• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Extrémně bojácné a citlivé batole

9. září 2009 
karot: no jo :sweat_smile: všechno má něco...já se jenom bojim, aby to třeba fakt nebyl nějakej závažnější problém :wink: abych něco nezanedbala..pže co vidim okolo sebe..tak jsou spíš všichni rarachové, který je problém dostat domů :sweat_smile:
11. dub 2009 ve 13:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
se musim tlemit, když přímo pod tímhle tématem svítí: Máme doma raráška :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
11. dub 2009 ve 13:03  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Siss,.............tak tohle srovnávání mě už dávno přešlo.Beru Adama jako jedince/osobnost a nesnažím se ho předělávat kvůli tomu,že jeho vrstevníci toho umí víc nebo míň.Stejně Tě to akorát stresuje a výsledek není žádnej. :confounded:
Jestli něco zanebáváš nebo ne,se stejně ukáže za nějaký 10let. :sweat_smile:
Třeba naši si myslí,že nás vychovali jak nejlépe mohli a když se pak rozhedneme jít každý svou cestou,aniž bysme na nich byli finančně a jinak zavýslí,tak je hned problém,že máme vlastní názor,žijeme si podle svého a rozhlašují o nás,že jsme se strašně změnili. :grinning:
Takže to už neřeš,jo. :wink:
11. dub 2009 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
karot: ono je i těžký vycítit, jak se správně k takovýmu dítěti chovat..např.ted..šla jsem si s ním lehnout vedle..a když usnul, tak sedim tady u počítače..a najednou slyšim řev...tak tam běžim, on se probudil..zjistil, že je sám.. řval..a uplně se hrůzou klepal..a pak mě objímal..a ted už zase spí...on má ze všeho trauma hrozný :wink:
11. dub 2009 ve 13:13  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čusík Siss :slight_smile: Tak hlásím, že mi doma vyrůstá něco podobného :sweat_smile: :pensive: Vystresovanej závisláček...řeknete si, že je ještě malej, ale ono je to horší a horší jak je starší a starší :stuck_out_tongue_closed_eyes: Uvidíme, jak se to vyvine, ale snad se to urovná. :slight_smile:
12. dub 2009 v 07:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Deti, z toho vyrastú. Mladší bol na mne závislý pokial som ho kojila-2 roky. Teraz si zbalí kufrík, dá mi pusu a už cestuje k babke. Chce to len čas. Určite to neriešiť nútením. Starší je pravý opak. Musel nastúpiť do školky. Teraz má niekedy problém niekam ísť, ale nakoniec potom nechce odtiaľ ísť.
12. dub 2009 v 08:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
maka: přeji pevné nervy..občas je to fakt na palici :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale zas je milý, jaký to jsou tulínci :dizzy_face:
12. dub 2009 v 10:27  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, pridavam sa. Karolinka bola od narodenia na mna nalepenko, cudzich ludi neznasala vobec, okolo roka sa to zacalo lepsit, ked si ludi zacala pamatat. K niekomu na ruky okrem mna a manzela nepripadalo do uvahy.Inak nocne mory mame od 7 mesiacov, takze spava s nami. Ale aj tak sa obcas budi s jacanim a velakrat za noc musim robit pssst a maminka je tu. Medzi ludi a deti sme zacali chodit od 6 týzdnov na brusne tance, od 3 mesiacov na plavanie. Od roka sa sice zlepsili dospeli, ale moje dieta ma sialeny strach z deti, zhorsilo sa to extremne ked mala asi 1 rok aj 9 mesiacov, a hoci sa rada hrala na ihrisku, tak prestala chodit, pokial sa tam hralo nejake dieta :pensive: A tak je to doteraz, akurat aspon na piesok ideme ak su deti v dostatocnej vzdialenosti. Nepomaha ani vysvetlovanie a motivacia. Ja na nej vidim , ze sa to snazi rozumovo zvladnut,ked sa k nej diata priblizi, aj sa snazi usmiat, ale ked odide tak zacne srdcervuco plakat a uz nic nepomoze. Este sa kojime a je vcelku zavislacik. neviem co s tým strachom z deti a skolkou.
