Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Estivillova metoda. Máte zkušenost?

kopcik
11. říj 2008

ahoj máte některá zkušenost s touto metodou uspávání? už jsem docela zoufalá, protože malý - budou mu 3 měsíce - míval večer koliku a uspávali jsme ho proto na rukách. teď si na to zvykl a sám už neusne. jedině v kočárku. ještě se to dá, nevadí mi to zase tak moc, ale byla bych ráda, aby začal usínat sám, protože nosit dítě třeba v sedmi měsících a uspávat ho... asi to nebude sranda. a taky pár posledních dnů kolem toho uspávání tolik nadělá.... když ví, že si ho beru a dám mu cumlík do pusy, tak začne křičet a svíjet se i když je tak unavený, že tak tak udrží oči otevřené. ale nevím, jestli by na něj ta metoda fungovala, protože je hrozně tvrdohlavý a má výdrž. párkrát jsem ho dala do postýlky a křičel půl hodiny v kuse aniž by trošku polevil...

popelka1984
14. lis 2018

@maximaty naprostý souhlas s každou větou

fanunka
21. pro 2018

@novissova dobrý den máte zkusenost? Zkoušela jste to?

novissova
21. pro 2018

@fanunka zkusila jsem něco podobného v rámci nočního odstavení a zafungovalo

fanunka
21. pro 2018

@novissova a jak dlouho to trvalo jak dlouho plakalo a za kolik noci se to srovnalo?

novissova
21. pro 2018

@fanunka 3 noci.. 1.dve byli náročné, ale 3.lepsi a 4.noc spal skoro celou sám bez probuzeni

fanunka
21. pro 2018

@novissova hm to nám se to 3. Den prodloužilo tak jsme to vzdali. Mě nejde o to aby spal celou noc mě jde o to abychom ho nemuseli vsrlijak možne uspávat 5h a z toho mi 2h visí na prsu 😥😥. Po 5h maratonu uspávání pak v noci ještě každé 2 až 3h kojim tak aspoň kdyby to náročné uspávání odpadlo

novissova
22. pro 2018

@fanunka to chápu. A kolik mu je? Kdyztak napiš sz

alicesky
31. pro 2018

@novissova Ahoj, soucítím. je to někdy šílené. Dceři se první zoubky klubaly několik měsíců téměř v kuse (září-prosinec peklo), někdy nemohla spát vůbec. Taky v určitém období měla bolení bříška - pořád jsme nosili, kojila jsem, někdy to bylo opravdu na hlavu. Teď - v březnu jí budou 3 - je to dítě které je sice velmi kontaktní ale zároveň velmi samostatné, spoustu věcí si zařídí, přestala se stydět a bát, je to úžasné. Věřím že ta přítomnost, kterou dostala a kterou - zdá se - tolik potřebovala v tom hraje roli. Několik málo pokusů ji odmítnout, které jsme provedli, se vždy ukázalo jako velmi kontraproduktivních. Pokud je děťátko opravdu maličké, snažila bych se vydžet a povolat na pomoc někoho kdo pomůže chovat, nosit atp., cokoli co by Ti pomohlo si odpočinout a ulevit. Zapřáhnout tatínka (omlouvám se nečetla jsem celé vlákno pokud opakuji) . Ano je to těžké - ale silný vyrovnaný jedinec s pevnou emocionální vazbou a důvěrou, že na světě není sám, myslím stojí zato. Moc držím palce!