Dráždivé dítě a cvičení vojtovky
Ahoj holky,
tak byli jsme s malým u neurologa a ten nám stanovil diagnozu: dráždivé dítě. Navíc musíme na Vojtovku, jelikož nechce otáčet melounek doleva. Máte někdo zkušenost s tou dráždivostí? Kdy to přechází??? Docházelo každým měsícem k nějakému zlepšení? Nějak nevím, co od toho čekat, slova doktora, že z toho časem vyroste mě docela znervoznili, zejména to ČASEM :D. Už teď máme doma tři měsíce denodenní řev od rána do večera a já se těšila, že třeba třetím měsícem to přejde ale očividně asi ne :D
U nás se řve už půl roku.... Mě nenapadlo že to má diagnózu
@yerry mne taky ne až dneska když jsem narazila na tuhle diskuzi
@beruska1003 něco jsem si o tom precetla a asi je to teda diagnóza i našeho dítěte....
@yerry vážně?
@beruska1003 ja se úplně desim o tom něco číst ☹
@beruska1003 ten muj neni hodný uz od prvního dne co vylezl 😂😂😂. Nelezou vasemu zuby?
@beruska1003 většinou by ta dráždivost mela věkem ustupovat ne se objevovat, podle me je u vás spíš separacni úzkost nebo zuby
@beruska1003 Chce být s mámou, je normální, zvláštní je spíš když dítě klidně kouká v postýlce...
Možná to přejde, možná ne, některé děti potřebují neustálou péči, nebo kontakt pořád, prostě takové jsou. Některé děti, jako moje dcera, když je ve školce, je šťastná, zcela samostatná a úžasně společnenská, ale když je sama doma, tak mě nenechá vydechnout ani na minutu, nebo vlastně jo, tak 5minut týdně ;) Prostě potřebuje lidi...
@sebkova a jakej byl porod? ono to teda může i působit, že žádnej problém nenastal, ale dítě si může protě nějak blbě hnout s něčím a problém jak trám na světě...:( takže bych spíš obíhala opravdu dobrý fyzioterapeuty, pokud vojtovka je nevhodná pro dráždivý děti, tak pak nechápu, že to máte cvičit. hledala bych pomoc i jinde, homeopatie, bachovy esence, ..... bude toho víc. nějakej důvod to mít bude. a jako určitě to přejde jednou. ale ten řev je taky volání o pomoc. tak bych se to nesnažila jen "přežít" a vydržet, až z toho vyroste.
@sebkova Starsi dcera tuto diagnozu mela, prvni pul rok byl ocistec. Kazdeho, kdo mi rekl takove to vsemoudre "pockej az zacne chodit, apod.." jsem chtela fyzicky napadnou. Nespala, nepila mlicka, rvala, rvala, rvala. A nespala. jakoze vubec. Kdyz jsem si poctive zapisovala ty kratke useky, dalo mi to v souctu za 24hod kolem 8 hodin, coz je u novorozence celkem masakr. Diagnoza "drazdive dite" s tim, ze mam pocitat, ze caste je vyusteni v ADHD. Predilekce hlavicky na jednu stranu, vojtovka. Prvni navsteva na vojtovce natolik uspesna, ze mi cviky ukazala na panence, na dceri to proste NESLO.
K diagnoze mi neurolozka na druhe navsteve predepsala pyridoxin (nevim presne uz, proste vit. B), ze to ma dobry vliv na dozrani nervove soustavy. Do nekolika dnu se srovnala, zacala spat a jak zacala spat srovnalo se vsechno. Jasne, je to ziva a nadale dost citliva holcicka, ale zaroven naprosto zlata a prvni pul rok mizi v blazenem zapomneni :D Jen na ten vit. B nedam dopustit, u druhe dcery jsem se hlasila, jestli bychom ho nemohli dostat preventivne :D
Dcerka se narodíla o 3 týdny dříve a právě ty 3 týdny byly úžasné, vše bylo zalité sluncem a já jsem si mateřství užívala plnými dousky... malá se jen probudila, já jsem ji nakojila a zase usnula, ale jak se přiblížil den kdy se měla opravdu narodit začalo to, z ničeho nic, celý den plakala, nemohla usnout, nepomáhalo nic, kočár, šátek, hacka, balón, nošení, houpani zpívání bílý šum ani kojeni, přišly první bojkoty, probdele noci.... přes den kolikrát neusla vůbec.... do toho široké balení od narození do 3 měsíců.... komplikovalo to kojeni ale ustály jsme to a přišlo první zklidneni že nemusíme nosit frejkovku peřinku, ale i tak stále křik a pláč, v půl roce přišly příkrmy a já jsem měla radost že papa, ale to taky trvalo jen chvil a znovu křik, vztek, pláč a ať jsem dělala cokoliv, nic nezabíralo, myslela jsem že až se začne sama pohybovat bude lépe ale ani plazební, ani lezení to nezmenilo.... v roce se to změnilo, začala být více vzdorovitá a uminena, když se jí něco nepodaří, začne se vztekat..... teď v 18. Měsících začala konečně chodit a poslední dobou mi připadá že se uklidnila, výbuchy pláče a vzteku má pořád, ale jd to jiné, jakoby to ustupovalo.... nicméně já jsem tak zralá na psychinu, už mě ani to kojeni nebaví, nespím víc jak 3-5 hodin denně a to ještě s přestávkami na kojeni.....nikdo krom manžela si netroufne mi ji pohlídat, takže když potřebují k lékaři, nebo na úřad, musím to skloubit s manzelovou praci, tchán mi tvrdí že je rozmazlena, a tchýně mě poučuje že ji musím nastavit mantinely.... mám už druhé dítě, se kterým jsem taky bojovala a vybojovala jsem to, ale mladší je teda větší extrém.... i kamarádky, zaslouzile matky kolikrát nechápou co dokáže....Ale zase na její obranu musím říct, že když jd spokojená, je uzasna... nevím jestli je "dráždivé dítě" nicméně vím že určitě není rozmazlena víc než starší dcera, jediné co u ní je jinak je že je kojena, což u starsi jaksi nešlo.... 😣
@beruska1003 tak ono existuje ponem drazdive a narocne dite, muze byt i oboji dohromady,ale rozdil je v tom,ze u drazdiveho se pracuje s neurology a fyzioterapeuty a narocne je takove plactive i kdyz treba nic s pateri nebo neurčitou logickeho nema. U toho drazdiveho jevto videt i na vyvoji,je strnule treba tak,ze nepokrci nozicku,ze ani neobleces dupacky. Narocne dite je proste narocne na niseni, pozornost,silne kontaktni. Je tu i skupinka na koniku techtovmaminek a pekne clanky na mamaaja.cz. vlozila bych odkaz,ale spatne se mi to na telefonu dela,mam takove dite a u pc jsem nebyla od sestinedeli
@teeerez ja jsem treba zjistila,ze spi u mbe,takze nez ho mucit neklidneho v pistylce aby nespal lezim cele hodiny sama a on spi na mne. Becko je dobre, uzivam si pangamin a doufam,ze mu jde v mleku ode mne. Kazdopadne ano je to ocistec, mam nasazeni 23/7, hodinku pohlida tatinek, za rady okoli bych taky vrazdila, kdo to nezna,nic o tom nevi a bez kontextu v nejake situaci radi, radou jen prileje olej do ohne
@alishka111 to ta moje starší taky 🙂
@garalela aha, děkuji, já jsem teda četla nějaký článek a tam to bylo popsano jinak, spíše bylo Náročné dite označení za dráždivé dítě.... pokud jd to tak, mám asi spíš náročné dítě.... Ale teda extra náročné ..
Jinak je podle mne zdravá, jediná věc která možná stala za zamyšlení bylo její dlouhodobé nechozeni....je prostě vztekla, výbušný a uplakana a to ať dělám cokoliv.... Ale co už, je to moje prdelka milovaná...A i když jsem zralá na blázinec, nevymenila bych ji ani za nic 😉
@garalela ha osobně nesnáším větu " užíváš si na mateřské, klídek a pohodička, co?" No to je něco pro mě 🤣
Tchýně mi včera řekla že ji mám malou někdy přivézt, že hodinku by to s ní snad zvládli, abych si mohla zajít aspoň nakoupit....😀 nevím jestli to myslela jako vtip, nebo vážně.... jako hodinou? V roce a půl?... nakoupit za hodinou?.... No ještě že manžel zvládne celé odpoledne....
@yerry nenaděláme nic, já si ještě teď občas pobrečím, v šestinedělí jsem měla pocit, že můj život skončil, venku je to jak ruská ruleta, někdy ok, někdy se to nedá, restaurace apod. nepřipadá v úvahu, zkusili jsme 2x a nakonec jsem hltala studené s mimčem u prsa, takže to za tu utratu nestálo, do obvhodu už posílám jen tatínka. Mlej nesnese postýlku, nevydrží sám na dece, na lehátku, nikde, kolíbku a pod už jsme vystavila do bazaru, asi nafotím už i tu postýlku. Mně pohlídá jen tatínek zhruba hodinku a to když se mu podaří kočárek nebo manduca, ale jsou dny, kdy malej ani jedno nesnese a jediné co platí je má náruč a prsa. Tchýně je vážně nemocná, takže 100% už odkázaná na péči jiných, moji rodiče jsou starší a mace taky není nejlépe. když k nim jedem, je to 2x 40minut orchestru v autě a stejně jej mamka udrží max deset minut a to už vidím, jak je z něj vyřízená. Snad se to zlepší časem. Já byla zpočátku jako prvorodička bez blízké pomoci vyjukaná, že jsem si objednala poradkyni pro rodinu a ta mi narovinu řekla, že to může trvat rok. už jsme to tu na koníkovi nkde zmínila, nikdy bych nečekala, že budu považovat rychlou sprchu za milionový relax
Tak toto znam velmi dobre, synek rval porad, nachodila jsem s nim desitky kilometru na rukou i v kocarku. Pripadalo mi, ze je proste nasrany, ze se narodil :D Rady rodiny "bez s nim k doktorce" , "toto neni nomalni" a utrpne pohledy ostatnich maminek mi zabijely zbytecky meho materskeho sebevedomi. Od ctyr mesicu vojtovka kvuli diastaze, od sesti mesicu se to zacalo pomalu lepsit, zacal se vic usmivat, zacal pres den spavat, zmizel i Mooruv reflex, kterym se drazdive deti casto dost projevuji. Pres den i v noci jsem ho pevne zavinovala, aby se nebudil jak rozhazoval rucickama.Nikdo vam nerekne jak dlouho to bude trvat, ale jednou se to zlepsi. Zitra, v nedeli, nebo az v prosinci. Zkuste si kadzy den udelat par poznamek (ja psala u kojeni, to byla jedina chvile kdy nejecel) a treba neco vysledujete.Urcite nezapominejte davat vitamin D (vigantol nebo jina forma), je to dobre na dozrani nervove soustavy. Dnes ma synek 2,5 roku, je velice zive dite, neposedne, a vzteka se, coz ale prisuzuji spis jeho povaze. obcas me napadne zda nema ADHD, je nesoustredeny, roztekany, nic ho dlouho nebavi, jen rozhaze hracky, udela neporadek a jde zas vymyslet neco dalsiho. Musim ale rict ze s prichodem miminka se lehce zklidnil, vic poslooucha, neutika tolik, take verim ze to bude jen lepsi a lepsi. Drzim pesti vsem co drazdive ditko maji.
@sebkova vlastne nevim jestli jste mne necetla v jinem vlaknu,ale mne nakonec pomohlo az zjisteni,ze u mne nekeici,takze spolu spime. Je to narocne,protoze je to opeavdu 24/7 nasazeni.odkladam jej jen navwc a sve jidlo.kdyz chci aby spal musim lezet s nim nebo kdyz se trefim do nalady jezdit s kocarem,ale nesmim zastavit.kdybych ho nechavala samotneho v postylce,breci cele hodiny,takto usina hned a spinka. Jen u toho musim byt a jak vstanu je hned vzhuru. Takto jsem stahla krik u nas na cca 40 minut denne.
Obě moje děti do půl roku víceméně řvaly. U první mě to fakt vykolejilo, čekala jsem něco úplně jiného. V tu dobu nefrcela nosítka atd, tak jsme to prostě přežily. Jak , to už ani nevím. Přítel žil mimo ČR a pomáhal sporadicky. Po šesti a půl letech jsem porodila syna. První měsíc a půl fakt pořád jen brečel. Jen v Caboo byl stastny. A u prsa. No tak byl v nosítku a u prsa. Nemam extra zastání v rodině ani v příteli. Ale prostě jsem to brala tak jak to je. Nějak mi pomohlo to se s tou situací smířit
Neporovnávat děti kamarádek, které v noci spaly i v postýlce , nedej bože bych tam Ondru dala já. Nemá cenu řešit jestli se to dá vydržet nebo ne. Dá
Musíš prostě zatnout zuby a věřit ,že to přejde. Ono to přejde a pak bude dobře. My ženský vydržíme všechno. Jen je fakt dobry se nelitovat a moc to neprožívat. Utece to, fakt.ono mateřství je fakt zahul, ale se sladkou odměnou. Až tě tvé dítě obejme, zapomeneš. Pevné nervy a moc nečti jak jsou na tom děti kamarádek atd
@sebkova Google: KiSS syndrom
@sonia79 to je super napsané,brat to tak jak to je,ono to pujde páč to jiít musí 🙂
@mythologist už jsme byli na vyšetření, tak Kiss to prý není. Srovnal mu to, cvicime, krk už mu povolil a řve dál 😂
@sebkova : Osteopat? Budu vdecna za vice info, klidne do sz. Diky a at se dari!
@beruska1003 nie