ze je 'poslusna' dle vasich predstav?
A ja te neodsuzuji, ze vam to ujelo, ono se to asi stane vicemene kazdemu nebo o tom alespon premylsi, ci tim vyhrozuje. Spis jde o to, jestli se jedna o chvilkove selhani nebo proste zpusob vychovy.
A 16 m dite mi opravdu prijde male, aby plne chapalo, ono si pamatuje ruzne veci, ale spoustu spojitosti nechape.
Ja bych se zamerila hlavne na to sebeovladani a duslednost, coz znamena, ze musis vzdy reagovat na vse stejne.Nejcastejsi chyba rodicu ale je, ze dite neco poprve udela (vyleze na stul, vynda veco odnekud) a oni ha ha ha, jeeee, to je roztomile, foti to, smeji se. Jenze priste to dite udela znovu, pamatuje si, jaky to sklidilo uspech a najednou je to problem a nesmis, ne. Dite je pak zmatene a nechape. Dostava od rodicu zmatene signaly a neumi se s tim v sobe vyporadat. Coz ma dlouhodobe dusledky pak v te 'neposlusnosti', ten termin teda u malych deti nesnasim.
My ti nidko nepujdeme domu a nebudeme ti rikat, co a jak mas delat, ale jsi na Internetu, tak holt na kazdou otazku mas i nechtene odpovedi, co se ti nelibi, i kdyz sis o ne nerikala. S tim se neda nic delat. Ale urcite se ti i dostane odpovedi, s kterymi budes spokojena.
@favofrenki Díky, no to mě dneska taky napadlo, že jí nechám dělat prostě všechno, co nebude nijak nebezpečné, a to "nesmíš" si nechám právě jen na pár - těch nebezpečných - věcí. Ono už to jako dělám trochu teďka, nechávám ji např. vytahávat věci ze všech šuplíků a skříněk po bytě, včetně jídla - což mě samozřejmě taky zlobí, ale nechci ji "přezákazovat".
O sourozenci s ní mluvím, dává mi pusy na bříško asi tak stokrát denně 🙂 I když trochu pochybuju, že tomu rozumí 😀
Jinak těhotenství je náročné, byla jsem nejednou v nemocnici, jsem od 24tt otevřená a bolesti mám prakticky každý den, takže ano, to tomu taky nepřidává, jak říkáš...
@terezas4 Ona ta vychova je i hodne o povaze ditka. Mam doma rostaka, ktery mi dal v batolecim veku poradne zabrat. A dostaval i sem tam jednu po zadku. Ted je ve stejnem veku dcerka a ja se kazdy den divim, jak pohodove to muze byt s batoletem. Syn byl jak nerizena strela a zklidnuje se az ted s vekem. Mala je uplny opak.