Dvouletý syn mě totálně ignoruje a neposlouchá
ahoj. synovi jsou dva roky a 4m. A máme problém - absolutně má na háku co mu řeknu.
Když chce někam jít (hřiště,roští) já mu řeknu ,,ne jdeme tudy" neposlechne. když ho vemu za ruku udělá hadrovýho panáka a pověsí se... nebo prostě jde kam chce případně se začne točit dokola nebo dělat komín a cvičit (zvedá nohy dozadu) dětské vodítko už odmítá (pověsí se nebo si lehne)
zkusila jsem dát na prdel, zkusila jsem jakože ho tam nechám (je mu to buřt) zkusila jsem vysvětlovat........
když neni po jeho vzteká se, háže hračkama čimkoli nebo se aspon válí po zemi.
občas docela pospícháme případně musim nechat stát kočár s mladšim synem a jít ho chytat....
on se tomu směje já fakt už nevim
@martinamit k vodítku jsem se od včerejška vrátila, docela si dalš říct, ne nemám ho jako psa, ale za ruku nejde a jelikož mám i malé dítě nemůžu ho nahánět......zkusila jsem to bez toho a je to peklo. Víte jak blbě se pronásleduje dvouleté dítě s miminem u prsu kolem zastávky plné lidí u velmi frekventované silnice? Takhle jsem dnes mohla mladšího syna nakojit. Starší syn se sice vzteky vyválej po zemi, protože chtěl jít jinam. Vysvětlování nezabírá - je mu to jedno.....když ho začal odmítat zkusila jsem ho dát pryč a chodit bez toho. Ted když jsem se k němu vrátila vidim o kolik rychlejší jsem třeba u pokladny, když nemusim třikrát běžet za dítětem, jsem klidnější když někam jdeme. Může jet i na motorce, když se rozjede moc rychle maximálně ho to strhne na zadek, ale nevletí mi pod auto. Bez vodítka jsem musela věčně pobíhat, odstavovat kočár.......vzteká se stále, ale já jsem trošku klidnější a tak mi třeba nerupnou nervy, abych mu po patém skoroútěku do silnice dala na prdel. Vim, že to neni řešení, ale když si uvědomim jaký je zápřah na nervy ho uhlídat tak je tohle pořád lepší alternativa . já víc v klidu, on stále stejně vzteklé dítě.....
@oveckaluky měly jsme přídavné sedátko vedle kočárku - buggypod jenže na většinu kas se s tim nevejdu takže mi utíkal od kasy, jezdit v tom nechtěl, řval a řval a řval. Ted jsem ztratila kolečko takže jsme bez toho
@normalnimatka já mu samozřejmě prostor dám kde mu nic nehrozí, ale většinou jdeme podél silnic apod kde mu tu volnost dát nemůžu.......když háže hračkou tak mu jí seberu samozřejmě, tak ječí kvuli hračce, válí se po zemi když jsem ho dala do kočáru (buggypod) tak se odpoutával řval ječel, když jsem ho nesla vzpíral se kroutil se a jednou rukou udržet v takovém amoku nejde
a když takový amok a útěk předvede pětkrát po sobě a já pospíchám třeba k doktorovi tak prostě dostane na zadek, pak sice taky řve, ale přinejhoršim se nechá odnést.......fakt mi dochází kapacita na něj........nečekala jsem takhle svéhlavé dítě
@geilinka jo, ty vedeš ještě kočár...hmmm to je na pendrek, no. hele, že se vzteká neber jako nějaký svoje selhání, nebo jeho nějakou jako...vadu. on prostě vyjadřuje emoce tak, jak může, no. a na případný blbý pohledy okolí se vyser. každej je chytrej jak rádio (předeším předchozí generace, protože my jako děti jsme přeci takový vůbec nebyli žejo), ale kdo neměl takový dítě doma, tak nepochopí.
takže nemyslim si, že děláš něco špatně. prostě zkus v podobným duchu to přežít. já mám taky zdrhací dítě a ze začátku jsem se prostě snažila co nejvíc vyhejbat nějakejm frekventovanejm silnicím, nákupy jen naprosto nutný pro dvě věci a rychle pryč. - jinak na to nakupování někdy pomáhá dítě zaměstnat, dát mu úkol... aby nesl košík, aby ti držel sáček, než tam nandáš cibuli, atd...jako nedá se toho vymyslet milion, ale něco jo. a časem to fakt bude lepší.
a co místo toho ten skejt? ten je spíš za kočárem ne?
jako pozdě bycha honiti, ale k takovýhlemu dítěti je celkem sebevražda si takhle pořídit brzo druhý, no...:D
první fotka je když jsme ho začali používat druhá krátce předtim než jsme s nim skončili......mnohdy si ho lidi ani nevšimnou
@geilinka a s vodítkem klidně choď, ejstli ti to usnadňuje život. do dvanácti to snad potřeba nebude:DD
jinak moc pěknej klouček, připomíná mi toho mýho, takovej andílek na první pohled, ale čertíci v očičkách :D
@normalnimatka on ten druhej rarach byl takhle brzy trošku překvapení (antikoncepce a atb se trošku ruší v účinnosti no) zkusim skejt někde vyzkoušet...aspon na nutný přechod A-B ted jsme se přestěhovali a veškeré nákupy realizuju za pomoci MHD takže zase nemužu jen dvě věci a čau)
je andílek je vysmátej - když je po jeho, je to komediant, ale jak neni po jeho je to dílo satanovo......
když srovnám včera a dnes s cestama třeba před týdnem tak s vodítkem jsem fakt klidnější a vlastně ani nemusel dostat na zadek, byla jsem fakt klidnější, že mi nikam nevletí
@geilinka Neboj, fakt z toho vyroste, kolem třetích narozenin našich starších dětí už byli o dost chápavější a spolehlivější. Uznávám že zrovna ti dva starší nebyli nijak zvlášť urputní. Zato náš třetí rarach mě docela školí, je to samorost od malička zvyklej že si svoje místo na slunci musí vybojovat. Zároveň s Jedenačtřičtvrtě ročním batolátkem sebou všude tahám i dvouměsíční mimino, takže situace podobná jako u vás. Život a nervy mi zachraňuje sourozenecký kočárek, ani ne tak kvůli dopravě ale spíš fixaci toho staršího 😉 My máme kočárek, vy zase vodítko, myslím že princip je dost podobný 🙂 Mám zkušenost že prcek je daleko ochotnější když já jsem v pohodě, jakmile se z jakéhokoli důvodu začnu nervovat, přichází negace úplně všeho. Takže u nás zabírá hlavně klid (pro mě) a pak je vše o dost jednodušší.
Asi píšu dost zmateně, všichni po mě něco chtějí 🙂 Jsou situace kdy se sama sebe ptám proč jsem si jich vlastně pořídili tolik? 😉
@kac_kac já to chápu. klidná máma = poslušnější dítě asi na to něco bude....protože co jsem se vrátila k vodítku tak jsem klidnější protože vim, že mi neuteče. takže dělám, že nevidim jak se mi vzteky válí u nohou a balim nákup u pokladny 😀 prodavačky to teda docela berou jako velké plus, dítě nikde neběhá matka dvěstěkrát neodbýhá......a je fakt, že za tu dobu na zadek nedostal - což je ohromnej úspěch 😀 občas bojujemekdyž ho připnu - tak ho teda musim nést, ale docela se to dá 😀 díky za tuhle diskuzi sem ráda, že nemám malýho satanáška sama 😀 občas když vidim pohledy a slyšim zkušenosti tak si připadám jediná totálně neschopná vychovat rozumné dítě......
@geilinka dobrý večer, prošla jsem tuto diskuzi i téměř všechny rady a chtěla bych se zeptat zda se situace u vás za ty dva roky změnila k lepšímu? Mám totiz dceru 2 a půl roku, je přesně to samé jak popisujete, už to trvá více jak půl roku a situace se nemění,nelepší. Vyrostou z toho? 🙂 Jsem opravdu zoufalá.
@kaciky ech, postupně se to zlepšuje, ale živost a neochota poslechnout zůstávají. Dcera má teď necelých 5, celý den jí pusa jede, neposedí, všechno opakuju asi stokrát. Ale už má víc rozumu, tak se s ní přece jen líp domluvím. Chce po pevné nervy a důslednost. A smířit se s tím, že je to taková povaha a v životě snad sebou nenechá orat.
@kaciky ahoj můžu se zeptat jak to máš s dcerou nyní? Naše malá teď měla dva roky a děs hrůza. Vůbec neposlouchá, odmítá chodit za ruku tak jí raději vozím v kočárku. Nemám nervy jí pořád všude honit a okřikovat. Když vidím druhé děti jak jdou a drží se maminek za ruce tak je mi z toho teda opravdu smutno 😔
Podívala jsem se na pár videí té "nevýchovy" a musím říct, že ikdyž jsem to původně považovala za zbytečnost a blbost, tak mě to oslovilo :o) Už jsem víc v klidu, neřvu, nedávám na zadek, v klídku mu řeknu, že ho chápu (popíšu, vysvětlím, řeknu co můžeme dělat teď a potom)... na dítě to docela zabralo, mě to hodilo do klidu a jde to.