Je nutné tlačit na dítě, aby spalo u prarodičů?
Holky, co si o tom myslíte....
Syn má 3,5 roku a čeká ho nástup do školky. Je to šikovný kluk, jen je na nás rodičích víc fixovány, tak to bude trosku asi boj...ale proč to píšu - tchýně navrhla, aby u nich syn spal, že mu to pomůže se víc od nás odpoutat, i skrz ten nástup do školky. Syn má tchyni-babi moc rád, i dědu, ale sám tam spat vyloženě nechce, spíš ho babi tlačí a porad mu to vnucuje, manžel by taky rád, aby zkusil něco jiného.
Ale já nevím, no, není zbytečne ho tam tak cpat? Copak nestačí, že s babi bývá někdy odpo, beze mě? To dává úplně v pohodě. mně se to spaní moc nezdá, přijde mi to zbytečně, proč na něj tak tlačit? To mu k té školce jako tak pomůže, jak mi neustále předhazuje manžel? Já si pořád rikam, že až bude starší, sám si řekne, užije si to víc...než teď na něj tak tlačit....ale pořád do mě husti manžel, tak o tom přemýšlím.
Už několikrát se mi osvědčilo na něj netlačit (v různých situacích), když jsme něco chtěli a on k tomu dospěl sám. Tak by to mohlo být stejně...
Násilím bych na to netlacila, ale taky z tebe cítím to, že to TY máš z toho obavy, jak to zvládne bez tebe. Nebo je tam mozna nejaky problem tykajici se prostredi či hlídající osoby (kdyby nešlo o tchyni, ale tvoji mamku, taky bys s tím měla problém?) Třeba by tě syn mile překvapil. Děti většinou tu první půlhodinku jsou úzkostnější, zamlklé, někdy je i slzička, ale v drtivé většině případů to rychle přejde a pak si na mamku ani nevzpomenou. Ve školce taky jako adaptace bylo doporučeno, že kdo má možnost, dávat děti co nejvíc na hlídání, aby se dítě zbavilo závislosti. A že je strašně vudet rozdil mezi detmi, ktere jdou do skolky a nikdy nebyly mimo domov a temi, které bez problémů hlídá babička/teta/sousedka. V tom věku tří let už je to myslím v pohodě pustit ho na přespání k babičce, obzvlášť pokud bývá hlídaný babičkou přes den, je na ni zvyklý (kdyby to byka babicka, co bydli 300 km daleko a vidate se v lete a na Vanoce, tak to bych chapala obavy).
Jak to pak chcete dělat za rok, až budeš o prázdninách řešit hlídání, když budeš muset chodit do práce? Budeš za babičku, která chce hlídat, ráda. Já bych eden vecer zkusila s tím, že budeš na telefonu, kdyby něco (na 99% nikdo volat nebude a babi i kluk to zvládnou).
Tak ho zkus nějak pozitivně motivovat. Já tohle neznám, dcera byla zvyklá spát u babičky a dědy odmalička. Zhruba od půl roku si ji brali na celý víkend dvakrát měsíčně. Synovi jsou necelé čtyři měsíce a už pár týdnů si ho berou na celou sobotu.
@moni_12 Deti nejsou hloupe a myslim ze vi, kdy jsou na co pripravene, pokud nechce u babicky spat, nenutila bych ho, ale zkousela bych si s nim o tom popovidat...chces spinkat u babicky, bude to zas nove dobrodruzstvi, chapu, ze se bojis, ale kdyztak babicka zavola a mi si pro tebe prijedeme, pokud nechces nevadi, az budes pripraveny tak tam budes spinkat a pokud si rekne, ze chce, tak bych ale dodrzela i slib, ze peo nej prijedete, kdyby bylo potreba, a vysvetlila bych i babicce, abyste mu tim neudelali blok a on vedel, ze se na Vas muze spolehnout, aby mu pak babicka treba nerekla, ze Vam volat nebude, ze to zvladnou spolu...mohlo by se stat, ze by pak mel jeste vetsi strach, ale myslim, ze jedine vy poznate, jestli to syn zvladne nebo ne a urcite dejte na svuj pocit😉
Rozhodně spinkání u babičky lepší dřív než teď před školkou .. ve školce je taky spinkání (pro některé děti nepřijatelný okamžik - celý den je pro ně utrpení) ..
Moje děti spali u babičky (moji mamky) syn od roku , roku a půl .. dcera později , protože nechtěla přestat s kojením .. tak byla u babičky aspoň přes den , aby si právě zvykli , že nejsou jen doma , nestačí jen přes den pár hodin .. musí tam být i to spinkání .. což u dcery bylo teda později.
Z jedné noci pak může být další noc .. je lepší zvykat i na spaní. Pak můžou být u babi celý týden a je to fajn.
A navíc jako rodiče si pak můžete v klidu zajít - na oběd , na večeři , užít si film.
Já si doteď pamatuji u dcery kojící fixaci a to bylo náročné skončit , přes den dobrý , ale přes noc to nešlo. Byly ji už 2roky a už to byla potřeba.
Takže šla na týden vždy jen na noc k moji mamce. Mysleli jsme si , že to bude dobrý , ale nebylo - noc spolu doma byla úplná katastrofa. Tak jsem se domluvila s manželem , jestli si vezme dovolenou , že to nevyšlo a že teda dáme další týden a tentokrát mě vůbec celý týden neviděla a vyšlo to. Pak měla radost , že mě vidí , ani napít už v noci nechtěla - což bylo dobré znamení.
Tím chci říct , že přespání u babičky je dobrý nápad. Moje děti jsou rády u babičky .. vždy je to ob-víkend od pátku do neděle. Letos byly s babičkou o jarních prázdninách na horách a užívaly si sníh , když my rodiče museli být v práci.
A nemáte možnost to jen zkusit a kdyby před spaním chytil hysterak, tak pro něj dojet? Možná z vás tu nejistotu cítí, ale v podstatě neví, co to obnáší, třeba se mu to nakonec zalíbí... Nebo třeba by ho "ukecal" děda. Myslím, že i pak pro tu školku by to byl krok dopředu, tam ho taky budete muset nechat i přes pláč, pokud třeba nastupujete do práce. Anebo mě ještě napadá, není možnost u tchýně přespat s ním? Aby aspoň poznal i to noční prostředí, a pak už by se na to zase díval jinak...
@moni_12 Ještě mě napadla myšlenka, že opravdu nechápu to, že má někdo potřebu odpoutávat takhle malé děti od rodičů, proč? opravdu si někdo myslí, že když 3 letý klucík potřebuje maminku a je nejraději s ní, že z něj vyroste nějaký nesamostaný exot, nebo o co jde ? Mně vždycky přišlo, že jde jen o to pohodlí rodičů, protože je enormně náročné se přizpůsobit více introvertnímu dítěti s větší fixací na rodiče. Mám takové obě děti, obě děti šli do školky až ve 4 letech, ve 3 letech nebylo ani jedno vůbec připravené a bylo by to lámání jejich dušičky. Ve 4 letech šla dcerka s úsměvem, někdy si i poplakala, že se jí stýská, ale tak nějak v rámci normy, vždy jsem s ní vše vykomunikovala, v šatně uklidnila a vždy šla do třídy v klidu. Ted je jí 7 a ano, je ráda s náma, ale taky spí u kamarádek, ted je na druhém příměštáku, kde i spali, netíhne k cizím lidem jako třeba její stejně staré sestřenice, ale to přisuzuji povaze a tomu, že má u nás stoprocentní pozornost a lásku a nepotřebuje náklonost cizích lidí. Synovi bude 4,5, spát nikde nechce, minulý rok do školky nechtěl, zkusil, hooodne nelíbilo, tak byl doma, celý rok spokojený a udělal obrovský pokrok, je rozumově uplně jinde, doufám, že ted to bude v rámci možností v klídku a do obídka to bude zvládat.
@petrasipkova1 Tak zdaleka ne každý si může dovolit být doma do ctyr a více létě dítěte. A já třeba nepovažuji za nic hrozného, že děti spí u prarodičů. Spíš v tom kolikrát vidím problém u rodičů než u dětí.
Zkusila bych to, pokud máte babi v nějaké rozumné vzdálenosti, abyste pro syna kdyžtak dojeli. Spousta dětí nerada zkouší nové věci, neví co čekat, tak nechce. Ale pokud má babi rád, babi má zájem, mohlo by to být přínosné. Pojala bych to jako dobrodružství 😊 Pokud to nebude chtít opakovat, pak bych to respektovala a nenutila.
@ilonne já ale píšu o tom, když ty děti problém mají ne o dětech co se i ve dvou těší do školky. To je něco jiného.
@lida9 Je to přesně naopak. A vím to z vlastní zkušenosti. Nejprve je dítě závislé na matce a odloučení je problém a teprve potom to my, hysterické matky, řešíme. Kdo nezažil, neuvěří...