Co dělat, když vylézá z postele a nechce spát?
Ahoj,
mám takový problém. Klučíček 2 roky nechce večer kdy ho dávám spát kolem 8. hodiny, zůstat v postýlce - vylézá ven a vydrží mu to bohužel třeba až do půl desáté.
Vím, že je to hodně o režimu a únavě a snažím se přes den mu toto poskytnout, ale máme s tím prostě problém.
Nevím už jak na něj - při ukládání máme rituálek čtení a prohlížení knížky, zpívání - což bojkotuje - prostě už chce ven a řiká ať už jdu jinam aby mohl vylézt ☹
Nevím jak ho tam udržet a je to na hlavu, protože se večer kdy mi zbývá jedině čas na něco, v tomto případě na učení se a studium a přípravu do práce - zase se mi to prostě nedaří naplnit a je to pro mě hrozně stresující.
Vidím jako možnost dát ho do ohrady aby si ještě chvíli hrál a pak tam třeba usnul, ale i z té už se dostal. A být tam třeba s ním v té místnosti kde je ta ohrada,a by na mě viděl....JInak ale nevím
Máte nějaké nápady prosím? Děkuji Ast.
@lennus : Bude to asi jedna z možností. Ale v 11 mi zase neusne 🙂, tedy ještě neusne 🙂...to je práce s tím načasováním....Další věc je myslím určitá závislost na mě a mojí blízkosti...Anebo se mu to zalíbilo - blbnout před usnutím a když zjistil, že může vylézt z postele tak to rozvinul....nevím pak jestli je to úplně o vyblbnutí i když je to velmi podstatná věc aby byl unavený.......Ale jak řikám, někdy i když byl právě dost unavený stalo se že o to víc byl přetažený a zas špatně usínal z tohoto důvodu...
@astra11 Chápu. Já jsem na ně mluvila, ikdyž ještě oni nedovedli tak dobře mluvit. Asi je to i těmi dvojčaty. Pořád jen mluvím a mluvím, venku komentuju, co vidím, aby je to zajímalo a neutíkali mi 🙂
Určitě si najdete způsob uspávání, který mu nejvíce vyhovuje. Možná to souvisí i s obdobím vzdoru, vynucováním si pozornosti.
Když moje děti po obědě spaly, tak usnuli až kolem 10 hodiny večer. Dříve jim to nešlo, zkoušeli jsme si s nimi lehnout apod., ale neusnuly. Nyní chodí spát mezi 8 a půl 9, ale to už přes den nespí.
Moje 3 lety dítě spí každý den odpoledne aspoň hodinu a půl a pak mi usíná až v 11 večer.. i když ji nechci dát spat odpoledne prostě usne kde se dá. a to jdeme za chvíli do školky už teď jsem zvědavá jak bude ráno vstávat
@natalka1709 Já myslím, že si na to ráno zvykne a bude mít dobrý návyk, že právě odpoledne bude ve školce spát. To se snažím taky vypěstovat u děcka, aby na to byl zvyklý. To je jeden z důvodů, proč ho dávám po obědě spát i když má večer problémy s usnutím.
@loprajska měla bych takový nápad - u nás zafungoval - zjistila jsem totiž, že na moji malou nějak funguje asi ten taurin co je v UM, protože byla taky divoká, nechtěla spát ani přes den ani večer a v noci se několikrát budila. Je teda alergická na BKM, ale pokud vím, tak je taurin ve většině UM. Jednu dobu jsem si řekla, že s mlékem skončím a začala jsem dávat jen čaje, vodu a rostlinná mléka. A ejhle, dítě se uklidnilo a funguje skoro jak má (slovo skoro jsem použila záměrně, nám totiž už půl roku v noci mívá noční děsy, začalo to po očkování a váže se to na kuřecí maso a vejce, takže pokud tohle nejí, spí už docela v klidu.) Zkuste přečíst složení Vašeho UM a popřípadě ho vysadit - jde to. Udělala jsem tři testy asi po měsíci a přesně vím, že "nespavost" byla z toho.
Ahoj, já bych mu zkusila zkrátit odpolední spaní - buď ho nedávat vůbec a nebo třeba po hodině vzbudit, taky jsme to takhle dělali, když spal odpoledne moc dlouho....jinak u nás se osvědčilo dopoledne ho utahat - celé dopoledne jsme bývali někde venku....jídlo jsme uvařili třeba den předem, nebo jsme to napůl připravili ráno, než jsme vyrazili ven....když byl celé dopoledne venku, tak potom po obědě usnul hned...a když spal dlouho, tak jsem ho vzbudila......a odpoledne, když se vzbudil, tak se nasvačil a zase jsme vyrazili ven, dvě hodiny lítal na odrážedle a pak večer neměl problém usnout 🙂 .......někdy před 3.rokem pak přestal spát přes den úplně....ale měl samozřejmě takové přechodné období, než si zvykl přes den nespat - někdy usnul, někdy ne....někdy vydržel třeba do 17-18 hodin a pak vytuhnul kdekoli a spal až do rána....časem se to ustálilo, že přes den nespal a večer kolem 19-20h usínal....ale nikdy jsme ho nenechávali usínat samotného, to by asi taky kolikrát řádil a on hlavně ani sám usínat nechtěl....u nás fungovalo, že jsme něco přečetli, nebo se pomazlili, pak jsem si lehla k němu, zhasla, přehodila přes něj ruku, aby nemohl pořád vstávat a blbnout....a on se za chvilku zklidnil a usnul....bylo to vždycky tak na půl hoďky....pak jsem mohla klidně odejít a věděla jsem, že vylézat nebude 🙂
@astra11 - syn do školky vstával ráno v 6 hodin a stejně ve školce po obědě spal fakt jen výjimečně....zato ale usínal pak večer hodně brzy.....jinak ve školce mu stačilo, že si odpočinul na lehátku - nemuseli spát, paní učitelka jim nejdřív vždycky četla pohádku, pak jim pustila další pohádku z CD, oni poslouchali a kdo usnul, tak spal, kdo neusnul, tak si mohl potichu hrát na lehátku třeba s plyšákem, nebo prohlížet knížku, hlavně musel být potichu a nerušit ostatní....zjistila jsem, že mu takový odpočinek stačí, nemusel spát, ale prostě si odpočinul a pak vydržel do večera....a večer aspoň brzy usnul 🙂
@astra11 lezime na moji (manzelske) posteli (postylku ma jeste vedle, prirazenou k nasi posteli, bocnici mam odmontovanou. Lezime po tme, nikdy jsem nesvitila, proste vecer jdeme spat. Bud si lehne ke mne do klina nebo celem ke mne a povidame si. Driv jsem rikala kratkou pohadku nebo zpivala potichu pisnicku. Ted mi spis povida on nebo chvili s nim mluvim, ale pak uz ne, at se sam vykeca, drzime se za obe ruce a mazlime, nebo jen cekam, kdy toho necha a usne. Ale je to vetsinou na dlouho. I tak otravuje a usne minimalne za pul hodiny. Vyjimecne za kratsi dobu. Nekdy blbne i hodinu. Sam usnul jednou, kdyz jsem mu nalhala, ze jdu do kuchyne, necham otevrene dvere, by videl svetlo a at na me pocka, ze za chvili prijdu 😅 Povidal si tam sam jeste hodinu!!! a pak teda usnul. Takze oboji je dost otravne. To se muzu jit umyt a jit taky spat. Hezke je na tom to mazleni a pusinkovani.
@astra11 Kluci mluví už ve větách. Někdy špatně skloňují, ale už umí vyjádřit co vidí a nad čím přemýšlí.