17. dub 2009 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přesně jak píše Martao-vyrostou z toho.
Ještě si pamatuju dobu,kdy jsem malýho měla navěšenýho na noze a chodil se mnou i na záchod. :grinning: Je to občas na pěst,ale tohle období pomine.Ted je naopak čím dál samostatnější a už mě tolik nepotřebuje.U babičky je i týden a domů nechce.Chce to vydržet,jako všechno ostatní. :wink: :wink:
17. dub 2009 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Sisstin, tak naše malá byla ještě větší bojánek, než tvůj chlapeček. Ona je na dědu a babi zvyklá, ale když je neviděla třeba jenom 5 dní, tak už plakala, když k nám přišli, nebo my k nim. Až cca po 1 hod je vzala na milost. No, já nevím, ale některé děti z toho nevyrostou. Je to o povaze. Naše malá má přes 2 roky a stále je takový bojánek. Samo , že už to není takový extrém, jako kdysi, ale stále je taková spíš bojázlivá a dlouho ji trvá, než si na někoho zvykne. My bydlíme ve velkém RD a chodí k nám tak 2x-3x týdně návštěvy s malými dětmi, takže se to díky tomu zlepšilo. Mám kamarádku , která má o rok starší holčičku a pracuje jako dětská psycholožka. Malou dobře zná a říkala, že je to prostě o povaze a nemůžu čekat, že malá se nějak moc změní. Je zkrátka taková nesmělá. Nejsem z toho moc nadšená,páč vím, že to díky své povaze bude mít hodně těžké a mám hrůzu z toho, až začne chodit do školky. Ona totiž, jak jsem si všimla, když je mezi dětmi, se vůbec neumí bránit. Někdo ji třeba vytrhne hračku z ruky, a ona jenom kouká a vezme si jinou hračku. Někdo do ni strčí, tak když jsem nablízku, tak na mě zavolá " mami, co to dělá Zuzanka?" . No a pak si s tou holčičkou dlouho nehraje a utíká před ní, že se ji bojí. Přitom ji dlouho zná. Přitom já jsem byla pravý opak a našich jsem se hodně nazlobila. Manžel prý taky nebyl andílek. Tak nevím, odkud vzala ty geny. A to od jejich 6 měsíců chodím tak 6x do měsíce pracovat . Dělám jenom noční 12 hod směny, abych se ji mohla přes den věnovat a aby na mě nebyla tak závislá. Takže když jdu do práce, tak je v pohodě. Když jsme doma sami (já a manžel), tak je naše princezna hodně akční. Běhá, piští, zpívá si a chvíli neposedí. Tak nechápu, proč je v dětském kolektivu taková ušlápnutá. No a běda, když k nám přijedou na návštěvu jenom dospěláci, bez dětí. To se mě pak i 2 hodiny drží, jako klíště a v horším případě začne hodně plakat.Přitom ty lidi už viděla. Ale co, hlavně že je zdravá :slight_smile:
18. dub 2009 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
čau holky, tak jsem si po delší době vzpomněla na tohle téma :wink:

u nás je vše při starém, bojí se všech cizích lidí a dětí, bojí se některých věcí( např. velký nafukovací balon), ale hlavně žádný pokrok směrem ven z kočárku, venku nechodí, neudělá ani JEDEN krok, jakmile ho postavím na zem, tak udělá z pusy podkovu, vyvalí se slzy, je celej neštastnej a natahuje ke mně ruce :pensive: nedá se s ním absolutně nic podnikat(výlety, návštěvy atd.), nejspokojenější je doma...doma je aktivní, veselé dítě..co se směje pomalu celý den..jen nesmíme jít ven :pensive:
8. črc 2009 v 09:25  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj sisstin, ja jsem netusila, ze tygrik je takovy bojacny :frowning2: bobik malej. Z fotek vypada jako peknej raubir a ze neposedi ani minutu. Musim rict, ze to nemas lehke fakt ne. A vubec rika se, ze kluci jsou vzdy mamincini mazanci :slight_smile:
8. črc 2009 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
peppapig: no ty fotky matou, většinou je to focené někde a ne venku...a když venku, tak sedí v kočárku :wink: :unamused:

co se mi stalo dneska...pořád házel s pitím, a ta flaška mi spadla na nohu..a jelikož byla plná, tak mě to fakt bolelo..tak jsem se neudržela..a ostrým hlasem( nekřičela jsem :wink: ) jsem mu řekla ty ty ty a pohrozila ukazováčkem :stuck_out_tongue_closed_eyes: no naprosto šílená reakce, brutálně se rozeřval, položil mi hlavu na kolena..úplně se klepal, vydával ze sebe takový skřeky..takže pak mi ještě půl hodiny visel na rameni a vzdychal a popotahoval :confused:
8. črc 2009 ve 12:19  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj malý se zase všeho bojí! Bojí se doktorky - řve tam jen se na promluví, nenechá si ostříhat nehty na nohách,změřit teplotu pod paží, stříhání vlasů je taky s kraválem. Už jsem z toho pěkně na nervy a doufám že se to co nejřív spraví.
8. črc 2009 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
tomasek: no to je u nás dtto :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
8. črc 2009 ve 13:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale proč že? Nechápu. Nikdo mu nic nedělá a ani nic z toho nebolí. Jen řve a řve.
8. črc 2009 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás je to s tím řvaním u dr., měřením teploty apod. podobné. Občas si teda nechá ostříhat nehty nebo vlasy bez řevu. Ale u ní to není,že by se bála, spíš se strašně vzteká. Od mala nesnáší, když na ní kdokoliv sahá jak ona nechce. Jako masírovat, hladit, tulit apod se nechá, ale když se jí něco znelíbí, tak je konec :zipper_mouth:
Museli jsme kvůli tomu přestat cvičit po 4 dnech Vojtovku, protože se nenechala ani položit na stůl
8. črc 2009 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
tomasek: tak on se bojí :wink: doktorky, kadeřnice..to stříhán nehtů ještě jakž takž :wink:
8. črc 2009 ve 13:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
No můj malý si nechá ostříhat v poho jen nehty na ruce. Zuzma taky na něho nesmí nikdo šáhnout když nechce. Ale stříhání nehtu na nohách a stříhání vlasů jsme ještě nikdy neměli v klidu. Pořád řve.
8. črc 2009 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, tohle je podle mě ještě docela normální :wink: to dělá spousta dětí.. :wink: my máme trošku jiný problémy :pensive:
8. črc 2009 ve 13:24  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky si myslím, že tohle je ještě celkem normální a neřeším to, i když mě to někdy pěkně sejří.
Tygr je nejspíš dost bojácný a citlivý :frowning2: těžko říct, z čeho to má. :frowning2: a už vůbec nevím,co na to poradit.
Malá ke mně občas taky letí a klepe se strachy,ale fakt jen vyjímečně. Třeba ve výtahu...miluje výtahy a každý den musíme v tescu jezdit výtahem :sweat_smile: :slight_smile: už z dálky křičí "ýtah ýtah" a úplně se klepe. Ale jen do něj vleze, tak ke mě letí a musím ji obejmout.
Ale to si myslím,že je taky v poho a klaustrofobii apod za tím teda rozhodně nehledám :sunglasses:
8. črc 2009 ve 13:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss...ja nevim, proc je potom tak bojaclivy. Teda, kdyby jste byli u nas na navsteve a ja zakricela po Micince, tak by to Tygr opravdu nerozdychal :sweat_smile: Mluvial jsi o tom v dr? Trebas se mu neco driv stalo, vubec me nenapada co by se mu osem mohlo stat. jaky byl jako mimco?
8. črc 2009 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
peppapig: jako úplně malý mimino jen spal, nic jinýho..od půl roku už nechtěl být sám, ale ještě to šlo..no a od roku to už jde z kopce dolů :confused: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
8. črc 2009 ve 14:41  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
pripajam sa, u nas je to hrozne. mozme chodit von a byt tam v pohode az pokial sa k nam niekto neozve alebo nestretneme nejakych znamych a dovolim si im pozdravit, to hned spusti strasny rev, ze kazdy od nas radsej odchadza. na ihrisku sa hra pokojne az pokial nepride nejake ine dieta, to hned nastupi do kociara a zacne jacat, ze ideme domkov. uz nevladzem, mam surodenecky kociar a vzdy, ked mala zaspi, tak mi ju s tymi cirkusmi zobudi. uz nemam ani kam chodit, byvame na sidlisku a vsade su nejake deti a ludia, nemozem byt odlud....k nam na navsteviu tiez nikto nemoze prist, cely cas jaci panicky, ze ani vlastneho slova nepocut, a to nevravim, keby som s nou nahodou chcela vkrocit do obchodu...., je to strasne tazke a uz fakt neviem ako dalej.....a to ma uz 2 roky a tri mesiace a trva to uz minimalne pol roka
13. črc 2009 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
nikuska:taková jsem byla prej já,jak přišlo dítě,tak jsem okamžitě chtěla domů....Tygr je v poho,ale musí být v kočáre,jakmile bych ho vyndala,tak by řval a chtěl by chovat.Jak se chová malá doma?Já na něj nesmím ani zvýšit hlas,okamžitě je úplně mimo...
13. črc 2009 ve 21:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin: a když v těch půl roce nechtěl už být sám, byl stále s tebou? Mám pocit, že jsem někde četla, že malého skoro každý den vozí tvoji rodiče na procházku. Tak jestli to bylo, i když byl malý, tak mu to mohlo vadit...
13. črc 2009 ve 23:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
majenka: jemu je jedno, jestli se mnou nebo s našima :wink: ted v poslední době bere docela i přítele, což je teda, co říct :stuck_out_tongue_closed_eyes:

jinak holky, musím zaklepat, že se nám šíleně zlepšilo spaní, fakt vstanu tak průměrně 3x na pití, a jinak dobrý...trošku ze spaní vykřikuje, jak se mu něco zdá, ale stačí ho pohladit, nebo držet za ručičku, a uklidní se :slight_smile:

uvažuju, že bych s ním šla dneska na koupálko, samozřejmě se ne koupat, ale třeba jen tak poválet po trávě, jestli by se třeba trošku nerozutíkal, jsou tam i houpačky a tak, ale nevim no :pensive: je to vcelku daleko, tak abysme se tam v tom hicu nedokrcali a nešli jsme zas domů :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
14. črc 2009 v 07:27  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky,siss proste musis zkouset,co ty vis treba se mu zalibi i ta voda :slight_smile:
My ted mame obdobi "Maminka",zacina se bat,nechce si jit pro nocnik na zachod,ze je tam bubak,doma i venku musi vsechno maminka,no snad je to jen obdobi,jinak upozornuji,ze to bylo docela samostatny dite :grinning:
14. črc 2009 v 08:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
poupe: to přejde :wink: to má spousta dětí :wink: to on jako není fixovanej výhradně na mě, když je doma dědeček, tak si mě ani nevšimne...já jsem mu dobrá, když je se mnou sám :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:

jsem s ním ted chtěla jít aspon na balkon, ale ne prostě :confounded: před prahem se zastavil a dál ani krok :stuck_out_tongue_closed_eyes:
14. črc 2009 v 08:39  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
to musi byt na palici,ze nikam sam nechce,ale az se mu bude chtit tak to udela sam.
14. črc 2009 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek