• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Chteli jste někdy ublížit svému díteti?

18. června 2014 
@akika722 volala som niekolkokrat pediatricke, jednej, potom druhej, kedze som mala kontakty na vsetkych pediatrov v nemocnici, ked jedna z nich pocula ako maly jaci do telefonu,
kazala mi hned prist na sono brucha. primar urobil sono a nic nenasiel, povedal mi ze mam proste vydrzat, ze to raz prejde....vyhladanie pomoci pre mna? bola som na dieta sama v cudzom state,
psychiatriu sme v nemocnici nemali, o psychologovi som nevedela. kto by mi postrazil niekolkomesacne urevane dieta neviem..co by mi povedala psychologicka? odidte prec na chvilu, vyvetrajte si hlavu, prechadzka,,
nech vam pomozu pribuzni? nic z toho nebolo realne.
30. led 2012 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latvia píšeš mi z duše.inak aj my sme pôsobili na známych ako antikoncepcia :grinning: ozaj a už je u vás lepšie? u nás tak od 1roku trošilinku.
@salomee súhlasím, a myslím že veľa robia hormóny-hlavne popôrodná depresia.
len nechápem to množstvo zlosti na mamičky...nejde o toleranciu násilia ale jeho prevenciu!
30. led 2012 ve 13:46  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@akika722 no veď to som ti nepísala. odborná pomoc mi poradila ako som už uviedla-že tieto pocity nie sú ničím výnimočné, má ich kopu matiek len ich taja a že treba prijať pomoc s náročným dieťaťom, snažiť sa vypnúť a nezožierať sa pocitmi viny.
30. led 2012 ve 13:48  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@bobsent já mám kamarádku která MD opravdu protrpěla, sama říkala, že asi dítě mít neměla... měla hrozné deprese, pořád doma sama, nulové hlídání, pocit, že už se nezvládne vrátit do práce, zdravotní problémy atd.. atd...
a říkala mi, že první rok se za to styděla a nenáviděla a tím to bylo ještě horší.... druhý rok se o tom začla bavit s jinými maminkami a zjistila, že takových maminek je opravdu hodně!
a že to neznamená, že je špatná matka!
chlapeček je velice inteligentní a nikdy jsem ji neviděla ho uhodit, je vidět, že ho má ráda hodně... ale prostě se spojilo vícero faktorů a nebylo to jednoduché....
teď mu už bylo 5, chodí do školky, ona začla pracovat na částečný úvazek ale z té MD se tak půl roku psychicky sbírala.... do té doby byla velice aktivní ve všech směrech a tak ta MD pro ni byla prostě šok

ale říkala mi jaké je tohle tabu, že prostě když by člověku třeba stačilo si o tom popovídat, tak pomalu nemá s kým, protože plno maminek které zažívá podobné pocity, by o tom nemluvilo ze studu....
že třeba její nejlepší kamarádka se jí s tím svěřila až asi po roce a půl kdy jí ona o tom řekla.... tak dlouho jí trvalo se odhodlat, že ne všecko je růžové...

mimochodem mi připadá že velice podobné je to s manželstvím často, že mnoho lidí má problémy různého rázu a jen o tom nemluví a pak se "najednou" rozvedou....
vidím to okolo sebe čím dál tím častěji....
30. led 2012 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@jancip si zjavne nepochopila ako som to myslela a je ťažké to vysvetlovať písmenkami v compe tak to radšej nechám tak
30. led 2012 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latvia tuhle situaci znám (co píšeš ve 13.46)....
my jsme taky byli na sono břicha a hlavičky že to není možné aby tak brečel... pak už mi pediatrička navrhovala nějakou poradnu v Motole pro excesivní pláč nebo jak se to jmenovalo.....
ale než jsem se rozhoupala tak se to malinko zlepšilo a pak už to bylo jakžtakž k zvládnutí, i když s vypětím sil teda opravdu....
ono kdo tohle nezažil, tak je těžké tu zkušenost sdělit...
mně se třeba stalo že soused z 1. patra se přišel zeptat co se u nás děje, protože malý brečel tak moc, že ho slyšel pravidelně až od nás z 5. poschodí :fearful:

jinak u staršího bylo obrovské zlepšení ve 3.5 letech... malá nám vyvádí někdy příšerně, jindy je moc hodná ale to tak hodinku dvě a pak naprostý obrat... já jen doufám, že až jí vyrostou všecky zuby a přejde vzdor tak tak okolo 3. roku s ní už bude trošku řeč, inteligentní je na to dost, mi přijde....
30. led 2012 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobsent po 5 mesiacoch kolik alebo co to vlastne bolo, sa to zlepsilo. zatial sme nemali ani jeden den od narodenia bez revu a jacania niekolkokrat denne. teraz ma 2.5 roka a uz su z neho zufali aj moji rodicia, byvame totiz u nich. teraz ma okrem toho aj obdobie vzdoru, takze rozbija co mu pride pod ruky, skace, lieta, beha, place zakazdym ked nieco nie je podla jeho gusta.ked nechce jest reve, ked nechce spat reve, ked je unaveny reve, i napriek tomu ze ho dam spat tak reve.ked mu nieco nejde hned zacne revat..plac je nas kazdodenny udel..teraz je chory, tak sa to este znasobuje...vcera sa zobudil, a bez zjavneho dovodu proste spustil plac, a nie a nie ho utisit. potom na chvilu prestal a ked som sa opytala ci chce papat tak namiesto odpovede spustil plac znova...niekedy som myslela ze jedna po riti to napravi, ale uz dost dlho som to neaplikovala, vzdala som to
30. led 2012 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 no ten excesivny plac to mohol byt aj u nas....a o tom, ze moje dieta place, vedeli na 2.poschodi pravidelne....to sme byvali na 8.
30. led 2012 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 to som bola asi ja :grinning:
ale ja som od cca 2mesiacov pomoc mala od mamy -a ľutujem že nie skôr.všetko som chcela sama zvládnuť..
je to presne ako tvoja kamarátka hovorila.ja som aktívna moc nebola, na MD som sa tešila ale prvý pol rok ozaj peklo :pensive:
a vyčítala som si že je to moja vina.
až tu som zistila že takých žien je dosť.
svojho syna mám rada ale želala by som si aby sa dal vrátiť čas a všetko prebiehalo trošku pokojnejšie.nič som si z materstva neužila.a ešte ma to aj od ďalšieho dieťaťa odradilo.
@latvia inak u mňa pediatrička hneď -úzkostná matka :confounded: a rovnako sme išli na sono a tak...a tiež že len vydržať.
neviem prečo sú niektoré deti také.
30. led 2012 ve 13:55  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobsent Bobsent 13.48 - zarámovat !!!!!!!!!!!! :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :grinning:
30. led 2012 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobsent mne moja pediatricka furt prizvukovala ze nech len reve, ze to bude bystre dieta, ked revom vhana kyslik do mozgu :stuck_out_tongue_closed_eyes:
30. led 2012 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latvia kristepane tak dlho?! :grinning: ja že to po 2r.prejde....mne pomáha aj téma náročné deti,tam je takých dosť.
u nás tiež večný rev bez príčiny, nonstop nespokojnosť spánok 0 bodov...to sa nedá opísať to treba zažiť.všetko sme skúsili, homeo, kineziologičku, pediatričku, neurologičku-do cca11 mesiacov horor!
ale teraz mu operovali oborvitý pruh a je trošku kľudnejší-možno ho to chudáka omínalo.
@lu777 ďakujem ,musela som to napísať lebo nemám rada útočné a odsudzujúce príspevky.len keby sa podľa tej rady dalo vždy konať :grinning:
30. led 2012 ve 14:01  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobsent mně přijde, že jsem to u druhého líp zvládala... už jsem tak nějak věděla do čeho jdu a byla jsem víc limitovaná delší dobu, takže ten skok nebyl tak velký (úplná volnost versus 1 dítě a nebo 1 dítě versus 2 děti)

super je když ty děti začnou rozumět a víc mluvit a aspoň na něčem se domluvíme (u obou tak od roka a 3/4).....
naše malá je mega hysterka že to tak musím říct :pensive: :sweat_smile: ale teď když vidí že třeba když čtu staršímu pohádku před spaním, tak prostě čteme i kdyby se vztekla, tak to po x měsících vzdala a čte si vedle nás taky....
prostě vysvětluju pořád dokola, jasně a důrazně, hodně objímám když nezvládá frustraci a začíná chápat :slight_smile:

jinak u nás koliky u 1. dítěte velikánské 5 měsíců a do roka trvaly a musel denně kapky na bříško, masáže atd...
do 2.5 roku jsem musela kontrolovat velice pečlivě co a kolik toho jí, měl hodně citlivá střeva....
u 2. dítěte velikánské koliky do 4 měsíců a trvaly do roka a čtvrt než došlo na vleklé průjmy a dr. nevěděl co je, tak jsem šla k jinému a zas nic a nakonec jsem sama zjistila, že má laktoz. intoleranci nejspíš....
jedeme dietu a bříško ji nebolí skoro nikdy :slight_smile:
30. led 2012 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latvia :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
aj mne to všetci hovoria+že nespavcom deťom sa viac rozvíja mozog :angry: ale mne zakrpatieva :grinning:
tak už len počkať keď si budeme užívať geniálne bezproblémové deti...všetko zlé sme si vybrali vopred :grinning:
asi sa to hovorí rodičom ako útecha aby sa celkom nezbláznili :wink:
30. led 2012 ve 14:03  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@latvia ten vzdor je šílený ale fakt vydrž vydrž vydrž!! oni okolo toho 3. roku dostanou trošku rozumu :wink:
(proto je asi taky dřív do školky nechtějí :grinning: )....
jako našemu jsou 4 teď a někdy má taky svůj den ale nedá se to srovnávat !!!
hodně těch vzteků pramení z toho že chtějí všecko dělat sami ale neumějí to ještě a jsou zaseklí a nenechají si pomoct... chtějí být nezávislí ale zároveň je to hodně citlivé období, potřebují hodně hodně podpory
(tady bych ráda vrátila čas já, myslím že jsem jí neposkytla dost)... i když je to skoro nemožné, když okolo sebe mlátí apod. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
je to taková 1. puberta mi přijde.... :wink:
30. led 2012 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobsent ja uz mam total otupeny mozog z neho :rolling_eyes: akoze kvoli mne nemusi tahat na IQ 180 :stuck_out_tongue_closed_eyes:


@lu777 presne ako si napisala, chce robit vsetko sam aj ked to nevie - akoze umyvanie riadu mu vcelku ide :sunglasses: len nechcem byt doma ked mama uvidi ucet za vodu :grinning:
ja viem ze musim byt trpezliva a ze to je teraz obdobie...len ked clovek pride nasrdeny z prace a este aj dieta mu skace po hlave, tak je tazke sa sustredit :pensive:
30. led 2012 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latvia když bylo úplně nejhůř při vzdoru a už jsme byli vysílení celá rodina, tak jsem šla k paní která míchá Bachovy esence na míru :wink: a to nám šíleně pomohlo! měla jsem tam jít dřív :rolling_eyes:
teď už mám doma jen jejich Krizovou esenci a když má jedno nebo druhé dítě totál záchvat tak že je mimo a nedá se fakt nic, ani na sebe nenechají sáhnout tak je čapnu a pod jazyk pár kapek a sobě taky :wink:
zatím to vždycky třeba do hodiny pomohlo nám všem se uklidnit a strávit to

kuk tady
http://www.bachovky.cz/index.php/seznam

mně stačilo už když jsem to začla brát já, viděla jsem to najednou jinak, jakoby z pohledu toho dítěte, těžko to popsat úplně...
30. led 2012 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lu777 idem objednat z kazdeho jedno :grinning:
30. led 2012 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latvia :grinning: :grinning: :grinning:
haha tak jsem se taky cítila... fakt nejlepší zajít k někomu kdo to namíchá... já takovou paní objevila "náhodou" když jsem šla koupit nějaký čaj bylinkový.... byla jsem tam asi hodinu a půl a povídaly jsme si, kladla mi hodně otázek....
pak mi něco namíchala a fakt to šíleně pomohlo, asi za 2 dny jsem cítila trošku zhoršení situace ale pak se to naštěstí zlepšilo a najednou jsem měla po dlooooouhé době pocit, že malého chápu.... :slight_smile:
hlavně to pomohlo s těmi pocity viny, protože to je člověk už tak zacyklený v tom, že nedokáže ani tomu dítěti ani sobě moc pomoct, je to už jen vyčerpání, vztek a frustrace na obou stranách....
30. led 2012 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pet.s
oh, niekto vyhrabal moj stary prispevok, ten je z roku 2009, a dalsi 2010 :wink:
ale v poho, odpoviem ti
U dcery som bola z toho jej odmietania prikrmov a mlieka v nekonecnom strese, pretoze, ked sa narodila nevedela sat, tak sme boli dva tyzdne v nemocnici na infuzkach. A potom zas bola po operacii makkeho podnebia, detto - infuzie a odmietanie jedla...
takze ked par dni nejedla, tak som sa strasne bala, ze zas skoncime na infuzkach... a hned som mala pred ocami moju malinku dcerku s infuziou v hlavicke - ver mi, to je obraz na ktory do konca zivota nezabudnem...

Ale po roku sa to jedenie-nejedenie ustalilo, takze uz to neriesim. Je to uz velka slecna, a vie kolko ma zjest.
A teraz pri to druhom to uz vobec neriesim.

a co sa tyka toho co pises o sebe, je fakt, ze problemy z detstva nas dokazu poznacit na cely zivot, ale zas neviem, aby som v 40-tke nevedela povedat otcovi, ze nechcem jest... mi pride dost divne...
30. led 2012 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bobsent

Moj nazor je taky, ze ked jedna (ktorakolvek) matka, co i len POMYSLI na to, ze svoje dieta zabije :zipper_mouth: :zipper_mouth: :zipper_mouth: :zipper_mouth: udrie, zbije, hodi, vyhodi....... mala by sa obratit na odbornika. Jej myslienky by nikdy nemali zajt az tak daleko. Preto uz na zaciatku ak citi akykolvek napor, poziadat o pomoc a nehrat sa na hrdinku, superzenu, supermamu, s pokorou poziaat o pomoc, ci uz manzela, priatela, rodinu, kamaratku... vzdy sa niekto najde kto poda pomocnu ruku,

ale NIKDY, NIKDY to nenechat zajst takto daleko!

Uz len to, ze pri prvom naznaku toho, ze to nezvlada, je jasnym signalom. Vtedy treba zakrocit a nedovoli dojst az tak daleko, k myslienkach, k cinom :pensive: lebo potom uz moze byt neskoro :zipper_mouth:
30. led 2012 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@averena v pohodě...děkuji za názor...já vím, měla bych..někdy se zvednu a řeknu mu své,ale on vždy je pak jak spráskaný pes a mě je ho líto..je to starý pán, je 30 let nemocný..má své mouchy, ale vychoval mě i když nejsem jeho a mým dětem se vždy strašně věnoval..pohlídá když potřebuji. Pomůže. Jen je to prostě rýpala rád má navrh.Já to už s ním vydržím.-))
30. led 2012 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pet.s podporit matky ktore maju chut zakrutit krkom vlastnym detom????????
30. led 2012 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
cloveku obcas pohnu nervy...si dobra matka,len si vycerpana..zaciatky su tazke,ale neboj,vsetko bude v poriadku....
30. led 2012 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@u2jana aha, tak to jo...v tomhle případě to i pochopím...už jsem psala, víš...mám k tátovi zvláštní vztah, nebojím se ho, le beru na něj ohled. On je těžce nemocný už 34 let je doma. Je to hodný pán,ale prostě je to akurátní mentor. Je strašně sečtělý. Je jak chodící encyklopedie, ale prostě má rád světový řád.-)))Nebo možná i bojím,ale spíš abych ho neranila. On to myslí dobře. Když jsem byla těsně po porodu, tak mi bouchly saze a vyjela jsem po něm(kvůli úpravám, které jsme plánovali na chatě). Celý den pak chodil smutný s hlavou skloněnou. Nafackovala bych si. Protože jsem si říkala, že jak tu ještě dlouho bude a já si to s ním kazím kvůli malichernostem.
30. led 2012 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hajanka a co jiného bys s nimi chtěla udělat? nahnat je na hranici a upálit? odebrat jim děti? protože měly jen myšlenku? neblázni....
30. led 2012 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Pri spankovej deprivacii mozu byt taketo uvahy aj u normalnej mamy... Kazdopadne psychologovia odporucaju v takom pripade opustit miestnost a ukludnit sa...
30. led 2012 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@hajanka ještě dodatek..nepodporuji, jejich špatné myšlení, podporuji, to že se nad tím zamyslely a chtějí s tím něco dělat...odsuzuji ty co jim to je fuk a děti mydlí hlava nehlava, posílají děti nahé na sníh, pálí je cigaretami, třesou s nimi nebo s nimi hází...
30. led 2012 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pet.s uz som napisala vyssie co a ako, nie ja, same by mali vediet kde je hranica a neprekrocit ju a tie co ju prekrocia by sa mali liecit. Mali by byt natolko uvedomele, aby vyhladali pomoc skor nez ich zacnu take myslienky napadat, ale ked ich zacnu napadat..., lebo od myslienok je na skok k skutkom. V zahranici je aj pokus o akekolvek nasilie na detoch prisne trestany. U nas je to bohuzial normalne :pensive: a co tam nejake trasenie dietatom.... to sa chape ako normalka...
30. led 2012 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
30. led 2012 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek